Bitva o Tangu

Bitva o Tangu
Konflikt: První světová válka
Trvání: 3. listopad 1914 – 5. listopad 1914 Naplánováno: {{{plánováno}}} Cíl: {{{cíl}}} Místo: Tanga, Německá východní Afrika Casus belli: {{{příčina}}} Výsledek: německé drtivé vítězství Změny území: {{{Území}}}
Strany
Spojené království	Německé císařství
Velitelé
Arthur Aitken	Paul von Lettow-Vorbeck
Síla
8000 mužů	1100 mužů
Ztráty
360 mrtvých 490 raněných	61 mrtvých 81 raněných
{{{poznámky}}}

Bitva o Tangu (3. - 5. listopad 1914) představuje jednu z nejostudnějších porážek, které Velká Británie během první světové války utrpěla. Bitva se odehrála v oblasti přístavu Tanga v dnešní Tanzanii.

Obojživelná operace, která měla obsadit centrum německé správy v Německé východní Africe a ukončit válku v této oblasti, skončila naprostou katastrofou, když německý velitel Paul von Lettow-Vorbeck smetl téměř osmkrát silnější britské jednotky zpět do moře a zmocnil se kořisti, která mu umožnila vést boj po celý zbytek války a poutat tak na sebe mnohonásobně početnější síly Dohody.

Velká Británie v boji nasadila 8000 vojáků, převážně Indů, Paul von Lettow-Vorbeck asi 1100 mužů, převážně askaríjů. Britské ztráty činily asi 360 mrtvých a 490 těžce raněných, německé 61 mrtvých a 81 zraněných. Do německých rukou padly stovky pušek, desítky kulometů a asi 600 000 nábojů.

Bitva představovala jednu z nejostudnějších porážek vojsk Dohody za celou první světovou válku a je často uváděna jako vzorový příklad toho, jak se věci nemají dělat, od výběru jednotek až po konkrétní chyby velitelů. Geoffrey Regan začlenil popis jednání britské strany při plánování a provedení operace jako obzvlášť otřesný příklad diletantismu do své Guinnessovy knihy Válečných omylů.