Bitva o Tangu
| Bitva o Tangu | |||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Konflikt: První světová válka | |||||||||||||||
|
|||||||||||||||
| Strany | |||||||||||||||
| Velitelé | |||||||||||||||
| Arthur Aitken | Paul von Lettow-Vorbeck | ||||||||||||||
| Síla | |||||||||||||||
| 8000 mužů | 1100 mužů | ||||||||||||||
| Ztráty | |||||||||||||||
| 360 mrtvých 490 raněných |
61 mrtvých 81 raněných |
||||||||||||||
| {{{poznámky}}} | |||||||||||||||
Bitva o Tangu (3. - 5. listopad 1914) představuje jednu z nejostudnějších porážek, které Velká Británie během první světové války utrpěla. Bitva se odehrála v oblasti přístavu Tanga v dnešní Tanzanii.
Obojživelná operace, která měla obsadit centrum německé správy v Německé východní Africe a ukončit válku v této oblasti, skončila naprostou katastrofou, když německý velitel Paul von Lettow-Vorbeck smetl téměř osmkrát silnější britské jednotky zpět do moře a zmocnil se kořisti, která mu umožnila vést boj po celý zbytek války a poutat tak na sebe mnohonásobně početnější síly Dohody.
Velká Británie v boji nasadila 8000 vojáků, převážně Indů, Paul von Lettow-Vorbeck asi 1100 mužů, převážně askaríjů. Britské ztráty činily asi 360 mrtvých a 490 těžce raněných, německé 61 mrtvých a 81 zraněných. Do německých rukou padly stovky pušek, desítky kulometů a asi 600 000 nábojů.
Bitva představovala jednu z nejostudnějších porážek vojsk Dohody za celou první světovou válku a je často uváděna jako vzorový příklad toho, jak se věci nemají dělat, od výběru jednotek až po konkrétní chyby velitelů. Geoffrey Regan začlenil popis jednání britské strany při plánování a provedení operace jako obzvlášť otřesný příklad diletantismu do své Guinnessovy knihy Válečných omylů.