Viktor I.
| Viktor I. | |
|---|---|
| Rodné jméno | |
| Začátek pontifikátu | 189 |
| Konec pontifikátu | 199 |
| Předchůdce | Eleutherus |
| Nástupce | Zefyrinus |
| Datum narození | ??? |
| Místo narození | Afrika |
| Datum úmrtí | 199 |
| Místo úmrtí | Řím, Itálie |
Sv. Viktor I., latinsky Victor, byl 14. papežem katolické církve. Jeho pontifikát se datuje do let 186/189 - 197/201.
Viktor I. byl prvním papežem afrického původu a podle všech známek energický muž, který plně uplatňoval autoritu hlavy církve. Protože se stal římským biskupem v době relativního klidu, kdy nebyli křesťané v Římě příliš pronásledováni, mohl se plně soustředit na problémy církve, věnovat se otázkám liturgie a teologie a stíhat heretiky.
Znovu otevřel starý spor mezi východní a západní církví v otázce termínu Velikonoc. Již papež Pius I. stanovil, že vrcholným svátkem Velikonoc je vzkříšení Ježíše Krista a dnem svátku určil neděli. Východní církev však slavila jako vrcholný den Velikonoc den ukřižování Ježíše Krista a tento svátek kladla na čtrnáctý den měsíce Nisan podle hebrejského kalendáře a to bez ohledu na to, na který den v týdnu svátek připadl. Tento termín jednak koincidoval se židovským svátkem Pesach a jednak to přinášelo i potíže s účastí věřících na bohoslužbách. Viktor I. hodlal tento spor řešit dokonce vyobcováním odpůrců z církve. Tomuto krajnímu řešení se snažil zabránil svatý Ireneus a východní křesťanské obce se nakonec přizpůsobily.
Viktor I. také zavedl latinské bohoslužby. Až do té doby byly mše slouženy v řečtině. Také pastýřské listy, teologické spisy a korespondenci psal papež latinsky, neboť latina byla užívána v severní Africe, odkud pocházel. Univerzálním jazykem křesťanů se však latina stala až později, v polovině čtvrtého století.
Viktoru I. se také připisuje stanovení základních zásad církevního soudnictví a zákaz používání skleněných a dřevěných nádob při bohoslužebných obřadech.
Památku sv. Viktora I. si katolická církev připomíná 28. července.
[editovat] Literatura
- Gelmi, J. 1994: Papežové. Od svatého Petra po Jana Pavla II. Praha.
- Mawxell - Stuart, P. G. 1998: Papežové, život a vláda. Od sv. Petra k Janu Pavlu II. Praha.
- Rendina, C. 2005: Příběhy papežů, dějiny a tajemství. Praha.
