Druhá búrská válka
| Druhá búrská válka | |||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Konflikt: Búrské války | |||||||||||||||
 Búrská komanda |
|||||||||||||||
|
|||||||||||||||
| Strany | |||||||||||||||
 Oranžský svobodný stát Transvaal |
 Britské impérium |
||||||||||||||
| Velitelé | |||||||||||||||
| Paul Kruger Louis Botha Koos de la Rey Martinus Theunis Steyn Christiaan de Wet Piet Cronje Frederick Joubert Duquesne |
Alfred Milner Redvers Buller Horatio Kitchener Frederick Roberts |
||||||||||||||
| Síla | |||||||||||||||
| Ztráty | |||||||||||||||
| 9093 mrtvých | 7884 padlých v boji nebo následkem zranění; 13 250 mrtvých z jiných příčin; 934 nezvěstných; 22 828 raněných | ||||||||||||||
| {{{poznámky}}} | |||||||||||||||
Druhá búrská válka probíhala mezi anglickými a búrskými (tj. potomci holandských osadníků) kolonizátory Jižní Afriky, a to v letech 1899 – 1902.
Válka byla vedena nesmírně krutými prostředky, poprvé se vyskytly koncentrační tábory moderního typu pro rodiny bojujícího nepřítele. Zajatí Búrové byli deportováni např. na Ceylon a ostrov Svaté Heleny.[2] Vězni umírali hlavně na infekční nemoci, na které celkově zemřelo asi 30 000 lidí. Nejvíce však utrpělo černošské obyvatelstvo, které mělo největší ztráty a bylo násilně přesídlováno. Důvodem k válce byla touha po kontrole území, kde se nacházela bohatá naleziště surovin, včetně zlata (to se Búrové pokoušeli odvézt do Mosambiku), touha po rozšíření pastvin pro chov dobytka a v neposlední řadě také snaha podrobit odbojné státy (Transvaal, Orange) anglické koruně. Válku také díky nesrovnatelně technicky lépe vybavené armádě vyhráli Angličané. Největší zájem projevila Velká Británie o zlatonosná a diamantová ložiska nedaleko Johannesburgu v jižní Africe. Tyto kraje ale již kromě domorodců obývali holandští osadníci, kteří zde zřídili republiky. Spory nových anglických přistěhovalců s holandskými usedlíky, kteří se nazývali Búrové, daly Velké Británii záminku k ozbrojenému zásahu. Tříletá krvavá britsko-búrská válka, v níž zpočátku Búrové vítězili, skončila v roce 1902 anektací búrských republik a rozšířením britského koloniálního panství v jižní Africe.
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Two Rhodesian units, the Rhodesia Regiment and the Southern Rhodesia Volunteers, served in the war, contributing around 1,000 men. See Keppel-Jones, Arthur(1983). Rhodes and Rhodesia: The White Conquest of Zimbabwe, 1884–1902.Montreal, Quebec and Kingston, Ontario:McGill-Queen's University Press, 590–599. ISBN 9780773505346.
- ↑ Oslava Krügerových narozenin zajatými Boery.. Illustrovaný svět. 1901, roč. I, čís. 21, s. 642.
Literatura [editovat]
- NERAD, Filip. Búrská válka. Praha : Aleš Skřivan ml., 2004. 232 s. ISBN 80-86493-13-X.
- SKŘIVAN, Aleš. Die Welt vor dem Ersten Weltkrieg: Die Entwicklung im Süden Afrikas und der Burenkrieg. Prague Papers on the History of International Relations. 2001, roč. 5, s. 85-100. Dostupné online [PDF]. ISBN 80-7308-016-8.
