Pius IV.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Pius IV. | |
|---|---|
| Rodné jméno | Giovanni Angelo de Medici di Marignano |
| Začátek pontifikátu | 25. prosince 1559 |
| Konec pontifikátu | 9. prosince, 1565 |
| Předchůdce | Pavel IV. |
| Nástupce | Pius V. |
| Datum narození | 31. března 1499 |
| Místo narození | Milán, Itálie |
| Datum úmrtí | 9. prosince 1565 |
| Místo úmrtí | Řím, Itálie |
Pius IV. (31. března 1499 Milán - 9. prosince 1565 Řím), rozený Giovanni Angelo de Medici di Marignano, byl papežem od 25. prosince 1559 do 9. prosince 1565. Tento papež obnovil zasedání již několikrát přerušeného Tridenského koncilu, které se mu podařilo úspěšně dokončit a zahájit tak období protireformace (občas se používá i termín katolická reformace).
[editovat] Život
Gian Angelo se narodil v milánské rodině de Medici (kteří se slavným florentským rodem nemají kromě jména nic společného), vystudoval práva a jako jediný z rodiny se snažil uchytit na papežských službách, což se mu záhy podařilo. (V letech 1546 - 1547 dokonce válčil v papežském pomocném sboru na straně císaře v Uhrách proti Turkům a v roce 1547 byl apoštolským komisařem v papežském pomocném sboru ve válce šmalkaldské). V roce1546 získal kněžské svěcení a stal se arcibiskupem dubrovnickým. O tři léta později (1549) ho Pavel III. jmenoval kardinálem. Jako kardinál se hlásil spíše ke skupině hledající spíše dialog než konfrontaci, měl blízko ke kardinálu Moronemu. Možná i proto byl po smrti Pavla IV. na bouřlivé konkláve, která trvala tři a půl měsíce, zvolen papežem. Vybral si jméno Pius IV.
[editovat] Papež
Před novým papežem stál nesnadný úkol stabilizovat papežskou politiku, ted jinými slovy navrátit papežkou politiku do kolejí, po kterých jela před pontifikátem Carafy. Jako jeden z prvních úkolů, které si nový papež vytyčil, bylo obnovení diplomatických styků s císařem. To se podařilo poměrně rychle, a tak již na velikonoce 1560 přijel do Vídně papežský nuncius Stanislav Hosius. V dalším roce dokonce obnovil i arcibiskupství pražské, čímž ukončil sedisvakanci dlouhou celých 140 let (1421 -1561). Ovšem největší úkol na něj teprve čekal. Tridentský koncil byl 28. dubna 1552 v důsledku Spiknutí říšských knížat pozastaven a dosud nebyl obnoven. Proto už rok po svém zvolení vydal papež bulu Ad Ecclesiae regimen, jíž opět zahájil přerušené jednání v Tridentu. To se nakonec s mírným zpožděním podařilo a 18. ledna 1562 se koncil sešel. Po téměř dvou letech byla Moroneho reforma katolické církve přijata a v prosinci 1563 kocil slavnostně skončil. Papež potom 26. ledna 1564 bulou Benedictus Deus všechny tridentské kánony a dekrety potvrdil. Ještě před smrtí stihl r. 1564 povolit na žádost Ferdinanda I. příjmání podobojí pro země koruny české a v prosinci příštího roku papež Pius IV., tento velký obdivovatel Benátské republiky, zemřel.
[editovat] Literatura
- Jan Wierusz Kowalski - Encyklopedie papežství. Praha 1994
- Miroslav Hroch, Anna Skýbová - Králové, kacíři, inkvizitoři. Praha 1987
- Aleš Skřivan - Lexikon světových dějin, Praha 2002, heslo "Tridentský koncil (Tridentinum)".
| Související články obsahuje Portál Křesťanství |
| Papež | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Pavel IV. |
1559–1565 Pius IV. |
Nástupce: Pius V. |

