Sobota

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tento článek pojednává o dni v týdnu. Další významy jsou uvedeny v článku Sobota (rozcestník).

Sobota je označením pro den v týdnu, který je v českém občanském kalendáři považován za šestý, ale v tradičním židovském a křesťanském kalendáři je dnem sedmým a posledním. Zpravidla bývá součástí víkendu, tedy dnem odpočinku.

[editovat] Původ slova sobota

Slovo pochází z hebrejského šabat (den odpočinku) - viz Bible kralická.

Podle rumunské legendy název vznikl z pojmu Svatá Sobota. Byla to dobrá stařena, která napravuje zbloudilé duše zde i na onom světě a přivádí je na správnou cestu. Chodí stále a bez oddychu a proto nosí na nohou železné opánky. Svatá Sobota žije sama, jejím příbytkem je Půlnoc.

Anglický název „saturday“ pochází z latinského Saturnus Dies, což znamená Den Saturna.

V severské mytologii je sobota zasvěcena Lokimu.

[editovat] Význam soboty

Říká se, že pokud v sobotu začne špatné počasí, udrží se dlouho.
Podle židovských tradic je sobota svátkem sabatu.
Adventisté světí sobotu na oslavu Božího stvořitelského díla.
V některých zemích jako v Austrálii, na Novém Zélandu je sobota dnem voleb.
Podle pověr je dobré dělat:^[zdroj?]
- ničeho nepožít před východem slunce;
- jelikož je to den, kdy Bůh dokončil stvoření světa, je dobré dokončit započaté práce, ale nezačínat nic jiného;
- pokud v sobotní večer donesete domů vodu, musíte třikrát kápnout do ohně, než ji budete pít;
- v tento den si umývat vlasy, protože v sobotu voda odplavuje nemoci;
- v tento den se vzpomíná na mrtvé.

Co není dobré dělat:^[zdroj?]
- šít šaty a cestovat, protože vstávají mrtví a umírající se vydávají na cestu;
- není dobré onemocnět, protože se vám může přitížit – v tento den vše spěje ke konci, proto i váš život může skončit.