Benedikt XV.
| Benedikt XV. | |
|---|---|
| Rodné jméno | Giacomo della Chiesa |
| Začátek pontifikátu | 3. září 1914 |
| Konec pontifikátu | 22. ledna 1922 |
| Předchůdce | sv. Pius X. |
| Nástupce | Pius XI. |
| Datum narození | 21. listopad 1854 |
| Místo narození | Pegli, Itálie |
| Datum úmrtí | 22. ledna 1922 |
| Místo úmrtí | Apoštolský palác, Vatikán |
Benedikt XV., vlastním jménem Giacomo della Chiesa, (21. listopadu 1854 – 22. ledna 1922), byl v letech 1914 až 1922 v pořadí 258. papež Římskokatolické církve.
Pocházel z janovské šlechtické rodiny. Roku 1875 získal doktorát práva a poté vstoupil do kněžského semináře. Po dokončení studií vstoupil do diplomatického sboru Svatého stolce. V květnu 1914 byl jmenován kardinálem a brzy nato, 3. září 1914, byl v konkláve zvolen nástupcem papeže Pia X. jako Benedikt XV.
Většině jeho pontifikátu dominovala první světová válka, která se uvádí i jako jeden z možných důvodů vcelku překvapivé papežské volby, při níž získal důvěru zkušený diplomat, který se již dlouho v evropské politice pohyboval a měl k čerstvě vzniklému konfliktu definován jasný postoj a plán k jeho řešení. Důležitou úlohu hrál jistě i fakt, že z hlediska vnitorcírkevní politiky představoval della Chiesa kompromis mezi stylem předchozích papežů, Lva XIII. a Pia X.). Papež vyhlásil v celém konfliktu neutralitu a opakovaně vyzýval k ukončení bojů a k nepoužívání některých mimořádně krutých zbraní (např. bojových plynů), což vyvolávalo rozhořčené reakce na obou stranách fronty. Několikrát se neúspěšně pokoušel zprostředkovat mír. Jeho sedmibodový mírový plán byl sice odmítnut, neboť obě válčící strany jej považovaly za výhodnější pro svého protivníka, ale některé papežovy návrhy se opět objevily v mírové výzvě amerického prezidenta Wooodrowa Wilsona z ledna roku 1918.
Po ukončení válečného konfliktu se mu podařilo stabilizovat dlouhodobě napjaté diplomatické vztahy s Francií a diplomatická jednání udržoval i s ostatními zeměmi.
Krom protiválečných snah pracoval na reorganizaci církevních struktur, aby odpovídaly moderní době. Ve své první encyklice odmítl, podobně jako Pius X., modernismus, který ovšem vymezil v mnohem užším smyslu než jeho předchůdce a stejně tak i přistupoval k osobnostem nařčeným z modernismu mnohem shovívavěji. Roku 1917 nechal Benedikt XV. vydat Kodex kanonického práva, který představuje první souhrnnou kodifikaci hlavních zákonů a předpisů římskokatolické církve). Všemožně též podporoval misijní dílo ve Třetím světě a kladl velký důraz na výchovu kněží pocházejících z původního obyvatelstva.
Zemřel 22. ledna 1922 na zápal plic.
[editovat] Encykliky
- Ad beatissimi apostolorum (1. listopad 1914)
- Annus iam plenus (1. prosinec 1920)
- Fausto appetente Die (29. červen 1921)
- Humani generis redemptionem (15. červen 1917)
- In hac tanta (14. květen 1919)
- In praeclara summorum (30. duben 1921)
- Pacem, Dei munus pulcherrimum (23. květen 1920)
- Paterno iam Diu (24. listopad 1919)
- Principi apostolorum Petro (5. říjen 1920)
- Quod iam Diu (1. prosinec 1918)
- Sacra propediem (6. leden 1921)
- Spiritus paraclitus (15. září 1920)
| Papež | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Pius X. |
1914–1922 Benedikt XV. |
Nástupce: Pius XI. |