Douglas MacArthur
| Douglas MacArthur „Gaijin Shogun“, „Dugout Doug“, „Big Chief“
|
|
 |
|
| Narození: | 26. ledna 1880 Little Rock, Spojené státy americké |
| Úmrtí: | 5. dubna 1964 Norfolk, Spojené státy americké |
|
Vojenská kariéra
|
|
| Hodnost: | armádní generál |
| Doba služby: | 1903-1951 |
| Sloužil: |  Spojené státy americké |
| Složka: |  Armáda Spojených států amerických |
| Války: | Mexická revoluce, První světová válka, Druhá světová válka, Korejská válka |
| Bitvy: | Boj o Filipíny (1941-1942), Bitva o Novou Guineu, Operace Cartwheel, Boj o Filipíny (1944-1945) |
| Vyznamenání: | Medaile cti |
Douglas MacArthur (26. ledna 1880 Little Rock, Arkansas – 5. dubna 1964 Washington, D.C.) byl generál armády Spojených států amerických. Za druhé světové války byl velitelem spojeneckých vojsk bojujících v Pacifiku.
Obsah |
Životopis[editovat]
Narodil se v Little Rocku v rodině amerického důstojníka Arthura MacArthura, který bojoval v Americké občanské válce a byl nositelem nejvyššího vyznamenání, Kongresové medaile. Douglas MacArthur v roce 1898 nastoupil na United States Military Academy ve West Pointu. Byl vynikajícím studentem a v roce 1903 mu byla přidělena hodnost podporučíka ženijního vojska.
Od roku 1904 sloužil u ženijního vojska na Filipínách, v Panamě a USA; v průběhu prvních let své vojenské kariéry byl také pozorovatelem rusko-japonské války v Tichomoří. Krátkou dobu byl také vojenským pobočníkem prezidenta Theodora Roosevelta. V průběhu první světové války sloužil u amerického vojska ve Francii, v roce 1916 se stal náčelníkem štábu 42. divize, od roku 1918 byl jejím velitelem.
V letech 1919–1922 zastával funkci ředitele vojenské akademie ve West Pointu. Poté sloužil až do roku 1930 na Filipínách, po návratu byl jmenován náčelníkem štábu americké armády. V roce 1935 byl převelen zpět na Filipíny a poté se v roce 1937 rozhodl odejít do výslužby.
Druhá světová válka[editovat]
V době hrozby války v Tichomoří byl v roce 1941 povolán zpět do služby, na Filipínách měl za úkol připravit obranu proti japonskému útoku. V prosinci roku 1941 se ovšem kvůli špatně vycvičenému vojsku musel stáhnout na poloostrov Bataan, kde zůstával až do března 1942. Posléze ovšem na rozkaz prezidenta odjel z poloostrova; spojenecké síly tam kapitulovaly v květnu roku 1942.
Spolu s admirálem Nimitzem se výraznou měrou podílel na osvobozování Tichomoří. Používal taktiku tzv. žabích skoků, kdy obcházel místa s vysokou koncentrací japonských sil a ničil zásobovací centra v týle nepřítele. V prosinci 1944 byl jmenován 5 hvězdičkovým generálem.
V roce 1944 se vrátil na Filipíny jako vítěz, vylodil se na ostrově Leyte, odkud musel tři roky předtím odplout. V Tokijském zálivu 2. září 1945 převzal na vlajkové lodi USS Missouri (BB-63) s admirálem Nimitzem japonskou kapitulaci. Po válce se stal generálem okupační armády USA a generálem OSN na korejském poloostrově. Neúspěšně se pokoušel vstoupit do politiky, zemřel v roce 1964.
Odraz v populární kultuře[editovat]
V roce 1977 byl natočen americký životopisný film Generál MacArthur, hlavní úloha zde hrál Gregory Peck, režii tohoto snímku provedl Joseph Sargent.
Literatura[editovat]
- SKŘIVAN, Aleš, Jr. Japan on the Way to Democracy: Occupation Power Measures, Reforms and the Adoption of the New Constitution after the Second World War. Prague Papers on the History of International Relations. 2007, roč. 11, s. 353-367. Dostupné online [PDF]. ISBN 978-80-7308-208-6.
Externí odkazy[editovat]
Životopis D. MacArthura na valka.cz
