Bedřich Schwarzenberg (arcibiskup)
| Bedřich Jan Josef Celestin kardinál Schwarzenberg | |
 Portrét v katedrále Sv. Víta |
|
| Narození | 6. dubna 1809 Vídeň |
|---|---|
| Úmrtí | 27. března 1885 (ve věku 75 let) Vídeň |
| otec | Josef II. Schwarzenberg |
|---|---|
| matka | Pavlína z Arenbergu |
| bratr | Felix Schwarzenberg |
| bratr | Jan Adolf II. Schwarzenberg |
| sestra | Marie Eleonora |
| sestra | Marie Pavlína |
| sestra | Ludvíka Eleonora |
| sestra | Marie Matylda |
| sestra | Karolína |
| sestra | Marie Anna Berta |
Bedřich Jan Josef Celestin kardinál Schwarzenberg, někdy též Fridrich Johan Joseph, (6. dubna 1809 Vídeň – 27. března 1885 tamtéž) byl katolický kněz, arcibiskup v Salzburgu a od roku 1850 v Praze. Významně se přičinil o dostavbu katedrály svatého Víta v Praze.
Život[editovat]
Studoval filosofii a práva, potom teologii ve Vídni a v Salzburgu. Roku 1833 byl vysvěcen na kněze a 1836 se stal arcibiskupem v Salzburgu, kde založil několik domovů pro děti a nemocnic. Roku 1842 byl jmenován kardinálem a roku 1850 na žádost pražské kapituly arcibiskupem v Praze. Roku 1859 založil Spolek pro dostavbu chrámu svatého Víta. Dostavba chrámu probíhala v letech 1871-1928. Založil řadu nadací a dobročinných organizací a významně se přičinil o výstavbu kostela sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně. Roku 1863 svolal do Prahy synodu pražské arcidiecéze, na Prvním vatikánském koncilu vystoupil roku 1869 proti dogmatu o papežské neomylnosti, pak se ale podrobil většině.
Bedřich Schwarzenberg byl zemský vlastenec a výrazná postava „staročeské“ politiky, jeden z iniciátorů petice, která žádala, aby se císař František Josef I. dal korunovat na českého krále. Zasazoval se také o zřízení české univerzity, když však roku 1882 vznikla, bránil se rozdělení teologické fakulty, protože pokládal za nutné, aby kněží mluvili oběma jazyky. Na jeho hrobě v ochozu (severní boční lodi staré části) chrámu Sv. Víta je bronzový sochařský portrét od J. V. Myslbeka.
Bedřich Schwarzenberg byl také nadšeným alpinistou, jedním z průkopníků horolezectví v Alpách. Vystoupil např. na Grosses Wiesbachhorn ve Vysokých Taurách, pod nímž leží horská chata pojmenovaná na jeho počest Schwarzenberghütte.
Odkazy[editovat]
Související články[editovat]
Literatura[editovat]
- Ottův slovník naučný, heslo ze Švarcenbergu. Sv. 23, str. 85n.
Externí odkazy[editovat]
| Arcibiskup salcburský | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Augustin Johann Joseph Gruber |
1835–1850 Bedřich Schwarzenberg (arcibiskup) |
Nástupce: Maximilian Joseph von Tarnóczy |
| 27. arcibiskup pražský | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Alois Josef Schrenk |
1850–1885 Bedřich Schwarzenberg (arcibiskup) |
Nástupce: František Schönborn |
