Google Chrome

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Google Chrome
Screenshot Wikipedie v programu Google Chrome
Screenshot Wikipedie v programu Google Chrome
Vývojář Google
Aktuální verze 17.0.963.56 (15. únor 2012)
Připravovaná verze 18.0.1025.39 Beta (21. únor 2012)
Operační systém multiplatformní
Licence BSD licence (zdrojové kódy a spustitelný Chromium)
Google Chrome Terms of Service (spustitelný Google Chrome)
Lokalizace Mnoho jazyků včetně češtiny
Web www.google.com/chrome

Google Chrome je webový prohlížeč společnosti Google. Je založen na otevřeném renderovacím jádru WebKit. V desktopové verzi nabízí standardní funkce (změnu velikosti písma, záložky, správu hesel, podporu více jazyků, kódových sad včetně UTF-8, jednoduchou JavaScriptovou konzoli a průzkumník DOM struktury a další). Prohlížeč podporuje anonymní režim, ve kterém nezanechává stopy v historii prohlížení, historii vyhledávání, v souborech s cookies.[1] Na platformě Windows NT je považován za nejbezpečnější prohlížeč.[2] Podíl Google Chrome na trhu desktop internetových prohlížečů činí přes 19 % (únor 2012).[3]

Obsah

[editovat] Historie

První oficiální beta verze pro systém Microsoft Windows vyšla 2. září 2008 a to ve 43 jazycích včetně češtiny. První stabilní verze byla vydána 11. prosince 2008. V prosinci roku 2008 se Google Chrome dostal na čtvrté místo v užívání, po Internet Exploreru, Mozille Firefox a Safari.[4]

V lednu 2010 byla uznána za stabilní verze 4.0.249.78, která přináší rychlejší zpracování JavaScriptu a renderování stránek než předchozí verze. V Acid3 testu Google Chrome 4 dosahuje hodnocení 100/100 čím se vyrovnal např. prohlížeči Opera. Mezi další novinky patří implementace nových funkcí HTML 5 a podporu doplňků, obdobných jaké jsou známy např. z prohlížeče Mozilla Firefox.

V polovině března 2011 bylo zavedeno nové logo.[5]

[editovat] Funkce

[editovat] Zabezpečení

Chrome pravidelně načítá aktualizace ze dvou černých listin (jednu pro phishing a jednu pro malware) a varuje uživatele, když se pokoušejí navštívit škodlivou stránku. Služba je k dispozici všem vývojářům pomocí veřejného rozhraní „Google Safe Browsing API“. Při zařazení na blacklist kontaktuje Google majitele webových stránek, protože o existenci malware nemusejí vědět.[6]

Chrome obvykle vytvoří pro každou záložku (anglicky tab) samostatný proces, čímž efektivně od sebe jednotlivé panely izoluje a může též zabránit malwaru, aby se do systému nainstaloval, ale celý model alokace procesů je složitější.[7] V návaznosti na princip nejnižších privilegií je každý proces zbaven maxima ze svých oprávnění. Může využívat procesor pro výpočty, ale nemůže zapisovat nebo číst soubory z citlivých oblastí (např. dokumenty, plocha) — což je obdoba „Chráněného režimu“ v aplikaci Internet Explorer v systému Windows Vista a Windows 7. Sandbox Team, který tuto vlastnost naprogramoval, vytvořil pomocí specifických funkcí systému obdobu vězení, ze kterého se izolovaný proces nedostane.[8][2] Škodlivý software běžící v jednom panelu pak není schopen zjistit čísla kreditních karet vložených v jiném panelu, komunikovat se vstupy myši, zajistit spuštění programu při startu systému a bude ukončen po zavření panelu.[9] Tato vlastnost vytváří uvnitř systému víceúrovňový bezpečnostní model se dvěma úrovněmi: uživatel a sandbox. Sandbox může reagovat jen na výzvy uživatele.[10] V Linuxu je pro sandboxing používán seccomp režim.[11][12]

Pluginy, jako je Adobe Flash Player, nejsou typicky standardizovány a nemohou být umístěny do sandboxu podobně jako panely. Často musí běžet na úrovni nebo dokonce nad úrovní zabezpečení samotného prohlížeče. Pro snížení možnosti úspěchu útoku skrze plugin jsou pluginy spouštěny v oddělených procesech, které komunikují s renderovacím jádrem a to pak běží s velmi malými oprávněními ve vlastním procesu pro každý panel zvlášť. Pluginy budou muset být upraveny pro provoz v rámci této softwarové architektury v návaznosti na výše zmíněný princip nejnižších oprávnění[9]. Chrome podporuje „Netscape Plugin API“[13], ale nepodporuje vkládání ovládacích prvků ActiveX[13]. Dne 30. března 2010 Google oznámil, že nejnovější vývojová verze Chrome zahrnuje Adobe Flash jako součást prohlížeče, takže není nutno stahovat a instalovat ho samostatně. Flash bude aktualizován jako součást vlastní aktualizace Chrome[14]. Podpora Javy je k dispozici v Chrome s Java 6 Update 12 a výše[15]. Podpora Javy pod Mac OS X byla poskytována Java updatem uvolněným 18. května 2010.[16]

Funkce soukromé prohlížení s názvem „anonymní režim“ brání prohlížeči v ukládání z jakékoliv informace o historii a cookies z navštívených internetových stránek.[17] Anonymní režim je podobný soukromému procházení v aplikaci Internet Explorer 8 (a vyšší), Mozilla Firefox 3.5 (a vyšší), Opera 10.5 (a výše) a Safari.

[editovat] Blokování Malware

Statistiky ukazují, že uživatelé mají čtyřikrát větší pravděpodobnost, že budou podvedeni ke stažení malware, než že budou ohroženi jeho použitím.[18] V nedávné studii, Chrome 10 blokoval pouze 13 % nebezpečných adres a je na třetím místě se Safari a Firefoxem. Naopak Internet Explorer 9 blokoval 92 % malwaru s filtrováním adres a 100 % s filtrováním adres. Internet Explorer 8, na druhém místě zablokoval 90 % malwaru. Malware, který se instaluje bez vědomí uživatele nebyl ve studii zahrnut.[19][20]

[editovat] Témata

Od Google Chrome 3.0 mohou uživatelé instalovat témata pro změnu vzhledu prohlížeče.[21] Mnoho volných témat třetích stran je k dispozici v online galerii[22] pomocí tlačítka „Get themes“ v možnostech Chrome.[23]

[editovat] Automatický překlad stránek

Počínaje verzí Google Chrome 4.1 je přidán v panelu vestavěný překladač Google Translate. Překlad je v současné době k dispozici pro 52 jazycích.[24]

[editovat] Chrome pro Android

  • Dne 8. února 2012 vyšla první beta 0.16.4130.199 pro mobilní systém Android 4.Je založená na desktop verzi Chrome 16.0.915.75.Zatím obsahuje podporu Google účtů,synchronizaci,anonymní režim či předvyplněné heslo do služeb, jako je YouTube,Mail a Analytics.Mezi nedostatky patří zatím jen jazyková podpora pro United States, Canada, United Kingdom, France, Germany, Spain, Australia, Japan, Korea, Mexico, Argentina, Brazil,chybějící lišta záložek,rozšíření nebo přehrávání Flashe.
  • 24. února 2012 - nová verze 0.16.4215.215 beta,založená na desktop verzi 16.0.912.77.Tato verze přinesla opravu mnoha chyb,kompatibilitu kontroly a podporu dalších jazyků včetně češtiny.

[editovat] Chromium

Chromium je open source projekt stojící za Google Chrome a je vydávaný pod BSD licencí. Funkčně se s Chrome shoduje, ale používá mírně odlišné logo.

[editovat] Neoficiální verze Chromia

  • 15. září 2008 vydala společnost CodeWeavers vydala neoficiální balík derivátů pro Wine a 21. vývojového sestavení Chromia pro systémy Linux a Mac OS X, který nazvaly CrossOver Chromium.
  • SRWare Iron je vydání Chromia, které odstraňuje shromažďování a posílání některých informací Googlu ke zpracování. Dále také navíc nabízí filtrování reklam.
  • ChromePlus jedná se o nástavbu Chromia, mimo vždy novější verze prohlížeče obsahuje navíc i IE tab, ovládání prohlížeče pomocí gest myši, Super drag, podporu download manažerů atd.

[editovat] Verze Google Chrome(desktop)

[editovat] Rychlost Javascriptu

Při testu rychlosti Javascriptu od Alexandera Limi, Google Chrome proti Mozille Firefox verze 3.5 a Safari verze 4 beta, Google Chrome překonal tyto prohlížeče téměř dvakrát větší rychlostí.[25] Podobné výsledky získal Chrome i v porovnání s Internet Explorerem.[26][27][28][29]

[editovat] Systémové požadavky

Doporučené požadavky pro optimální chod Chrome jsou:[30]

  • Windows: XP Service Pack 2+, Vista nebo 7; Intel Pentium 4 nebo novější; 100 MB pevný disk; 128 MB operační paměti
  • Mac OS X: 10.5.6 nebo novější; Intel (ne PPC); 100 MB pevný disk; 128 MB operační paměti
  • Linux: Ubuntu 8.04 nebo novější, Debian 5, OpenSuse 11.1, Fedora 10; Intel Pentium 3, Athlon 64 nebo novější; 100 MB pevný disk; 128 MB operační paměti

[editovat] Související články

[editovat] Reference

  1. ↑ [1]
  2. ↑ a b http://www.theregister.co.uk/2011/12/09/chrome_ie_firefox_security_bakeoff/ – Chrome is the most secured browser - new study
  3. ↑ Browser Market Share, Calendar Q3 [online]. Net Applications, 2010-09-05, [cit. 2010-09-05]. Dostupné online.  
  4. ↑ Market share for browsers, operating systems and search engines
  5. ↑ http://chromeossite.com/2011/03/16/chrome-officially-gets-a-new-logo-its-pretty/
  6. ↑ Philipp Lenssen. Google on Google Chrome – comic book [online]. September 1, 2008, [cit. 2008-09-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ CHUNG, Marc. chromes-process model explained [online]. September 5, 2008, [cit. 2008-09-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ Google. Google Chrome [online]. September 1, 2008, [cit. 2008-09-03]. Dostupné online. (anglicky) Šablona:Dead link
  9. ↑ a b Google Chrome [online]. September 1, 2008, [cit. 2008-09-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ BARTH, Adam, Collin Jackson, Charles Reis, and The Google Chrome Team The Security Architecture of the Chromium Browser [PDF]. Stanford Security Laboratory, [cit. 2008-09-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ Markus Gutschke. Re: PATCH 2/2 x86-64: seccomp: fix 32/64 syscall hole [online]. May 6, 2009, [cit. 2011-02-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ Jake Edge. Google's Chromium sandbox [online]. August 19, 2009, [cit. 2011-02-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ a b Google Chrome FAQ for web developers [online]. . Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ PAUL, Ryan. Google bakes Flash into Chrome, hopes to improve plug-in API [online]. 2010-March, [cit. 2010-03-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ Java and Google Chrome [online]. Java.com, [cit. 2009-12-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ Issue 10812 – chromium – No java plugin support yet [online]. Google, [cit. 2010-05-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ Explore Google Chrome Features: Incognito Mode [online]. September 2, 2008, [cit. 2008-09-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ HUGHES, Brian. Virus Bulletin : 2010 - Social engineering trumps a zero-day every time [online]. AVG Technologies, [cit. 2011-07-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ BRIGHT, Peter. Internet Explorer 9 utterly dominates malware-blocking stats [online]. Ars Technica, 2011-07-16, [cit. 2011-07-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ Web Browser Group Test Socially-Engineered Malware [online]. NSS Labs, 2011-07-16. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ Glen Murphy. A splash of color to your browser: Artist Themes for Google Chrome [online]. Google Chrome Blog, October 5, 2009, [cit. 2010-05-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ Google Chrome Themes Gallery [online]. . Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ Basic settings: Change browser theme Google Chrome Help
  24. ↑ Support Google Chrome – Automatic web page translation [online]. . Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ LIMI, Alexander. Chrome: Benchmarks and more [online]. 2008-09-02, [cit. 2008-09-02]. Dostupné online.  
  26. ↑ Rupert Goodwins. Google Chrome - first benchmarks. Summary: wow. [online]. 2008-09-02, [cit. 2008-09-03]. Dostupné online.  
  27. ↑ Google Chrome Javascript Benchmarks [online]. 2008-09-02, [cit. 2008-09-03]. Dostupné online.  
  28. ↑ Adrian Kingsley-Hughes. Google Chrome is insanely fast … faster than Firefox 3.0 [online]. 2008-09-02, [cit. 2008-09-03]. Dostupné online.  
  29. ↑ Stephen Shankland. Speed test: Google Chrome [online]. 2008-09-02, [cit. 2008-09-03]. (CNET Business Tech.) Dostupné online.  
  30. ↑ Google. System requirements : Install or update Google Chrome : Google Chrome Help [online]. [cit. 2011-04-08]. Dostupné online. (anglicky) 

[editovat] Externí odkazy

logo Wikizpráv
Wikizprávy nabízejí žurnalistický obsah k tomuto tématu s názvem:
Beta verze prohlížeče Google Chrome uvedena na trh
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo v něm chybí důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Bližší informace mohou být uvedeny na diskusní stránce.
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Google Chrome
Citováno z „http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Google_Chrome&oldid=8186727“
Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Tisk/export
Nástroje
V jiných jazycích