Svatý Fabián
| Fabián | |
|---|---|
 Svatý Fabián |
|
| Rodné jméno | |
| Začátek pontifikátu | 236 |
| Konec pontifikátu | 250 |
| Předchůdce | Anterus |
| Nástupce | Kornélius |
| Datum narození | ??? |
| Místo narození | Řím |
| Datum úmrtí | 20. ledna 250 |
| Místo úmrtí | Řím, Itálie |
Svatý Fabián, latinsky Fabianus († 20. ledna 250), byl 20. římským biskupem (papežem), jehož pontifikát se datuje do let 236–250.
Obsah |
Životopis [editovat]
Po smrti papeže Antera se konala volba nového římského biskupa. Fabián k ní přišel jako jeden z řady prostých křesťanů, který neměl žádné ambice ani šanci být zvolen. Podle legendy, zapsané Eusebiem z Caesareje, usedla v průběhu volby na Fabiánově hlavě holubice. To bylo všeobecně přijato jako boží znamení a Fabián byl neprodleně zvolen papežem. Ukázalo se, že tato volba nebyla nijak špatná, neboť svatý Fabián patří mezi nejvýznamnější papeže v raných dějinách církve.
Rostoucí počet věřících vyžadoval reorganizaci církve. Fabián tedy rozdělil Řím na sedm obvodů - jáhenství. V čele každého z nich stál jáhen, který se staral o tamější kaple a útulky a pečoval o chudé, vdovy i sirotky. Vyslal rovněž svatého Dionýsia, svatého Austremona a další věrozvěsty šířit křesťanství do Galie, kde založili tehdy ještě malé křesťanské komunity (Paříž, Tours, Arles, Narbonne, Toulouse, Clermont a Limoges). Kromě toho se ostře postavil proti herezi přicházející z africké církve, jejímž hlasatelem byl biskup Privatus z Lambaesy. Dále nechal převézt ostatky papeže Ponciána ze Sardinie do Říma a pohřbít je v Kalixtových katakombách.
Podle Eusebia z Caesareje papež Fabián také pokřtil císaře Filipa Arabského, který se tak prý stal prvním křesťanským římským císařem. Tato zpráva z jiných zdrojů potvrzena není, ale je fakt, že v době panování císaře Filipa pronásledování křesťanů ustalo.
Fabián řídil církev 14 let. Byl umučen při prvním systematickém pronásledování křesťanů 20. ledna 250. Císař Decius tehdy nařídil, aby každý občan před pětičlennou komisí obětoval bohům. Po obětování dostal potvrzení zvané „libellus“. Ti, kdo se nařízení vzepřeli, riskovali mučení, konfiskaci majetku, vězení a někdy i smrt. Papež Fabián byl patrně sťat.
Je pohřben v Kalixtových katakombách. Jeho hrob z řeckým nápisem „FABIANOS EPI, UTR“ (Fabián, biskup a mučedník) nalezl archeolog Giovanni de Rossi v roce 1850. Nápis „UTR“ byl podle všeho připojen až později.
Uctění památky [editovat]
Památku svatého Fabiána si katolická církev připomíná v den jeho úmrtí, 20. ledna.
Také v Zákupech je připomínán jak kostelem svatého Fabiána a Šebestinána, tak v několika sochách.
Odkazy [editovat]
Literatura [editovat]
- Gelmi, J. 1994: Papežové. Od svatého Petra po Jana Pavla II. Praha.
- Mawxell - Stuart, P. G. 1998: Papežové, život a vláda. Od sv. Petra k Janu Pavlu II. Praha.
- Rendina, C. 2005: Příběhy papežů, dějiny a tajemství. Praha.
- Vondruška, I. 1930: Životopisy svatých v pořadí dějin církevních. Praha.
- SCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hanns Michael. Rok se svatými. 2. vyd. Kostelní Vydří : Karmelitánské nakladatelství, 1997. 702 s. ISBN 80-7192-304-4.
