Marketingová propagace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Marketingová propagace (též propagační mix nebo komunikační mix) je cílené oslovení kupujícího, ke kterému je směřované určité sdělení. Je jednou ze čtyř součástí marketingového mixu.

Propagace se rozděluje na 8 druhů:

  • obchodní,
  • výrobní,
  • zdravotní,
  • politickou,
  • sportovní,
  • kulturní,
  • ekologickou,
  • společenskou.

Jedna z činností propagace je reklama. Reklama je placená neosobní forma komunikace mezi zákazníkem a obchodníkem. Zprostředkovatelem reklamy jsou typicky masová média. Cílem reklamy je zisk a zvýšení prodeje výrobku, či nějaké služby.

Propagace jako taková se zaměřuje na určitou cílovou skupinu zákazníků. Skupiny můžeme rozdělit například podle věku (školní děti, teenageři, singles, mladé rodiny s dětmi, rodina s velkými dětmi, před seniorský věk, senioři), pohlaví a bydliště.

Principy komunikace[editovat | editovat zdroj]

Propagaci lze tedy chápat komunikace mezi firmou a zákazníkem (i potenciálním), jejím principem je seznamovat zákazníka s výhodami nabízeného produktu, přimět (vnutit se) zákazníka k jeho koupi.

Nástroje mixu[editovat | editovat zdroj]

  • Reklama (advertising) – distribuce zboží a služeb poskytovatelů k cílové skupině; možným komerčním použitím reklamy je inzerce, televizní a rozhlasová reklama a reklama v kinech
  • Vztahy s veřejností (public relations) – technika, jejíž cílem je předat informace o organizace a vytvořit příznivé klima, získat sympatie a podporu veřejnosti a institucí
  • Podpora prodeje (sales promotion) – technika, která stimuluje různými nástroji k uskutečnění nákupu; například soutěže, hry, akce na místě prodeje, slevové kupony, prémie a vzorky
  • Osobní prodej (personal selling) – vyškolení prodejci mají ovlivnit kupujícího při jeho rozhodování, zprostředkovávat informace oběma směry, případně předvádět zboží, poskytovat servis a další služby
  • Přímý marketing (direct marketing) – interaktivní marketingová technika, která využívá k dosažení cílů více komunikačních médií

Alternativní definice[editovat | editovat zdroj]

Postupným vývojem marketingu bylo navrženo několik dalších upřesňujících nebo pozměňujících verzí. Philip Kotler navrhuje přidat do mkt mixu další dvě P[1]:

  • Politics (politika – zahrnuje využívání lobbyistických a politických aktivit k ovlivnění tržní poptávky)
  • Public opinion (veřejné mínění – ovlivňování postojů a nálad veřejnosti).

Podle Kotlera význam marketingového mixu stoupá zejména ve 21. století, kdy je řada trhu již obsazená a je nutné vytvářet další příležitosti.

Společnosti nestačí koncept 4P, ani Kotlerovo rozšíření, vznikají další mixy. Robert Lauterborn vytvořil koncepci čtyř C[2], která zohledňují marketingový mix z pohledu zákazníka. Jak uvádí i Kotler, zatímco se marketéři na sebe dívají jako na lidi prodávající produkt, zákazníci se považují za lidi kupující hodnotu. Proto Lauterborn pozměňuje původní čtyři P následovně:

  • Product → Customer Value (Hodnota z hlediska zákazníka).
  • Price → Cost to the Customer (Náklady pro zákazníka).
  • Place → Convenience (Pohodlí).
  • Promotion → Communication (Komunikace).

Další nadrámec koncepcí „6P“ a „4C“ je koncepce čtyř S[3], která vyjadřuje i směřování na zákazníka a také klade důraz i na jiné složky, především:

  • Segmentace zákazníků – identifikovat a získat cílovou skupinu zákazníků.
  • Stanovení užitku – konkrétní užitek a výhody, které přinese náš produkt, a to s odlišením od konkurenčních výrobků.
  • Spokojenost zákazníka – zákazník je ve středu všech aktivit podniku.
  • Soustavnost péče – budování dlouhodobého vztahu podniku a zákazníka

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KOTLER, P. Marketing podle Kotlera : Jak vytvářet a ovládnout nové trhy. 2000. s. 113
  2. KOTLER, P. Marketing management (10. rozšířené vydání). 2001. s. 33
  3. HESKOVÁ, M. Marketingová komunikace součást marketingového mixu. 2001. s. 16

Související články[editovat | editovat zdroj]