Zefyrinus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Svatý
Zefyrinus
Papež
Církev Prvotní církev
Pontifikát začal ca. 199
Pontifikát skončil 217
Předchůdce Viktor I.
Nástupce Kalixt I.
Osobní údaje
Datum narození ???
Místo narození Řím
Itálie
Datum úmrtí 20. prosince 217
Místo úmrtí Řím
Itálie
Pochován Kalixtovy katakomby
Svatořečení
Svátek 26. srpna
Uctíván církvemi Katolická církev

Svatý Zefyrinus (Zephyrinus, † 20. prosince 217) byl 15. papežem katolické církve v letech 199217. Jeho pontifikát tak trval téměř dvacet let. V úřadu římského biskupa nahradil svatého Viktora I.. Poté, co 20. prosince 217 v Římě zemřel, jej na papežském stolci vystřídal jeho hlavní poradce, Kalixtus I.

V průběhu Zefyrinova pontifikátu v Římské říši výrazně vzrostlo pronásledování křesťanů. Císařem byl v té době Septimius Severus, který vynakládal značné úsilí na to, aby sjednotil říši pod jedním náboženstvím. V roce 202 vydal dokonce edikt, který pod přísnými tresty zakazoval konversi ke křesťanství.

Dalším problémem, kterému Zefyrinus musel, podobně jako jeho předchůdci čelit, bylo rostoucí množství heretiků. Již jeho předchůdci bojovali zejména s gnosticismem a markionismem. Nyní se vynořil jako další směr monarchianismus a ve vyostřené podobě patripassionismus. Zastánci tohoto směru neuznávali rozlišení božské podstaty na tři osoby – Otce, Syna a Ducha svatého – a hlásali, že Bůh je pouze jeden. Papež toto učení sice odsoudil, ale důrazněji proti němu nezakročil.

Svatý Zefyrinus mimo jiné ustanovil, že děti mají přistupovat k prvnímu svatému přijímání až ve čtrnácti letech, kdy jsou již schopné rozumově pochopit význam této události. Toto ustanovení bylo v církvi dodržováno až do počátku 20. století, kdy papež Pius X. snížil věkovou hranici na 7 let.

Mezi papežovými kritiky nejdůrazněji vystupoval Hippolytus. Zefyrina popisoval jako prostého nevzdělaného muže bez praxe v církevních záležitostech, který se nechá ovládat svým sekretářem Kalixtem. Obviňoval ho z laxního přístupu k vedení církve a z nedůsledného postupu vůči heretikům. Také papežovo rozhodnutí, že exkomunikovaní hříšníci (i heretici) se mohou vrátit do lůna církve, pokud prokáží účinnou lítost a přijmou přísné tresty za své prohřešky, bylo pro Hippolyta a jeho žáky zcela nepřijatelné. Po Zefyrinově smrti, když byl novým papežem zvolen Kalixtus I., se spory vyostřily a došlo k prvnímu církevnímu schismatu (rozdělení církve).

Sv. Zefyrinus byl pochován v nadzemních prostorách Kalixtových katakomb v Římě a je prvním papežem, o kterém se s jistotou ví, kde je pohřben.

Památku svatého Zefyrina si katolická církev připomíná 26. srpna.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
  • Gelmi, J. 1994: Papežové. Od svatého Petra po Jana Pavla II. Praha.
  • Mawxell - Stuart, P. G. 1998: Papežové, život a vláda. Od sv. Petra k Janu Pavlu II. Praha.
  • Rendina, C. 2005: Příběhy papežů, dějiny a tajemství. Praha.
  • Vondruška, I. 1930: Životopisy svatých v pořadí dějin církevních. Praha.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]