Rychlobruslení na zimních olympijských hrách

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Olympijské kruhy
Piktogram rychlobruslení

Rychlobruslení na zimních olympijských hrách patří mezi tradiční sporty, soutěže se pořádají již od prvních ZOH v roce 1924. Zpočátku závodili pouze muži, ženy se olympijských soutěží účastní od roku 1960.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ačkoliv byl řídící rychlobruslařský orgán, Mezinárodní bruslařská unie (ISU), zahrnut v seznamu uznaných sportovních federací Mezinárodním olympijským výborem, první vážné debaty o zařazení rychlobruslení do programu olympijských her proběhly před hrami v Londýně 1908, na kterých se poprvé objevilo krasobruslení, rovněž řízené ISU. Předběžný program pro Letní olympijské hry 1916 v Berlíně zahrnoval i rychlobruslařský víceboj sestávající ze tří závodů,[1] tyto hry ale byly zrušeny kvůli první světové válce.

Během Týdne zimních sportů v Chamonix, zpětně označeného jako Zimní olympijské hry 1924, se soutěžilo v pěti rychlobruslařských závodech. Neobvyklé v této době byla skutečnost, že soutěž nesestávala pouze z víceboje, nýbrž medaile byly udělovány i na jednotlivých tratích 500 m, 1500 m, 5000 m a 10 000 m. Vícebojařská soutěž byla zrušena před ZOH 1928, ačkoliv až do roku 1996, odkdy se konají světové rychlobruslařské šampionáty na jednotlivých tratích, byla mistrovství světa pořádána pouze ve víceboji (od 70. let 20. století i ve sprinterském).

Na zimní olympiádě 1932 byly rychlobruslařské soutěže uspořádány podle pravidel americké federace, což znamenalo, že bruslaři závodili v několikačlenných skupinkách (podobně, jako je tomu v short tracku), nikoliv v běžném formátu dvojic. Na těchto hrách v Lake Placid byly rovněž uspořádány první ukázkové závody v rychlobruslení žen. Ženské závody se měly rovněž objevit na ZOH 1940,[1] které ale byly zrušeny kvůli druhé světové válce. Po válce se vše vrátilo k původní podobě výhradně mužských závodů, ženy se poprvé na zimní olympiádě soutěžně objevily až v roce 1960 ve Squaw Valley, kdy začaly startovat na tratích 500 m, 1000 m, 1500 m a 3000 m.

Po založení mistrovství světa ve sprintu na začátku 70. let 20. století byl na program ZOH 1976 v Innsbrucku zařazen mužský závod na 1000 m. Nejdelší ženská distance, 5000 m, byla oficiálně uznána ISU v roce 1981 a svůj olympijský debut si prodělala na ZOH 1988 v Calgary. O 10 let později, na zimní olympiádě 1998 v Naganu, se poprvé závodilo na trati 500 m ve dvou jízdách. Zatím poslední změnou v programu olympijského rychlobruslení bylo přidání stíhacího závodu družstev na ZOH 2006 v Turíně.

Přehled disciplín[editovat | editovat zdroj]

Následující tabulka ukazuje, které závody byly pořádány na kterých hrách. Závody žen v roce 1932 byly ukázkové.

Závod 24 28 32 36 48 52 56 60 64 68 72 76 80 84 88 92 94 98 02 06 10 14 Počet ZOH
muži 500 metrů 22
1000 metrů 11
1500 metrů 22
5000 metrů 22
10 000 metrů[pozn. 1] 22
víceboj 1
stíhací závod družstev 3
ženy 500 metrů (u) 15
1000 metrů (u) 15
1500 metrů (u) 15
3000 metrů 15
5000 metrů 8
stíhací závod družstev 3
Celkem 5 4 4 4 4 4 4 8 8 8 8 9 9 9 10 10 10 10 10 12 12 12 174

Medailové pořadí zemí[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článcích Seznam olympijských medailistů v rychlobruslení (muži) a Seznam olympijských medailistů v rychlobruslení (ženy).
Pořadí Země Zlato Stříbro Bronz Celkem
1. Nizozemsko (NED) 35 36 34 105
2. Spojené státy americké (USA) 29 22 16 67
3. Norsko (NOR) 25 28 27 80
4. Sovětský svaz (URS) 24 17 19 60
5. Německo (GER) 13 15 10 38
6. Kanada (CAN) 8 12 15 35
7. Německá demokratická republika (GDR) 8 12 9 29
8. Finsko (FIN) 7 8 9 24
9. Švédsko (SWE) 7 4 5 16
10. Jižní Korea (KOR) 4 4 1 9
11. Rusko (RUS) 3 5 5 13
12. Česko (CZE) 3 1 1 5
13. Západní Německo (FRG) 3 0 0 3
14. Itálie (ITA) 2 0 1 3
15. Japonsko (JPN) 1 5 9 15
16. Čína (CHN) 1 3 3 7
17. Polsko (POL) 1 2 3 6
17. Rakousko (AUT) 1 2 3 6
19. Tým sjednoceného Německa (EUA) 1 1 0 2
20. Bělorusko (BLR) 0 1 0 1
20. Severní Korea (PRK) 0 1 0 1
22. Belgie (BEL) 0 0 1 1
22. Kazachstán (KAZ) 0 0 1 1
Celkem 176 179 172 527

Českoslovenští a čeští rychlobruslaři na ZOH[editovat | editovat zdroj]

Poprvé se českoslovenští rychlobruslaři zúčastnili ZOH 1936, Oldřich Hanč a Jaromír Turnovský tehdy skončili ve všech svých závodech ve čtvrté desítce. Na olympiádě v roce 1948 startoval Vladimír Kolář, jenž spolu s Jaroslavem Doubkem a Bohumilem Jaurisem závodil i na Hrách v roce 1956. Nejlepším výsledkem této éry bylo Kolářovo 13. místo v roce 1956 na trati 5000 m. ZOH 1964 se bez větších úspěchů zúčastnili Jarmila Šťastná a Oldřich Teplý. Po více jak dvacetileté přestávce se další český rychlobruslař představil na Zimních olympijských hrách 1988. Byl jím Jiří Kyncl, jenž dosáhl nejlépe šestnácté příčky na trati 10 000 m. Společně s Jiřím Musilem závodil i na následující olympiádě v roce 1992. Na ZOH 2002 startoval v jednom závodě David Kramár. Největších úspěchů dosáhlo české rychlobruslení v následujících letech díky Martině Sáblíkové, která se na Zimních olympijských hrách 2006 umístila na čtvrtém a sedmém místě a o čtyři roky později vybojovala dvě zlaté medaile, jež doplnila jedním bronzem. Jako olympijská debutantka se na ZOH 2010 představila také Karolína Erbanová (nejlépe 12. místo). Obě závodnice startovaly i na ZOH 2014, na kterých Sáblíková získala jednu zlatou a jednu stříbrnou medaili, Erbanová byla dvakrát desátá.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Závod na 10 000 m na ZOH 1928 byl zrušen kvůli oblevě.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Speed skating at the Winter Olympics na anglické Wikipedii.

  1. a b KLUGE, Volker. Olympische Winterspiele: Die Chronik - Chamonix 1924 - Lillehammer 1994. Berlin : Sportverlag, 1994. ISBN 3-328-00631-1. (německy) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]