PostgreSQL

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
PostgreSQL
Logo
Vývojář PostgreSQL Global Development Group
Aktuální verze 9.3.0 / 9.2.4 / 9.1.9 / 9.0.13 / 8.4.17 (2013/09/09)
Připravovaná verze 9.4
Operační systém multiplatformní
Typ softwaru RDBMS, ORDBMS
Licence PostgreSQL licence[1][2][3]
Web www.postgresql.org
Český web http://www.postgres.cz/

PostgreSQL, často jednoduše Postgres, je objektově-relační databázový systém (ORDBMS).[4] Vydáván je pod licencí typu MIT a tudíž se jedná o free a open source software. Stejně jako v případě mnoha dalších open source programů, PostgreSQL není vlastněn jedinou firmou, ale na jeho vývoji se podílí globální komunita vývojářů a firem.

PostgreSQL je primárně vyvíjen pro Linux resp. pro unixové systémy obecně, nicméně existují i balíčky pro platformu win32 a win64.

Název produktu[editovat | editovat zdroj]

Velká a malá písmena v názvu PostgreSQL může při prvním setkání mnoho lidí mást, k čemuž může ještě přispět několik způsobů vyslovování slova "SQL." Vývojáři název PostgreSQL vyslovují ˈpoʊst.ɡrɛs ˌkjuː ˈɛl; (zvuková ukázka, 5.6k MP3). Zkráceně se používá "Postgres", což je původní jméno. Vzhledem k všeobecné podpoře SQL standardu ve většině relačních databází, komunita uvažovala nad změnou jména zpět na Postgres. Avšak v roce 2007 PostgreSQL Core Team oznámil že se produkt i nadále bude nazývat PostgreSQL.[5] Název odkazuje na začátky projektu jako "post-Ingres" databáze, protože původní autoři vyvíjeli také databázi Ingres.

Historie[editovat | editovat zdroj]

PostgreSQL se vyvinul z projektu Ingres na University of California, Berkeley. V roce 1982 opustil Michael Stonebraker, vedoucí projektu, univerzitu v Berkeley, aby vytvořil proprietární verzi Ingres. V roce 1985 se do Berkeley vrátil a začal pracovat na post-Ingres projektu s cílem vyřešit problémy tehdejších databázových systémů, které se začaly projevovat na začátku osmdesátých let. Cílem nového projektu nazvaného Postgres byla implementace vlastností, potřebných pro kompletní podporu typů. Mezi tyto vlastnosti patřila schopnost definovat nové typy a plně popsat vztahy – což již bylo dříve široce používáno, ale implementace byla plně ponechána na uživateli. V Postgresu databáze "rozuměla" vztahům a mohla přirozeným způsobem načítat informace ze souvisejících tabulek pomocí rules. Postgres stavěl na mnoha myšlenkách Ingresu, ale ne na jeho kódu.

Od roku 1986 publikoval vývojářský tým mnoho článků popisujících základy systému a v roce 1988 měl připravený prototyp. V červnu 1989 uvolnil pro několik uživatelů verzi 1 a v červnu 1990 verzi 2 s přepsaným systémem rules. Verze 3, vydaná v roce 1991, opět obsahovala přepsaný systém rules a přidávala podporu pro více "storage managers" a vylepšený query engine. Od roku 1993 začalo velké množství uživatelů zahlcovat projekt požadavky na podporu a vlastnosti. Po vydání verze 4, jejímž cílem byl zejména úklid (cleanup), projekt skončil.

Open-source vývojáři mohli ovšem získat kopii a dále systém vyvíjet, protože Berkeley uvolnil Postgres pod licencí typu MIT. V roce 1995 dva absolventi Berkeley, Andrew Yu a Jolly Chen, nahradili interpreter dotazovacího jazyku QUEL, pocházející z Ingresu, interpreterem jazyka SQL, díky čemuž vznikl Postgres95. Kód byl zveřejněn na webu.

V roce 1996 poskytl Marc Fournier z Hub.Org Networking Services první neuniverzitní vývojový server pro open source vývoj. Ve spolupráci s Brucem Momjianem a Vadimem B. Mikheevem začaly práce na stabilizaci kódu získaného z Berkeley. První open source verze byla vydána 1. srpna 1996.

V roce 1996 byl projekt přejmenován na PostgreSQL v reakci na podporu SQL. Prvním vydáním PostgreSQL se stala verze 6.0 v lednu 1997. Od té doby je software udržován skupinou databázových vývojářů a dobrovolníků z celého světa, koordinující se pomocí internetu.

Ačkoliv licence umožňovala proprietární řešení postavená na Postgresu, kód se zprvu v proprietární oblasti nerozvíjel - což je poněkud překvapivé, uvážíme-li výhody, které Postgres nabízel. Hlavní odnož vznikla, když Paula Hawthorn (členka původního Ingres týmu, která se přesunula z Ingresu) a Michael Stonebraker založili firmu Illustra Information Technologies s cílem vytvoření proprietárního produktu, založeného na Postgresu.

V roce 2000 založili původní investoři Red Hat společnost Great Bridge s cílem postavit nad PostgreSQL proprietární produkt a soutěžit s ostatními dodavateli proprietárních databázových řešení. Firma Great Bridge sponzorovala několik PostgreSQL vývojářů a věnovala komunitě mnoho zdrojů,[6] ale koncem roku 2001 ukončila svou činnost kvůli tvrdé konkurenci a špatným podmínkám na trhu.[7]

V roce 2001 vydala společnost Command Prompt, Inc. proprietární produkt Mammoth PostgreSQL, založený na PostgreSQL. V roce 2008, Command Prompt, Inc. vydal zdrojové kódy pod původní licencí. Command Prompt, Inc. pokračuje v aktivní podpoře PostgreSQL komunity prostřednictvím sponzoringu vývojářů a projektů, mezi které patří PL/Perl, PL/php a hosting komunitních projektů, jako je PostgreSQL Build Farm.

V lednu 2005 obdržel PostgreSQL podporu od databázového dodavatele Pervasive Software, známého svým produktem Btrieve, který byl hojně rozšířený na platformě Novell NetWare. Pervasive oznámil komerční podporu a účast v komunitě a dosáhl určitých úspěchů. V červnu 2006 Pervasive opustil trh s podporou projektu PostgreSQL.[8]

V polovině roku 2005 zveřejnily dvě další společnosti plány na vytvoření proprietárních produktů, založených na PostgreSQL a zaměřených na různé oblasti. EnterpriseDB přidala vlastnosti které umožňují aplikacím napsaným pro databázi Oracle snadné fungování s PostgreSQL. Greenplum přispěl vylepšeními směřujícími na data warehouse a business intelligence aplikace, včetně projektu BizGres.

V říjnu 2005 John Loiacono, výkonný více prezident pro software z firmy Sun Microsystems, prohlásil: "We're not going to OEM Microsoft but we are looking at PostgreSQL right now" (Nechceme jít cestou OEM produktů od Microsoftu, ale aktuálně zkoumáme PostgreSQL),[9] ačkoliv v té době nebyly zveřejněny žádné detaily. V listopadu 2005 Sun oznámil podporu pro PostgreSQL.[10] Od června 2006 Sun Solaris 10 (vydání 6/06) zahrnuje PostgreSQL.

V srpnu 2007 společnost EnterpriseDB oznámila[11] dostupnost Postgres Resource Center [1] a EnterpriseDB Postgres, což je plnohodnotná distribuce PostgreSQL, zahrnující mnoho contrib modulů a doplňkových komponent. EnterpriseDB Postgres se v březnu 2008 přejmenoval na Postgres Plus. Postgres Plus je dostupný ve dvou verzích: Postgres Plus Standard Server, který má všechny vlastnosti PostgreSQL, je dodatečně QA testován, obsahuje integrované komponenty, možnosti ladění a jednoduchou instalaci, a Postgres Plus Advanced Server, který kromě vlastností produktu Postgres Standard Server navíc disponuje i kompatibilitou s Oracle, vlastnostmi pro zlepšení škálovatelnosti a nástroji pro DBA a vývojáře. Obě verze jsou dostupné zdarma a jsou plně podporovány.

PostgreSQL každoročně uvolňuje "major" vydání a kromě nich také "minor" verze, jejichž cílem je primárně oprava chyb. Všechny verze jsou dostupné pod stejnou licencí a jsou založeny na příspěvcích od soukromých firem, firem poskytujících podporu a open source vývojářů.

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Funkce[editovat | editovat zdroj]

Funkce umožňují spouštění bloků kódu na serveru. Tyto bloky mohou být sice implementovány v jazyce SQL, ale absence základních programovacích operací, jako jsou například větvení a smyčky, před verzí 8.4 byla důvodem podpory dalších jazyků ve funkcích. Některé jazyky lze dokonce používat v triggerech. Funkce mohou být v PostgreSQL implementovány v následujících jazycích:

PostgreSQL podporuje funkce vracející řádky, kde výstup funkce je množina hodnot se kterou lze v dotazech pracovat jako s tabulkou. Lze definovat také vlastní agregační a window funkce.

Funkce lze definovat tak aby se spouštěly buď s právy volajícího nebo toho kdo funkci definoval. Funkce se někdy označují také jako uložené procedury, ačkoliv jsou mezi nimi určité technické rozdíly.

Indexy[editovat | editovat zdroj]

PostgreSQL obsahuje zabudovanou podporu pro B+-tree, hash, GiST a GiN indexy. K tomu lze navíc doplnit uživatelské typy indexů, ačkoliv to je poněkud komplikovaný proces. Indexy v PostgreSQL podporují také následující vlastnosti:

  • Indexy nad výrazy označují indexy vytvořené nad výsledky výrazů a funkcí, namísto přímo nad hodnotami sloupců
  • Částečné indexy označující indexy vytvořené pouze nad částí tabulky, lze vytvořit přidáním WHERE klauzule na konec příkazu CREATE INDEX. To umožňuje vytvoření menších indexů.
  • Plánovač je schopen při vyhodnocování dotazů použít několik indexů najednou, a to pomocí využití dočasných bitmap index operací v paměti.

Triggery[editovat | editovat zdroj]

Triggery jsou události spouštěné akcemi ze SQL DML příkazů. Například INSERT příkaz může spustit triggery kontrolující zda hodnoty zadané v příkazů jsou platné. Většina triggerů je spouštěna příkazy INSERT nebo UPDATE.

Triggery jsou plně podporovány a mohou být definovány na tabulkách ale ne na pohledech. Na pohledech lze však definovat pravidla (rules). Pokud je na tabulce definováno několik triggerů, jsou spouštěny v abecedním pořadí. Navíc k volání funkcí psaných přímo v PL/PgSQL, triggery mohou volat také funkce psané dalších jazycích jako je například PL/Perl.

MVCC[editovat | editovat zdroj]

PostgreSQL řeší současný přístup prostřednictvím systému známého jako Multi-Version Concurrency Control (MVCC), který každému uživateli zpřístupňuje "snapshots" databáze, a umožňuje provádět změny, aniž by je ostatní uživatelé před potvrzením transakce viděli. To do velké míry eliminuje potřebu zamykání, a zajišťuje, že databáze efektivně splňuje ACID principy.

Pravidla[editovat | editovat zdroj]

Pravidla umožňují přepisování "query tree" zpracovávaného dotazu. Jedno z běžných použití je implementace pohledů, a to včetně aktualizovatelných (updatable views). Pravidla, nebo přesněji "pravidla pro přepis dotazů" (query re-write rules), jsou přichyceny k tabulce/třídě a "přepisují" příchozí DML (select, insert, update a/nebo delete) na jeden nebo více dotazů které buď nahrazují původní DML příkaz nebo se spouští společně s ním. K přepisu DML příkazů dochází po parsování ale před plánováním.

Datové typy[editovat | editovat zdroj]

Podporována je široká škála nativních datových typů, mezi jinými:

K tomu si ještě uživatelé mohou definovat vlastní datové typy které lze většinou plně indexovat pomocí PostgreSQL GiST infrastruktury. Mezi příklady takových datových typů patří datové typy z geographic information system (GIS) projektů pro PostgreSQL.

Uživatelem definované objekty[editovat | editovat zdroj]

Vytvořit lze nové typy téměř všech objektů v databázi, mezi které patří:

Dědičnost[editovat | editovat zdroj]

Tabulky mohou být vytvořeny tak že dědí vlastnosti z "rodičovské" tabulky. Data z podřízených tabulek se budou jevit jako kdyby existovala v rodičovských tabulkách, pokud nejsou data z rodičovské tabulky načítána s využitím klíčového slova ONLY, t.j. select * from ONLY PARENT_TABLE. Doplnění sloupce do rodičovské tabulky způsobí že se objeví i v podřízených tabulkách.

Dědičnost lze použít k implementaci partitioningu tabulek, a to buď pomocí triggerů nebo pravidel, nebo pomocí insertů přímo do příslušné podřízené tabulky.

Tato vlastnost není zatím plně podporována - zejména platí že ne všechna omezení (constraints) se dědí. Od verze 8.4 platí že všechna CHECK a NOT NULL omezení se dědí z rodičovské tabulky na tabulky podřízené. Další typy omezení (unikátnost, primární a cizí klíč) se stále nedědí.

Dědičnost poskytuje způsob jak mapovat vlastnosti ze zobecněné hierarchie zachycené v Entity Relationship Diagramech (ERD) přímo do PostgreSQL databáze.

Další vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Referenční integrita zahrnující cizí klíče, omezení jednotlivých hodnot v tabulkách, a kontroly celých řádek
  • Pohledy. Ačkoliv pohledy jsou standardně neaktualizovatelné, lze to zajistit pomocí "insert", "update" a/nebo "delete" přepisovacích pravidel na příslušném pohledu.
  • Inner, outer (full, left a right), a cross joiny
  • Sub-selecty
    • Korelované sub-dotazy [12]
  • Transakce
  • Podporuje většinu hlavních vlastností standardu SQL:2008 [13]
  • Šifrovaná spojení prostřednictvím SSL
  • Ukládání velkých binárních a textových objektů
  • Domény
  • Tablespaces
  • Savepointy
  • Online backup - zálohování za plného provozu databáze
  • Point-in-time recovery - obnovení databáze ze zálohy do přesně určeného okamžiku v čase
  • Dvoufázový commit - schopnost korektního fungování v rámci distribuované transakce
  • TOAST (The Oversized-Attribute Storage Technique) se používá pro transparentní ukládání velkých atributů v tabulce (jako jsou například MIME přílohy nebo XML dokumenty) do samostatné oblasti, a to s využitím automatické komprese.[14]
  • WAL - Write Ahead Logging, transakční log[15]
  • OID - object identification (způsob jednoznačného globálního očíslování objektů v databázi)[16]
  • Regulární výrazy [17]
  • Common Table Expressions - definice poddotazů jako dočasných tabulek, umožňující věci v obyčejném SQL nemožné [18]
  • Analytické funkce - umožňují obdobné operace jako agregační funkce, nevyžadují ale seskupení řádek do skupin pomocí klíčového slova GROUP BY[19]
  • Embedded SQL je implementováno pomocí preprocessoru. SQL kód je nejdříve zapsán do C zdrojových kódů, a tyto zdrojové kódy jsou následně zpracovány ECPG preprocessorem, který nahradí SQL dotazy voláním knihovny, a kód je poté zkompilován C překladačem. Vkládání (embedding) funguje také s C++ ale nerozpoznává všechny C++ konstrukce.

Limity[editovat | editovat zdroj]

  • maximální velikost tabulky: 32 TB
  • maximální velikost řádku: 400 GB
  • maximální velikost položky: 1 GB
  • maximální počet sloupců v tabulce: 250-1600 (v závislosti na verzi a typu)

Poznámka: platí při použití techniky TOAST.[20]

Doplňky[editovat | editovat zdroj]

Rozhraní pro správu databáze[editovat | editovat zdroj]

Open source[editovat | editovat zdroj]

psql[editovat | editovat zdroj]

Primární front-end pro PostgreSQL je nástroj psql určený pro příkazovou řádku, který může být použit pro přímé zadávání SQL dotazů, nebo jejich spouštění ze souboru. Kromě toho psql poskytuje mnoho meta-příkazů a různých vlastností připomínajících shell pro zjednodušení psaní skriptů a automatizaci mnoha činností; například automatické doplňování jmen objektů a SQL syntaxe.

pgAdmin[editovat | editovat zdroj]

pgAdmin je free a open source grafické administrační rozhraní pro PostgreSQL, podporovaný na většině populárních platforem. Program je dostupný pro více než tucet jazyků. První prototyp, nazvaný pgManager, byl napsán pro PostgreSQL 6.3.2 v roce 1998, a po několika měsících přepsán a vydán pod GPL licencí jako pgAdmin. Druhá inkarnace (nazvaná pgAdmin II) byla opět kompletním přepsáním, a byla vydána 16 ledna 2002. Aktuální verze je pgAdmin III, původně vydaná pod Artistic License a nyní je vydávána pod stejnou licencí jako PostgreSQL. Na rozdíl od předchozích verzí, psaných v jazyce Visual Basic, je pgAdmin III napsán v C++ pomocí frameworku wxWidgets což mu umožňuje běžet na nejběžnějších operačních systémech.

phpPgAdmin[editovat | editovat zdroj]

phpPgAdmin je web-based administrační nástroj pro PostgreSQL napsaný v PHP, založený na populárním rozhraní phpMyAdmin napsaném pro administraci MySQL.[22]

Proprietární[editovat | editovat zdroj]

Mnoho společností nabízí proprietární nástroje pro PostgreSQL. Často se jedná o univerzální jádro adaptované pro různé databázové produkty. Tyto nástroje většinou sdílí administrační vlastnosti s open source nástroji ale nabízí vylepšení v datovém modelování, importování, exportování a generování reportů.

Benchmarky[editovat | editovat zdroj]

Bylo provedeno mnoho neformálních analýz výkonu PostgreSQL[23] ale první standardní ověřený (peer-validated) byl dokončen v Červnu 2007 s využitím Sun Java System Application Serveru (proprietární verze GlassFish) 9.0 Platform Edition, serveru Sun Fire postaveném na UltraSPARC T1 a Postgres 8.2.[24] Tento výsledek 778.14 SPECjAppServer2004 JOPS@Standard velmi dobře snese srovnání s výsledkem 874 JOPS@Standard databáze Oracle 10 na HP-UX systému postaveném na procesorech Itanium.[23]

V srpnu 2007, Sun zaslal vylepšené skóre benchmarku 813.73 SPECjAppServer2004 JOPS@Standard. S testovaným systémem za sníženou cenu, se poměr cena/výkon zlepšil z $US 84.98/JOPS na $US 70.57/JOPS.[25]

Prominentní uživatelé[editovat | editovat zdroj]

  • Yahoo! pro analýzu chování uživatelů na webu, obsahuje dva petabyty a předpokládá se že se jedná o největší datový sklad (data warehouse) postavený na silně modifikované verzi PostgreSQL se zcela odlišným storage enginem založeným na sloupcích (column-based storage engine) a jiné vrstvě pro zpracování dotazů. Ačkoliv co se týká výkonu, způsobu ukládání dat a způsobu vyhodnocování dotazů toto řešení PostgreSQL podobá jen minimálně, kompatibilita z vnějšku je zachována takže Yahoo může použít mnoho existujících nástrojů napsaných pro práci s PostgreSQL.[26][27]
  • MySpace, populární sociální síť, používá Aster nCluster Database pro data warehousing, který je postavený na nemodifikované verzi PostgreSQL.[28][29]
  • OpenStreetMap, projekt pro společné vytváření volné editovatelné mapy světa.[30]
  • Afilias, doménový registr pro .org, .info a další.[31]
  • Sony Online multiplayer online hry.[32]
  • BASF, nákupní platforma pro jejich zemědělšký portál.[33]
  • hi5.com sociální síť.[34]
  • Skype VoIP aplikace, centrální business databáze.[35]
  • Sun xVM, nástroj firmy Sun pro automatizaci virtualizace a datacenter.[36]
  • Evergreen, open source integrovaný knihovní systém poskytující Online Public Access Catalog a katalogizaci, správu a další funkce pro stovky knihoven ve Spojených Státech, Kanadě a jinde.
  • MusicBrainz, otevřená online hudební encyklopedie.
  • Aradiom, společnost poskytující cross-platformní mobilní aplikace.

Ceny[editovat | editovat zdroj]

Do roku 2008 PostgreSQL obdržel následující ceny[37]:

  • 1999 LinuxWorld Editor's Choice Award for Best Database
  • 2000 Linux Journal Editors' Choice Awards for Best Database
  • 2002 Linux New Media Editors Choice Award for Best Database
  • 2003 Linux Journal Editors' Choice Awards for Best Database
  • 2004 Linux New Media Award For Best Database
  • 2004 Linux Journal Editors' Choice Awards for Best Database
  • 2004 ArsTechnica Best Server Application Award
  • 2005 Linux Journal Editors' Choice Awards for Best Database
  • 2006 Linux Journal Editors' Choice Awards for Best Database
  • 2008 Developer.com Product of the Year, Database Tool

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

  1. PostgreSQL licence approved by OSI [online]. 2010-02-18, [cit. 2010-02-18]. Dostupné online.  
  2. OSI PostgreSQL licence [online]. 2010-02-20, [cit. 2010-02-20]. Dostupné online.  
  3. http://www.postgresql.org/about/licence
  4. What is PostgreSQL?
  5. Project name - statement from the core team [online]. archives.postgresql.org, 2007-11-16, [cit. 2007-11-16]. Dostupné online.  
  6. Maya Tamiya. Interview: Bruce Momjian [online]. LWN.net, 2001-01-10, [cit. 2007-09-07]. Dostupné online.  
  7. Great Bridge: Great Bridge ceases operations, tisková zpráva, [cit. 2007-09-07], Dostupné on-line.
  8. John Farr. Open letter to the PostgreSQL Community [online]. Pervasive Software, 2006-07-25, [cit. 2007-02-13]. Dostupné online.  
  9. Rodney Gedda. Sun's software chief eyes databases, groupware. Parametr "periodikum" je povinný! Computerworld, 2005-10-05. Dostupné online [cit. 2007-02-13].  
  10. Sun Microsystems: Sun Announces Support for Postgres Database on Solaris 10, tisková zpráva, [cit. 2007-02-13], Dostupné on-line.
  11. EnterpriseDB: EnterpriseDB Announces First-Ever Professional-Grade PostgreSQL Distribution for Linux, tisková zpráva, [cit. 2007-08-07], Dostupné on-line.
  12. PostgreSQL: Introduction and Concepts (Bruce Momjian)
  13. Appendix D. SQL Conformance (PostgreSQL 8.4 manual)
  14. http://www.postgresql.org/docs/8.4/interactive/storage-toast.html
  15. http://www.postgresql.org/docs/current/interactive/wal-intro.html
  16. http://www.postgresql.org/docs/8.3/static/datatype-oid.html
  17. Using Regular Expressions in PostgreSQL
  18. http://www.postgresql.org/docs/8.4/interactive/queries-with.html
  19. http://www.postgresql.org/docs/8.4/interactive/tutorial-window.html
  20. http://www.postgres.cz/index.php/Slovn%C3%ADk#TOAST
  21. stránka nástroje Mammoth replicator firmy Command prompt uvádí dostupnost jako "open source"
  22. phpPgAdmin Project. About phpPgAdmin [online]. 2008-04-25, [cit. 2008-04-25]. Dostupné online.  
  23. a b Josh Berkus. PostgreSQL publishes first real benchmark [online]. 2007-07-06, [cit. 2007-07-10]. Dostupné online.  
  24. SPECjAppServer2004 Result [online]. SPEC, 2007-07-06, [cit. 2007-07-10]. Dostupné online.  
  25. SPECjAppServer2004 Result [online]. SPEC, 2007-07-04, [cit. 2007-09-01]. Dostupné online.  
  26. Eric Lai. Size matters: Yahoo claims 2-petabyte database is world's biggest, busiest. Parametr "periodikum" je povinný! Computerworld, 2008-05-22. Dostupné online.  
  27. Thomas Claburn. Yahoo Claims Record With Petabyte Database. Parametr "periodikum" je povinný! InformationWeek, 2008-05-21. Dostupné online.  
  28. "{{{title}}}". PGCon 2009. 
  29. MySpace.com scales analytics for all their friends [online]. . (Case study.) Dostupné online.  
  30. Database - OpenStreetMap [online]. . Dostupné online.  
  31. PostgreSQL affiliates .ORG domain
  32. Sony Online opts for open-source database over Oracle
  33. A Web Commerce Group Case Study on PostgreSQL
  34. Rodney Gedda. Open source PostgreSQL hits another Hi5. Parametr "periodikum" je povinný! Computerworld, 2007-05-30. Dostupné online [cit. 2007-10-23].  
  35. PostgreSQL at Skype [online]. Skype Developer Zone, 2006, [cit. 2007-10-23]. Dostupné online.  
  36. How Much Are You Paying For Your Database? [online]. Sun Microsystems blog, 2007, [cit. 2007-12-14]. Dostupné online.  
  37. PostgreSQL, Award Winning Software [online]. postgresql.org, 2008-01-19, [cit. 2008-01-31]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]