Benedikt VII.

Benedikt VII.
Jeho Svatost; Benedikt VII.
	135. papež
	Benedikt VII.
Církev	římskokatolická
Zvolení	září 974
Uveden do úřadu	říjen 974 (konsekrace)
Pontifikát skončil	10. července 983
Předchůdce	Benedikt VI.
Nástupce	Jan XIV.
Osobní údaje
Datum narození	?
Místo narození	Řím Papežský stát
Datum úmrtí	10. července 983
Místo úmrtí	Řím Papežský stát, Svatá říše římská
Místo pohřbení	římská bazilika Svatého Kříže v Jeruzalémě
Národnost	italská
Ovlivněn	clunyjská reforma
	Seznam papežů nosících jméno Benedikt; multimediální obsah na Commons; citáty na Wikicitátech
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Benedikt VII. (??, Řím – 10. července 983, Řím) byl papežem od října 974 až do své smrti.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako syn Deodata, byl vnukem Albericha II. ze Spoleta a synovcem papeže Jana XII. Stal se čtvrtým papežem z rodu hrabat z Tuscula. Benedikt vykonával do roku 974 úřad biskupa v Sutri.

Cesta k papežskému trůnu[editovat | editovat zdroj]

V roce 974 dal aristokrat Crescentius zvolit vzdoropapeže Bonifáce VII., který dal zavraždit současného papeže Benedikta VI. Když se do Říma vydal císař Otta II., uprchl Bonifác VII. s církevním pokladem do Konstantinopole. Koncem roku 974 synod v Římě uprchlíka odsoudil a na žádost arcibiskupa Adalbera z Remeše potvrdil odvolání biskupa Theobalda z Amiensu, ke kterému došlo již v roce 948. Má se za to, že rozhodnutí synodu byla sdělena do Byzance.

V Římě byl mezitím zvolen papežem Benedikt VII., který do té doby vykonával funkci biskupa v Sutri. Bonifáce VII. dal vyobcovat z církve. Zemřel 10. července 983, čehož využil Bonifác VII., který se vrátil, a dal zabít mezitím nově zvoleného papeže Jana XIV. Zde sehrál velkou roli fakt, že císař Ota II. stojící za Janem XIV., v té době již nežil.^[1]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Benedikt VII. prosazoval církevní reformu a proselytismus Slovanů, v čemž navázal na úsilí Benedikta VI. Pod vlivem clunyjského kláštera provedl vnitřní církevní reformu a mimo jiné odsoudil svatokupectví. Zemřel 10. července 983 a byl pohřben v bazilice Santa Croce in Gerusaleme v Římě.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Benedikt VII. na Wikimedia Commons

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ GELMI, Josef. Papežové : Od svatého Petra po Jana Pavla II.. Praha: Mladá fronta, 1994. 326 s. ISBN 80-204-0457-0. S. 86–88.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

GELMI, Josef. Papežové : Od svatého Petra po Jana Pavla II. Praha: Mladá Fronta, 1994.
MAXWELL-STUART, P. G. Papežové : život a vláda. Praha: Svoboda, 1998. ISBN 80-902300-3-2.

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Papež
Předchůdce: Benedikt VI.	974–983 Benedikt VII.	Nástupce: Jan XIV.

[1] GELMI, Josef. Papežové : Od svatého Petra po Jana Pavla II.. Praha: Mladá fronta, 1994. 326 s. ISBN 80-204-0457-0. S. 86–88.

[1]

Papežové

Seznam papežů

1.–4. století	Petr Linus Anaklét Klement I. Evaristus Alexandr I. Sixtus I. Telesforus Hyginus Pius I. Anicetus Soter Eleutherus Viktor I. Zefyrinus Kalixt I. Urban I. Poncián Anterus Fabián Kornélius Lucius I. Štěpán I. Sixtus II. Dionýsius Felix I. Eutychianus Caius Marcellinus Marcellus I. Eusebius Miltiades Silvestr I. Marek Julius I. Liberius Damasus I. Siricius Anastasius I.

5.–8. století	Inocenc I. Zosimus Bonifác I. Celestýn I. Sixtus III. Lev I. Veliký Hilarius Simplicius Felix II. Gelasius I. Anastasius II. Symmachus Hormisdas Jan I. Felix III. Bonifác II. Jan II. Agapetus I. Silverius Vigilius Pelagius I. Jan III. Benedikt I. Pelagius II. Řehoř I. Veliký Sabinianus Bonifác III. Bonifác IV. Deusdedit Bonifác V. Honorius I. Severinus Jan IV. Theodor I. Martin I. Evžen I. Vitalianus Adeodatus Donus Agatho Lev II. Benedikt II. Jan V. Konon Sergius I. Jan VI. Jan VII. Sisinius Konstantin Řehoř II. Řehoř III. Zachariáš Štěpán II. Pavel I. Štěpán III. Hadrián I. Lev III.

9.–12. století	Štěpán IV. Paschal I. Evžen II. Valentin Řehoř IV. Sergius II. Lev IV. Benedikt III. Mikuláš I. Veliký Hadrián II. Jan VIII. Marinus I. Hadrián III. Štěpán V. Formosus Bonifác VI. Štěpán VI. Roman Theodor II. Jan IX. Benedikt IV. Lev V. Sergius III. Anastasius III. Lando Jan X. Lev VI. Štěpán VII. Jan XI. Lev VII. Štěpán VIII. Marinus II. Agapetus II. Jan XII. Lev VIII. Jan XIII. Benedikt VI. Benedikt VII. Jan XIV. Jan XV. Řehoř V. Silvestr II. Jan XVII. Jan XVIII. Sergius IV. Benedikt VIII. Jan XIX. Benedikt IX. Silvestr III. Benedikt IX. Řehoř VI. Klement II. Benedikt IX. Damasus II. Lev IX. Viktor II. Štěpán IX. Mikuláš II. Alexandr II. Řehoř VII. Viktor III. Urban II. Paschalis II. Gelasius II. Kalixt II. Honorius II. Inocenc II. Celestýn II. Lucius II. Evžen III. Anastasius IV. Hadrián IV. Alexandr III. Lucius III. Urban III. Řehoř VIII. Klement III. Celestýn III. Inocenc III.

13.–16. století	Honorius III. Řehoř IX. Celestýn IV. Inocenc IV. Alexandr IV. Urban IV. Klement IV. Řehoř X. Inocenc V. Hadrián V. Jan XXI. Mikuláš III. Martin IV. Honorius IV. Mikuláš IV. Celestýn V. Bonifác VIII. Benedikt XI. Klement V. Jan XXII. Benedikt XII. Klement VI. Inocenc VI. Urban V. Řehoř XI. Urban VI. Bonifác IX. Inocenc VII. Řehoř XII. Martin V. Evžen IV. Mikuláš V. Kalixt III. Pius II. Pavel II. Sixtus IV. Inocenc VIII. Alexandr VI. Pius III. Julius II. Lev X. Hadrián VI. Klement VII. Pavel III. Julius III. Marcellus II. Pavel IV. Pius IV. Pius V. Řehoř XIII. Sixtus V. Urban VII. Řehoř XIV. Inocenc IX. Klement VIII.

17. století–současnost	Lev XI. Pavel V. Řehoř XV. Urban VIII. Inocenc X. Alexandr VII. Klement IX. Klement X. Inocenc XI. Alexandr VIII. Inocenc XII. Klement XI. Inocenc XIII. Benedikt XIII. Klement XII. Benedikt XIV. Klement XIII. Klement XIV. Pius VI. Pius VII. Lev XII. Pius VIII. Řehoř XVI. Pius IX. Lev XIII. Pius X. Benedikt XV. Pius XI. Pius XII. Jan XXIII. Pavel VI. Jan Pavel I. Jan Pavel II. Benedikt XVI. František

Nejsou zde uvedeni vzdoropapežové. Papežové vyznačení tučně jsou katolickou církví titulováni jako svatí.