Bitva o Halič

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bitva o Halič
Konflikt: První světová válka, Východní fronta
Mapa východní fronty - srpen 1914
Mapa východní fronty - srpen 1914
Trvání: 23. - 11. září 1914
Naplánováno: {{{plánováno}}}
Cíl: {{{cíl}}}
Místo: Lemberg, Halič (dnes Ukrajina)
Casus belli: {{{příčina}}}
Výsledek: ruské vítězství
Změny území: {{{Území}}}
Strany
Ruské impérium Ruská říše Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Velitelé
Ruské impérium Nikolaj Ivanov
Ruské impérium Baron Salza
Ruské impérium Alexej Evert
Ruské impérium Pavel Plehve
Ruské impérium Nikolaj Ruzskij
Ruské impérium Alexej Brusilov
Rakousko-Uhersko Arcivévoda Bedřich
Rakousko-Uhersko Conrad von Hötzendorf
Rakousko-Uhersko Viktor Dankl
Rakousko-Uhersko Moritz von Auffenberg
Rakousko-Uhersko Rudolf von Brudermann
Rakousko-Uhersko Eduard von Böhm
Rakousko-Uhersko Herrmann von Kövess
Síla
1 200 000 950 000
Ztráty
225 000 324 000[1]
{{{poznámky}}}

Bitva o Halič byla ofenzíva ruské armády, která proběhla za první světové války ve dnech 26. srpna až 11. září 1914 v Haliči.

Související události[editovat | editovat zdroj]

Když vypukla 1. světová válka, spojenci Ruska, Anglie a Francie, neočekávali, že ruská armáda bude tak brzy zmobilizovaná a zahájí svou bojovou činnost. Carská armáda však vyrazila do pole i přesto, že neměla plné stavy a že jí scházela bojová technika. V srpnu 1914 došlo na severní straně fronty ve Východním Prusku k bitvě u Tannenbergu, kde byla ruská armáda poražena a poté vyhnána z Východního Pruska. Na jižní straně fronty, kde stáli Rusové proti rakousko-uherským jednotkám, se pro ně situace též nevyvíjela růžově. Ve dnech 23. - 25. srpna proběhla bitva u Krašniku, po níž se ruská armáda byla nucena stáhnout.

Vojenské operace[editovat | editovat zdroj]

Dne 26. srpna došlo k prvním bojovým střetům, z nich nejvýznamnější byla bitva o Komárow či bitva o Tomaszów, kde bylo zajato 20 tisíc ruských vojáků. Následovaly další boje a na přelomu srpna a září však došlo k obratu. Ve dnech 2. - 11. září se uskutečnila bitva u Rawa, zvaná též jako bitva o Lvov. V ní ruské jednotky porazily rakousko-uherská vojska a zajaly 350 tisíc jejich vojáků, zčásti se jednalo o vojáky ze slovanských zemí, kteří se vzdali dobrovolně. Českoslovenští zajatci se pak přihlásili do legií.

Následky bitvy[editovat | editovat zdroj]

V bitvě o Halič utrpěla rakousko-uherská vojska velké ztráty, uvádí se 300 tisíc obětí. Ruská vojska zahájila postup do Karpat a odřízla pevnost Przemyśl, která byla obléhána až do března roku následujícího. Všeobecná ofenzíva ruských vojsk pokračovala i na střední části fronty. Do konce měsíce října se odehrávaly boje na Visle, kde ruská vojska porazila německou armádu, a vnikla do Slezska. Ruské jednotky se nacházely severovýchodně od českého území, což vyvolalo v českých zemích nadšení. V listopadu však byly další boje zastaveny a později se ukázalo, že se jednalo o nejzazší postup ruské armády v průběhu 1. světové války vůbec.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Battle of Galicia ve Wikimedia Commons

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Conrad von Hötzendorff. Aus meiner Dienstzeit. Band IV. 28. Juni 1914 bis September 1914. Die politischen und militärischen Vorgänge vom Fürstenmord in Sarajevo bis zum Abschluß der ersten und bis zum Beginn der zweiten Offensive gegen Serbien und Rußland, Berlin 1924; page 804