Jakub Husník
| Jakub Husník | |
 Jakub Husník v roce 1914 |
|
| Narození | 29. březen 1837 Vejprnice,  Rakouské císařství |
|---|---|
| Úmrtí | 26. březen 1916 Praha,  Rakousko-Uhersko |
Jakub Husník (29. března 1837, Vejprnice – 26. března 1916, Praha) byl český malíř, grafik, fotograf a vynálezce.
Obsah |
[editovat] Mládí
Husník pocházel z deseti dětí Vavřince Husníka (1805-1873), lesníka na panství lobkovickém a později konopištském. Mládí strávil v obci Vejprnice u Plzně. Nižší piaristické gymnázium v Praze začal Husník studovat, ačkoliv zpočátku neuměl ani slovo německy. Již zde se projevila jeho příznačná píle. Po vyšší reálné škole, opět německé, studoval malířskou Akademii, kde se setkal s Karlem Klíčem, pozdějším vynálezce hlubotisku. Husník studoval také malířství v Antverpách, po návratu z ciziny bydlel v Benešově a jezdil ke svému strýci na faru do Uhříněvsi.
[editovat] Dospělost a první vynález
V kostelech v nedalekých Kolovratech a Karlovicích maloval v roce 1861 obrazy na oltáře. V roce 1863 byl jmenován učitelem kreslení na reálném gymnáziu v Táboře, kde také učil těsnopis. Podílel se i na výzdobě ambitů v Klokotech u Tábora. Ústup daguerrotypie v 60. letech 19. století a zavedení tzv. mokrého procesu ve fotografii sledoval Husník velmi pozorně. Při nesčetných pokusechh našel pomocníka v táborském lékaři Schwarzovi. V roce 1863 přišel s prvním vynálezem – dvoutónovými fotografiemi.
Husník opakoval všechny pokusy prováděné předtím Pontonem, Talbotem (talbotypie), Poitevinem (uhlotisk) a dalšími s dvojchromanem draselným za působením světla. Zdokonalil způsob reprodukování fotografických obrazů – fotolitografii. Husník postupně vylepšil svůj vynález, takže byl schopen docílit i 1000 otisků. Ve stejné době se stejným problémem, a to úspěšně, zabýval i mnichovský dvorní fotograf Joseph Albert. Po uveřejnění informace o Husníkovi v příloze časopisu Photographische Mitteilungen nedala odezva na sebe dlouho čekat.
V lednu 1869 podepsal Husník s Josephem Albertem smlouvu o přenechání želatinofotolitografie k libovolnému užití za pětiprocentní zisk získaný prodejem podle Husníkova způsobu nad 20 000 zlatých rakouské měny. Husník se rozhodl velmi správně – vybavené tiskárně Josepha Alberta nebyl počtem ani kvalitou reprodukcí schopen konkurovat. Smlouva však na delší čas zabránila poznat pravého vynálezce, jelikož se Husník zavázal zachovat o vynálezu mlčení. Ve světě se proto mluvilo o albertotypii. Husníkova metoda se nicméně prosadila především pod názvem světlotisk.
[editovat] Uznání
Až při soudním procesu A. Markla, který vydal v roce 1870 příručku, v níž byl popsán způsob reprodukování Albertovou metodou, vyšel najevo i Husníkův podíl na vynálezu. Uznal jej i německý tisk. V roce 1873 se Husník i s rodinou ocitl ve Vídni. Pracoval ve státní tiskárně, kde s pomocí K. Klíče zaváděl tisk cenných papírů. Husníkovy otisky byly tak dokonalé, že známý rytec A. Lepere nedokázal poznat svůj originál od kopií. V roce 1878 založil Husník v Praze zinkografickou dílnu a fotografický ateliér. Začal vyrábět fotolitografický přetiskový papír a získal na něj i říšskoněmecký patent.
V roce 1887 obdržel také patent na klihotypii. V roce 1888 založil Husník se svým zetěm A. Häuslerem firmu, v níž se mu podařilo výrobně propracovat další svůj vynález – tisk vodoznaků. Zásluhou jeho syna Jaroslava získala firma dobrou pověst i ve výrobě a dodávání trojbarvotiskových štočků na objednávku. Svůj talent však uplatnil i v jiném oboru. V roce 1869 přenechal za honorář pěti šicích strojů americké firmě Wheeler a Wilson zařízení nazvané kličkař, které mělo zamezit trhání nití. Spolupracoval i s Ludvíkem Očenáškem, rovněž vynálezcem v mnoha oborech, na dalších zdokonaleních šicích strojů.
[editovat] Odkazy
[editovat] Literatura
- Rudolf Skopec: Jakub Husník : Životopisná studie, Praha : Národní technické muzeum, 1952
