Bitva o Gallipoli

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bitva o Gallipoli
Konflikt: První světová válka
Duben 1915
Duben 1915
Trvání: 19. únor 19159. leden 1916
Naplánováno: {{{plánováno}}}
Cíl: {{{cíl}}}
Místo: Gallipoli, Osmanská říše
Casus belli: {{{příčina}}}
Výsledek: Turecké vítězství
Změny území: {{{Území}}}
Strany
United Kingdom Velká Británie
France Francie
Australia Austrálie
Vlajka imperiální Indie Indie
Vlajka Newfoundlandu Newfoundland
New Zealand Nový Zéland
Vlajka Osmanské říše Osmanská říše
Vlajka Německého císařství Německo
Velitelé
Sir Ian Hamilton Vlajka Německého císařství Otto von Sanders
Vlajka Osmanské říše Mustafa Kemal
Síla
5 divizí (na začátku)
14 divizí (celkem)
6 divizí (na začátku)
14 divizí (celkem)
Ztráty
252 000 z toho:
United Kingdom 205 000 Angličanů
France 47 000 Francouzů
3 bitevní lodě
253 000
{{{poznámky}}}

V bitvě o Gallipoli (19151916), vedené Velkou Británií a Francií proti Osmanské říši, šlo o kontrolu strategicky důležitého Dardanelského průlivu, tedy o přístup k Marmarskému moři a tím i o možnost napadnout tehdejší hlavní město Istanbul. V Turecku je tato bitva známa jako bitva o Çanakkale (podle města na asijské straně průlivu), v britské historiografii se hovoří o operaci Dardanely (Dardanelles Campaign, zřídka Gallipoli Campaign). Gallipoli, turecky Dardanelles, je poloostrov v evropské části Turecka, který tvoří severní stranu průlivu Dardanely.

Plány obsadit průliv do Marmarského moře byly diskutovány v britské admiralitě již mezi léty 1904 a 1911, byly však jako neproveditelné zamítnuty. Počátkem první světové války se stoupenci této operace prosadili (mimo jiné i na žádosti Ruska), což vedlo k bitvě o Gallipoli mezi únorem 1915 a lednem 1916, na které se mimo britských a francouzských spojeneckých jednotek podílely i kontingenty z Indie, Austrálie a Nového Zélandu o celkové síle kolem 16 divizí.

První pokusy, kde se jednalo výlučně o námořní akce bitevních lodí, se nesetkaly s úspěchem, proto byla od konce dubna do celé operace zapojena i armáda. Ani její účast však nepřinesla žádané výsledky, turecké jednotky se velice úspěšně bránily (jedním z velitelů turecké armády byl i pozdější zakladatel moderního Turecka, Mustafa Kemal Atatürk).

Neúspěchy vedly k několika demisím ve Velké Británii (na akci doplatili zejména Winston Churchill a Horatio Kitchener), v lednu 1916 byla akce ukončena. Jako důvod pro neúspěch se uvádí neschopnost vojenského vedení, taktické chyby, nezkušenost na akci se podílejících jednotek, zastaralá výzbroj (včetně bitevních lodí) a naprostý nedostatek munice. Některé prameny se zmiňují o 131 tisících padlých a 262 tisících zraněných, jiné hovoří o celkových ztrátách 214 tisících jen na straně spojeneckých armád. Jediným úspěchem celé operace byla skutečnost, že tato jednoroční bitva vázala silné turecké armádní svazy, které tak nemohly zasáhnout do bojů na ruské frontě.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BOHUCKÝ, Luděk. Gallipoli 1915. Historický obzor, 1999, 10 (11/12), s. 256-265. ISSN 1210-6097.
  • HEŘTOVÁ, Yvette. Gallipoli 1915 : místo pro tisíc britských pušek. Praha : Mladá fronta, 2010. 272 s. ISBN 978-80-204-2131-9.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]