Mistrovství světa v biatlonu 2023

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mistrovství světa v biatlonu 2023
Markéta Davidová ve sprintu
Markéta Davidová ve sprintu
Základní informace
Pořadí53. ročník
Datum8.–19. února 2023
MístoLotto Thüringen Arena am Rennsteig
Oberhof, NěmeckoNěmecko Německo
PořadatelMezinárodní biatlonová unie
Lídr medailového pořadí
Norsko Johannes Thingnes Bø (NOR)
Zlatá medaile 5 – Stříbrná medaile 1 – Bronzová medaile 1
≺ 2021
2024 ≻
Tento box:

Mistrovství světa v biatlonu 2023 probíhalo ve dnech 8.–19. února 2023 v německém Oberhofu na stadionu Lotto Thüringen Arena am Rennsteig. Toto biatlonové středisko pořádalo mistrovství světa podruhé – před tím se zde závodilo v roce 2004.

Nejvíce medailí – pět zlatých, jednu stříbrnou a jednu bronzovou medaili – zde získal Nor Johannes Thingnes Bø, který se tak stal historicky nejúspěšnějším medailistou z jednoho mistrovství. Mezi ženami byla nejlepší Švédka Hanna Öbergová s dvěma zlatými, jednou stříbrnou a jednou bronzovou. Čeští biatlonisté zde oproti dvěma předchozím mistrovstvím nezískali žádnou medaili – nejlépe dojela mužská štafeta na čtvrtém místě. Přesto počtem umístění do 10. místa dosáhla česká reprezentace nejlepšího výsledku za posledních pět let.

Volba pořadatele[editovat | editovat zdroj]

O pořadateli se hlasovalo na kongresu Mezinárodní biatlonové unie 9. září 2018 v chorvatské Poreči.[1] O pořádání se prostřednictvím Českého svazu biatlonu ucházelo také Nové Město na Moravě.

Výsledky volby pořadatele
Místo Země Počet hlasů
Oberhof NěmeckoNěmecko Německo 28
Nové Město na Moravě ČeskoČesko Česko 21

Česká účast[editovat | editovat zdroj]

Tereza Voborníková na startu sprintu

Českou republiku mohl podle kritérií ze začátku sezóny reprezentovat tým pěti biatlonistů a pěti biatlonistek.[2] Čtyři z nich byli na návrh trenérů nominovaní ze 6. podniku světového poháru v Anterselvě – z žen Markéta Davidová, Jessica Jislová, Tereza Voborníková a Lucie Charvátová, z mužů Michal Krčmář, Jakub Štvrtecký, Tomáš Mikyska a Jonáš Mareček.[3]

O poslední místo bylo rozhodnuto na základě výsledků lednového Mistrovství Evropy, a to ve prospěch Adama Václavíka, který obsadil na šampionátu dvě místa v první desítce, zatímco jeho hlavní konkurent Vítězslav Hornig neskončil ani jednou mezi prvními dvaceti. Nejprve pátá žena nominována nebyla, když Eliška Václavíková ani Tereza Vinklárková neprokázaly podle trenérů dostatečnou výkonnost.[4] Václavíková se však nakonec k týmu připojila, aby nahradila nemocnou Jessicu Jislovou,[5] a Vinklárková proto, že v průběhu šampionátu rozhodla biatlonová unie, že nad rámec kvóty čtyř sportovců mají právo startu biatlonisté a biatlonistky do 15. místa aktuálního pořadí ve Světovém poháru. Proto se účast Markéty Davidové nepočítala.[6]

Výsledky[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Česko na mistrovství světa v biatlonu.

Z českých reprezentantů se umístila nejlépe Markéta Davidová na pátém místě v závodu s hromadným startem, kdy dokázala oproti předchozím závodům velmi rychle běžet. Ve stíhacím závodě se dařilo také Tereze Voborníkové, která si něm sedmým místem zajela své kariérní maximum. Z mužů se mezi nejlepšími deseti umístil jen Michal Krčmář, který ve vytrvalostním závodě dojel osmý.

V kolektivních závodech dosáhla nejlepšího výsledku mužská štafeta, která skončila na čtvrtém místě, i když při poslední předávce jela s náskokem na čele.

Závodnice/Závodník SP SZ HZ IZ ŠT SŠT SZD
Markéta Davidová 6. 16. 5. 10. 7. 5. –
Lucie Charvátová 59. 41. – 39. 7. – –
Jessica Jislová nestartovala
Eliška Václavíková 65. – – 37. – – –
Tereza Vinklárková 85. – – 34. 7. – –
Tereza Voborníková 18. 7. 18. 45. 7. 5. 14.
Michal Krčmář 14. 19. 27. 8. 4. 5. 14.
Jonáš Mareček 68. – – 76. 4. – –
Jakub Štvrtecký 15. 22. 22. 65. 4. – –
Tomáš Mikyska 60. 31. 14. 14. 4. 5. –
Adam Václavík 24. 51. – 81. – – –

Program[editovat | editovat zdroj]

Maskot sněhulák Flocke

Na programu mistrovství bylo 12 disciplín. Muži i ženy absolvovali sprinty, stíhací závody, vytrvalostní závody, štafety a závody s hromadným startem. Společně také jeli závody smíšených štafet a smíšených dvojic.

Den Datum Disciplína Začátek (SEČ) Počet závodníků
St 8. února Smíšená štafeta 14:45 26 týmů
Pá 10. února Sprint (ženy) 14:30 96
So 11. února Sprint (muži) 14:30 111
Ne 12. února Stíhací závod (ženy) 13:25 57
Stíhací závod (muži) 15:30 56
Út 14. února Vytrvalostní závod (muži) 14:30 104
St 15. února Vytrvalostní závod (ženy) 14:30 90
Čt 16. února Smíšený závod dvojic 15:10 27 týmů
So 18. února Štafeta (muži) 11:45 22 týmů
Štafeta (ženy) 15:00 16 týmů
Ne 19. února Závod s hromadným startem (muži) 12:30 30
Závod s hromadným startem (ženy) 15:15 30

Výsledky ze závodů na mistrovství světa se (oproti dřívějším rokům) nezapočítávaly u jednotlivých závodníků do celkového hodnocení světového poháru. Do pořadí národů se však počítaly.

Průběh závodů[editovat | editovat zdroj]

Smíšená štafeta[editovat | editovat zdroj]

Závod vyhráli favorizovaní Norové, kteří sice museli zpočátku na trestné kolo, ale dobrým výkonem na posledních dvou úsecích se propracovali do čela a zvítězili. Český tým ve složení Tereza Voborníková, Markéta Davidová, Michal Krčmář a Tomáš Mikyska podal vyrovnaný výkon a skončil pátý.

Podrobnější informace naleznete v článku Mistrovství světa v biatlonu 2023 – smíšená štafeta.
Francouzská biatlonistka Julia Simonová

Sprinty[editovat | editovat zdroj]

V závodě žen obsadila první místo domácí Denise Herrmannová-Wicková, která zastřílela obě položky bezchybně a běžela nejrychleji ze všech. Z českých závodnic se umístila nejlépe na šestém místě Markéta Davidová, která také zasáhla všechny terče, ale běžela pomaleji.

V mužském sprintu pak zvítězil podle očekávání Nor Johannes Thingnes Bø přes to, že při první střelbě nezasáhl jeden terč. I na dalších třech místech dojeli jeho reprezentační kolegové. Z Čechů dojelo nejlépe duo Michal Krčmář a Jakub Štvrtecký, kteří se umístili na 14. a 15. místě.

Podrobnější informace naleznete v článcích Mistrovství světa v biatlonu 2023 – sprint žen a Mistrovství světa v biatlonu 2023 – sprint mužů.

Stíhací závody[editovat | editovat zdroj]

Němka Denise Herrmannová-Wicková střílí v mlze ve stíhacím závodu

Stíhací závod žen vyhrála Francouzka Julia Simonová díky vyrovnanému běhu a velmi dobré střelbě. Z českých závodnic dojela nejlépe překvapivě Tereza Voborníková, která se z 16. pozice na startu propracovala až na sedmou v cíli. Markéta Davidová dojela na 16. místě.

V závodě mužů zvítězil systémem start-cíl bezchybně střílející Johannes Thingnes Bø. Další místa opět obsadili jeho krajané, mezi něž se vklínil jen třetí Švéd Sebastian Samuelsson. Českým reprezentantům se nedařilo střelecky – nejlépe dojel Michal Krčmář na 19. místě. Tomáši Mikyskovi se však podařilo posunout z 60. místa na startu na 31. v cíli.

Podrobnější informace naleznete v článcích Mistrovství světa v biatlonu 2023 – stíhací závod žen a Mistrovství světa v biatlonu 2023 – stíhací závod mužů.

Vytrvalostní závody[editovat | editovat zdroj]

Jakub Štvrtecký ve vytrvalostním závodě
Slovinec Jakov Fak v závodu dvojic

V tomto závodě udělal favorizovaný Johannes Thingnes Bø dvě střelecké chyby. Přesto díky rychlému běhu vyhrál, také proto, že žádný z jeho nejbližších soupeřů nezastřílel čistě. Michal Krčmář přes pomalejší běh skončil osmý. Kariérního maxima ve vrcholných soutěžích dosáhl Tomáš Mikyska 12. místem

Mezi ženami zvítězila Švédka Hanna Öbergová. Nezasáhla sice jeden terč, ale jela rychleji než její čistě střílející krajanka Linn Perssonová, která skončila druhá. Z Češek nejlépe dojela nejlépe Markéta Davidová s třemi nezasaženými terči na desátém místě.

Podrobnější informace naleznete v článcích Mistrovství světa v biatlonu 2023 – vytrvalostní závod mužů a Mistrovství světa v biatlonu 2023 – vytrvalostní závod žen.

Smíšený závod dvojic[editovat | editovat zdroj]

Závod vyhrála norská dvojice. Johannes Thingnes Bø musel sice po předposlední střelbě na trestné kolo, ale jako v předchozích závodech rychle běžel a v posledním kole získal rozhodující náskok, který udržel do cíle. Z české dvojice se nedařilo Michalu Krčmářovi, který musel na tři trestná kola a dojel čtrnáctý.

Podrobnější informace naleznete v článku Mistrovství světa v biatlonu 2023 – smíšený závod dvojic.

Štafety[editovat | editovat zdroj]

Michal Krčmář ve štafetě

V mužské štafetě zvítězili francouzští biatlonisté před favorizovanými Nory především zásluhou méně chyb na střelnici. Český tým dojel čtvrtý, i když se až do předposlední střelby pohyboval na čele.

Ženský závod ovládly Italky před domácím Německem především zásluhou lepší střelby. České biatlonistky skončily sedmé, když Markéta Davidová a Lucie Charvátová musely dohromady na tři trestná kola.

Podrobnější informace naleznete v článcích Mistrovství světa v biatlonu 2023 – štafeta mužů a Mistrovství světa v biatlonu 2023 – štafeta žen.

Závody s hromadným startem[editovat | editovat zdroj]

Markéta Davidová (uprostřed) při květinovém ceremoniálu po závodu s hromadným startem

V závodě zvítězil Švéd Sebastian Samuelsson, který střílel čistě a v posledním kole dokázal zrychlit Favorizovaný Johannes Thingnes Bø, skončil třetí, když v posledním kole už nedokázal dojet sedmivteřinovou ztrátu. Z českých biatlonistů dojel nejlépe Tomáš Mikyska, který běžel pomaleji, ale zasáhl všechny terče kromě jednoho.

Ženský závod ovládla Švédka Hanna Öbergová, která se díky poslední, čisté střelbě dostala do čela a díky nejrychlejšímu běhu si udržela svůj náskok. Markéta Davidová se prezentovala také rychlým během a obsadila páté místo.

Podrobnější informace naleznete v článcích Mistrovství světa v biatlonu 2023 – závod s hromadným startem mužů a Mistrovství světa v biatlonu 2023 – závod s hromadným startem žen.

Medailisté[editovat | editovat zdroj]

Muži[editovat | editovat zdroj]

Disciplína Zlatá medaile Zlato Výkon Stříbrná medaile Stříbro Výkon Bronzová medaile Bronz Výkon
Vytrvalostní závod (20 km)[7]
(detaily) 		Norsko Johannes Thingnes Bø 49:57,5
(0+1+1+0) 		Norsko Sturla Holm Laegreid 51:08,5
(0+0+0+1) 		Švédsko Sebastian Samuelsson 51:17,6
(0+0+1+0)
Sprint (10 km)[8]
(detaily) 		Norsko Johannes Thingnes Bø 23:21,7
(1+0) 		Norsko Tarjei Bø 23:36,5
(0+0) 		Norsko Sturla Holm Laegreid 24:01,6
(0+1)
Stíhací závod (12,5 km)[9]
(detaily) 		Norsko Johannes Thingnes Bø 33:34,5
(0+0+0+0) 		Norsko Sturla Holm Laegreid 34:45,7
(0+0+0+0) 		Švédsko Sebastian Samuelsson 35:28,6
(0+0+0+2)
Závod s hromadným startem (15 km)[10]
(detaily) 		Švédsko Sebastian Samuelsson 36:42,8
(0+0+0+0) 		Švédsko Martin Ponsiluoma 36:52,7
(0+1+1+0) 		Norsko Johannes Thingnes Bø 37:21,6
(1+1+0+1)
Štafeta (4×7,5 km)[11]
(detaily) 		FrancieFrancie Francie
Antonin Guigonnat
Fabien Claude
Émilien Jacquelin
Quentin Fillon Maillet
 1:21:48,8
(0+0) (0+2)
(0+1) (0+2)
(0+0) (1+3)
(0+1) (0+0) 		NorskoNorsko Norsko
Vetle Sjåstad Christiansen
Tarjei Bø
Sturla Holm Laegreid
Johannes Thingnes Bø
 1:22:27,6
(0+2) (0+3)
(0+0) (1+3)
(0+0) (1+3)
(0+3) (0+0) 		ŠvédskoŠvédsko Švédsko
Peppe Femling
Martin Ponsiluoma
Jesper Nelin
Sebastian Samuelsson
 1:23:28,7
(0+1) (1+3)
(0+2) (0+1)
(0+1) (0+1)
(0+3) (0+1)

Ženy[editovat | editovat zdroj]

Disciplína Zlatá medaile Zlato Výkon Stříbrná medaile Stříbro Výkon Bronzová medaile Bronz Výkon
Vytrvalostní závod (15 km)[12]
(detaily) 		Švédsko Hanna Öbergová 43:36,1
(1+0+0+0) 		Švédsko Linn Perssonová 43:46,4
(0+0+0+0) 		Itálie Lisa Vittozziová 44:04,1
(0+0+0+1)
Sprint (7,5 km)[13]
(detaily) 		Německo Denise Herrmannová-Wicková 21:19,7
(0+0) 		Švédsko Hanna Öbergová 21:21,9
(0+0) 		Švédsko Linn Perssonová 21:45,9
(0+0)
Stíhací závod (10 km)[14]
(detaily) 		Francie Julia Simonová 32:00,8
(0+0+0+1) 		Německo Denise Herrmannová-Wicková 32:27,8
(1+0+1+2) 		Norsko Marte Olsbuová Røiselandová 32:38,5
(1+1+1+0)
Závod s hromadným startem (12,5 km)[15]
(detaily) 		Švédsko Hanna Öbergová 36:48,0
(1+1+0+0) 		Norsko Ingrid Landmark Tandrevoldová 36:52,8
(0+1+0+0) 		Francie Julia Simonová 37:08,8
(1+1+0+1)
Štafeta (4×6 km)[16]
(detaily) 		ItálieItálie Itálie
Samuela Comolová
Dorothea Wiererová
Hannah Auchentallerová
Lisa Vittozziová
 1:14:39,7
(0+0) (0+0)
(0+0) (0+1)
(0+0) (0+1)
(0+0) (0+0) 		NěmeckoNěmecko Německo
Vanessa Voigtová
Hanna Kebingerová
Sophia Schneiderová
Denise Herrmannová-Wicková
 1:15:04,4
(0+0) (0+0)
(0+2) (0+0)
(0+1) (0+2)
(0+0) (0+1) 		ŠvédskoŠvédsko Švédsko
Linn Perssonová
Anna Magnussonová
Elvira Öbergová
Hanna Öbergová
 1:15:34,4
(0+2) (0+0)
(0+1) (2+3)
(0+1) (0+2)
(0+2) (0+0)

Smíšené štafety[editovat | editovat zdroj]

Disciplína Zlatá medaile Zlato Výkon Stříbrná medaile Stříbro Výkon Bronzová medaile Bronz Výkon
Smíšená štafeta (4×6 km)[17]
(detaily) 		NorskoNorsko Norsko
Ingrid Landmark Tandrevoldová
Marte Olsbuová Røiselandová
Sturla Holm Laegreid
Johannes Thingnes Bø
 1:04:41,0
(0+0) (1+3)
(0+0) (0+2)
(0+0) (0+0)
(0+3) (0+1) 		ItálieItálie Itálie
Lisa Vittozziová
Dorothea Wiererová
Didier Bionaz
Tommaso Giacomel
 1:04:53,5
(0+0) (0+1)
(0+0) (0+1)
(0+1) (0+2)
(0+0) (0+1) 		FrancieFrancie Francie
Julia Simonová
Anaïs Chevalierová-Bouchetová
Émilien Jacquelin
Quentin Fillon Maillet
 1:05:37,8
(0+1) (0+0)
(0+1) (0+0)
(0+2) (0+2)
(0+3) (0+0)
Smíšený závod dvojic (6 + 7,5 km)[18]
(detaily) 		NorskoNorsko Norsko
Marte Olsbuová Røiselandová
Johannes Thingnes Bø
 35:37,1
(0+2) (0+0)
(0+1) (0+0)
(0+0) (0+0)
(1+3) (0+0) 		RakouskoRakousko Rakousko
Lisa Theresa Hauserová
David Komatz
 35:50,9
(0+0) (0+1)
(0+1) (0+0)
(0+1) (0+1)
(0+1) (0+1) 		ItálieItálie Itálie
Lisa Vittozziová
Tommaso Giacomel
 36:28,1
(0+0) (0+1)
(0+1) (0+1)
(0+0) (0+2)
(0+1) (2+3)

Medailové pořadí[editovat | editovat zdroj]

Medailové pořadí zemí[editovat | editovat zdroj]

Pořadí Země 1. místo 2. místo 3. místo Celkově
1. NorskoNorsko Norsko 5 5 3 13
2. ŠvédskoŠvédsko Švédsko 3 3 5 11
3. FrancieFrancie Francie 2 0 2 4
3. NěmeckoNěmecko Německo 1 2 0 3
5. ItálieItálie Itálie 1 1 2 4
6. RakouskoRakousko Rakousko 0 1 0 1
Celkem 12 12 12 36

Medailové pořadí závodníků[editovat | editovat zdroj]

Muži[editovat | editovat zdroj]

Nejúspěšnější závodník šampionátu Johannes Thingnes Bø
Pořadí Závodník Zlatá medaile Zlato Stříbrná medaile Stříbro Bronzová medaile Bronz Celkově
1. Norsko Johannes Thingnes Bø 5 1 1 7
2. Švédsko Sebastian Samuelsson 1 0 3 4
3. Norsko Sturla Holm Laegreid 1 3 1 5
4. Francie Émilien Jacquelin 1 0 1 2
Francie Quentin Fillon Maillet 1 0 1 2
6. Francie Antonin Guigonnat 1 0 0 1
Francie Fabien Claude 1 0 0 1
8. Norsko Tarjei Bø 0 2 0 2
9. Švédsko Martin Ponsiluoma 0 1 0 1
10. Itálie Tommaso Giacomel 0 1 1 2
11. Itálie Didier Bionaz 0 1 0 1
Rakousko David Komatz 0 1 0 1
Norsko Vetle Sjåstad Christiansen 0 1 0 1
14. Švédsko Peppe Femling 0 0 1 1
Švédsko Martin Ponsiluoma 0 0 1 1
Švédsko Jesper Nelin 0 0 1 1

Ženy[editovat | editovat zdroj]

Nejúspěšnější závodnice šampionátu Hanna Öbergová
Pořadí Závodník Zlatá medaile Zlato Stříbrná medaile Stříbro Bronzová medaile Bronz Celkově
1. Švédsko Hanna Öbergová 2 1 1 4
2. Norsko Marte Olsbuová Røiselandová 2 0 1 3
3. Německo Denise Herrmannová-Wicková 1 2 0 3
4. Francie Julia Simonová 1 0 2 3
5. Itálie Lisa Vittozziová 1 1 2 4
6. Itálie Dorothea Wiererová 1 1 0 2
Norsko Ingrid Landmark Tandrevoldová 1 1 0 2
9. Itálie Samuela Comolová 1 0 0 1
Itálie Hannah Auchentallerová 1 0 0 1
10. Švédsko Linn Perssonová 0 1 2 3
11. Rakousko Lisa Hauserová 0 1 0 1
Německo Vanessa Voigtová 0 1 0 1
Německo Hanna Kebingerová 0 1 0 1
Německo Sophia Schneiderová 0 1 0 1
15. Francie Anaïs Chevalierová-Bouchetová 0 0 1 1
16. Švédsko Anna Magnussonová 0 0 1 1
Švédsko Elvira Öbergová 0 0 1 1

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ IBU Congress: Pokljuka (SLO) to host in 2021 and Oberhof (GER) in 2023 [online]. Mezinárodní biatlonová unie (IBU), 2018-09-09 [cit. 2020-12-16]. Dostupné online. 
  2. ↑ Nominační kritéria RD [online]. Český svaz biatlonu, 2022-11 [cit. 2023-01-21]. Dostupné online. 
  3. ↑ TOMÍČEK, Matěj. Kdo pojede na šampionát? Samozřejmě Davidová i Krčmář. Ale bojuje se o pátý flek. iDNES.cz [online]. 2023-01-23 [cit. 2023-01-29]. Dostupné online. 
  4. ↑ Na mistrovství světa do Oberhofu odcestuje 9 českých biatlonistů. Český biatlon [online]. 2023-02-01 [cit. 2023-02-02]. Dostupné online. 
  5. ↑ Egil Gjelland je spokojený s přípravou před MS. Trápí ho zdravotní stav Jessicy Jislové. Český biatlon [online]. Český svaz biatlonu, 2023-02-06 [cit. 2023-02-08]. Dostupné online. 
  6. ↑ Češi v akci, 10. 2. – Do sprintu v Oberhofu i s Eliškou Václavíkovou a Terezou Vinklárkovou. Český biatlon [online]. Český svaz biatlonu, 2023-02-09 [cit. 2023-02-10]. Dostupné online. 
  7. ↑ IBU World Championships Pokljuka; IBU World Championships Oberhof; Results List Men 20km Individual [online]. Mezinárodní biatlonová unie, 2023-02-14 [cit. 2023-02-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ IBU World Championships Pokljuka; IBU World Championships Oberhof; Results Men 10km Sprint [online]. Mezinárodní biatlonová unie, 2023-02-11 [cit. 2023-02-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ IBU World Championships Pokljuka; IBU World Championships Oberhof; Results Men 12.5km Pursuit [online]. Mezinárodní biatlonová unie, 2023-02-12 [cit. 2023-02-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ IBU World Championships Pokljuka; IBU World Championships Oberhof; Results Men 15km Mass Start [online]. Mezinárodní biatlonová unie, 2023-02-19 [cit. 2023-02-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ IBU World Championships Pokljuka; IBU World Championships Oberhof; Results Men 4x7.5km Relay [online]. Mezinárodní biatlonová unie, 2023-02-18 [cit. 2023-02-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ IBU World Championships Oberhof; Women 15km Individual [online]. Mezinárodní biatlonová unie, 2023-02-15 [cit. 2023-02-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ IBU World Championships Oberhof; Women 7.5km Sprint [online]. Mezinárodní biatlonová unie, 2023-02-10 [cit. 2023-02-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ IBU World Championships Pokljuka; IBU World Championships Oberhof; Results Women 10km Pursuit [online]. Mezinárodní biatlonová unie, 2023-02-12 [cit. 2023-02-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ IBU World Championships Oberhof; Women 12.5km Mass Start [online]. Mezinárodní biatlonová unie, 2023-02-19 [cit. 2023-02-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ IBU World Championships Oberhof; Women 4x6km Relay [online]. Mezinárodní biatlonová unie, 2023-02-18 [cit. 2023-02-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ IBU World Championships Oberhof; 4x6km Mixed Relay (W+M) [online]. Mezinárodní biatlonová unie, 2023-02-08 [cit. 2023-02-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ IBU World Championships Oberhof;Results Single Mixed Relay (W+M) [online]. Mezinárodní biatlonová unie, 2022-02-16 [cit. 2022-02-18]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Mistrovství světa v biatlonu
Saalfelden 1958 • Courmayeur 1959 • Umeå 1961 • Hämeenlinna 1962 • Seefeld 1963 • Elverum 1965 • Garmisch-Partenkirchen 1966 • Altenberg 1967 • Zakopane 1969 • Östersund 1970 • Hämeenlinna 1971 • Lake Placid 1973 • Minsk 1974 • Anterselva 1975 • Anterselva 1976 • Vingrom 1977 • Hochfilzen 1978 • Ruhpolding 1979 • Lahti 1981 • Minsk 1982 • Anterselva 1983 • Chamonix 1984 • Egg am Etzl/Ruhpolding 1985 • Falun/Oslo 1986 • Lahti/Lake Placid 1987 • Chamonix 1988 • Feistritz 1989 • Minsk/Oslo/Kontiolahti 1990 • Lahti 1991 • Novosibirsk 1992 • Borovec 1993 • Canmore 1994 • Anterselva 1995 • Ruhpolding 1996 • Brezno-Osrblie 1997 • Pokljuka/Hochfilzen 1998 • Kontiolahti/Oslo 1999 • Oslo/Lahti 2000 • Pokljuka 2001 • Oslo 2002 • Chanty-Mansijsk 2003 • Oberhof 2004 • Hochfilzen 2005 • Anterselva 2007 • Östersund 2008 • Pchjongčchang 2009 • Chanty-Mansijsk 2011 • Ruhpolding 2012 • Nové Město na Moravě 2013 • Kontiolahti 2015 • Oslo 2016 • Hochfilzen 2017 • Östersund 2019 • Anterselva 2020 • Pokljuka 2021 • Oberhof 2023 • Nové Město na Moravě 2024 • Lenzerheide 2025 • Otepää 2027
Smíšené štafety
Medailisté muži
Medailisté ženy
Medailisté smíšené
Ukončené závody
Světový pohár v biatlonu 2022/2023
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Mistrovství_světa_v_biatlonu_2023&oldid=23816942“