Julius Fučík (skladatel)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Julius Fučík
Hudební skladatel Julius Fučík
Hudební skladatel Julius Fučík
Základní informace
Rodné jméno Julius Ernst Wilhelm Fučík
Narození 18. červenec 1872
Praha
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 15. září 1916 (ve věku 44 let)
Berlín
Německé císařství Německé císařství
Žánry vojenská hudba, dechová hudba
Povolání skladatel, dirigent
Nástroje fagot, housle, bicí nástroje
Příbuzenstvo
bratr
synovec

Florentinský pochod

Hraje U. S. Navy Band

Máte problémy s přehráváním? Vizte nápovědu

Hrob na Vinohradském hřbitově v Praze

Julius Ernst Wilhelm Fučík (* 18. července 1872 Praha15. září 1916 Berlín) byl český hudební skladatel a dirigent vojenských hudeb. Protože většinu jeho skladeb tvoří skladby pro vojenské orchestry, bývá někdy nazýván „český Sousa“ nebo „český král pochodů“.

Byl plodným autorem, složil více než 300 pochodů, polek a valčíků. Některé jeho skladby se dosud hrají, stálou součástí repertoáru zůstávají především pochod Vjezd gladiátorů a Florentinský pochod, polka Starý bručoun nebo předehry Marinarella a Miramare.

Obsah

[editovat] Život

Julius Fučík se narodil v roce 1872 v Praze v rodině drobného řemeslníka. Hudbu studoval na pražské konzervatoři – nejprve hru na fagot, housle a bicí nástroje, později skladbu, ke konci studia ve třídě Antonína Dvořáka.

V roce 1891, po absolutoriu konzervatoře, nastoupil ke 49. rakousko-uherskému regimentu jako vojenský hudebník (fagotista, houslista), nejprve v Kremži, později ve Vídni v orchestru Karla Komzáka. V roce 1895 z armády odešel a působil jako druhý fagotista v pražském Německém divadle. O rok později se stal šéfdirigentem Pražského městského orchestru a dirigentem pěveckého sboru Danica v chorvatském Sisaku.

V roce 1897 se vrátil do armády jako kapelník 86. pěšího pluku v Sarajevu, krátce poté složil své nejslavnější dílo Vjezd gladiátorů. V roce 1900 byl orchestr přemístěn do Budapešti, kde působilo více orchestrů, které mohly hrát Fučíkovy skladby, ale současně zde jako skladatel musel čelit větší konkurenci. Protože jako dirigent řídil více hudebníků, začal experimentovat s transkripcí orchestrálních skladeb.

V roce 1909 se Fučík vrátil do Čech, kde se stal ředitelem orchestru 92. pěšího pluku v Terezíně. Orchestr v té době patřil k nejlepším v rakousko-uherské monarchii, Fučík s ním koncertoval i v Praze a Berlíně, kde hrál před publikem čítajícím více jak 10 000 lidí.

V roce 1913 opustil vojenskou službu, oženil se a usídlil v Berlíně, kde založil vlastní orchestr a hudební nakladatelství, které vydávalo jeho skladby. S propuknutím 1. světové války se od něho začalo štěstí odvracet: v důsledku válečného strádání obchod upadal a také jeho zdraví utrpělo. V roce 1916 během návratu do Prahy podlehl náhlé nemoci. Pochován je v Praze na Vinohradech.

[editovat] Dílo

  • pochody
    • Vjezd gladiátorů (1899) – původně se nazýval Velký chromatický pochod, ale v souvislosti se svým zájmem o římskou historii jej skladatel přejmenoval; skladba často zní při vystoupení cirkusových klaunů
    • Florentinský pochod (1907)
    • Boží bojovníci (1911)
    • Danubia (1899)
    • Fantastický pochod
    • Hercegovac (1908)
    • (The) Mississippi River (1902)
    • Pod admirálskou vlajkou (1901)
    • Salve Imperator (1898)
    • Stále vpřed (Sempre avanti, 1904)
    • sokolský pochod Stráž Slovanstva (1907)
    • Triglav (1900)
    • Vítězný meč a další
  • valčíky a polky
    • virtuózní polka pro fagot Starý bručoun (Der Alte Brummbaer, 1907)
    • valčík Zimní bouře
  • koncertní předehry Marinarella (1907), Svatý Hubert a Miramare
  • symfonická suita Život (1907)
  • komorní skladby převážně pro klarinet a fagot
  • komponoval operu na německý text, ale už ji nedokončil

[editovat] Odkazy

Nuvola apps bookcase.svg

[editovat] Reference

[editovat] Externí odkazy


Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Tisk/export
Nástroje
V jiných jazycích