PHP

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
PHP
Logo PHP
Paradigma: imperativní, objektově orientované, procedurální, reflektivní
Vznikl v: 1995
Autor: Rasmus Lerdorf
Vývojář: The PHP Group
Poslední verze: 5.5.15 / 24. července 2014
Poslední nestabilní verze: 5.6.0RC4 / 14. srpna 2014
Typová kontrola: dynamická, slabá
Hlavní implementace: Zend Engine, Phalanger, Quercus, Project Zero, HipHop
Ovlivněn jazyky: C
Ovlivnil jazyky: RadPHP
OS: multiplatformní
Licence: PHP License
Web: http://www.php.net

PHP (rekurzivní zkratka PHP: Hypertext Preprocessor, česky „PHP: Hypertextový preprocesor“, původně Personal Home Page) je skriptovací programovací jazyk. Je určený především pro programování dynamických internetových stránek a webových aplikací například ve formátu HTML, XHTML či WML. PHP lze použít i k tvorbě konzolových a desktopových aplikací. Pro desktopové použití existuje kompilovaná forma jazyka.

Při použití PHP pro dynamické stránky jsou skripty prováděny na straně serveru – k uživateli je přenášen až výsledek jejich činnosti. Interpret PHP skriptu je možné volat pomocí příkazového řádku, dotazovacích metod HTTP nebo pomocí webových služeb. Syntaxe jazyka je inspirována několika programovacími jazyky (Perl, C, Pascal a Java). PHP je nezávislý na platformě, rozdíly v různých operačních systémech se omezují na několik systémově závislých funkcí a skripty lze většinou mezi operačními systémy přenášet bez jakýchkoli úprav.

PHP podporuje mnoho knihoven pro různé účely - např. zpracování textu, grafiky, práci se soubory, přístup k většině databázových systémů (mj. MySQL, ODBC, Oracle, PostgreSQL, MSSQL), podporu celé řady internetových protokolů (HTTP, SMTP, SNMP, FTP, IMAP, POP3, LDAP, …).

PHP je nejrozšířenějším skriptovacím jazykem pro web.[1] Oblíbeným se stal především díky jednoduchosti použití, bohaté zásobě funkcí. V kombinaci s operačním systémem Linux, databázovým systémem (obvykle MySQL nebo PostgreSQL) a webovým serverem Apache je často využíván k tvorbě webových aplikací. Pro tuto kombinaci se vžila zkratka LAMP – tedy spojení Linux, Apache, MySQL a PHP, Perl nebo Python.

V PHP jsou napsány i ty největší internetové projekty, včetně Wikipedie.

Ukázka kódu[editovat | editovat zdroj]

Takto v PHP vypadá skript Hello world:

<?php
	echo "Ahoj, světe!";
?>

Můžeme text ale přenášet i přes proměnnou:

<?php
	$promenna = "Ahoj, světe!";
	echo $promenna;
?>

Některé vlastnosti jazyka PHP[editovat | editovat zdroj]

  • Jazyk PHP je dynamicky typovaný, tzn. že datový typ proměnné je vázán na hodnotu, nikoliv na proměnnou.
  • Pole jsou asociativní, tedy ve skutečnosti se jedná o hašovací tabulky, které ukládají páry klíč → hodnota. Klíčem může být pouze celé číslo nebo řetězec, jedno pole může dokonce obsahovat klíče jak celočíselné, tak řetězcové. Každé pole ještě drží pořadí párů, toto pořadí je zcela nezávislé na klíčích i hodnotách.
  • Řetězce lze v PHP zapsat 2 různými způsoby, a to:

uzavírat do uvozovek (při vyhodnocení se provede nahrazení proměnných uvnitř)

uzavírat do apostrofů (nahrazuje se jen escape sekvence \').

  • Kromě proměnných, které lze vytvářet i rušit, lze definovat konstanty. Proměnné mají své úrovně viditelnosti a pravidla pro jejich perzistenci (např. proměnná vytvořená ve funkci nebo metodě je po jejím vykonání automaticky zrušena, naproti tomu, proměnná vytvořená např. v cyklu nebo vloženém souboru bude viditelná do skončení programu). Konstanty jsou viditelné ze všech úrovní a po jejich definování je nelze zrušit.
  • PHP podporuje reference, pomocí kterých lze do proměnných ukládat odkazy na libovolnou jinou proměnnou, nebo i prvek jejího pole. Jako reference lze volat i parametry funkce. U každé proměnné PHP eviduje, kolik na ni směřuje referencí, a podle toho se rozhoduje, kdy může kterou proměnnou zrušit.
// Zde je v proměnné string (tečka je operátor spojování řetězců)
$retez = "Ahoj, světe" . ', mám se dobře' . " a nevadí, že střídám oddělovače";
 
// Zde je v proměnné číslo (int)
$cislo = 100;
 
// Do proměnné je možné dát pole, které obsahuje jak čísla, tak znaky či další pole
$pole = array('a', 'b', 1, 2, array('první' => 'podpole', 'vytištěno'));
 
// Nenahlásí chybu (jenom varování) a vytiskne 'Array'
print($pole);
 
// Vytiskne obsah proměnné pole
print_r($pole);
 
// Test porovnání
$cislo = 100;
$retez = '100';
 
// Toto porovnání ('==') platí díky automatické typové konverzi
if ($retez == $cislo)
{
  echo 'Jsou stejné';
}
 
// Ale porovnání pomocí '===' neplatí, neboť nejsou stejné typy
if ($retez === $cislo)
{
  echo 'Jsou stejné';
}
else
{
  echo 'To by nešlo';
}
  • PHP do verze 4.2.0 ve výchozím nastavení automaticky přejímalo veškeré proměnné poslané jakoukoliv metodou (HTTP POST, HTTP GET, HTTP cookie, ale i ze zabudovaného mechanismu sessions) a umožňovalo s nimi dále pracovat jako s globálními – tato možnost představovala bezpečnostní riziko[2].
  • Od verze 4.2.0 lze hodnotu získat z tzv. superglobálních proměnných s garancí původu informace – tedy že data byla odeslána požadovanou metodou. Používání globálních proměnných je stále možné pomocí konfigurační direktivy register_globals povolit, ale z bezpečnostních důvodů je to silně nedoporučováno [3].
// odešlu formulář metodou POST, kde do pole s názvem jmeno vepíšu 'Tom'
echo $jmeno; // vrátí 'Tom', funguje pouze v případě povolených globálních proměnných
echo $_POST['jmeno']; // vrátí 'Tom', superglobální proměnné fungují i při vypnutých globálních proměnných
echo $_GET['jmeno'];  // vypíše chybu úrovně 'notice' o neexistenci proměnné a vrátí NULL
// NULL je zvláštní hodnota libovolného typu proměnných pro stav 'nedefinováno'

Významné projekty implementované v PHP[editovat | editovat zdroj]

  • MediaWiki – software pro tvorbu webových projektů typu wiki, např. Wikipedie – této webové encyklopedie;
  • phpBB – balík pro provoz webového fóra;
  • WordPress – publikační systém pro provoz blogů a podobných aplikací;
  • Adminer – webová aplikace pro správu databázového systému MySQL;
  • phpMyAdmin – oblíbená webová aplikace pro správu databázového systému MySQL;
  • Texy! – překladač intuitivní syntaxe pro formátování textu na HTML;
  • Nette Framework – framework pro tvorbu webových aplikací v PHP 5.

Další viz Kategorie:Software v PHP.

Výhody a nevýhody PHP[editovat | editovat zdroj]

Výhody PHP[editovat | editovat zdroj]

  • PHP je specializované na webové stránky.
  • Rozsáhlý soubor funkcí v základní knihovně PHP (přes pět a půl tisíce), další funkce v PECL.
  • Nativní podpora mnoha databázových systémů.
  • Multiplatformost (zejména Linux a Microsoft Windows).[4]
  • Možnost využití nativních funkcí operačního systému (možná nekompatibilita s jiným OS).[5]
  • Strmá křivka učení.
  • Obrovská podpora na hostingových službách – PHP je fakticky standardem, který najdeme všude.[6]
  • Obrovské množství projektů a kódů, které lze zdarma využít (WordPress, phpBB a další).
  • Poměrně slušná dokumentace.[7]
  • Velmi svobodná licence, která (v protikladu k např. GPL) neobsahuje copyleft.[8]

Nevýhody PHP[editovat | editovat zdroj]

  • Jazyk PHP byl dlouho definován pouze svou implementací, oficiální specifikace jazyka byla oznámena na konci července 2014.[9][10]
  • Nekonzistentní pojmenování funkcí, např.:
    • např. strpos(), strchr(), ale str_replace(), str_pad().
    • Nejednotné názvosloví skupin funkcí, např.: mysql_XXXX, imap_XXXX, json_XXXX (s podtržítkem) versus imageXXXX, bcXXXX, gzXXXX (bez podtržítka).
  • Nejednotné pořadí parametrů, např.: array_map() vs. array_filter().
  • Ač jazyk podporuje výjimky, jeho knihovna je používá jen zřídka.
  • Slabší podpora Unicode, pouze přes PHP knihovnu (ve verzích po PHP 5 má být Unicode řetězec jako základní typ).
  • Ve standardní distribuci chybí ladící (debugovací) nástroj.
  • Po zpracování požadavku neudržuje kontext aplikace, vytváří jej vždy znovu (oslabuje výkon).

Historický vývoj PHP[editovat | editovat zdroj]

PHP bylo původně označení pro Personal Home Page,[11] tedy osobní domácí stránky. Vše začalo v roce 1994, kdy byla napsána binární část Common Gateway Interface (CGI) v programovacím jazyku C. Tuto prvotní část napsal dánský/grónský programátor Rasmus Lerdorf. Lerdorf zpočátku vytvořil tyto nástroje pro osobní domácí stránky (Personal Home Page) za účelem možné záměny s malou skupinou skriptů v Perlu, které chtěl používat pro údržbu osobní domovské stránky. Nástroje měly zajistit běh úloh jako například zobrazení jeho životopisu a zaznamenávání návštěvnosti stránek.[11] Tento binární kód ještě tentýž rok skloubil s jiným programem, který sám napsal. Po spojení s Form Interpreter tak vznikla kombinace PHP/FI, která měla mnohem větší funkčnost. PHP/FI obsahovala širokou implementaci pro programovací jazyk C a navíc tato verze mohla komunikovat s databázemi, což umožnilo tvorbu prvních jednoduchých dynamických webových aplikací. Lerdorf veřejně vydal PHP 8. června 1995, aby mohl najít co nejvíce chyb a tak zdokonalil kód.[12] Tato verze byla pojmenována jako PHP verze 2 a již měla základní funkčnost jako má dnešní PHP. To zahrnuje například proměnné ve stylu Perlu, zpracování formulářů a možnost vložit HTML kód. Syntaxe byla obdobná jako u Perlu, ale byla omezenější, jednodušší a méně konzistentní.[11]

Zeev Suraski a Andi Gutmans, dva Izraelští vývojáři na Technion IIT, přepsali parser v roce 1997, vytvořili tak základ PHP 3 a změnili název jazyka na rekurzivní zkratku PHP = PHP: Hypertext Preprocessor.[11] Tým vývojářů oficiálně vydal PHP/FI 2 v Listopadu 1997 po měsíčním testování beta verze. Poté začalo veřejné testování PHP 3, a její oficiální uvolnění přišlo v červnu 1998. Zeev Suraski a Andi Gutmans poté začali opětovné přepisování jádra PHP a vydali Zend Engine v roce 1999.[13] Založili firmu Zend Technologies v Ramat Gan, Izrael.[11]

Dne 22. května 2000 byla vydána verze PHP 4 postavená na Zend Engine 1.0. Dne 13. června 2004 byla představena verze PHP 5, která již stojí na novém Zend Engine II.[11] PHP 5 obsahuje nové rysy jako je vylepšená podpora pro objektově orientované programování, PHP Data Objects extension (ta definuje lehké a konzistentní rozhraní pro napojení k databázím) a nesčetné množství výkonových vylepšení.[14] PHP 4 se již dále nevyvíjí a pro tuto verzi se nebudou vydávat ani žádné bezpečnostní aktualizace.[15][16]

V roce 2008 se stává PHP 5 jedinou stabilní verzí, která se vyvíjí. Později se zjistilo, že zde chybí static binding a bude přidáno v PHP 5.3.[17][18] PHP 6 se bude zároveň vyvíjet s verzí PHP 5. Mezi hlavní změny patří odebrání register_globals,[19] magické uvozovky[20] a safe mode.[15][21]

PHP ještě plně nepodporuje Unicode nebo multibyte strings; podpora unicode bude zahrnuta až do verze PHP následující po PHP 5. Spousta kvalitních open sourcových projektů pozastavilo podporu PHP 4 ve svých nových kódech od 5. února 2008. Aby jim konsorcium vývojářů PHP usnadnilo přechod na PHP 5, poskytlo jim přechodovou verzi z PHP 4 na PHP 5.[22][23]

PHP 5 běží jak ve 32bitovém tak i v 64bitovém prostředí, ale jedinou oficiální verzí pro Windows je 32bitová verze, vyžadující 32bitový mód kompatibility Windows při použití IIS v 64bitovém prostředí Windows. K dispozici je verze třetí strany,[24] která je určena pro 64-bitové Windows.

Vývoj PHP 6 narazil někdy během roku 2010 na problémy kolem implementace Unicode a od té doby se vydání nové hlavní verze odkládalo, nicméně mnoho postatných změn přinesly dílčí verze 5.3 a 5.4. PHP 6 bylo stále vyvíjeno, ale nedosáhlo bodu, ve kterém by bylo schváleno k vydání. V červenci 2014 se hlasovalo o názvu nové verze a bylo odhlasováno, že to bude PHP 7.[25]

Data vydání hlavních verzí[editovat | editovat zdroj]

Význam Stav vývoje
červená staré verze již nepodporované
žlutá současné verze opravovány bezpečnostní chyby
zelená současné verze opravovány všechny chyby
modrá budoucí verze vývoj nových vlastností
Řada Verze Datum vydání Poznámka
1.x 1.0 8. června 1995 Oficiální název „Personal Home Page Tools (PHP Tools)“. Poprvé byl použit název „PHP“.
2.x 2.0 16. dubna 1996 Autor jej považoval za "nejrychlejší a nejjednodušší nástroj" pro tvorbu dynamických webových stránek.
3.x 3.0 6. června 1998 Tým vývojářů se z původní jedné osoby rozšířil na více osob. Zeev Suraski a Andi Gutmans přepsali celý základ pro tuto verzi.
4.x 4.0 22. května 2000 Přidán pokročilý dvoustupňový systém parse/execute (analyzovat/vykonat) syntaktické analýzy tagu - Zend engine.
4.1 10. prosince 2001 Byly představeny 'superglobalní proměnné' ($_GET, $_POST, $_SESSION, etc.)
4.2 22. dubna 2002 zakázání register_globals ve výchozím nastavení. Data přijatá prostřednictvím sítě nejsou přímo vkládány do názvů globálních proměnných, uzavírá se tím možnost využití bezpečnostních děr.
4.3 27. prosince 2002 Představeno CLI, jako doplněk CGI.
4.4 11. srpna 2005 Dodány stránky nápovědy pro skripty phpize a php-config.
5.x 5.0 13. července 2004 Zend Engine II s novým objektovým modelováním.
5.1 24. listopadu 2005 Zlepšení výkonu zavedením kompilátoru proměnných v přepracovaném Engine PHP.
5.2 2. listopadu 2006 Povolen filtr přípon ve výchozím nastavení.
5.3 30. června 2009 jmenné prostory, oprava chyb, změny ve funkcích a doplňcích
5.4 1. března 2012 traits, dereference polí, odstranění některých zastaralých funkcí a direktiv
5.5 20. června 2013 operátor yield, blok finally pro ošetřování výjimek, označení extenze MySQL jako zastaralé
5.6 není určeno připravovaná verze
7.x 7.0 není určeno připravovaná verze

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Usage of server-side programming languages for websites [online]. W3Techs, 2011-01-30, [cit. 2011-01-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Živě.cz: Problémy starých skriptů v novém PHP
  3. Jakub Vrána: Vypnutí register_globals
  4. linuxsoft.cz: Provoz ve Windows
  5. linuxsoft.cz: Funkce pro interakci s operačním systémem
  6. Jak psát web: Hosting s PHP
  7. (anglicky)PHP manuál
  8. (anglicky)PHP Licensing
  9. http://hhvm.com/blog/5723
  10. http://news.php.net/php.internals/75886
  11. a b c d e f History of PHP and related projects [online]. The PHP Group, [cit. 2008-02-25]. Dostupné online.  
  12. Lerdorf, Rasmus. Announce: Personal Home Page Tools (PHP Tools) [online]. 1995-06-08, [cit. 2006-09-17]. Dostupné online.  
  13. Zend Engine version 2.0: Feature Overview and Design [online]. Zend Technologies Ltd., [cit. 2006-09-17]. Dostupné online.  
  14. Trachtenberg, Adam. Why PHP 5 Rocks! [online]. O'Reilly, 2004-07-15, [cit. 2008-02-22]. Dostupné online.  
  15. a b php.net 2007 news archive [online]. The PHP Group, 2007-07-13, [cit. 2008-02-22]. Dostupné online.  
  16. Kerner, Sean Michael. PHP 4 is Dead—Long Live PHP 5 [online]. InternetNews, 2008-02-01, [cit. 2008-03-16]. Dostupné online.  
  17. Late Static Binding in PHP [online]. Digital Sandwich, 2006-02-23, [cit. 2008-03-25]. Dostupné online.  
  18. Static Keyword [online]. The PHP Group, [cit. 2008-03-25]. Dostupné online.  
  19. Using Register Globals [online]. PHP, [cit. 2008-04-04]. Dostupné online.  
  20. http://en.wikipedia.org/wiki/Magic_quotes
  21. Prepare for PHP 6 [online]. CorePHP, 2005-11-23, [cit. 2008-03-24]. Dostupné online.  
  22. GoPHP5. PHP projects join forces to Go PHP 5 [PDF]. [cit. 2008-02-23]. (GoPHP5 Press Release.) Dostupné online.  
  23. GoPHP5 [online]. GoPHP5, [cit. 2008-02-22]. Dostupné online.  
  24. Fusion-X LAN. The PHPx64 Project [online]. [cit. 2008-05-05]. (Fusion-X LAN.) Dostupné online.  
  25. https://wiki.php.net/rfc/php6#vote