Hippolyt Římský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Svatý
Hippolyt
Vzdoropapež
Církev Prvotní církev
Pontifikát začal 217
Pontifikát skončil 235
Předchůdce -
Nástupce -
V opozici k Kalixt I.
Urban I.
Poncián
Osobní údaje
Datum narození ca. 170
Místo narození ???
Datum úmrtí 235
Místo úmrtí Sardinie
Itálie
Svatořečení
Svátek 13. srpna (římskokatolická církev)
10. srpna (pravoslavná církev)
Uctíván církvemi Římskokatolická církev
Pravoslavná církev
Patron zaměstnanců věznic

Hippolyt či Hippolytus (asi 170 zřejmě na východě římské říše235 na Sardinii) byl první vzdoropapež (od roku 217). Od roku 192 byl v Římě presbyterem. Byl žákem Ireneje z Lyonu a je považován za nejdůležitějšího církevního Otce Západu této doby. Církev ho prohlásila za svatého a jeho svátek slaví 13. srpna (východní církev 10. srpna).

Hippolytské schizma[editovat | editovat zdroj]

Umučení svatého Hippolyta

K hippolytskému schizmatu došlo roku 217 v okamžiku, kdy římský biskup Kalixt I. umožnil druhé pokání pro hříchy sexuální povahy, ačkoli byly dosud smilstvo, vražda a odpad od víry považovány za smrtelné hříchy, které se církev neodvažovala promíjet. Hippolyt Kalixtovi mj. předhazoval, že nedostatečně brání církev proti sabellianismu, modalistickému monarchianismu. Nakonec Hippolyt Kalixta obvinil z peněžní zpronevěry a dalších prohřešků a nechal se zvolit římským biskupem, za něhož ho uznávala skupina, která se držela rigidního učení zvláště v oblasti sexuální morálky.

Za vlády Maximina Thraxe došlo k novému pronásledování křesťanů a roku 235 byl Hippolyt spolu s právoplatným římským biskupem Pontianem poslán do dolů na Sardinii, kde oba zahynuli; oba dva církev uznává jako svaté, neboť během tohoto vyhnanství došlo ke smíření Hippolyta s církví a k ukončení schizmatu.

Traditio apostolica a další díla[editovat | editovat zdroj]

Hippolyt je autorem převážně řecky psaných komentářů ke knize Daniel a k Apokalypse, dogmatických a církevně právních pojednání a polemického spisu proti gnostikům (Vyvrácení všech herezí), které obviňuje z toho, že zastávají 32 herezí. Kromě toho Hippolyt stanovil výpočet data Velikonoc.

Nejznámějším Hippolytovým dílem je dnes Apoštolská tradice (latinsky Traditio apostolica). Tento spis vznikl mezi lety 210 a 215 a umožňuje nám pohled do života církve té doby. Protože se původní řecký text ztratil, je dílo dostupné pouze v latinském, arabském, sahidském a etiopském překladu; ty však nejsou vždy zcela dochované a mezi sebou se někdy i výrazně liší. V Traditio nalézáme první záznam průběhu biskupského svěcení a nejstarší eucharistickou modlitbu, která se v moderní době dočkala nového užití, neboť její přepracování se stalo součástí liturgie vícero církví (např. tzv. druhá eucharistická modlitba užívaná římskokatolickou církví).

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hanns Michael. Rok se svatými. 2. vyd. Kostelní Vydří : Karmelitánské nakladatelství, 1997. 702 s. ISBN 80-7192-304-4.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Související články[editovat | editovat zdroj]