Celestýn V.
| Celestýn V. | |
|---|---|
 Celestýn V. - socha v italské Sulmoně |
|
| Rodné jméno | Pietro Angelari da Murrone |
| Začátek pontifikátu | 5. červenec 1294 |
| Konec pontifikátu | 13. prosinec 1294 |
| Předchůdce | Mikuláš IV. |
| Nástupce | Bonifác VIII. |
| Datum narození | v období 1209-1210? |
| Místo narození | Molise, Itálie |
| Datum úmrtí | 19. květen 1296 |
| Místo úmrtí | Ferentino, Itálie |
Celestýn V. (* 1209/10 Molise- † 19. květen 1296), vlastním jménem Pietro Angelario či Pietro da Morrone či Pietro Angelari da Murrone. Žil jako poustevník na hoře Morrone u města Sulmony ve středovýchodní Itálii v provincii Abruzzo. Papežem byl zhruba pět měsíců (5.7.1294 - 13.12.1294).
[editovat] Z poustevníka papežem
Po smrti Mikuláše IV. se znepřátelené římské rody Colonnů a Orsiniů a vyhnaný sicilský král Karel I. z Anjou nemohli shodnout na novém papeži. Dva roky probíhalo bezúspěšné vyjednávání, až kardinál Latinus Malabranca navrhl na papeže Pietra Angelariho. Soupeřící strany s kandidátem jako neutrální osobou souhlasily a kardinálové jej 5. července 1294 zvolili papežem. Poselstvo se vydalo za Pietrem na horu Morrone a udivenému poustevníkovi oznámilo, že byl zvolen papežem. Pietro se však (podle Petrarky) dal na útěk, neboť oznámení poselstva považoval za ďáblovo pokušení. Poslové jej však zadrželi a odvezli do Aquily ke králi Karlovi. Tam byl také v kostele Santa Maria di Collemaggio korunován jako Celestýn V.
Nový papež byl donucen přesídlit do Neapole, kde sídlil Karel I. z Anjou, a po celou dobu svého krátkého pontifikátu byl loutkou v jeho rukou. Pietro se nikdy se svým jmenováním nesmířil. Úřední záležitosti svěřil třem kardinálům a otevřeně hovořil o své touze vrátit se zpět do poustevny v horách. Ctižádostivý kardinál Benedetto Caëtano (jeho nástupce Bonifác VIII.) mu v noci hlásnou troubou do jeho cely volal: „Celestýne, Celestýne, slož svůj úřad, neboť toto břímě je na tebe příliš těžké.“ Celestýn to považoval za hlas Boží a radostně jej 13. prosince poslechl. Karlovi z Anjou tento krok vyhovoval, protože se pro něj nevzdělaný a prostoduchý Pietro stával politickou zátěží. Nic nepomohlo, že proti jeho abdikaci protestovali benediktini a neapolský lid. Kardinálové pak na nátlak Karla z Anjou zvolili Benedetta Caëtana jako Bonifáce VIII. Pietro Angelario se pokoušel uprchnout z Neapole zpět do abruzzských hor. Nový papež Bonifác VIII. jej však zajal a uvěznil na hradě Fumone u Ferentina v Kampánii. Zde 19. května 1296 nevinný vězeň zemřel. Jeho tělo bylo později přeneseno do Aquily. Pravděpodobně byl svým nástupcem zavražděn[zdroj?], neboť rentgenogram hrobu odhalil v lebce pohřbeného těla dvaceticentimetrový hřeb.
[editovat] Recepce
Krátce po smrti, možná i za svého života byl také ztotožňován s „andělským papežem“ z proroctví Joachima da Fiore. Již v roce 1313 jej papež Klement V. prohlásil za svatého. Dante Alighieri jej však ve své Božské komedii umístil do pekla pro slabost, kterou projevil abdikací.
Ve filmové fikci Celestinské proroctví je papež Celestýn V. představen jako, ten, kdo radil ukrýt rukopisy proroctví.
[editovat] Literatura
- SCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hanns Michael. Rok se svatými. 2. vyd. Kostelní Vydří : Karmelitánské nakladatelství, 1997. 702 s. ISBN 80-7192-304-4.
| Papež | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Mikuláš IV. |
1294 Celestýn V. |
Nástupce: Bonifác VIII. |
