Odstřelovač

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o střelci, který se specializuje na přesnou střelbu na střední a dlouhou vzdálenost. Další významy jsou uvedeny v článku Odstřelovač (rozcestník).
Německý odstřelovač u Stalingradu

Odstřelovač, někdy také ostřelovač nebo snajpr (z anglického sniper, který vychází z názvu pro malého ptáka, snipe ),[1] historicky také ostrostřelec (anglicky sharpshooter), je střelec, který se specializuje na přesnou střelbu na střední a dlouhou vzdálenost. Obvykle ke svým akcím používá speciální dalekonosné zbraně určené pro přesnou střelbu na velkou vzdálenost, tedy s extrémním dostřelem.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První samostatné jednotky střelců nasadila Velká Británie ve druhé búrské válce. Ke skutečnému rozšíření ostřelovačů došlo v I. světové válce a to zejména na straně Němců. Po vysokých ztrátách způsobených těmito snipery začaly své odstřelovače cvičit i Spojenci. V meziválečném období se výcviku odstřelovačů masivně a na nejvyšší úrovni věnoval pouze SSSR.

Ve 2. světové válce již odstřelovače cvičily a používaly všechny bojující strany. Důraz byl kladen nejen na samotnou střelbu, ale i na systém maskování a nepozorovaného pohybu (výcvik v maskování podcenila americká armáda, což mělo za následek počáteční vysoké ztráty amerických sniperů po vylodění v Normandii. Nejznámější souboje odstřelovačů se uskutečnily během německo-sovětského střetnutí v sutinách Stalingradu.[2]

Po 2. sv. válce pokračovaly všechny armády světa ve výcviku svých odstřelovačů (přičemž za základ výcviku byla obvykle volena tzv. německá škola) a jednotky těchto střelců byly nasazovány ve všech konfliktech.

Typy odstřelovačů[editovat | editovat zdroj]

Existují minimálně tři zřetelně vyhraněné kategorie střelců, pro které se v češtině pojem používá, pouze ve dvou případech (vojenský odstřelovač a policejní odstřelovač) to ale má odborné opodstatnění.[3]

Vojenský odstřelovač[editovat | editovat zdroj]

Maskování je pro odstřelovače životně důležité

Vojenský odstřelovač (angl. sniper; též někdy pravý odstřelovač) je voják s kompletním speciálním odstřelovačským výcvikem. Působí zpravidla ve dvojici (výjimečně samostatně). Jeho úkolem je průzkum terénu, likvidace vysokých nepřátelských důstojníků a dalších důležitých osob v řadách nepřátel a (speciálně) likvidace nepřátelských odstřelovačů. Zaměřuje se na maskování a skryté působení. Zpravidla nestřílí z jednoho místa více než dvakrát, obvykle se přemisťuje, aby nebyl odhalen.

Palbě na málo významné cíle se zpravidla vyhýbá. Špičkový odstřelovač dokáže za vhodných podmínek a s patřičným vybavením spolehlivě zabít na vzdálenost 1,6-2km.[zdroj?] Střelba nad tuto vzdálenost je už i v případě nejkvalitnějšího vybavení sázkou do loterie. Na větší vzdálenost než 2 km nemá cenu střílet, pokud není střelba mířena na větší terč (např. vozidlo). Kanadský voják Rob Furlong v březnu 2002 v Afghánistánu zasáhl cíl ze vzdálenosti 2470 metrů. To je nejvyšší potvrzená vzdálenost cíle zasaženého v boji.[4] Tento rekord byl ale překonán v listopadu 2009, kdy britský armádní odstřelovač Craig Harrison zastřelil na vzdálenost 2475 m dva talibánce s kulomety, kulkám po vypálení trvalo tři sekundy, než zasáhly cíl. Rychlost střel přitom třikrát přesáhla rychlost zvuku. Zabitím nepřátel tak zachránil život svému veliteli. Při eliminaci použil pušku L115A3 Long Range Rifle "Tichý zabiják", u britských vojáků se ale uchytila přezdívka "Vdovotvůrce" ("Widowmaker").[5] Tento rekord byl ovšem také překonán, a to v roce 2012, neznámým odstřelovačem z druhého Australského Commandos regimentu, působícího v Afghánistánu. Municí .50 BMG vystřelenou z pušky Barret M82A1 trefil svůj cíl na 2815 metrů.

Policejní odstřelovač[editovat | editovat zdroj]

Policejní odstřelovač (angl. marksman, též /policejní/ přesný střelec) je policista se speciálním výcvikem pro přesnou střelbu se zvláštním zřetelem na likvidaci sebevražedných atentátníků či únosců držících rukojmí. V řadě jazyků a odborně terminologických systémech se pro něj nepoužívá pojem odstřelovač, protože jeho výcvik není z vojenského hlediska kompletní - obvykle nemá část výcviku maskování, průzkumu a přežití v terénu, protože ve většině případů operuje na „přátelském území“.[6] Zato se od něj vyžaduje větší přesnost, střelba na rozkaz a schopnost zasáhnout cíl tak, aby došlo k okamžité eliminaci dokonce bez rizika vzniku křečí, čehož lze docílit zásahem do mozečku. Naproti tomu vojenský odstřelovač nemusí být tak přesný, zraněný cíl je v řadě případů dokonce lepší než mrtvý, protože zraněný je vyřazen z boje a ještě zaměstná zdravotnickou službu nebo spolubojovníky nepřítele.[3]

Ostrostřelec[editovat | editovat zdroj]

Ostrostřelec (angl. Sharpshooter, též střelec na vzdálené cíle či přesný střelec či ostřelovač (anglický název má základ v názvu legendární pušky Sharp)) je voják se speciální odstřelovačskou výzbrojí působící v rámci jednotky. Prakticky významově blízký vojenskému odstřelovači. V některých armádách, včetně české, ani nemusí mít speciální výcvik. Pohybuje se zpravidla v hloubi či na konci formace a jeho úkolem je vyhledávání a likvidace kulometčíků, střelců v maskovaných postech a dalších podobných cílů, které jsou mimo dosah běžných zbraní družstva. Obecně je slovo ostrostřelec nejvýstižnější, ale příliš se nepoužívá jako zastaralé, archaické.[6]

Název[editovat | editovat zdroj]

Jazykový spor o název vychází z toho, že "ostřelování" více počítá i se šťastnou náhodou, je tedy bližší vojenskému dálkovému střílení, naopak "odstřelování" má být zcela jisté a to odpovídá policejní likvidaci nebezpečí.

Taktika a úkoly vojenského nasazení odstřelovače (nástin)[editovat | editovat zdroj]

Odstřelovač námořní pěchoty v lesním maskování

Vojenské nasazení odstřelovače spočívá většinou ve střelbě ze zálohy na dlouhé vzdálenosti za podmínek konspirace.

V konvenčním vojsku[editovat | editovat zdroj]

V obraně[editovat | editovat zdroj]

  1. krytí přístupových cest palbou
  2. průzkum
  3. ničení průzkumu nepřítele
  4. umlčování určených cílů (nejdřív klíčových a pak všech ostatních)
  5. zpomalování postupu nepřítele (oddělení sledů, „kanalizování“)
  6. krytí ústupu vlastních sil
  7. přehrazování ústupových tras nepřítele při protiútoku

V útoku[editovat | editovat zdroj]

  1. průzkum (pro dělostřelectvo apod.)
  2. umlčování klíčových cílů
  3. izolování jednotek nepřítele
  4. přehrazování ústupových tras
  5. dočišťování

Při přesunu[editovat | editovat zdroj]

  1. průzkum (včasná výstraha čelní/boční pochodové záštity)
  2. léčky na stopující jednotky
  3. zabezpečení míst, kterými půjdou hlavní síly

V jednotkách zvláštního určení[editovat | editovat zdroj]

  • podpora konvenčního boje (přepady, léčky, průzkum, „otravování“, blokování, lákání, navazování sil nepřítele)
  • podpora průzkumných akcí (přepady, léčky, výpady) ve formě zabezpečení, hlášky, zahájení, volavky či odvádění pozornosti (zátaras, „už jdou“, „sem běžte“)
  • cílené akce = atentát à la Šakal
  • protiteroristická podpora pomocí přepadů a léček
  • civilní bouře = postřelení zvlášť aktivních jedinců či antisniping
  • nekonvenční válka/vnitřní bezpečnost (výcvik, přepady, léčky, průzkum, otravování, vizguerilla)
  • v případě eliminace výběrčích daní guerilly má dvojí psychologický efekt - civilní obyvatelstvo uvidí likvidaci pachatele a guerillová organizace bude těžko shánět dobrovolníky k vybírání daní.

V guerille[editovat | editovat zdroj]

Přepady, léčky, demolice.

  • ničení lidských zdrojů státu či uskupení
  • příprava bojiště/chaos (energie, materiál, spojení, silnice, zmatek a strach, bankovnictví)
  • tlak na nepřátelské úřady a bojové složky, nutit je centralizovat se a tím vytvářet území nikoho
  • ozbrojená propaganda (ukázka síly)
  • terorismus, tedy šíření hrůzy. Obtěžování protivníka stálým stresem a napětím a tím snižování bojeschopnosti; nabourávání důvěry obyvatelstva ve schopnost represivních složek zaručit bezpečí; vnucení taktiky udeř a uteč s cílem vyvolání excesů represivních složek vůči "podezřelé" místní populaci

Historická úspěšnost[editovat | editovat zdroj]

Za statisticky nejúspěšnější vojenské odstřelovače všech dob jsou považováni účastníci 2. světové války:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ostřelovač nebo odstřelovač? [online]. britskelisty.cz, [cit. 2012-02-17]. Dostupné online.  
  2. Mgr. Jan Čurda. Vystřel a zmiz!. [REVUE]. leden-únor 2012, roč. IV. ročník, čís. 1-2, s. 6-7. ISSN 1804-0772.  
  3. a b http://zpravy.idnes.cz/zpr_nato.asp?r=zpr_nato&c=A060206_083236_zpr_nato_inc
  4. Friscolanti, Michael. "We were abandoned", Maclean's, Rogers Publishing, 2006-05-15, pp. 18-25.
  5. [1]
  6. a b vizčlánek Odstřelovač, ostrostřelec a přesný střelec in Střelecká revue 11/2006, str. 67
  7. Mgr. Jan Čurda. Vystřel a zmiz!. [REVUE]. leden-únor 2012, roč. IV. ročník, čís. 1-2, s. 10. ISSN 1804-0772.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]