Inocenc V.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Blahoslavený
Inocenc V.
185. papež
Inocenc V. na obraze, který namaloval italský malíř Tommaso da Modena
Inocenc V. na obraze, který namaloval
italský malíř Tommaso da Modena
Církevřímskokatolická
Zvolení21. ledna 1276
Uveden do úřadu2. února 1276 (konsekrace)
Pontifikát skončil22. června 1276
PředchůdceŘehoř X.
NástupceHadrián V.
ZnakZnak
Zasvěcený život
Institutdominikáni
Svěcení
Titulkardinál-biskup
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
Osobní údaje
Rodné jménoPierre de Tarentaise
Datum narozeníasi 1225
Místo narozeníMoûtiers, Savojské hrabství, Arlesské království, Svatá říše římská Svatá říše římská
Datum úmrtí22. června 1276
Místo úmrtíŘím Papežský stát Papežský stát, Svatá říše římská Svatá říše římská
Svatořečení
Beatifikace14. března 1898
beatifikoval Lev XIII.
Svátek22. června
Uctíván církvemiřímskokatolická církev,
řeckokatolická církev a další církve ve společenství se Svatým stolcem
Atributypapežská roucha
Seznam papežů nosících jméno Inocenc
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Blahoslavený Inocenc V. (asi 122522. června 1276), rodným jménem Pierre de Tarentaise, byl papežem římskokatolické církve od 21. ledna do své smrti 22. června 1276.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se kolem roku 1225 poblíž Moûtiers, historicky též Tarentaise, v oblasti jihovýchodní Francie. V 16 letech vstoupil do dominikánského řádu, v kterém získal velký věhlas jako kazatel. Dvanáct let vyučoval na pařížské bohoslovecké fakultě, kde byl prvním nástupcem sv. Tomáše Akvinského. V roce 1272 byl jmenován arcibiskupem v Lyonu. Byl prvním dominikánem, který se stal papežem. Na post papeže nastoupil po Řehoři X. Zvolen byl 21. ledna, korunován pak 22. února 1276.

Pontifikát[editovat | editovat zdroj]

Jediným zaznamenáníhodným činem během jeho krátkého a klidného pontifikátu byla jeho snaha o sjednocení západního (katolického) a východního (pravoslavného) křesťanství. V době, kdy umíral, právě zařizoval vyslání legátů k východořímskému, tj. byzantskému císaři Michaelu VIII. Palaiologovi (1261–1282) ve spojitosti s rozhodnutími nedávného 2. lyonského koncilu. Zůstává otázkou, zda by z tohoto dialogu mohlo něco vzejít, neboť papež byl v té době pod velkým vlivem Karla I. z Anjou. Michaelovi se tak styl jazyka, diktovaný Karlem, který Inocenc V. v korespondenci použil, mohl zdát útočný.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Inocenc V. je také autorem několika prací z oblasti filosofie, teologie a církevního práva, které obsahují např. komentáře k novozákonním listům apoštola Pavla, či k Sentencím Petra Lombardského.

Úcta[editovat | editovat zdroj]

Inocenc V. byl pohřben v Lateránské bazilice v Římě, ovšem označení jeho hrobu se nedochovalo. Jeho beatifikace byla potvrzena římským (tj. katolickým) papežem Lvem XIII. (1878–1903). Jeho památka se v katolické církvi slaví 22. června.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Portrét papeže bl. Inocence V. v bazilice sv. Pavla za hradbami
Portrét papeže bl. Inocence V.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pope Innocent V na anglické Wikipedii.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • (česky) Životopis na serveru catholica.cz[nedostupný zdroj]
  • (anglicky) Maxwell-Stuart, P. G. Chronicle of the Popes: The Reign-by-Reign Record of the Papacy from St. Peter to the Present,
Arcibiskup lyonský a primas Galie
Předchůdce:
Guy de la Tour
12721273
Pierre de Tarentaise
Nástupce:
Adhémar (Aymar) de Roussillon
Hlavní penitenciář Apoštolské penitenciárie
Předchůdce:
Henricus de Segusio
12731276
Pierre de Tarentaise
Nástupce:
Bentivegna de' Bentivegni
Papež
Předchůdce:
Řehoř X.
1276
Inocenc V.
Nástupce:
Hadrián V.