Skateboarding

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Skateboarding je sport někdy v médiích označován jako extrémní sport, ve kterém se používá skateboard k jízdě a provádění triků. Člověk, který se tomuto sportu věnuje se nazývá skater, skateboarder, skateboardista nebo slangově skejťák nebo rider (jezdec).

Skateboarding lze chápat jako rekreační aktivitu, umění, práci nebo typ dopravního prostředku. Během let se průběžně skateboarding velice měnil co se týče triků, stylu jízdy a stavby samotných skateboardů. Zpráva z roku 2002 od American Sports Data zjistila, že na světě je 18,5 miliónů skateboardistů. 85 procent z dotázaných byli mladší osmnácti let a 74 procent z dotázaných byli muži.

Skateboarding je poměrně moderní během vývoje se udály některé klíčové události. Ke konci sedmdesátých let Alan Gelfand udělal první ollie (skok bez pomoci rukou). Freestylový jezdec Rodney Mullen vymyslel kickflip (skateboard se ve vzduchu otočí o 360 stupňů kolem své horizontální osy) a jeho různé variace.

Vznik a historie[editovat | editovat zdroj]

1940 – 1960[editovat | editovat zdroj]

Skateboarding vznikl pravděpodobně začátkem padesátých let když surfařům nefoukal vítr ani nebyly vlny. Není známo, kdo vyrobil první skateboard, ale je zřejmé, že za tím stálo několik lidí, kteří přišli s podobnými nápady v téže době. Prvními skateboardy byla dřevěná prkna, na nichž byla zespodu připevněna kolečka z bruslí. Později je firmy začaly vyrábět z tenkých stlačených vrstev, podobně jako tomu je dnes. Lidé na skateboardingu začali vidět čím dál víc zábavy místo surfingu, a proto se to začalo označovat jako “chodníkové surfování” (sidewalk surfing) a to také kvůli stylu jízdy a manévrům.

První vyráběné skateboardy si objednaly Los Angeleské a Kalifornské surf shopy, to znamenalo že na nich začali více jezdit surfaři když zrovna neměli vlny. Majitel obchodu Bill Richard napsal smlouvu s Chicagskou firmou na kolečkové brusle, že budou vyrábět sady koleček na skateboard. Dnešní koloběžky byly také původně navrženy s podobným návrhem jako skateboardy s jednou hlavní výjimkou a tou jsou řídítka ve předu prkna.

Spousta surfařských výrobců, jako například Makaha, si začali vyrábět skateboardy které se podobaly spíše malým surfům a výrobní týmy tyto výrobky podporovaly. Popularitu skateboardingu velice zvedl Skateboard Magazine. V roce 1965 se začala mezinárodní mistrovství vysílat v televizi. Vzestup tohoto sportu byl znatelný také podle prodejů Makahany, která na skateboardech mezi lety 1963 a 1965 vydělala 10 miliónů dolarů. Nicméně v roce 1966 prodeje výrazně klesly a vydávání časopisu Skateboard Magazine bylo zastaveno. Popularita skateboardingu zůstala malá až do počátku sedmdesátých let.

1970[editovat | editovat zdroj]

V na začátku sedmdesátých let Frank Nasworthy začal vyvíjet kolečka z polyuretanu. Jeho firma se jmenovala Cadillac Wheels. Těmito kolečky se zlepšila jízda co se týče rychlosti a setrvačnosti. Když se v roce 1972 začala prodávat, popularita skateboardingu znovu stoupala. Kvůli tomu firmy začaly investovat do vývoje nových technologií a zlepšení. Spousta firem také začala vyrábět trucky (nápravy) speciálně navržené pro skateboard, v 1976 vznikly Tracker Trucks. Vybavení skateboardu se tím stalo kompaktnější, desky se začaly vyrábět širší a dosahovaly až deseti palců, což je 254 mm. To dávalo jezdcům větší kontrolu. Banana board je termín, který se používal pro skateboardy vyrobené z polypropylenu. Byly velmi úzké, pružné a měly zespodu upevňující žebra. Byly také velice populární v polovině sedmdesátých let, prodávaly se v mnoha barvách. Nejčastější však byla jasně žlutá barva.

Výrobci začali experimentovat s méně obvyklými materiály jako skelná vata a hliník, ale běžné skateboardy byly stále vyráběny z kanadského javoru. Skateboardistům to dalo výhodu lepší manipulace se skateboardem a tvořily se snadno nové triky. Skateboardeři zvláště Ty Page, Bruce Logan, Bobby Piercy, Kevin Reed, a Z-Boys (jmenují se tak podle jejich místního surfshopu Zephyr) začali jezdit na nakloněných zdích a vypuštěných bazénech a shodou okolností tomu tak bylo v období sucha v roce 1976 v Kalifornii. Tím nastal nový trend vertikálních ramp, jezdci mohli jezdit rychleji a provádět nebezpečnější triky jako například slajdy (slide) na hraně rampy nebo fronside/backside otočky ve vzduchu (frontside/backside airs). To přineslo majitelům skateparků větší zodpovědnost a ceny za pojištění, poté začal vývoj lepších chráničů. Během této éry se skateboarding rozdělil do více disciplín, charakteristické výbavou a širokým sortimentem triků.

Výsledkem trendu vertikálního skateboardingu bylo že bylo uzavřeno mnoho skateparků kvůli velkému zadlužení. To způsobilo že skateboardisté si stavěli vlastní rampy. Tím skateboarding na začátku osmdesátých let znovu upadal, během tohoto úpadku se stále dotvářel styl jízdy.

1980[editovat | editovat zdroj]

Toto období bylo poháněno firmami které fungovaly díky skateboardistům. Zaměření zpočátku bylo na vertikální skateboarding. Vynález skoku bez pomocí rukou (později známo jako ollie) Alanem Gefaldem ve Floridě v 1976 a souběžného zdokonalování většině skoků s pomocí rukou Georgem Ortonem a Tonym Alvou v Kalifornii přicházely na možnosti jak provádět triky ve vertikálních rampách. Během této vlny byl skateboarding plný komerce, přesto většina lidí, kteří jezdili, nikdy nezkusili vertikální rampu. Protože většina lidí si nemohla dovolit si postavit vlastní rampu nebo neměli přístup do skateparku, který by byl blízko. Rostla popularita jízdy na ulici (street skating). Také freestylový skateboarding byl stále populární díky průkopníkům jako Rodney Mullen, který vymyslel množství základních triků moderního street skatingu například imposible a kickflip. Vliv freestylu na street skating byl v polovině osmdesátých let nepatrný, na ulicích se stále jezdilo na širokých prknech s krátkou špičkou zespodu měly připevněny plastové plochy kvůli slajdování. Prkna měla velká měkká kola (u nás se tyto prkna označují jako rybičky). Během rozmachu skateboardingu se ke konci osmdesátých let stále více přizpůsoboval street skatingu. Začátkem devadesátých let už poklesávající vertikální skateboarding nebyl zdaleka tak spojován se streetovým.

Obrázek popisující tvary skateboardů.

1990 až současnost[editovat | editovat zdroj]

Dnešní prkna mají šířku 7 a čtvrt až 8 a délku 32 palců. Kolečka se vyrábějí z extrémně tvrdého polyurethanu s nejtvrdším durometrem tvrdosti zhruba 99a. Velikost koleček je poměrně malá takže prkna jsou lehčí, takže zrychlit jízdu lze rychleji a při provádění triků je větší svoboda (když je překážka velice blízko lze se na ní lépe rozjet). Tvar prken se měnil dramaticky od 70. let ale už devadesátých už zůstal téměř stejný. Tvar dnešního prkna je odvozen od freestylových prken (rybiček) z 80. let, na rozdíl od nich má symetrický tvar a jsou užší. Od poloviny devadesátých let jsou tyto prkna standardem.

Go Skateboarding Day začal být uznáván od roku 2004 partou skateboardingových firem pro propagaci a pro povšimnutí okolního světa.

Skateboarding v České republice[editovat | editovat zdroj]

U nás se začal rozvíjet až v devadesátých letech. Mezi naše hlavní skateboardisty patří Jan Tomšovský (vertikální rampa), Marek Zápražný a Tomáš Svoboda. Český skateboarding je často spojen se slovenským existují i každoroční závody, kde soutěží tým z Česka proti týmu ze Slovenska. Na rozdíl od americké skateboardové velmoci se u nás téměř nejezdí na vertikálních rampách. Je tomu tak hlavně kvůli tomu, že u nás téměř žádné nejsou a existuje zde velmi malé členské zázemí lidí, kteří se tomu věnují. Ale za to úspěchy ve street stylu jsou úctyhodné. V posledních letech se Češi dokázali umístit na hodně evropských i celosvětových závodů do předních pozic. Naše nejznámější lokace jsou Skatepark Štvanice, Stalinův pomník (Stalin) a skatepark Pardubice. Na Stalina zavítá každoročně tisíce jezdců z celého světa. Máme u nás i zaběhlý slang, některé triky se nazývají úplně jinak než jak je tomu v oficiálním názvosloví, například kickflip → kino, 360 flip → var , hardflip → hadr , varial heelflip → varhel , atd .

Technika[editovat | editovat zdroj]

Postoje[editovat | editovat zdroj]

Ukázka jak vypadají rotace FS je zkratka pro frontside a BS pro backside. Na tomto obrázku je to popsáno pro postoj regular, pro goofy by to bylo přesně naopak.

Základní postoje jsou dva: Goofy, kde je pravá noha u předních šroubů a levá na zadním tailu (levou se jezdec odráží), a regular, kde je levá noha u předních šroubů a pravá na zadním tailu (jezdec se odráží pravou). Variantou je i mongoo při kterém noha, která má být na předních šroubech je na zadních a noha, kterou se jezdec odráží, se dodává dopředu.

Základní triky[editovat | editovat zdroj]

Ollie[editovat | editovat zdroj]

Ollie je základní skateboardingový trik a odvozuje se od něj většina skateboardingových triků, přední nohu dejte před šrouby nebo doprostřed prkna, pokud máte nohu delší než desku, tak by měla špička přečuhovat. Zadní noha spočívá špičkou na tailu, nyní přichází ta nejdůležitější fáze triku: odraz a vytáhnutí prkna směrem nahoru. Takže jedete libovolnou rychlostí, odlehčíte přední nohu a zadní stlačíte tail. V momentě, kdy se dotknete země se odrazíte a táhnete přední nohu do výšky a dopředu. Tím dosáhnete toho, že se odlepí od země, zadní nohu srovnáte nad desku, dopadnete, odjedete. Existuje několik i variací ollie: switch ollie, nollie (noseollie) a fakie.

Frontside ollie[editovat | editovat zdroj]

Frontside ollie točíte na opačnou stranu než Backside ollie čili tam kde máte záda. Nohy mějte jako na ollie, ale přední nechte trochu přečuhovat, lépe se vám deska udrží na nohách. Udělejte ollie a jak budete ve vzduchu tak švihněte dozadu o 180 stupňů. Jakmile budete ve vzduchu v rotaci 90 stupňů budete čelem ve směru jízdy. Frontside ollie se lépe dělá když máme ještě před skokem hlavní těžiště těla na patě zadní nohy. Zkrácený název tohoto triku je FS ollie.

Backside ollie[editovat | editovat zdroj]

Backside ollie je trik, při kterém dáte ollie 180 stupňů směrem dopředu. Jeďte jako na ollie, ale dejte si nohy dál od sebe pokrčte se. Jak budete dělat ollie, tak sebou zároveň švihnete směrem dopředu o 180 stupňů. Jakmile budete ve vzduchu v rotaci 90 stupňů ocitnete se zády oproti směru jízdy. Backside ollie se lépe dělá když máte ještě před skokem hlavní těžiště těla na špičce přední nohy. Zkrácený název tohoto triku je BS ollie.

Kickflip[editovat | editovat zdroj]

Jde o trik, při kterém se vám skate protočí pod nohama o 360 podél horizontální osy. Je dost náročný a vyžaduje hodně cviku. Jeďte pomalou rychlostí, přední nohu dejte někam mezi šrouby a prostředek, ale k vnitřní straně skejtu, zadní dejte na tail. Zadní nohou přidupněte tail, přední nohu kopněte za sebe a zadní nohu přitom odlehčete (chce to hodně cviku, než si nacvičíte přetáčení skatu). Při letu se vám skate pod nohama přetáčí, snažte se přední nohu vrátit nad skate. Pokud se vám to podaří, tak si kickflip odjedete jako ollie. V českém skateboardovém slangu se tento trik nazývá kino.

Manual[editovat | editovat zdroj]

Jízda po zadních dvou kolečkách se nazývá manual, po předních nosemanual.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Voják se skateboardem během cvičení "Urban Warrior '99".
  • Světový rekord v ollie drží Danny Wainwright, který olliečkem překonal 113 cm. Pro srovnání český rekord činí 101 cm, pokořil ho Adam Pelc.[1]
  • Skateboard se používá i v armádě. K manévrování uvnitř budov s cílem odhalení drátů, které by mohly spustit pasti.
  • 9. července roku 2009 Danny Way přeskočil Velkou čínskou zeď. Nejdříve tuto překážku pokořil Olliečkem a poté udělal BS 360 Ollie.
  • Skateboarding je zaznamenán i ve filmu Sk8aři (Deck Dogz), kde můžete vidět i skateboardingovou legendu Tony Hawka a jeho otočku o 540 stupňů. Tony Hawk předvedl jako 1. člověk na X-Game otočku o 900 stupňů. Také se tam předvedla dívka, která jako první holka na světě udělala otočku o 540 stupňů. Dále na skateboarding narazíte ve filmech jako Skřípění (Grind), Street Dreams, Skate or Die nebo Vrať se ke dřezu (Dishdogz).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Skaterock.cz — Nový český rekord v ollie Adam Pelc 101 cm

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]