Bedřich Schwarzenberg (arcibiskup)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jeho Eminence
Bedřich Schwarzenberg
Kardinál
Arcibiskup pražský

Portrét v katedrále sv. Víta
Církev římskokatolická
Provincie česká
Arcidiecéze pražská
Sídlo Praha
Jmenován 20. května 1850
Uveden do úřadu 15. srpna 1850
Předchůdce Alois Josef Schrenk
Nástupce František Schönborn
Znak COA cardinal AT Schwarzenberg Friedrich Joseph.png
Svěcení
Kněžské svěcení 1833
Biskupské svěcení 28. června 1835
Kardinálská kreace 1842
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
Zúčastnil se
Osobní údaje
Datum narození 6. dubna 1809
Místo narození Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Datum úmrtí 27. března 1885 (ve věku 75 let)
Místo úmrtí Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Pochován Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze
Rodiče Josef II. Schwarzenberg
Pavlína z Arenbergu

Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Příbuzenstvo
otec Josef II. Schwarzenberg
matka Pavlína z Arenbergu
bratr Felix Schwarzenberg
bratr Jan Adolf II. Schwarzenberg
sestra Marie Eleonora
sestra Marie Pavlína
sestra Ludvíka Eleonora
sestra Marie Matylda
sestra Karolína
sestra Marie Anna Berta

J.Em. Bedřich Jan Josef Celestin kardinál Schwarzenberg, někdy též Fridrich Johan Joseph, (6. dubna 1809 Vídeň27. března 1885 tamtéž) byl katolický kněz, arcibiskup v Salzburgu a od roku 1850 v Praze. Významně se přičinil o dostavbu katedrály svatého Víta v Praze.

Život[editovat | editovat zdroj]

Studoval filosofii a práva, potom teologii ve Vídni a v Salzburgu. Roku 1833 byl vysvěcen na kněze a 1836 se stal arcibiskupem v Salzburgu, kde založil několik domovů pro děti a nemocnic. Roku 1842 byl jmenován kardinálem a roku 1850 na žádost pražské kapituly arcibiskupem v Praze. Roku 1859 založil Spolek pro dostavbu chrámu svatého Víta. Dostavba chrámu probíhala v letech 18711928. Založil řadu nadací a dobročinných organizací a významně se přičinil o výstavbu kostela sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně. Roku 1863 svolal do Prahy synodu pražské arcidiecéze, na Prvním vatikánském koncilu vystoupil roku 1869 proti dogmatu o papežské neomylnosti, pak se ale podrobil většině.

Portrét od J. V. Myslbeka ve svatovítské katedrále

Bedřich Schwarzenberg byl zemský vlastenec a výrazná postava „staročeské“ politiky, jeden z iniciátorů petice, která žádala, aby se císař František Josef I. dal korunovat na českého krále. Zasazoval se také o zřízení české univerzity, když však roku 1882 vznikla, bránil se rozdělení teologické fakulty, protože pokládal za nutné, aby kněží mluvili oběma jazyky. Na jeho hrobě v ochozu (severní boční lodi staré části) chrámu sv. Víta je bronzový sochařský portrét od J. V. Myslbeka.

Bedřich Schwarzenberg byl také nadšeným alpinistou, jedním z průkopníků horolezectví v Alpách. Vystoupil např. na Grosses Wiesbachhorn ve Vysokých Taurách, pod nímž leží horská chata pojmenovaná na jeho počest Schwarzenberghütte.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, heslo ze Švarcenbergu. Sv. 23, str. 85n.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Arcibiskup salcburský
Předchůdce:
Augustin Johann Joseph Gruber
18351850
Bedřich Schwarzenberg (arcibiskup)
Nástupce:
Maximilian Joseph von Tarnóczy
27. arcibiskup pražský
Předchůdce:
Alois Josef Schrenk
18501885
Bedřich Schwarzenberg (arcibiskup)
Nástupce:
František Schönborn