Prvotní církev

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Prvotní církev je období vývoje křesťanství od narození Krista po první Nicejský koncil v roce 325. Pro toto období jsou charakteristické spisy apoštolů Pavla a Jana. Také se o této době zmiňuje kniha Skutky apoštolů. Prvotní církev vznikala ze společenství apoštolů a učedníků kolem Ježíše. Už samotné řecké označení – ekklesia znamená svolání, shromáždění. Ve Starém zákoně se jednalo o shromáždění Izraele, které se sešlo před Bohem. Na tuto tradici navazovali první křesťané, když se scházeli k četbě z Božího slova a k Eucharistii podle Ježíšova přání při Poslední večeři: „To konejte na mou památku!“ (Lk 22, 19). Aby tato společenství odlišili od židovských shromáždění, přidávali ekklesia kýriaké (shromáždění Páně). Dávali tak najevo, že středem jejich setkání je Pán – Ježíš Kristus. [1]

Základní pojmy[editovat | editovat zdroj]

Pro křesťanskou církev se v době prvotní církve vyvinulo mnoho pojmů, které se částečně překrývají.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.katolik.cz/cirkev/kcirkev.asp

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]