Jiří Vilém Braniborský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jiří Vilém Braniborský

Jiří Vilém Braniborský (3. listopadu 1595, Cölln an der Spree1. prosince 1640, Královec, Prusko) byl braniborský markrabě, kurfiřt a pruský vévoda v letech 1619-1640. Pocházel z rodu Hohenzollernů.

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Jiří Vilém se narodil jako nejstarší dítě vévody Jana Zikmunda I. a princezny Anny Pruské. Když jeho otec Jan Zikmund roku 1619 zemřel, měl již Jiří Vilém za sebou vzdělání absolvované ve Frankfurtu nad Odrou a první státnické zkušenosti, když pět let působil jako místodržící v Klévském vévodství.

Vnitřní politika[editovat | editovat zdroj]

Nejednalo se o zvlášť výrazného a schopného politika. Ani neklidná doba probíhající třicetileté války tomu nepřála. Skrze území Braniborska pochodovaly cizí armády a často docházelo k bezuzdnému drancování a plundrování zasaženého území. Obyvatelstvo tím značně trpělo a došlo k velkému úbytku obyvatel. Ten byl ještě umocněn pravidelně se opakujícím morem, který sem často přicházel s cizími vetřelci. Jiří Vilém se proto rozhodl roku 1638 přesídlit s celým dvorem do válkou nezasaženého a relativně klidného Pruského vévodství. Zde se usídlil v Královci, kde ho také v prosinci 1640 zastihla smrt (údajně vodnatelnost).

Zahraniční politika[editovat | editovat zdroj]

V zahraniční politice byl braniborsko-pruský vladař neustále nucen ohlížet se na své silnější sousedy a jejich požadavky. Po svém nástupu na trůn se v září 1621 dostavil do Varšavy, kde složil hold svému lennímu pánovi, polskému králi Zikmundovi Vasovi (Pruské vévodství bylo formální součástí Polského království, tento akt musel opakovat ještě roku 1633, kdy nastoupil nový polský král Vladislav IV. Vasa).

Hlavní problémem však byla třicetiletá válka, která vyplnila celou vládu Jiřího Viléma. Snažil se zůstat neutrálním mezi Svatou říší římskou, ve které vládli Habsburkové, Švédskem Gustava II. Adolfa, jemuž byl dokonce švagrem, a protestantskými vladaři severního Německa. Po roce 1631, ač s nechutí, se stal spojencem Švédů. Švédský král Gustav II. Adolf však roku 1632 padl v bitvě u Lützenu a iniciativa přešla na stranu Habsburků. Roku 1633 Jiří Vilém kapituloval před vojsky Albrechta z Valdštejna, rok nato po habsburském vítězství u Nordlingenu vypověděl alianci se Švédy a následně 30. května 1635 spolupodepsal s Ferdinandem II. Pražský mír.

Po jeho odchodu do Pruska roku 1638 řídil Braniborsko jeho osobní kancléř Adam ze Schwarzenbergu (1583 – 1641), jednalo se prakticky o osobní diktaturu, která ještě více zbídačila již tak vyčerpanou zemi. Jeho moc pak byla omezena až po smrti Jiřího Viléma novým panovníkem Fridrichem Vilémem I.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

Jiří Vilém se 24. července 1616 v Heidelbergu oženil s Alžbětou Šarlotou Falckou (15971660), dcerou kurfiřta Fridricha IV. Falckého. Měli čtyři děti:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie George William, Elector of Brandenburg ve Wikimedia Commons

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Georg Wilhelm (Brandenburg) na německé Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BENTZIEN, Hans: Unterm Roten und Schwarzen Adler. Verlag Volk & Welt, Berlin 1992.
  • ENGLUND, Peter. Nepokojná léta : Historie třicetileté války. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2000. 679 s. ISBN 80-7106-355-X.  
  • MÜLLER, Helmut; KRIEGER, Karl Friedrich; VOLLRATH, Hanna, a kol. Dějiny Německa. 2. dopl. vyd. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 609 s. ISBN 80-7106-712-1.  
  • SCHOEPS, Hans-Joachim. Dějiny Pruska. Praha : Garamond, 2004. 410 s. ISBN 80-86379-59-0.  
Předchůdce:
Jan Zikmund Braniborský
Znak z doby nástupu Braniborský kurfiřt
16191640
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Fridrich Vilém I. Braniborský
Předchůdce:
Jan Zikmund Braniborský
Znak z doby nástupu Pruský vévoda
16191640
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Fridrich Vilém I. Braniborský