Conrad von Hötzendorf

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Conrad von Hötzendorf
Conrad von Hötzendorf
Conrad von Hötzendorf
Narození 11. listopadu 1852
Penzing
Úmrtí 25. srpna 1925 (ve věku 72 let)
Bad Mergentheim
Ocenění Pour le Mérite
Velký kříž Vojenského řádu Marie Terezie
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Franz Conrad von Hötzendorf (11. listopadu 1852 Penzing u Vídně, Rakouské císařství25. srpna 1925 Vídeň, Rakousko) byl rakouský polní maršál, náčelník generálního štábu rakousko-uherské armády a významná postava první světové války.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Franz Conrad von Hötzendorf se narodil v Penzingu na předměstí Vídně. Jeho otec byl vysloužilý plukovník husarů a pocházel z jižní Moravy. Von Hötzendorf se v roce 1886 oženil a měl čtyři syny.

Jako náčelník generálního štábu (AOK) dlouhodobě naléhal na modernizování rakouských ozbrojených sil. Byl přesvědčen, že mezi rakouskými Němci a slovanskými národy musí dojít ke konfliktu a obával se maďarské elity v říši. Už od roku 1906 znovu a znovu navrhoval preventivní válku proti Srbsku. Když vypukla první světová válka, von Hötzendorf často navrhoval nereálné grandiózní plány bez ohledu na terén či klima. Podceňoval také sílu nepřítele.

Jeho největší porážka přišla v roce 1916, kdy nedokázal čelit ofenzívě ruského generála Brusilova. Od té doby se Rakousko-Uhersko neobešlo bez pomoci Německa.

Nakonec byl von Hötzendorf 27. února 1917 odvolán císařem Karlem I. Ve funkci náčelníka generálního štábu jej nahradil Arthur Arz von Straußenburg. Hötzendorf byl pověřen velením tyrolské armádní skupiny, z něhož byl odvolán 15. července 1918 po neúspěchu ofenzivy na řece Piavě.[1] Zároveň byl povýšen do hraběcího stavu (Graf von Hötzendorf), jenže v následujícím roce Rakouská republika šlechtické tituly zrušila. V letech 1921-1925 Hötzendorf vydal pětidílné paměti, kde odmítá vinu za vypuknutí války a tvrdi o sobě, že byl pouze vojenským odborníkem, kdežto rozhodnutí patřila dvoru a politikům. Zemřel roku 1925 a pohřben je ve Vídni.

Hodnocení[editovat | editovat zdroj]

Hötzendorfova pohřbu roku 1925 se zúčastnilo asi sto tisíc lidí a mnozí historici jej hodnotili jako vojenského génia. Na druhé straně bilance světové války je hrozná: z 8 milionů mužů, kteří pod Hötzendorfovým velením bojovali, více než 1,5 milionu padlo a téměř 2 miliony utrpěly zranění. Kritičtí autoři mu vytýkají velikášské plány, podceňování protivníka i to, že armádám velel zdálky a jen výjimečně se objevoval na frontě a mezi vojáky.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Count Franz Conrad von Hötzendorf na anglické Wikipedii.

  1. J.-P. Bled, str. 257 a 387.
  2. J.-P. Bled, str. 429 nn.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Conrad von Hötzendorf, Aus meiner Dienstzeit 1906-1918, sv. 1.-5. Wien: Rikola 1921-1925.
  • KODET, Roman. Franz Conrad von Hötzendorf - zapomenutý vojevůdce. Historický obzor, 2007, 18 (7/8), s. 179-182. ISSN 1210-6097.
  • J.-P. Bled, L'Agonie d'une Monarchie. Paris: Tallandier 2014.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]