Leopold Berchtold

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Leopold hrabě Berchtold celým jménem hrabě Leopold Anton Johann Sigismund Josef Korsinus Ferdinand Berchtold von und zu Ungarschitz, Fratting, und Pullitz; maďarsky: Gróf Berchtold Lipót; česky: Leopold hrabě Berchtold z Uherčic, Vratěnína a Police (* 18. dubna 1863 Vídeň; † 21. listopadu 1942 Peresznye u Ödenburgu), byl rakousko-uherským politikem, diplomatem a státníkem.

Leopold hrabě Berchtold

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Leopold hrabě Berchtold vystudoval práva ve Vídni. Po ukončených studiích vstoupil do státní služby, nejdříve na okresním hejtmanství v Hodoníně a pak na místodržitelství v Brně. V roce 1893 začal pracovat na ministerstvu zahraničí ve Vídni. V letech 1894–1898 pracoval jako atašé na velvyslanectví v Paříži a v letech 1898–1903 na velvyslanectví v Londýně. V letech 1906–1911 byl velvyslancem Rakouska-Uherska v Rusku. V září roku 1908 se v jeho sídle na zámku Buchlovice konala tzv. Buchlovická schůzka, kdy se tehdejší ministr zahraničí Rakouska-Uherska hrabě z Aerentalu sešel se svým ruským protějškem Alexandrem Izvolským a snažil se zjistit ruskou reakci na případnou anexi Bosny a Hercegoviny. Ze schůzky vyplynulo, že Rusko zachová neutralitu a císařství záhy nato Bosnu skutečně násilně připojilo. Dnes je tato anexe brána jako jedna z příčin první světové války. Od roku 1912 do začátku roku 1915 byl ministrem zahraničí. Funkci převzal po smrti hraběte Aerenthala nerad. Prý byl osobně prosit císaře Františka Josefa I., ať ho ministrem nejmenuje. Od roku 1916 byl nejvyšším komořím císaře Karla I.

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Hrabě strávil celý svůj život na panství v Buchlovicích. Narodil se jako první syn Zikmunda II. Berchtolda z Uherčic a Josefíně z rodu Trauttmannsdorf-Weinsberg. Jeho o rok starší sestra Josefína bohužel rok po svatbě v nedožitých 26 letech zemřela na zranění při pádu z koně.

V roce 1893 se oženil s hraběnkou Károlyi z maďarského roku Nagy-Károlyi. Její otec Alois Károlyi působil dlouhá léta např. jako rakouský velvyslanec v Londýně a držel řád Zlatého rouna, proto se pro jeho kariéru stalo jistě prospěšným. Nicméně narodili se jim tři synové: nejstaší Alois, Zikmund a Adalbert, který již v sedmi letech podlehl obrně. Celý zámek také nechal z počátku 20. století renovovat brněnským architektem Dominikem Feyem a vídeňským profesorem Otmarem Leixnerem. K ložnicím byly přistaveny toalety a zámek kompletně elektrikován.

Po vzniku samostatného Československa byl jako podílník na válce vyhnán ze země a ke své rodině do Buchlovic mohl vyrazit jen s policejním doprovodem v patách. Každopádně jeho panství syn úspěšně převzal a žil tam společně s matkou, kdy byli vyhozeni údajně kvůli maďarské národnosti hraběte Leopolda na základě Benešových dekretů.

Literatura a umění[editovat | editovat zdroj]

Nadšený badatel Leopold napsal např. knihu roku 1898, který nám představuje do té doby nejrozsáhlejší histoii hradu Buchlova.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]