Vladimír Jindřich Bufka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vladimír Jindřich Bufka
Vladimír Jindřich Bufka - autoportrét kolem r. 1910
Vladimír Jindřich Bufka - autoportrét kolem r. 1910
Narození 16. července 1887
Pavlovice u Kojetína
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 23. května 1916 (ve věku 28 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Příčina úmrtí leukemie
Občanství Česko
Povolání fotograf
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Leopolda Dostalová - Lady Macbeth, 1916
Vladimír Jindřich Bufka: Bez názvu (Krajina), 1908; vedle portrétů zaujímají v Bufkově díle nejdůležitější místo právě krajiny; zvláště pozoruhodná jsou jeho nokturna, považovaná za jeho specialitu, archiv Moravské galerie v Brně[1]

Vladimír Jindřich Bufka (16. července 1887 Pavlovice u Kojetína23. května 1916 Praha) byl český fotograf a popularizátor fotografie, významný představitel piktorialismu. Byl jedním z nejvýraznějších reprezentantů umělecké fotografie začátku 20. století v Praze a v Rakousku-Uhersku.[2]

Jeho tvůrčí záběr byl velmi široký, kromě ušlechtilých fotografických tisků ovládal gumotisk, platinotisk i olejotisk nebo autochrom.[2] Věnoval se astrofotografii, mikrofotografii, reprodukcím uměleckých děl, krajinářské fotografii, snímkům architektury, dokumentárním snímkům, zátiší, i náročným portrétům.[2] Kromě toho pořádal přednášky, publikoval v mnoha časopisech a je autorem několika publikací z oblasti fotografie.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Vladimír Jindřich Bufka se narodil v rodině bankovního úředníka Eduarda Bufky a spisovatelky Karly Absolonové-Bufkové (po matce byl jeho polorodným bratrem Karel Absolon). Po absolvování reálného gymnázia vystudoval chemii na Vysokém učení technickém v Praze. Nejdříve se fotografii věnoval amatérsky, byl členem Českého klubu fotografů amatérů v Praze. První snímky mu v lednu 1908 otiskl obrazový časopis Český svět. Byl velkým propagátorem techniky autochromu o které pořádal přednášky a publikoval články. Své zkušenosti z touto technikou shrnul v knize „O fotografování v barvách pomocí desky autochromové“, která vyšla v roce 1910. V tomtéž roce mu vyšla další kniha „Stručný návod k nejdůležitějším pracím s deskami fotografickými a vyvolávacími papíry“ ve které shrnul své zkušenosti s klasickou fotografií.

Praxi absolvoval v továrně bratří Lumièrů na autochromy v Lyonu. V letech 19101911 pracoval v ateliéru J. Langhanse v Praze a H. C. Kosela ve Vídni, kde získával praktické zkušenosti, které mu umožnily otevřít si v roce 1911 svůj vlastní profesionální ateliér v Praze.[2] Jeho ateliér získal záhy velkou popularitu srovnatelnou s oblíbeným ateliérem Františka Drtikola. Ve své době měl Bufka i větší vliv a ohlas něž Drtikol, neboť kromě velmi širokého záběru ve fotografické tvorbě, byla významná i jeho činnost publicistická. Cestoval do Varšavy a Petrohradu, údajně s cílem reprodukovat technikou autochromu malířská díla z tamějších sbírek.

V. J. Bufka zemřel ve svých 28 letech 23. května 1916 na leukémii. Vedení ateliéru převzala jeho manželka Marie Bufková a pokračovala v jeho provozování až do roku 1928. Proto existují fotografie z dvacátých let z razítkem Ateliér V.J.Bufka. Bufkova drobná pozůstalost je součástí sbírek Moravské galerie.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Jeho znalost fotografických technik mu umožňovalo provádět obtížné záběry, v exteriérech fotografoval Prahu a Vídeň večer, v dešti nebo v protisvětle. Ve střední Evropě patří tyto práce k prvním svého druhu.[2] Byl tvůrcem stylizovaných děl náročnými technikami gumotisku a barevného gumotisku, které v té době byly velmi inovtivní. Inspiroval se z různých slohů a stylů: impresionismu a postimpresionismu, secese, symbolismu a dekadence, kubismu, futurismu nebo art deco.[2]

Portrétoval členy šlechtického rodu Schwarzenbergů.[3]

Jeho tvorba měla značný vliv na jeho současníky, kromě fotografování byl autorem knih a článků o fotografech a fotografii.

Výstavy[editovat | editovat zdroj]

  • 1908 – Jubilejní výstava obchodní a živnostenské komory, Praha
  • 1911 – Výstava Českého klubu fotografů amatérů, Lucerna Praha
  • 1989 – Česká fotografická moderna, Uměleko průmyslové muzeum Praha
  • 1991 – Photographie der Moderne in Prag 1900–1925, Neue Galerie der Stadt Linz
  • 20102011 – Moravská galerie Brno[3]

Publikace[editovat | editovat zdroj]

  • Vladimír Jindřich Bufka: O fotografování v barvách pomocí desky autochromové. E. Weinfurter, Praha 1910
  • Vladimír Jindřich Bufka: Stručný návod k nejdůležitějším pracím s deskami fotografickými a vyvolávacími papíry. E. Weinfurter, Praha 1910
  • Vladimír Jindřich Bufka: Katechismus fotografie. Hejda a Tuček, Praha 1913

Články[editovat | editovat zdroj]

  • Internacionální kongres fotografický v Bruselu. Fot. věstník 1910, s. 145–146
  • Od úpatí Matternu a Monte Rosy. Světozor, 1910, č. 8,s.179–180
  • Modní fotografie stylová. Český svět VII, č. 31 ze 14. 4.1911
  • O vývoji moderní fotografie. Veraikon 1912, s. 67–69
  • Nejnovější výzkumy ve fotografii Fot. věstník XXIII, 1912, s.161–163, 177–179;
  • Moderní fotografie odvětvím uměleckého průmyslu grafického. Dílo 1913, s. 73–75;
  • Za světy hvězdné říše. Světozor, č. 5, 20. 3. 1914;
  • Praha. Klub Za starou Prahu, Praha 1924 (1925 s francouzským textem)
  • Internacionální kongres fotografický v Bruselu. Fot. věstník 1910, s. 145–146;
  • Modní fotografie stylová. Český svět VII, č. 31 ze 14. 4.1911;
  • O vývoji moderní fotografie. Veraikon 1912, s. 67–69;

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.moravska-galerie.cz/igalerie/output/comment000035_1.html
  2. a b c d e f DUFEK, Antonín. Moravská galerie v Brně představí Vladimíra Jindřicha Bufku [online]. informuji.cz, 2010-11-08, [cit. 2010-11-29]. Dostupné online.  
  3. a b DUFEK, Antonín; ČTK. Moravská galerie představuje Drtikolova konkurenta Bufku [online]. ceskenoviny.cz, 2010-11-11, [cit. 2010-11-29]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]