Letní olympijské hry 2008

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hry XXIX. olympiády
Místo konání Peking, ČLR
Motto 同一个世界 同一个梦想
(Jeden svět, jeden sen)
Počet zemí 204[1]
Počet sportovců 10 500
Soutěže 302 v 28 sportech
Zahájení 8. srpna 2008
Zakončení 24. srpna 2008
Slib za sportovce Zhang Yinyin
Slib za rozhodčí Huang Liping
Pochodeň Li Ning
Stadion Pekingský národní stadion

Hry XXIX. olympiády se konaly v čínském Pekingu od 8. srpna 2008 do 24. srpna 2008. Zástupci několika desítek zemí bojovali celkem o 302 sady medailí ve 28 sportech. Mezi nově zařazené disciplíny patřila například cyklistická disciplína BMX nebo takzvaný plavecký maratón. Některé nevládní organizace protestovaly proti olympijským hrám kvůli porušování lidských práv v Číně.

Model pekingského národního stadionu „Ptačí hnízdo“.

Hlavním stadiónem her je Pekingský národní stadion (北京国家体育场; Běijīng guójiā tǐyùchǎng; Pej-ťing kuo-ťia tchi-jü-čchang), běžně označovaný dle své podoby jako „Ptačí hnízdo“ (鸟巢; Niǎocháo; Niao-čchao). Mottem pekingské olympiády je: „Jeden svět, jeden sen“ [2] (同一个世界,同一个梦想; Tóng yīge shìjiè, tóng yīge mèngxiǎng; Tchung i-ke š'-ťie, tchung i-ke meng-siang). Pekingské olympijské hry mají rekordní počet maskotů, pět postav nesoucích bohatou symboliku, jmenují se „Šťastné děti“ (福娃; Fúwá):

Tyto figurky jsou implikovány stykem s mořem, lesem, ohněm, zemí a oblohou, což naráží na harmonii člověka s přírodou a odpovídá myšlence „Zelené olympiády“. Kromě toho jsou do figurek Fuwa integrovány mnohé prvky čínské kultury. Zajímavé je rovněž to, že jména těchto pěti postaviček sestavená za sebou připomínají čínskou větu „Peking tě vítá“ (北京欢迎你; Běijīng huānyíng nǐ). Pět olympijských postaviček v neposlední řadě barevně reprezentuje pět olympijských kruhů.

Rozpočet olympiády byl 42 miliard amerických dolarů a výdaje na reklamu v Číně díky olympiádě stouply o 19%. Známé značky si od olympiády slibovaly velké zisky.[3]

Volba pořadatele[editovat | editovat zdroj]

O tom, které město uspořádá olympijské hry v roce 2008 se rozhodlo 13. července 2001 na zasedání MOV v Moskvě. Spolu s Pekingem usilovaly o pořádání také Toronto, Paříž, Istanbul a Ósaka. Již v 1. kole hlasování dostal Peking nejvíce hlasů, ale protože nedosáhl absolutní většiny, hlasovalo se ještě jednou, tentokrát již bez vyřazené Ósaky. Ve 2. kole již 56 ze 105 pověřených členů MOV dalo svůj hlas čínské metropoli. Mohly tak vypuknout mohutné oslavy jak přímo v Moskvě, tak i v Číně. Peking tak na druhý pokus uspěl – při první kandidatuře roku 1993 dali delegáti přednost australskému Sydney. Vrcholní představitelé čínského státu rovněž dali slib, že se již nebudou opakovat potíže při stavbě olympijských sportovišť jako v Aténách a svůj slib dodrželi. Všechna sportoviště byla dokončena rok před zahájením soutěží a předána do užívání sportovcům. Na drtivé většině z nich také proběhly testovací předolympijské závody.

Výsledky volby pořadatele LOH 2008
Město Země 1. kolo 2. kolo
Peking Čína ČLR 44 56
Toronto Kanada Kanada 20 22
Paříž Francie Francie 15 18
Istanbul Turecko Turecko 17 9
Ósaka Japonsko Japonsko 6

Kontroverze[editovat | editovat zdroj]

Mnohé organizace vyzývají k bojkotu Olympijských her v Pekingu. Organizace jako Studenti pro svobodný Tibet požadují bojkotovat hry z důvodu čínské okupace Tibetu. Organizace Amnesty International poukazuje na čínskou angažovanost v Dárfúrské krizi. Čína také bojuje se silným znečištěním v Pekingu a okolí, které doufá organizační výbor odstranit před začátkem olympiády.

Mezinárodní olympijský výbor zaujímal zdrženlivý postoj v diskusích o lidských právech v Číně. V Pekingu došlo k několika zatčením po pokusech protestovat proti čínské politice v Tibetu.[4]

Cesta olympijské pochodně[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Štafeta olympijské pochodně 2008.

Oheň, který vzplane na olympijském stadiónu při slavnostním zahájení pekingských her, byl zapálen 24. března krátce po 11 hodině SEČ na tradičním místě, ve starořecké Olympii. Čest zapálit oheň dostala řecká herečka Marie Nafpliotu. Díky dobrému počasí mohl být olympijský oheň zapálen v rozvalinách chrámu bohyně Héry tradičním způsobem, tedy pomocí parabolických zrcadel. Než se oheň vydal na nejdelší pouť v historii (přibližně 137 000 km), putoval týden po území Řecka a prvním členem štafety byl řecký taekwondista Alexandros Nikolaidis.

Akt zapálení ohně byl narušen několika demonstranty, kteří protestovali proti potlačování lidských práv v Tibetu. Jeden z demonstrantů se dostal až téměř k vedoucímu organizačního výboru Liou Čchi, který právě vedl u řečnického pultu svůj proslov. Demonstranta však dokázala chytit ochranka. Liou Čchi ale svou řeč nepřerušil a zůstal klidný. Do celého světa hlásal: "Olympijský oheň bude šířit světlo a štěstí, mír a přátelství, naději a sny všech Číňanů i lidí celého světa." K incidentu se vzápětí přihlásila pařížská organizace Reportéři bez hranic. Podle zahraničních agentur byl přímý přenos z Olympie v čínské televizi v době incidentu přerušen a nahrazen předtočenými záběry. Žádný z komentátorů neinformoval o tom, co se přímo na místě událo.[5] O několik desítek minut později došlo k dalšímu protestnímu aktu, když si tibetská žena zahalená do červené látky lehla na cestu před běžce s pochodní poblíž Olympie. Předseda Mezinárodního olympijského výboru Jacques Rogge, který se obřadu též zúčastnil, se snažil držet napjatou situaci v mantinelech klidu. "Olympijské hry se musí odehrát v mírovém prostředí. Vysíláme dnes poselství olympijského příměří," prohlásil.[6] Zástupci organizačního výboru pak pochodeň převzali v řecké metropoli, aby ji dopravili do Pekingu, kde se pochodeň rozdělila. Jedna pochodeň se vydala na cestu kolem světa a druhá zamířila na nejvyšší horu světa Mount Everest, na jejíž vrchol ji horolezci vynesli ve čtvrtek 8. května v devět hodin ráno místního času.

Soutěže[editovat | editovat zdroj]

Program[editovat | editovat zdroj]

Kalendář Letních olympijských her 2008 je zpracován dle programu zveřejněného 29. března 2007. Modrá pole označují dny, ve kterých probíhají závody v uvedeném sportu. Žluté pole označuje den, kdy se konají boje o medaile. Číslice označuje počet disciplín daného sportu, ve kterých se finále koná.[7]

 ●  Zahajovací ceremoniál  ●  Závody  ●  Finále  ●  Závěrečný ceremoniál
Srpen  6.  7.  8.  9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. Celkem
Ceremoniály
Atletika 2 4 6 6 5 3 6 7 7 1 47
Badminton 1 2 2 5
Baseball 1 1
Basketbal 1 1 2
Box 5 6 11
Cyklistika 1 1 2 1 3 1 2 3 2 1 1 18
Fotbal 1 1 2
Gymnastika 1 1 1 1 4 4 4 1 1 18
Házená 1 1 2
Jachting 2 1 2 2 2 2 11
Jezdectví 2 1 1 1 1 6
Judo 2 2 2 2 2 2 2 14
Kanoistika 2 2 6 6 16
Lukostřelba 1 1 1 1 4
Moderní pětiboj 1 1 2
Plavání 4 4 4 4 4 4 4 4 1 1 34
Pozemní hokej 1 1 2
Skoky do vody 1 1 1 1 1 1 1 1 8
Softball 1 1
Stolní tenis 1 1 1 1 4
Sportovní střelba 2 2 2 2 1 2 1 2 1 15
Synchronizované plavání 1 1 2
Šerm 1 1 1 1 2 1 1 1 1 10
Taekwondo 2 2 2 2 8
Tenis 2 2 4
Triatlon 1 1 2
Veslování 7 7 14
Vodní pólo 1 1 2
Volejbal 1 1 1 1 4
Vzpírání 1 2 2 2 2 2 1 1 1 1 15
Zápas 2 2 3 2 2 2 2 3 18
Srpen  6.  7.  8.  9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 302

Sportovní disciplíny[editovat | editovat zdroj]

Zahajovací ceremoniál[editovat | editovat zdroj]

viz: Zahajovací ceremoniál XXIX. letní olympiády

Vrcholy her[editovat | editovat zdroj]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • O jeden ze skandálů her se postaral švédský zápasník Ara Abrahamjan, který na protest proti údajně nespravedlivému výsledku svého zápasu v semifinále při předávání medailí sestoupil z pódia a položil svoji bronzovou medaili na zem. MOV ho za toto nesportovní chování vyloučil z her[8].

Pořadí národů[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Medailové pořadí na Letních olympijských hrách 2008.
Pořadí Země Zlato Stříbro Bronz Celkem
1 Čína (CHN) (pořadatelská země) 51 21 28 100
2 Spojené státy americké (USA) 36 38 36 110
3 Rusko (RUS) 23 21 28 72
4 Velká Británie (GBR) 19 13 15 47
5 Německo (GER) 16 10 15 41
6 Austrálie (AUS) 14 15 17 46
7 Jižní Korea (KOR) 13 10 8 31
8 Japonsko (JPN) 9 6 11 26
9 Itálie (ITA) 8 9 10 27
10 Francie (FRA) 7 16 18 41

Účastnické země[editovat | editovat zdroj]

Her se zúčastnilo 205 zemí. První účast zaznamenaly následující země: Černá Hora, Marshallovy ostrovy a Tuvalu.

Čísla v závorkách udávají počty sportovců zastupujících zemi.

Česko na LOH 2008[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Česko na Letních olympijských hrách 2008.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Brunej své sportovce na OH nepošle[online]. ČT 24. online (cs)
  2. Ale podívej se též na Remarks on the slogan for the Beijing Olympics: 梦想 (mèngxiǎng) také znamená „zbytečné naděje“.
  3. Kolik stojí olympiáda. Mesec.cz [online].  [cit. 2008-8-20]. Dostupné online.  
  4. V Číně se na lidská práva neptejte. Hospodářské noviny [online].  [cit. 2008-8-20]. Dostupné online.  
  5. ČTK. Zapálení ohně narušil demonstrant[online]. IDNES , 2008-03-24, [cit 2008-03-30]. Dostupné online (cs)
  6. tha. Protitibetští demonstranti narušili zapálení olympijské pochodně[online]. IDNES , 2008-03-24, [cit 2008-03-30]. Dostupné online (cs)
  7. Olympic Games Competition Schedule [online]. Pekingský organizační výbor, 2006-11-09, [cit. 2007-02-05]. Dostupné online.  
  8. http://olympiada.sport.cz/clanek/134947-mov-odebral-zapasnikovi-abrahamianovi-bronzovou-medaili.html

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]