Brixen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Brixen
Gemeinde Brixen
Comune di Bressanone
Bressanone Brixen.jpg
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 538 - 2 576 m n. m.
stát: Itálie ITA
Oblast: Trentino-Alto Adige
Provincie: Bolzano
Brixen
Red pog.png
Brixen
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 84,87 km²
počet obyvatel: 20 528 (2010)
hustota zalidnění: 242 obyv. / km²
správa
starosta: Albert Pürgstaller
oficiální web: http://www.brixen.it/
PSČ: 39042

Brixen (italsky Bressanone, v ladinském dialektu Persenon nebo též Porsenù) je s počtem přes 20 000 obyvatel třetím největším městem italské autonomní provincie Bolzano (Alto Adige). Pro více než 2/3 obyvatel města je mateřským jazykem němčina. Město Brixen je historické, umělecké, kulturní, ekonomické, společenské a administrativní centrum okresu Valle Isarco.

Město se rozkládá na dně údolí v nadmořské výšce cca 560 m, na soutoku řek Rienza (něm. Rienz) a Isarco (něm. Eisack), ze severu obklopené Sarntalskými Alpami. Směrem na východ se rozkládá Plose s horou Monte Telegrafo (něm. Plosegipfel, 2504 m n. m.), na západ Cima Cane (něm. Hundkopf) a Monte Pascolo (něm. Königsangerspitze, 2439 m n. m.).

Brixen se nachází asi 40 km severně od hlavního města provincie Bolzana, asi 45 km jižně od Brennerského průsmyku (it. Passo del Brennero), což je od roku 1919 italsko-rakouská hranice, a 35 km západně od města Brunico (v údolí Val Pusteria).

Městem vede Brennerská dálnice A22 (Autostrada del Brennero), s výjezdem 5 km dále na sever (Bressanone Val Pusteria/Brixen-Pustertal) a dalším 8 km dále na jih (Chiusa/Klausen). V železniční stanici zastavují všechny vlakové spoje.

Brixen je sídlem církevní diecéze oblasti Bolzano-Brixen a nejvýznamnějším městem isarského údolí. Je též odloučeným sídlem Svobodné univerzity Bolzano Libera Università di Bolzano (LUB) s věhlasnou fakultou nauk výtvarných umění.

Symboly[editovat | editovat zdroj]

Znak města přestavuje božího beránka na červeném pozadí jako připomenutí brixenské historie biskupského knížectví.

Bílozelený prapor mužstva házenkářů má navíc žlutý pruh (symbolizující církev) na bíločervené vlajce tyrolské.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Město Brixen, které bylo založeno v roce 901 udělením darovací listiny vydané Ludvíkem IV. Dítětem, posledním Karolingem, a dlouhou dobu bylo pod správou církve, je společně s Bolzanem nejstarším městem celého Tyrolska.

Po dlouhá staletí byl Brixen daleko za zemskými hranicemi Tyrol vlivným sídlem knížecího biskupa. Významnými pro církev byli biskupové Poppo, jenž byl r. 1048 zvolen papežem (Damasus II.), Mikuláš Kusánský (1450–1464) a Georg Golser (1464–1488). Dnes se Brixen o biskupství dělí Bolzanem (diecéze Bolzano-Brixen (italsky Diocesi Bolzano-Bressanone, v ladinském nářečí Diozesa Bulsan-Persenon).

Karel Havlíček Borovský[editovat | editovat zdroj]

V tehdy rakouském Brixenu pobýval ve vyhnanství v letech 18511855 Karel Havlíček Borovský. Má zde i pamětní desku.[1]

Stufels[editovat | editovat zdroj]

Stufels je původním jádrem Brixenu. Zde se usazovali lidé již před tisícovkami let. Při archeologických průzkumech byly stále znovu nacházeny nástroje a nádoby z doby kamenné. Většina domů v městské části Stufels je kvůli svému věku a architektonické jedinečnosti – stejně jako středověké centrum – památkově chráněných.

Stufels se nachází východně od řeky Isarca a je od Dómového náměstí vzdálen cca 5 minut chůze.

Staré město[editovat | editovat zdroj]

Brixenský dóm

V historickém centru se nachází brixenský dóm a na něj přiléhající ambit (křížová chodba), dvorní hrad (někdejší sídlo říšských biskupů), kněžský seminář, obě uličky s podloubím, mateřinec brixenských terciářek, klášter klarisek, Kapucínský klášter a farní kostel.

Milland[editovat | editovat zdroj]

V části Milland se nachází farní kostel sv. Josefa Freinademetze a starý farní kostel Panny Marie v písku. Milland leží jihovýchodně od centra a první zmínky o něm jsou z roku 893.

Milland patřil k původní staré faře sv. Ondřeje (St. Andrä). Kolem roku 1300 byl postaven první kostel „Naší nejdražší paní“ v Millandu. Albert z Plače dal podnět v roce 1341 k denní mši svaté, a tudíž i pro kaplanský úřad v tomto kostele. Ve 2. polovině 15. století byl kostel Naší nejdražší paní na písku nově vystavěn a v roce 1464 dokončen.

Za časů moru na brixenském území, v roce 1640, se začal millandský kostel těšit stále větší oblobě coby poutní kostel. V té době vznikl lidový výrok: „Maria na písku je nejsilnější v celém kraji.“

V průběhu 17. století byl gotický kostel Matky Boží v Millandu – tak jako mnoho kostelů v zemi – uvnitř barokizován a opatřen velkolepým oltářem, sochami a malbami. Roku 1788 byl Milland oddělen od farnosti sv. Ondřeje a stal se tak samostatným. Místo Milland čítalo v roce 1800 na 200 lidí.

Roku 1891 byl také Milland na základě státního ustanovení povýšen na farnost. Okolo roku 1900 měl Milland již asi 500 obyvatel, a při vypuknutí 2. světové války už to bylo 800 lidí.

Po válce pak začal velmi čilý stavební ruch. Během dvou desítek let vzrostlo zalidnění z 1000 na téměř 5000 obyvatel.

To vedlo k nutnosti výstavby farního centra s novým farním kostelem. To bylo naplánováno architektem Othmarem Trefferem z Bruneku. Moderní stavba, ve tvaru stanu, byla 19. října 1985 vysvěcena diecézním biskupem Josephem Gargitterem a zasvěcena misionáři v Číně, páteru Josefu Freinademetzovi.

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Brixen

Jižně od města se nachází průmyslová zóna Brixenu, v níž sídlí různé závody pro výrobu stavebních materiálů. Mezi dalšími podniky jmenujme např. lisovny hliníku a Durst AG, jejíž výrobky z oblasti fototechniky jdou ve světě dobře na odbyt.

Nikoli v průmyslové zóně, nýbrž na Hlavní ulici na severu města se nachází první tiskárna a její dřívější právní sídlo Athesie (od roku 2004 v Bolzanu). Athesia resp. její předchůdkyně Tyrolia nejsou nejstarším nakladatelstvím biskupství. Na titul nejstaršího vydavatelství si může dělat nárok firma A. Weger (dříve Fürstbischöfliche Hofbuchdruckerei - Knížebiskupská dvorní tiskárna) na Starém městě. Brixenský mléčný dvůr (Brimi) se nalézá pár metrů přes Brixenskou obecní hranici průmyslové zóny Vahrnu.

1 908 pracovišť města (inkl. öffentlicher Dienst und NPOs) zaměstnávalo k 22. říjnu 2001 10 453 osob. 1 podnik zaměstnává přes 250 zaměstnanců, 11 dalších přes 100. Brixen je tudíž po Bolzanu počtem pracovních míst druhým největším hospodářským sídlem Jižního Tyrolska. Ovšem podle počtu zaměstnaných byl v roce 2001 až třetím, neboť v Brunicu bylo ke stejnému datu zaměstnáno o 239 lidí více.

Sport[editovat | editovat zdroj]

Pohled na Brixen z Plose

Obzvláště oblíbené jsou brixenský bazén Aquarena a lyžařské centrum Plose. Brixenský Sportovní svaz (SSV Brixen) je úspěšný zejména v házené, gymnastice a plavání. FC Südtirol-Alto Adige (jediný profesionální fotbalový klub Jižního Tyrolska) má od svého založení sídlo v Brixenu, ale hraje v Bolzanu, kam také chce své působiště přesunout (stav v r. 2005)

Doplňující údaje[editovat | editovat zdroj]

Poloha Brixenu v provincii Bolzano

Zinggen-Rosslauf[editovat | editovat zdroj]

Severně od Starého města mezi řekou Isarkem a nemocnicí se nachází Rosslauf, jenž se v posledních letech masivně rozrostl. Zde se nachází jediné vysoké obytné bloky (s více než 10 patry) ve městě. Počet obyvatel zde činí asi 5 000.

Hora v blízkosti města, místními i turisty hojně navštěvovaná, je hora Plose.

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Dům Karla Havlíčka Borovského v Brixenu

Osobnosti, které se zde narodily:

Osobnosti, které zde žily:

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]


Panorama Brixenu

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. AUTORSKÝ KOLEKTIV. Itálie. Praha : Olympia, 1990. ISBN 80-7033-101-1. Kapitola Bressanone, s. 42.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu