BMX

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
BMX závod - Mistrovství Evropy 2005, Sainte Maxime, Francie, 23. dubna 2005

BMX (zkratka z angl. Bicycle Motorcross) je jedna z disciplín cyklistiky. Při této disciplíně se používají speciálně sestrojená kola o průměru 20 palců (50,8 cm), také se můžeme setkat s koly o velikosti 16 a 18 palců (dětská) nebo 22 (od roku 2009) a 24 palců (typu Cruiser).

BMX se velmi podobá skateboadingu, co se týče typu sportu. Jedná se o adrenalinový sport spojený s partou lidí se stejným zájmem, kteří se navzájem hecují a užívají si pohodu nikým nenucenou. Lidé se věnují ježdění podle toho, jak se jim zrovna chce, neexistují žádná ustanovená pravidla, kolik hodin by měli trávit na kole. Sport se dá provozovat ježděním čistě pro zábavu nebo také profesionálně. Člověk provozující tento druh sportu se nazývá biker nebo můžeme slyšet i rider, v překladu jezdec.

Vznik a historie[editovat | editovat zdroj]

Vznik BMX se datuje od počátku 70. let 20. století. Kdy značka Schwinn začala vyrábět model Schwinn Sting-Ray, které bylo jedno z prvních dostupných kol. V té době mladí kluci chtěli napodobovat motocrossové hvězdy, ale neměli ještě dostatečný věk na motorku a tak si začali stavět vlastní tratě a upravovat svoje kola. Převážná většina věci se odehrávala v Jižní Kalifornii, odkud se to dále šířilo do ostatních států USA, až se z toho stal celosvětový fenomén.[1]

Původně pojem BMX představoval hlavně Bikros. Bikros je druh disciplíny, kde se jezdí na uzavřené speciální trati, kde se nachází mnoho skoků, vln a klopených zatáček, jezdí se zároveň ve větším počtů jezdců a vyhrává ten kdo dojede první. Ovšem když se řekne dnes BMX tak si mnoho lidí představí právě Freestyle BMX disciplínu, která se ve většině věcí liší a na první pohled by člověk, který se o BMX nezajímá, nepoznal podle kola, o kterou disciplínu se jedná. Ale právě freestyle BMX v dnešní době udává směr a dělí se na mnohé kategorie.

Ve světě můžeme najít plno závodů ale mezi největší mezi jezdci se považují každoroční letní X Games závody. A dále ETNIES backyard jam, který se koná na obou pobřeží Spojených států. V roce 2003 byl sport BMX schválen mezinárodní olympijskou komisí v Pekingu, jako jeden ze sportu na letních olympijských hrách v Číně, jednalo se konkrétně o disciplínu bikros.[2]

Kolo[editovat | editovat zdroj]

Jak už bylo zmíněno, jezdí se převážně na 20 palcových kolech, které se liší v mnoha věcech od normálních kol. Tou první je, že na BMX nenajdeme přehazovačku, odpruženou vidlici, kotoučovou brzdu a mnohé doplňky, ať už povinné ze zákona jako jsou světla, odrazky, zvonek atd. Trend koncem desátých let jedenadvacátého století je jezdit bez ručních brzd (brakeless), s co nejmenším převodníkem a celkově mít co nejlehčí kolo. To znamená co nejméně vážící a zároveň co nejvíce bytelné. Tou další zvláštností jsou pegy (stupačky na šroubu náby), které najdeme na předním a zadním kole a to buď po dvou na každé straně, nebo tak jak to vyhovuje jezdci a podle disciplíny které se věnuje. Další věc je twister, který slouží k protáčení řídítek tak, aby nedošlo k zablokování brzd. Začátkem 21. století nepostradatelná věc, o pár let později také nahrazovaná dlouhým lankem.

Zavedením a rozšířením kazetové náby se umožnilo použití menších převodníků. Namísto starých 44/16, které můžeme vidět na prvních kolech, se na nových používají typy převodů, jako jsou 36/13, 33/12, 30/11, 28/10, 25 / 9, a dokonce i 23 / 8. Výhodou menšího ozubení je hmotnost a bytelnost, kterou vydrží při nárazech.[3]

Seřízení kola[editovat | editovat zdroj]

Kolo by se mělo prohlížet před každou jízdou, zda není uvolněný řetěz nebo ostatní komponenty a v případě potřeby dotáhnout a promazat. Také důležité je, zda kola jsou v ose a brzdy dobře přiléhají na ráfek. Určitě kdykoliv uslyšíte nebo ucítíte jakékoliv náznaky, že je něco jak by nemělo, mělo by se hned zastavit a zjistit příčinu problému. Pády způsobené zanedbáním údržby jsou dosti časté a občas můžou být dosti nepříjemné.

Rozdělení disciplín[editovat | editovat zdroj]

Každý jezdec jezdí z pravidla více jak jednu disciplínu, kromě flatlandu, což je trochu specifická kategorie. Většinou se jezdí dirt, street a minirampa zároveň, pak jsou ještě jezdci, kteří se věnují navíc vert rampě.

  • Dirt (bikros) - Jezdí se na uměle vytvořených skocích postavený převážně z hlíny. Většina následuje série více skoků postavených převážně za sebou. Kolo určené na dirt se pozná, že je bez pegů, má jenom zadní brzdu a twister, tak aby si jezdec mohl kdykoliv zabrzdit aniž by musel sundávat nohy a mohl víckrát za sebou protočit řídítka.
  • Street - Nejznámější kategorie, se kterou se můžeme setkat a zároveň nejvíce se rozvíjející. Jezdí se ve skateparcích na rampách, lavicích, plošinách, zábradlích, apod. Jsou zároveň lidi, kteří nemají ve městě skatepark a nebo dávají přednost jízdy na veřejných prostranstvích jako jsou schody, zábradlí, lavičky a mnohé další překážky, kde záleží jenom na představivosti jezdce. Jezdí se bez brzd nebo jenom se zadní. Pegy se nachází klidně na obou stranách záleží podle chutí jezdce, kterou grinduje.
  • Minirampa - Minirampa (účko) má vzhled malého U, kde na každé straně je rádius, takže jezdec může jezdit z jedné strany na druhou. Na závodech se můžeme setkat se dvěma minirampama propojené spinou. Kolo je vybavené stejně jako v případě streetu.
  • Vert - Vertka má vzhled velkého U a je přibližně dvojnásobně vyšší než minirampa. Kolo vypadá stejně jak v předchozích dvou situacích.
  • Flatland - K této disciplíně člověk nepotřebuje skoro nic, kromě kola a rovného, pevného povrchu. Zde se provádí různě triky, které vyžadují přesnost, stabilitu, trpělivost a hlavně nadšení hrát si s kolem. K tomu se využívají pegy (vpředu i vzadu po každé straně). Flatová kola se mírně liší od ostatních. Mají více místa pod rámem za předním kolem (aby se tam vešla noha při odšlapování) a vozí jak přední, tak zadní brzdu.
  • Park- Jezdec jezdí na uměle vytvořených překážkách a velikost rámu je většinou menší.

Triky[editovat | editovat zdroj]

Na BMX existuje velké množství triků, stále vznikají nové. U triků je hodnoceno více kritérií, jedno z nich je jak čistě je trik odjetý, obtížnost, výška a kreativita.

Základní triky[editovat | editovat zdroj]

  • bunny-hop (na skateboardu ollie) - výskok ze země
  • manual - jízda po zadním kole bez šlapání
  • fakie - jízda pozadu
  • 180 - otočení kola za jízdy o 180 stupňů, následné odjetí ve fakie

Obtížnější triky[editovat | editovat zdroj]

  • tailwhip - protočení kola kolem řidítek
  • barspin - protočení řidítek
  • backflip - salto dozadu s kolem
  • 360 - otočení těla s kolem o 360°
  • nothing - puštění na okamžik kola jak rukama tak zároveň nohama
  • frontflip - salto dopředu s kolem
  • condor - (kondor) přitáhnutí řídítek k pasu a roztáhnutí rukou
  • can can - přehození jedné nohy nad rámem na druhou stranu a vrátit zpět

a mnoho dalších, jako jsou grindy - jízda po zábradlí nebo kopingu pegama, atd ...

Vybavení[editovat | editovat zdroj]

Každý jezdec má svojí výbavu na kolo a chrániče, které na sobě vozí, podle důležitosti, kterou k tomu přikládá. Mezi nejčastěji chrániče patří Helma (přilba) a chrániče na kolena. Mezi další základní výbavu by měli patřit rukavice a chrániče na lokty. Kvalitní obuv je samozřejmostí. Také můžete spatřit na někom integrální helmu, většinou ve vert rampě nebo hraniče zadku a páteře.

Velikosti rámů a řídítek[editovat | editovat zdroj]

Velikosti rámů a řídítek se odvíjí od výšky jezdce a místech, kde jezdí.

Rámy

Existuje mnoho velikostí rámů od 19,5" TT (TT=vrchní rámová trubka) až po 22"TT. Čím větší rám, tím je stabilnější na skocích, ale čím menší, tím lépe se s kolem "hraje". Pokud bude jezdec mít 150 cm výšku a pořídí si rám 22"TT, tak stěží kolo otočí. Ovšem pokud je vysoký, taková velikost kola mu přijde vhod.

Na různé disciplíny se hodí různě velké rámy:

  • Dirt: Používáme delší rámy, kvůli stabilitě na skoku, nedělají se většinou složité triky takže to ničemu nevadí.
  • Park: Používáme kratší rámy s nižší geometrií. Většinou se dělají nejtěžší triky, takže kvůli hravosti volíme kratší.
  • Street: Opět volíme kratší rámy, ale ne moc. Jezdci většinou jezdí "BRAKELESS" (bez brzd)
Řídítka

Čím větší řídítka, tím vyšší bunnyhop uděláte, ovšem nesmí být příliš velké, protože byste nemohli kolo přitáhnout k tělu. Asi nejpopulárnější výška je 8,5".

České podmínky[editovat | editovat zdroj]

V České republice se začátkem nového tisíciletí BMX stává den ode dne populárnější, každou chvíli se dají vidět pokroky mezi českými jezdci, zároveň i města vychází sportu vstříc, staví nové skateparky, bikeparky a celkově podporují mladé lidi ve sportu, aby se vyhnuli věcem, jako jsou alkohol a drogy. Stejně tak i pohled lidí na malá kola se mění, když ještě v roce 2000 si lidé mysleli, že se jedná o dětské kolo, na kterém jezdí dospělý člověk. Po deseti letech se pohled zdaleka zlepšil, už díky tomu, že se BMX čím dál více objevuje v mediích a i na veřejnosti. Nejúspěšnějším českým jezdcem je Michael Beran (Park), Dominik Nekolný (Flatland) a Jan Valenta(Vert).

České filmy[editovat | editovat zdroj]

Mezi nejznámější České bmx filmy patří NODISPLAYTRIP a nebo TRUE LIFE.

Na olympijských hrách v roce 2008 v Pekingu byl bikros poprvé olympijskou disciplínou.[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PÍŠA, Václav. Historie BMX [online]. = 16.02.2010 21:36. Dostupné online.  
  2. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bicycle motocross na anglické Wikipedii.
  3. V tomto článku byl použit překlad textu z článku BMX bike na anglické Wikipedii.
  4. BMX will be added to the 2008 Olympics (UCI press release) [online]. [cit. 2007-10-15]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu BMX ve Wikimedia Commons
  • [1] - o Freestyle BMX
  • [2] - český magazín o BMX a MTB
  • [3] - nejpopulárnější stránky, kde se dozvíte mnoho novinek, včetně toho, jak vybrat komponenty na kolo.