Café de la Régence

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Interiér kavárny

Café de la Régence byla známá pařížská šachová kavárna, otevřená roku 1681 poblíž Palais Royal.[1] Jméno, pod nímž je známá dodnes, však dostala až mnohem později, a to podle období tzv. regentství, kdy Francii vládl místo nezletilého Ludvíka XV. regent Filip II. Orléanský, neboť právě v této době začala získávat své renomé.[1]

V době její největší slávy v 18. a 19. století se v ní scházeli nejvýznamnější francouzští šachisté, ale také šachoví amatéři. Často prý bývala tak přeplněná, že si lidé kvůli šetření místem museli nechávat klobouky na hlavách.[2] Kromě šachu se zde však hrávaly i jiné hry, jako dáma, domino, kulečník či karty.[3]

Ze známých šachistů zde působili např. William Schlumberger, který později skrytě obsluhoval šachový stroj Turek,[4] Pierre Charles Fournier de Saint-Amant, Legall de Kermeur, François-André Danican Philidor, Louis-Charles Mahé de La Bourdonnais, Lionel Kieseritzky či Paul Morphy, který zde roku 1858 sehrál svou slavnou simultánní partii naslepo proti 8 soupeřům. Mnoho šachistů si zde vydělávalo na živobytí udělováním lekcí. Takto v kavárně vyučoval např. zmíněný William Schlumberger nebo Ignazio Calvi, který si zde v průběhu čtyř let vydělal 40 000 franků.[5]

Café de la Régence v 19. století

Během svého turné po Evropě kavárnu navštívil Wolfgang von Kempelen, majitel Turka, a jeho stroj zde sehrál celou řadu partií.[6] Do kavárny docházelo i mnoho šachových amatérů a tyto návštěvy byly i věcí jisté společenské prestiže.[3] Mezi známé osobnosti, které v kavárně hrávaly, patřili Voltaire (který odtud vedl korespondenční partiipruským králem Fridrichem II. Velikým), Jean-Jacques Rousseau, Denis Diderot, Maximilien Robespierre, Napoleon Bonaparte či Benjamin Franklin. Podle jedné z pověstí zde proti Robespierrovi hrála dívka převlečená za muže, a poté, co vůdce Francouzské revoluce porazila, odhalila svou totožnost a požádala ho o milost pro svého odsouzeného milence. Přemožený Robespierre jí prý vyhověl.[5]

Roku 1852 se kavárna přestěhovala do ulice Saint-Honoré,[1] dnes č. 161.[7] a roku 1916 zanikla.[5] Její jméno používá francouzská asociace La Régence, kterou roku 2006 založila za účelem propagace šachu skupina politiků, novinářů a obchodníků.[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c METZNER, Paul. Crescendo of the Virtuoso: Spectacle, Skill, and Self-Promotion in Paris during the Age of Revolution [online]. Berkeley: University of California Press, 1998, [cit. 2013-10-21]. Kapitola Philidor and the Café de la Régence Chess Masters. Dostupné online. (anglicky) 
  2. FINKENZELLER, Roswin; ZIEHR, Wilhelm; BÜHRER, Emil M.. Šachy – 2000 let dějin hry. Překlad Jiří Veselý. Praha : Nakladatelství Slovart, 1998. ISBN 80-7209-060-7. Kapitola První šachoví profesionálové, s. 32.  
  3. a b FINKENZELLER, Roswin; ZIEHR, Wilhelm; BÜHRER, Emil M.. Šachy – 2000 let dějin hry. Překlad Jiří Veselý. Praha : Nakladatelství Slovart, 1998. ISBN 80-7209-060-7. Kapitola Hra sama, s. 132.  
  4. GRAY, Paul. The Man in the Automaton. Time. 20. červen 1977. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b c Café de la Régence. Sarah's Chess Journal [online]. , 21. leden 2005 [cit. 2008-04-05]. Dostupné online.  (anglicky) 
  6. LEVITT, Gerald M.. The Turk, Chess Automaton. Jefferson, N. C. : McFarland, 2000. ISBN 0786407786. S. 26. (anglicky) 
  7. MIONE, Dario. Mida's Chess Corner [online]. 2007-03-16, [cit. 2008-04-05]. Kapitola Soldiers, chess and Café de la Regence. Dostupné online. (anglicky) }
  8. The Spirit of “Le Café de la Régence” is back. ChessBase News [online]. , 23. květen 2006 [cit. 2008-04-05]. Dostupné online.  (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]