Řehoř VII.

Řehoř VII.
Rodné jméno	Hildebrand
Začátek pontifikátu	22. dubna 1073
Konec pontifikátu	25. května 1085
Předchůdce	Alexandr II.
Nástupce	Viktor III.
Datum narození	cca 1020-1025
Místo narození	Soana
Datum úmrtí	25. května 1085
Místo úmrtí	Salerno, Itálie

Svatý Řehoř VII., rodným jménem Hildebrand ze Soany (? - 25. května 1085, Řím) byl papežem od 22. dubna 1073 až do své smrti.

Na pohřbu Alexandra II. byl na nátlak lidových mas v rozporu s církevním právem prohlášen papežem.

V roce 1074 vydal Dictatus papae, podle něhož je papež universálním biskupem s právem rozhodovat ve všech věcech křesťanstva. Zatímco on smí soudit všechny, jeho nesmí soudit nikdo. Může dosazovat biskupy a může sesazovat císaře. Římská církev se nikdy nezmýlila a nikdy se nezmýlí.

V roce 1075 se dostal do konfliktu s Jindřichem IV., který vyvrcholil uvalením klatby na Jindřicha a jeho zbavení císařské hodnosti. Pod tlakem německé šlechty se Jindřich vypravil na cestu do Canossy, když Řehoř pobýval na hradě Canossa. Vykonal předepsané církevní pokání a v lednu 1077 udělil Řehoř Jindřichovi rozhřešení.

V roce 1080 se však jejich vztahy opět zhoršily a Řehoř zbavil Jindřicha hodnosti podruhé. Ten na to reagoval svoláním synody do Brixenu, kde byl jmenován vzdoropapežem Wibert z Ravenny, který přijal jméno Klement III. V roce 1084 vstoupili Jindřich a Klement do Říma a Jindřich byl korunován císařem.

Zatímco německé oddíly obléhaly Andělský hrad, kde se skrýval Řehoř VII., dobyly Řím normanské oddíly, kterým velel vévoda Robert Guiscard. Normané donutili Jindřicha odtáhnout. Potom ale vyplenili a zpustošili město a hněv lidu se obrátil i proti papeži, který musel s Normany odtáhnout do vyhnanství do Salerna, kde později zemřel.

Roku 1584 byl blahořečen papežem Řehořem XIII., roku 1728 pak svatořečen papežem Benediktem XIII.

Odkazy

Externí odkazy

{{{co}}}
Předchůdce: Alexandr II.	1073 - 1085 Řehoř VII.	Nástupce: Viktor III.