C++

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
C++
Paradigma: multiparadigmatický
Vznikl v: 1983
Autor: Bjarne Stroustrup
Poslední verze: ISO/IEC 14882:2003 / 2003
Typová kontrola: statické, nebezpečné, nominativní
Hlavní implementace: G++ (GNU C++), Microsoft Visual C++, Borland C++Builder
Dialekty: ISO/IEC 14882:1998
ISO/IEC 14882:2003
Ovlivněn jazyky: C, Simula, Ada 83, ALGOL 68, CLU, ML
Ovlivnil jazyky: Ada 95, C#, Java, PHP, D, Aikido, Dao

C++ je objektově orientovaný programovací jazyk, který vyvinul Bjarne Stroustrup a další v Bellových laboratořích AT&T rozšířením jazyka C. C++ podporuje několik programovacích stylů (paradigmat) jako je procedurální programování, objektově orientované programování a generické programování, není tedy jazykem čistě objektovým. V současné době patří C++ mezi nejrozšířenější programovací jazyky.

Obsah

Historie [editovat]

Název C++ [editovat]

Starší verze jazyka, společně označované jako „C with Classes“ (česky C s třídami), byly používány od roku 1980. Jméno „C++“ vymyslel Rick Mascitti v létě 1983. Toto jméno zdůrazňuje evoluční povahu změn oproti jazyku C; „++“ je operátor inkrementace v C. Poněkud kratší jméno „C+“ je syntaktická chyba, bylo též použito jako jméno jiného nesouvisejícího jazyka.

Standardy C++ [editovat]

Přestože byl jazyk vyvíjen již od počátku 80. let, první oficiální norma C++ byla přijata v roce 1998, další v roce 2003 (INCITS/ISO/IEC 14882-2003). V roce 2006 a 2007 byly přijaty některé aktualizace. Současný standard, neformálně označovaný jako C++11, značně rozšiřuje C++ a byl přijat organizací ISO v září 2011 jako ISO/IEC 14882:2011.[1]

Kompatibilita s jazykem C [editovat]

Jazyk C je až na několik jasně definovaných výjimek podmnožinou C++. Jak uvádí Bjarne Stroustrup, všechny programy uvedené ve slavné učebnici jazyka C The C Programming Language od Briana W. Kernighana a Dennise M. Ritchieho jsou zároveň programy v C++.

První překladače C++ byly preprocesory, které překládaly z C++ do čistého C. Považovat jazyk C++ za pouhé rozšíření jazyka C by ale bylo chybou, protože není s jazykem C zcela kompatibilní. Některé programy v jazyce C nelze překládat překladači pro C++.

„Hello, World!“ [editovat]

Následující jednoduchá aplikace vypíše „Hello, world!“ na standardní výstup.

# include <iostream> // vlozi kod z hlavickoveho souboru iostream (pro in-stream a out-stream)
 
using namespace std; // obor nazvu
 
int main() //hlavni funkce programu, zacatek vlastniho tela programu
{
    cout << "Hello, world!" << endl; // vystup na standardní výstup ktera vypise: Hello, world!
    cin.get(); // ponecha okno do zmacknuti klavesy "ENTER"
    return 0; // konec programu, funkce return vraci nejakou hodnotu v nasem pripade 0
}

Argumenty funkce main [editovat]

Tato aplikace vypíše všechny argumenty funkce main.

# include <iostream>
 
using namespace std;
 
int main(int argc, char *argv[])
{
    for(int i = 0; i < argc; ++i)
    {
        cout << i + 1 << ": " << argv[i] << endl;//argv obsahuje cestu ke souboru spuštěného programu a jeho parametry spuštění
    }
    return 0;
}

Výpočty: Prospěch v C++ [editovat]

float a,n,s,max,prum;

   cout << "Zjisteni prospechu z n znamek? \n";
   cout << "Kolik bude znamek? ";
   cin >> n;
   for (int i=0; i<n; i++)
   {
       cout << "Zadej znamku: ";
       cin >> a;
       s = s + a;
       if (max<a) max=a;
   }    
   prum=s/n;
   if (max<3&&prum<=1.5) cout << "S vyznamenanim";
      else if (max<5) cout << "Prospel";
      else cout << "Neprospel";

Příklady na propočítávání [editovat]

Koncepce objektů jazyka C++.

Příklad NSD Euklidův algoritmus:

int main()
{
    for(;;){
            cout<<"Toto je program pro zjisteni NSD dvou cisel.\n";
            cout<<"Zadavejte pouze prirozena cisla \n\n";
 
            int a,b,A,B;
            for(;;){
                  cout<<"Zadej cislo a:  ";
                        cin>> a;
                              if (a>0) {A=a; break;}
                                    }
            for(;;){
                    cout<<"Zadej cislo b:  ";
                    cin>> b;
                     if (b>0) {B=b; break;}
                    }
    for(;;){        
            if (a<b) b=b-a;
            if (a>b) a=a-b;
            if (a==b) break;
            }
    cout<<"\nNSD cisel "<<A<<" a "<<B<<" je cislo "<<a;
 
    cout<<"\n\nKonec? (a/n): _\b";
    char konec;
    cin >> konec; cin.ignore(255,'\n');
    if(konec=='a') break;
    system("CLS");
    }

Další příklady [editovat]

Příklad záměna proměnných:

#include <cstdlib>
#include <iostream>
 
using namespace std;
 
int main()
{
    int a,b;
    cout << "Program na zamenu hodnot na promennych A a B\n\n";
    cout << "Zadej hodnotu promenne A: ";
    cin >> a;
    cout <<"Zadej hodnotu promenne B: ";
    cin >> b;
    a=a+b;
    b=a-b;
    a=a-b;
    cout <<endl << "Hodnota promenne A je nyni: " <<a <<endl;
    cout << "Hodnota promenne B je nyni: " <<b <<endl <<endl;
 
  system("PAUSE");      
  return 0;
}
 
 
jeste je mozne deklarovat promennou c, v tom pripade nam pripada v uvahu:
c=a
a=b
b=c

A jeste další příklady [editovat]

Příklad :KOULE

float pi,r,S,V;
          cout << "Program pro vypocet objemu a povrchu koule" << endl;  
          cout << "vloz hodnotu promenne r:" ;
          rznovu:
          cin >> r;
          if (r<0)
          {
                  cout << "Zadavej kladna cisla" << endl;
                  goto rznovu;
                  }
          cout << endl;
          pi=3.14;
          V=4*pi*r*r*r/3;
          S=4*pi*r*r;
          cout << "Objem koule je: " << V << " cm3" << endl;
          cout << "Povrch koule je: " << S << " cm2"<< endl;

Dědičnost [editovat]

Pod tímto pojmem se skrývá asi ta největší zbraň OOP. Hlavní myšlenka dědičnosti je znovupoužitelnost, to znamená, že můžeme vytvářet nové třídy založené na třídě, která již byla definována, místo toho abychom museli znovu psát již jednou napsaný kód jen s jinými typy proměnných. Díky dědičnosti je možné napsat kód jednou pro obecnější typ a poté ho používat pro všechny jeho potomky.

Šablony [editovat]

Šablony dále rozšiřují znovupoužitelnost kódu, neboť umožňují napsat kód se zcela obecným (neurčeným) datovým typem. Jsou užitečné především pro základní typy, které v C++ nejsou objekty: mnohé jiné jazyky mohou dosáhnout stejné funkcionality použitím kořene objektové hierarchie.

Přetěžování funkcí a operátorů [editovat]

Jazyk C++ umožňuje deklarovat více funkcí se stejným názvem. Kompilátor určí správné použití podle počtu a typu parametrů. Tato technika se nazývá přetěžování funkcí. Velmi silnou vlastností jazyka je i možnost přetěžovat standardní operátory (například '+' nebo '=') a tak přirozeně využívat tyto operátory pro nově vytvářené třídy a tvorbu abstraktních datových typů.

Standardní knihovna [editovat]

Standard jazyka C++ z roku 1998 se skládá ze dvou částí: popis jazyka a standardní knihovny. Standardní knihovna jazyka C++ obsahuje mírně modifikovanou verzi standardní knihovny jazyka C a Standard Template Library (STL).

Standard Template Library [editovat]

STL obsahuje velké množství užitečných datových struktur a algoritmů, jako například vektory (vylepšené pole), spojové seznamy, iterátory, zobecněné ukazatele, (multi)mapy, (multi)sety. Všechny tyto struktury mají konzistentní rozhraní. S použitím šablon je pak možné programovat generické algoritmy schopné pracovat s kterýmkoliv kontejnerem nebo sekvencí definovanou iterátory.

Používání standardní knihovny – například používání std::vector nebo std::string místo polí ve stylu jazyka C – může vést k bezpečnějšímu a lépe škálovatelnému softwaru.

STL byla původně vytvořena a používána firmou Hewlett-Packard a později také Silicon Graphics. Standard se na ni neodkazuje jako na „STL“, ale jen jako na část standardní knihovny, přesto mnoho lidí stále používá tento pojem na odlišení od ostatních částí knihovny.

Většina kompilátorů poskytuje implementaci standardu C++ včetně STL. Existují také implementace standardu nezávislé na kompilátoru (např. STLPort). Jiné projekty také vytvářejí různé zákaznické implementace knihovny jazyka a STL s různými cíli návrhu.

Reference [editovat]

  1. ↑ ISO/IEC 14882:2011 [online]. ISO, [cit. 2011-09-03]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura [editovat]

Externí odkazy [editovat]

Vývojové nástroje [editovat]

Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo v něm chybí důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Bližší informace mohou být uvedeny na diskusní stránce.
Programovací jazyky
Abecední seznam programovacích jazyků
Multiparadigmatické
Ada • Common Lisp • D • F# • Go • PHP • Python • Scala • Tcl/Tk • Vala
Strukturované (procedurální)
AWK • C • COBOL • Forth • Fortran • Lua • Modula-2 / Modula-3 • Oberon • Pascal • Perl • PL/SQL
Objektové
BETA • C++ • Boo • C# • Eiffel • Java • JavaScript • Object Pascal • Objective-C • Ruby • Smalltalk • VB.NET
Funkcionální
Clean • Erlang • Haskell • Lisp • Mathematica • Miranda • ML • OCaml • Scheme
Logické
Výukové
Ezoterické
Historické
ALGOL • APL / J • BASIC • MUMPS • PL/1 • Simula 67
Další
Citováno z „http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=C%2B%2B&oldid=10338364“