Marinus I.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jeho Svatost
Marinus I.
108. papež
Papež Marinus I.
Papež Marinus I.
Církevřímskokatolická
Zvolení16. prosince 882
Uveden do úřadu23. prosince 882 (konsekrace)
Pontifikát skončil15. května 884
PředchůdceJan VIII.
NástupceHadrián III.
Osobní údaje
Datum narození?
Místo narozeníGallese, Papežský stát Papežský stát
Datum úmrtí15. května 884
Místo úmrtíŘím, Papežský stát Papežský stát
Místo pohřbeníBazilika svatého Petra
Seznam papežů nosících jméno Marinus
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marinus I. (též Martin II.), (??, Gallese15. května 884 Řím) byl papežem od 16. prosince 882 až do své smrti.

Život[editovat | editovat zdroj]

V letech 869–870 se zúčastnil Čtvrtého konstantinopolského koncilu, na kterém byl sesazen Fotios. Koncilu předsedali biskupové Donatus z Ostie a Štěpán z Ňepi a Marinus, tehdy s hodností jáhna.[1]

Fotios se později Marinovi připomněl, když se jako jediný ozval proti jeho zvolení papežem. To ale nemělo význam, protože byl skutečně jediný, kdo protestoval. Sám císař Karel III. Tlustý se sice s novým papežem setkal, ale toto setkání proběhlo v přátelském duchu (Marinus I. patřil k progermánské straně). Během Marinova pontifikátu zapálili Saracéni klášter Monte Cassino.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ottův slovník naučný : Illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí : Devátý díl : Falšování potravin a pochutin - Genrista. V Praze: J. Otto, 1895. Dostupné online. S. 410–411. 
  2. RENDINA, Claudio. Příběhy papežů : Dějiny a tajemství : Životopisy 265 římských papežů. Praha: Volvox Globator, 2005. ISBN 80-7207-574-8. S. 220. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • RENDINA, Claudio. Příběhy papežů : Dějiny a tajemství : Životopisy 265 římských papežů. Praha: Volvox Globator, 2005. ISBN 80-7207-574-8. 
Papež
Předchůdce:
Jan VIII.
882884
Marinus I.
Nástupce:
Hadrián III.