Google Chrome

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Google Chrome
Logo
Screenshot Wikipedie v programu Google Chrome
Screenshot Wikipedie v programu Google Chrome
Vývojář Google
Aktuální verze 43.0.2357.65 (21. květen 2015)
Operační systém multiplatformní
Typ softwaru webový prohlížeč
Licence BSD licence (zdrojové kódy a spustitelný Chromium)
Google Chrome Terms of Service (spustitelný Google Chrome)
Lokalizace Mnoho jazyků včetně češtiny
Web www.google.com/chrome
Český web www.google.cz/chrome

Google Chrome icon (2011).svg Google Chrome je freeware webový prohlížeč společnosti Google. Byl založen na otevřeném renderovacím jádru WebKit, avšak od verze 28 je založen na jeho forku Blink.[1][2]desktopové verzi nabízí standardní funkce (změnu velikosti písma, záložky, správu hesel, podporu více jazyků, kódových sad včetně UTF-8, jednoduchou JavaScriptovou konzoli a průzkumník DOM struktury a další). Prohlížeč podporuje anonymní režim, ve kterém nezanechává stopy v historii prohlížení, historii vyhledávání, v souborech s cookies.[3] Na přelomu dubna a května 2012 překonal v oblíbenosti Internet Explorer a stal se tak globálně nejpoužívanějším internetovým prohlížečem.[4] 7. ledna 2015 má podle odhadů statcounteru podíl 41,64 % mezi všemi webovými prohlížeči na trhu (počítače, tablety, mobily a konzole).[5]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První oficiální beta verze pro systém Microsoft Windows vyšla 20. září 2008 a to ve 43 jazycích včetně češtiny.

  • Chrome 1 první stabilní verze byla vydána 11. prosince 2008. Ještě v témže měsíci se Google Chrome dostal na páté místo v užívání, po Internet Exploreru, Mozille Firefox, OperaSafari.[6]
  • Chrome 2 přibyla funkce celoobrazovkového módu, automatické vyplňování údajů ve formulářích, zrychlení JavaScriptu o 30 %, oproti verzi 1.
  • Chrome 3 podpora skinů (změna vzhledu prohlížeče).
  • Chrome 4 přidává funkce automatického překladu cizích stránek a synchronizace záložek. V testu Acid3 Google Chrome 4 dosahuje hodnocení 100/100, čímž se vyrovnal např. prohlížeči Opera. Mezi další novinky patří implementace nových funkcí HTML 5 a podporu doplňků, obdobných jaké jsou známy např. z prohlížeče Mozilla Firefox.
  • Chrome 5 synchronizace nastavení a témat, podpora geolokace, rozšíření i v anonymním režimu, manuální překlad stránek, možnost zakazovat jednotlivé pluginy. Prohlížeč si pamatuje zvolené zvětšení zobrazení pro každou doménu, umí odstraňovat jednotlivé položky historie, obsahuje nový správce oblíbených položek a má nově integrovaný modul Adobe Flash.
  • Chrome 6 přepracované grafické prostředí, podpora formátu WebM, integrace modulu PDF, skrytí řetězce http:// v adresním řádku.
  • Chrome 7 cloudový tisk.
  • Chrome 9 podpora 3D grafiky (WebGL), dynamické vyhledávání.
  • Chrome 10 oddělení grafických procesů (sandbox), rozhraní pro přihlášení ke Google Cloud Print.
  • Chrome 12 akcelerace vykreslování 3D efektů CSS.
  • Chrome 13 funkce Instant Pages (inteligentní vyhledávání na webu).
  • Chrome 15 vylepšena „nová karta“.
  • Chrome 17 podpora skriptovacího enginu Java V8. Nová funkce ochrana proti phishingu a malwaru.
  • Chrome 19 možnost synchronizace otevřených karet, vylepšení  design stránky „Nastavení“.
  • Chrome 21 podpora vysokého rozlišení obrazovky, getUserMedia API (komunikaci v prohlížeči přes internet bez použití pluginu), podpora Metra.
  • Chrome 23  podpora Do Not Track, hardwarová akcelerace videa, správa oprávnění pro jednotlivé webové stránky.
  • Chrome 24 podpora MathML.
  • Chrome 25 podpora rozpoznání řeči, deaktivace podpory tiché instalace rozšíření.
  • Chrome 26 vylepšené možnosti nastavení kontroly pravopisu, možnost vytvoření zástupců pro více uživatelů.
  • Chrome 28 přechod z vykreslujícího jádra WebKit na Blink.
  • Chrome 29 přidáno resetovací tlačítko v nastavení, vylepšený omnibox.
  • Chrome 30 vyhledávání pomocí obrázků.
  • Chrome 32 dostala novinku v podobě indikace přehrávání v panelu, zobrazení stavové ikony spuštěné webkamery a aktivního přenosu do Chromecastu a tedy vzdáleného displeje. Plus na Windows 8 možná změna grafického prostředí prohlížeče na design systému Chrome OS a v neposlední řadě byly zavedeny lokální účty (není nutno zadávat heslo při přihlášení k Gmailu).
  • Chrome 34 upraven vhled režimu pro rozhraní Windows 8, plus podpora atributu srcset (nyní lze uživatelům doručovat různé velikosti obrázků, v závislosti na typu zařízení a rozlišení displeje).
  • Chrome 36 získala novou podobu designu v režimu inkognito, vylepšený systém notifikací, doplnění informací k obnově po pádu a v neposlední řadě i spouštěč Chrome aplikací pro Linux.
  • Chrome 37 přinesl funkci DirectWrite pro lepší vykreslování fontů a 64bitovou podporu pro Windows. (Pozor – od této verze již není k dispozici experimentální funkce „Karty ve štosu“, pro lepší práci s více otevřenými kartami, tato funkce je nyní podporována jen na mobilních zařízeních).
  • Chrome 39 pak získal mimo vylepšení stability a rozšířeni apps/API i 64bitovou podporu pro Mac.

Funkce[editovat | editovat zdroj]

Zabezpečení[editovat | editovat zdroj]

Chrome pravidelně načítá aktualizace ze dvou černých listin (jednu pro phishing a jednu pro malware) a varuje uživatele, když se pokoušejí navštívit škodlivou stránku. Služba je k dispozici všem vývojářům pomocí veřejného rozhraní Google Safe Browsing API. Při zařazení na blacklist kontaktuje Google majitele webových stránek, protože o existenci malware nemusejí vědět.[7]

Chrome obvykle vytvoří pro každou záložku (anglicky tab) samostatný proces, čímž efektivně od sebe jednotlivé panely izoluje a může též zabránit malwaru, aby se do systému nainstaloval, ale celý model alokace procesů je složitější.[8] V návaznosti na princip nejnižších privilegií je každý proces zbaven maxima ze svých oprávnění. Může využívat procesor pro výpočty, ale nemůže zapisovat nebo číst soubory z citlivých oblastí (např. dokumenty, plocha) — což je obdoba „Chráněného režimu“ v aplikaci Internet Explorer v systému Windows VistaWindows 7. Sandbox Team, který tuto vlastnost naprogramoval, vytvořil pomocí specifických funkcí systému obdobu vězení, ze kterého se izolovaný proces nedostane.[9] Škodlivý software běžící v jednom panelu pak není schopen zjistit čísla kreditních karet vložených v jiném panelu, komunikovat se vstupy myši, zajistit spuštění programu při startu systému a bude ukončen po zavření panelu.[10] Tato vlastnost vytváří uvnitř systému víceúrovňový bezpečnostní model se dvěma úrovněmi: uživatelsandbox. Sandbox může reagovat jen na výzvy uživatele.[11]Linuxu je pro sandboxing používán seccomp režim.[12][13]

Pluginy, jako je Adobe Flash Player, nejsou typicky standardizovány a nemohou být umístěny do sandboxu podobně jako panely. Často musí běžet na úrovni nebo dokonce nad úrovní zabezpečení samotného prohlížeče. Pro snížení možnosti úspěchu útoku skrze plugin jsou pluginy spouštěny v oddělených procesech, které komunikují s renderovacím jádrem a to pak běží s velmi malými oprávněními ve vlastním procesu pro každý panel zvlášť. Pluginy budou muset být upraveny pro provoz v rámci této softwarové architektury v návaznosti na výše zmíněný princip nejnižších oprávnění.[10] 

Funkce soukromého prohlížení s názvem „anonymní režim“ brání prohlížeči v ukládání jakékoliv informace o historii a cookies z navštívených internetových stránek.[14] Anonymní režim je podobný soukromému procházení v aplikaci Internet Explorer 8 (a vyšší), Mozilla Firefox 3.5 (a vyšší), Opera 10.5 (a výše) a Safari.

Blokování malware[editovat | editovat zdroj]

Statistiky ukazují, že uživatelé mají čtyřikrát větší pravděpodobnost, že budou podvedeni ke stažení malware, než že budou ohroženi jeho použitím.[15] V nedávné studii, Chrome 10 blokoval pouze 13 % nebezpečných adres a je na třetím místě se Safari a Firefoxem. Naopak Internet Explorer 9 blokoval 92 % malwaru s filtrováním adres a 100 % s filtrováním adres. Internet Explorer 8, na druhém místě zablokoval 90 % malwaru. Malware, který se instaluje bez vědomí uživatele nebyl ve studii zahrnut.[16][17]

Od verze Chrome 17 prohlížeč nabízí vlastní funkci ochranu proti phishingu a malwaru, ale stále je co vylepšovat. V posledním testu NNS labs z 31. března 2014 skončil celkově Chrome třetí (70,7 %), jako druhý se umístil čínský Liebao (Cheetah) (85,1 %) a na prvním místě skončil IE (99,9 %).[18]

Pluginy[editovat | editovat zdroj]

Dne 30. března 2010 Google oznámil, že nejnovější vývojová verze Chrome zahrnuje Adobe Flash plugin jako součást prohlížeče, takže není nutno stahovat a instalovat ho samostatně. Flash bude aktualizován jako součást vlastní aktualizace Chrome.[19] Podpora Javy je k dispozici v Chrome s Java 6 Update 12 a výše.[20] Podpora Javy pod Mac OS X byla poskytována updatem Javy vydaným 18. května 2010.[21]

Zpočátku Chrome podporoval všechny pluginy NPAPI, od verze 35, kdy jejich podporu ukončil, nadále podporuje jen Pepper Plugin API (PPAPI). Pluginy NPAPI však v prohlížeči, pokud to umožňuje výrobce, nadále fungují např. Java, ale nepodporuje vkládání ovládacích prvků ActiveX.

Povolit, zakázat, či ověřit aktualizaci pluginu můžete po zadání chrome://plugins/ do adresového řádku prohlížeče.

Motivy[editovat | editovat zdroj]

Od Google Chrome 3.0 mohou uživatelé instalovat motivy pro změnu vzhledu prohlížeče.[22] Mnoho volných motivů třetích stran je k dispozici v online galerii Chrome Web Store, [23] lze jí najít v Nastavení–>Rozšíření, odkaz Získat další rozšíření.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Od verze Chrome 4 jsou oficiálně k dispozici i rozšíření prohlížeče. Jedná se vlastně o prográmky, které rozšiřují možnosti prohlížeče. Jde např. o různá tlačítka pro nastavení, programy na blokování reklam a flashe, RSS čtečky, předpovědi počasí, zálohy stránek nebo hry.

Zpočátku šlo tyto programy instalovat i z jiných zdrojů, dnes hlavně kvůli bezpečnosti (od 27. května 2014 pro uživatele Windows), lze stahovat tyto programy jen z oficiálního Internetového obchodu Chrome.

Experimentální funkce[editovat | editovat zdroj]

Jsou to takové skryté nastavení prohlížeče. Lze jimi povolit či zakázat např. 3D akceleraci, úpravu dotyku, ukládání stránek ve formátu MHTML atd. Tyto funkce jsou občas nestabilní a mohou zapříčinit pád prohlížeče či vymazání údajů, proto se doporučuje jejich použití jen zkušeným uživatelům.

Najdete je po zadání chrome://flags/ do adresového řádku prohlížeče.

Automatický překlad stránek[editovat | editovat zdroj]

Počínaje verzí Google Chrome 4.1 je přidán v panelu vestavěný překladač Google Translate. Překlad je v současné době k dispozici pro 52 jazyků.[24]

Zástupci aplikací a webů[editovat | editovat zdroj]

Chrome umožňuje vytvořit si pro své oblíbené weby či aplikace zástupce přímo na ploše, v nabídce start či v panelu snadné spuštění. Po následném kliknutí na ikonku se načte samostatné okno Chrome, bez karet, tlačítek, adresního řádku nebo nabídek. Samotné základní menu lze pak vyvolat kliknutím na ikonku Chrome v záhlaví rámce stránky.

Do Not Track[editovat | editovat zdroj]

Tato funkce říká webům, aby nesledovali a nesbírali o uživatelích informace např. k posílání cílené reklamy do prohlížeče, či poskytování údajů třetím stranám. Bohužel v současné době (rok 2014) Do Not Track většina webů ignoruje.

Chrome tuto funkci obsahuje od verze 23.

Správce úloh  [editovat | editovat zdroj]

Jedná se o monitor všech aktivních procesů prohlížeče. Udává údaje o stránkách, rozšířeních, pluginech, jejich obsazení v paměti, zatížení cpu, gpu atd. Pomocí správce je možno zamrzlé procesy či ty co spotřebovávají moc paměti i ukončit.

Lze najít v Menu, další nástroje nebo lze vyvolat pomocí kláves Shift+Esc.

Správa barev  [editovat | editovat zdroj]

Chrome podporuje správu barev podle specifikací ICC v2 na všech platformách od verze 22. Na OS X i verzi ICC v4.

Synchronizace[editovat | editovat zdroj]

Prohlížeč umožňuje synchronizovat uživatelům své záložky, nastavení a historie ve všech zařízeních a systémech, prostřednictvím účtu Google.

Centrum nápovědy[editovat | editovat zdroj]

Prohlížeč nemá k dispozici klasickou offline nápovědu, známou z jiných programů, ale tzv. on-line nápovědu. To mimo jiné znamená, že jí lze spustit, až když je uživatel připojen k síti. Tento handicap vynahrazuje bohatou databází nápověd, rad a řešení problémů…

Centrum nápovědy lze najít v Menu položka Nápověda či na adrese support.google.com

Kanály a aktualizace vydávání[editovat | editovat zdroj]

Chrome využívá pro své vydávaní od roku 2009 tři kanály relací, dev, betastable. Jak už názvy napovídají, dev kanál je pro relace ryze experimentální a nové, mnoho funkcí je následně testováno a jen hrstka se dostává do stavu, že je následně uznáno jako funkční a praktické. Následně se tyto funkce dostávají i do beta relace, která je podrobena širokému testování a následně, pokud se projeví jako stabilní, jsou překlopeny do stable verze prohlížeče.

Rychlost celého procesu je proměnlivá, ale v kostce lze říci, že se od roku 2010 dev verze objevují zhruba jednou až dvakrát týdně, beta a stable verze v průměru jednou za 6 týdnů. Samozřejmě beta verze je oproti stable asi o měsíc posunutá.

Mimo těchto kanálů je tu ještě verze canary, jedná se o tzn. noční vydání, je aktuálnější než verze dev, může být nainstalována souběžně s verzí stable, ale na druhou stranu nemůže být výchozím prohlížečem. Samozřejmostí pak jsou občasné chyby a zamrzání, to ale to k vývojové verzi tak nějak patří. Aktualizuje se většinou každou noc.

Automatické aktualizace[editovat | editovat zdroj]

Chrome obsahuje funkci automatické aktualizace prohlížeče, to mimo jiné znamená, že pokud program zjisti novou verzi je ihned stažena a po restartu ihned funkční. Tato funkce má zajistit, že jste neustále chráněni nejnovějšími aktualizacemi zabezpečení. Vše se děje na pozadí a uživatel není tímto procesem nějak rušen. Aktualizaci lze zkontrolovat i ručně, stačí v hlavním Menu vybrat možnost O aplikaci Google Chrome.

Chrome Web Store[editovat | editovat zdroj]

Prohlížeč Chrome od své 9. verze může využívat i Internetový obchod Chrome, odkud lze zdarma i za peníze stáhnout nové motivy vzhledu, rozšíření, nebo například i hry.

Chrome pro firemní použití[editovat | editovat zdroj]

První verze byla uvolněna v prosinci 2010, ale teprve od verze 24 je Chrome skutečně připraven k plnohodnotnému využívání ve firemní sféře. K dispozici jsou instalační balíčky MSI jak pro 32 tak i 64bitovou verzi systému Windows (pro ostatní systémy se instaluje klasická instalace Chrome). Z větší části než u prohlížeče pro normální uživatelé se zde využívají cloudové služby a správy více jak 100 zásad zabezpečení a různých nastavení skupin.

Chrome pro Android[editovat | editovat zdroj]

Dne 8. února 2012 vyšla první beta 0.16.4130.199 pro mobilní systém Android 4. Je založená na desktop verzi Chrome 16.0.915.75. Zatím obsahuje podporu Google účtů, synchronizaci, anonymní režim či předvyplněné heslo do služeb, jako je YouTube, Mail a Analytics. Mezi nedostatky patří zatím jen jazyková podpora pro United States, Canada, United Kingdom, France, Germany, Spain, Australia, Japan, Korea, Mexico, Argentina, Brazil, chybějící lišta záložek, rozšíření nebo přehrávání Flashe.

  • Chrome 18  první stabilní verze byla vydána 27. června 2012, je určena pro Android 4.0 a novější, obsahuje již i češtinu. Následně v září přichází i podpora pro mobilní platformu Intel x86 a v listopadu podpora pro Nexus 4 a Nexus 10.
  • Chrome 25  vylepšení výkonu JavaScriptu, HTML 5 a audia, nový V8 JavaScript engine, oprava zoomu, dále rolování stránek a zlepšení jasnosti písma.
  • Chrome 26  update auto vyplňování, synchronizace hesel, oprava načítání prázdné stránky.
  • Chrome 27  jednodušší hledání z omniboxu, vylepšení full screen, podpora certifikátu na straně klienta, přidána karta historie pro tablety.
  • Chrome 28  podpora automatického překladu, full screen pro tablety, nové uživatelské rozhraní pro jazyky atd.
  • Chrome 29  přidána podpora těchto rozhraní: WebRTC API, WebAudio API, vizuální indikace při listování v horní nebo dolní části stránky a nový dialog pro výběr barvy uživatelské rozhraní pro webové formuláře. Oprava chybných znaků na japonských stránkách, špatného výběru písma v některých android zařízeních a havárie WebAudia na WWW.
  • Chrome 30  aktualizace nových gest, rychlejší vyhledávání z přechodu vyhledávání Chrome app, zlepšení synchronizace hesel, vyhledávání obrázků na dlouhý stisk. Oprava pádu při změně letního času.
  • Chrome 31  přidána podpora tisku přímo z prohlížeče (v Android Kitkat), vylepšené automatické vyplňování.
  • Chrome 32  snadnější přidání zástupce webové stránky na domovskou obrazovku, snížení objemu dat v prohlížeči až o 50 %.
  • Chrome 33  obsahuje vylepšenou nápovědu, zpětnou vazbu UI, podporu pro tag <datalist> a opravu chyb paměti v javascriptu V8, GPU bufferu.
  • Chrome 34  oprava crash chyb, optimalizace výkonu baterie. Obsahuje upravený a optimalizovaný posuvník pro Metro styl a Desktop.
  • Chrome 35  přidána podpora Fullscreen videa s titulky a ovládacími prvky HTML 5, vracena funkce Tab Close.
  • Chrome 36  vylepšené vykreslování textu na stránkách neoptimalizovaných pro mobilní zařízení.
  • Chrome 37  vylepšení vzhledu prohlížeče a přihlašování do Chrome.
  • Chrome 38  podpora stavu baterie a orientace obrazovky API, plus další úprava vzhledu prohlížeče.

Chrome pro iPhone a iPad (iOS)[editovat | editovat zdroj]

28. červen 2012 – byla vydána první stabilní verze Google Chrome 19.0.1084.60 pro IOS 4.3 a novější, založená na desktop verzi 19.0.1084.52.

  • Chrome 21  podpora pro iPhone 5, plus oprava Gmail pro iOS 6.
  • Chrome 23  oprava problému s přehráváním zvuku v prohlížeči.
  • Chrome 25  vylepšený přístup stránek v historii pomocí tlačítka zpět, nové funkce pro vyhledávání přímo v omniboxu a přehlednější zobrazovaní výsledků. Nově přidáno sdílení webových stránek prostřednictvím zpráv.
  • Chrome 26  obsahuje aktualizace fullscreen pro iPhone a iPod Touch, podporu pro Google Cloud Print, Air Print.
  • Chrome 27  vylepšené hlasové vyhledávání, rychlejší načítání stránek.
  • Chrome 28  zlepšená kompatibilita s Google Apps, hlasové vyhledávání, full screen, spora přenosu dat a přehrávání videa na iOS 5.1.
  • Chrome 29  obsahuje řadu nových funkcí např. zobrazení datové úspory v nastavení řízení šířky pásma, vylepšené hlasové vyhledávání a také textové vyhledávání s funkcí zpět.
  • Chrome 30  nový vzhled a funkce pro iPhone. Zlepšení Fullscreen pro iPad (pouze iOS 7). Nové nastavení UI + oprava mnoha chyb. Změna minimálních požadavků na systém, iOS 6 a vyšší.
  • Chrome 31  vylepšeno automatické vyplňování, přidán dlouhý stisk na obrázek pro vyhledávání souvisejících obrázků.
  • Chrome 32  nově funkce automatického překladu známou z desktop Chrome, možnost nastavení snížení úspory dat až o 50 %, rychlejší a jednodušší vyhledávání.
  • Chrome 34  obsahuje nové první spuštění aplikace, vylepšení automatického doplňování v omniboxu.
  • Chrome 35  podpora v omniboxu pro arabštinu a hebrejštinu, nově v omniboxu podpora vyhledávání.
  • Chrome 38  přidána funkce ke stažení a otevření souborů v Google Drive, vylepšení podpory pro iPhone 6 a 6+.
  • Chrome 40 nový vzhled, optimalizace iOS 8, podpora pro větší telefony iPhone 6 Plus.

Chromium[editovat | editovat zdroj]

Chromium je open source projekt stojící za Google Chrome a je vydávaný pod BSD licencí. Funkčně se takřka s Chrome shoduje, ale používá odlišný design a logo. Též se liší v absenci vestavěného Flash playeru, automatických aktualizacích a RLZ knihovny.

Neoficiální verze Chromia[editovat | editovat zdroj]

  • 15. září 2008 vydala společnost CodeWeavers neoficiální balík derivátů pro Wine a 21. vývojového sestavení Chromia pro systémy LinuxMac OS X, který nazvaly CrossOver Chromium.
  • SRWare Iron je vydání Chromia, které odstraňuje shromažďování a posílání některých informací Googlu ke zpracování. Dále také navíc nabízí filtrování reklam.
  • ChromePlus jedná se o nástavbu Chromia, mimo vždy novější verze prohlížeče obsahuje navíc i IE tab, ovládání prohlížeče pomocí gest myši, Super drag, podporu download manažerů atd.

Chrome OS[editovat | editovat zdroj]

První oficiální verze byla představena dne 7. prosince 2012 v San Franciscu. Systém je založen na prohlížeči Chrome a značně redukovaném Linuxu, z většiny využívá Google on-line aplikace a cloudové služby.

Je šířen pod licencí GPL verze 2 a běží jak na platformě x86 tak i ARM. Pro svou jednoduchost a minimální hardwarové nároky je určen pro netbooky a mobilní zařízení s přístupem na internet.

Pro tyto malé notebooky se ujalo na trhu označení Chromebook a jsou vyráběny celou řadou výrobců od ASUSu, Aceru, Samsungu,DELLu, HP až po např. Lenovo.

Verze Google Chrome (desktop)[editovat | editovat zdroj]

  • Google Chrome – 1.0 vydána (11. prosinec 2008)
  • Google Chrome – 2.0 vydána (24. květen 2009)
  • Google Chrome – 3.0 vydána (12. říjen 2009)
  • Google Chrome – 4.0 vydána (25. leden 2010)
  • Google Chrome – 5.0 vydána (21. květen 2010)
  • Google Chrome – 6.0 vydána (2. září 2010)
  • Google Chrome – 7.0 vydána (21. říjen 2010)
  • Google Chrome – 8.0 vydána (2. prosinec 2010)
  • Google Chrome – 9.0 vydána (3. únor 2011)
  • Google Chrome – 10.0 vydána (8. březen 2011)
  • Google Chrome – 11.0 vydána (27. duben 2011)
  • Google Chrome – 12.0 vydána (7. červen 2011)
  • Google Chrome – 13.0 vydána (2. srpen 2011)
  • Google Chrome – 14.0 vydána (16. září 2011)
  • Google Chrome – 15.0 vydána (25. říjen 2011)
  • Google Chrome – 16.0 vydána (13. prosinec 2011)
  • Google Chrome – 17.0 vydána (8. únor 2012)
  • Google Chrome – 18.0 vydána (28. březen 2012)
  • Google Chrome – 19.0 vydána (15. květen 2012)
  • Google Chrome – 20.0 vydána (26. červen 2012)
  • Google Chrome – 21.0 vydána (31. červenec 2012)
  • Google Chrome – 22.0 vydána (25. září 2012)
  • Google Chrome – 23.0 vydána (6. listopad 2012)
  • Google Chrome – 24.0 vydána (10. leden 2013)
  • Google Chrome – 25.0 vydána (21. únor 2013)
  • Google Chrome – 26.0 vydána (26. březen 2013)
  • Google Chrome – 27.0 vydána (21. květen 2013)
  • Google Chrome – 28.0 vydána (9. červenec 2013)
  • Google Chrome – 29.0 vydána (20. srpen 2013)
  • Google Chrome – 30.0 vydána (1. říjen 2013)
  • Google Chrome – 31.0 vydána (12. listopad 2013)
  • Google Chrome – 32.0 vydána (14. leden 2014)
  • Google Chrome – 33.0 vydána (20. únor 2014)
  • Google Chrome – 34.0 vydána (8. duben 2014)
  • Google Chrome – 35.0 vydána (20. květen 2014)
  • Google Chrome – 36.0 vydána (16. červenec 2014)
  • Google Chrome – 37.0 vydána (26. srpen 2014)
  • Google Chrome – 38.0 vydána (7. říjen 2014)
  • Google Chrome – 39.0 vydána (18. listopad 2014)
  • Google Chrome – 40.0 vydána (21. leden 2015)
  • Google Chrome – 41.0 dev a beta verze – 41.0.2272.35 Beta (28. leden 2015)
  • Google Chrome – 42.0 dev a beta verze – 42.0.2288.8 Dev (29. leden 2015)
  • Google Chrome – 43.0 vydána (20. květen 2015)

Rychlost JavaScriptu[editovat | editovat zdroj]

Jíž od prvních verzí vyniká prohlížeč velkou rychlostí interpretace JavaScript kódu, jedna z beta verzí se dokonce umístila na webu cnet jako první před Firefoxem a IE (v testu nebyla ještě započínaná Opera).[25]

Pří testování JavaSriptu Chrome 27 s jádrem WebKit na webu TomsHardware skončil prohlížeč na třetím místě (nepočítá se Opera Next) za druhým Firefoxem a první Operou.[26]

Nové jádro Blink dopadlo o poznání lépe, na blogu Midas proběhl test nejpoužívanějších prohlížečů a Chrome 31 skončil první, před druhou Operou a třetím Firefoxem.[27]

Systémové požadavky[editovat | editovat zdroj]

Doporučené požadavky pro optimální chod Chrome jsou:[28]

  • Windows: XP Service Pack 2+, Windows Vista, Windows 7 a Windows 8; Intel Pentium 4 nebo novější; 350 MiB pevný disk; 512 MiB operační paměti
  • Mac OS X: 10.6 nebo novější; Intel (ne PowerPC); 350 MiB pevný disk; 512 MiB operační paměti
  • Linux: Ubuntu 12.04 nebo novější, Debian 7 a novější, OpenSuse 12.2 a novější, Fedora 17; Intel Pentium 4 a novější; 350 MiB pevný disk; 512 MiB operační paměti.

  • Podpora pro 32bitové Macy skončila v říjnu 2014, od verze Chrome 39 podporuje 64bitovou verzi OS X.
  • Podpora systému Windows XP prodloužena do konce roku 2015.[29]
  • Od verze Chrome 35 již nelze spustit prohlížeč na počítačích s procesory Athlon, Duron, Sempron a ostatních bez SSE2 instrukcí.

Kritika[editovat | editovat zdroj]

  • Google Chrome je často přibalen součástí instalace jiných programů, méně zkušených uživatelům se dostane do PC bez jejich vědomí
  • ve srovnání s Firefoxem neobsahuje tolik doplňků
  • každý panel je nový proces ve Správci úloh
  • první verze byly svižnější než ty současné
  • propagace prohlížeče zahrnuje různé kanály - venkovní, televizní reklamu a nebo propagaci ve službách od Google
  • spotřeba systémových prostředků a zejména RAM
  • vykreslovací jádro se stává součástí prohlížečů, které měly své jádro (Opera)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://arstechnica.com/information-technology/2013/04/google-going-its-own-way-forking-webkit-rendering-engine/ Google going its own way, forking WebKit rendering engine
  2. http://thenextweb.com/google/2013/04/08/its-here-google-replaces-webkit-with-blink-in-latest-build-of-chrome/ Google replaces WebKit version ID with Blink in latest Chrome build – The Next Web
  3. Anonymní režim (anonymní prohlížení) – Nápověda Google Chrome
  4. Proč Google Chrome předběhl IE a stal se nejpoužívanějším prohlížečem
  5. statcounter.com-all-browser-ww-monthly-201411-201412
  6. statcounter.com-desktop-browser-ww-monthly-200811-200812
  7. Philipp Lenssen. Google on Google Chrome – comic book [online]. 2008-09-01, [cit. 2008-09-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. CHUNG, Marc. chromes-process model explained [online]. 2008-09-05, [cit. 2008-09-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Robert Hensing. Chrome Sandboxing [online]. 2008-09-03, [cit. 2008-09-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. a b Google Chrome [online]. 2008-09-01, [cit. 2008-09-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. BARTH, Adam, Collin Jackson, Charles Reis, and The Google Chrome Team The Security Architecture of the Chromium Browser [PDF]. Stanford Security Laboratory, [cit. 2008-09-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Markus Gutschke. Re: PATCH 2/2 x86-64: seccomp: fix 32/64 syscall hole [online]. 2009-05-06, [cit. 2011-02-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Jake Edge. Google's Chromium sandbox [online]. 2009-08-19, [cit. 2011-02-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Explore Google Chrome Features: Incognito Mode [online]. 2008-09-02, [cit. 2008-09-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. HUGHES, Brian. Virus Bulletin : 2010 – Social engineering trumps a zero-day every time [online]. AVG Technologies, [cit. 2011-07-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. BRIGHT, Peter. Internet Explorer 9 utterly dominates malware-blocking stats [online]. Ars Technica, 2011-07-16, [cit. 2011-07-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. Web Browser Group Test Socially-Engineered Malware [online]. NSS Labs, 2011-07-16. Dostupné online. (anglicky) 
  18. Web Browser Group Test Socially-Engineered Malware [online]. NSS Labs, 2014-03-31. [https://www.nsslabs.com/sites/default/files/public-report/files/Browser%20Security%20Comparative%20Analysis%20-%20Socially%20Engineered%20Malware.pdf   Dostupné online.] (anglicky) 
  19. PAUL, Ryan. Google bakes Flash into Chrome, hopes to improve plug-in API [online]. 2010-March, [cit. 2010-03-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. Java and Google Chrome [online]. Java.com, [cit. 2009-12-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. Issue 10812 – chromium – No java plugin support yet [online]. Google, [cit. 2010-05-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. Glen Murphy. A splash of color to your browser: Artist Themes for Google Chrome [online]. Google Chrome Blog, 2009-10-05, [cit. 2010-05-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. Google Chrome Themes Gallery [online]. . Dostupné online. (anglicky) 
  24. Support Google Chrome – Automatic web page translation [online]. . Dostupné online. (anglicky) 
  25. Stephen Shankland. Speed test: Google Chrome [online]. 2008-09-02, [cit. 2008-09-03]. (CNET Business Tech.) Dostupné online.  
  26. tomshardware.com-chrome-27-firefox-21-opera-next,3534-6.html
  27. blog midas-2013/11/13/best-web-browser-internet-explorer-11-firefox-25-opera-17-safari-5
  28. Google. System requirements : Install or update Google Chrome : Google Chrome Help [online]. [cit. 2011-04-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. Google varuje před Windows XP, přesto ale prodloužil jeho podporu

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]