Skriptovací jazyk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Skriptovací jazyk je interpretovaný programovací jazyk, který je navržen s ohledem na snadné ovládnutí jazyka a rychlý a pohodlný vývoj programů.

Obecně přijímaná definice, jaké vlastnosti musí mít skriptovací jazyk, neexistuje; obvykle se za skriptovací jazyky považují programovací jazyky s následujícími vlastnostmi:

K typickým zástupcům skriptovacích jazyků se počítají například Python, PHP, JavaScript, Perl, Tcl, Ruby. Také unixový shell je možno považovat za skriptovací jazyk. Skriptovací jazyky se často využívají v prostředí webových aplikací.

Skripty[editovat | editovat zdroj]

Program zapsaný ve skriptovacím jazyce se označuje jako skript. Typicky skript těží z výhody, že se nemusí překládat, a často tvoří rozšiřitelnou (parametrickou) část nějakého softwarového projektu, která se může měnit, aniž by bylo potřeba pokaždé rekompilovat hlavní spustitelný soubor. Tak skripty najdeme u her, složitějších softwarových řešení nebo jako hlavní součást dynamických internetových stránek a podobně.

Některé programovací jazyky mají možnost kompilace do strojového kódu i interpretace; jiné umožňují i mezistupeň, předkompilování do vnitřního jazyka, jehož vykonávání je rychlejší než klasická interpretace. Například programy v jazyku QBasic splňují kritéria skriptů, ale obecně se považují za programy. Hranice mezi takovými programy a skripty tedy není zcela ostrá.

Úroveň skriptů a jejich jazyků se může velice lišit. Některé skriptovací jazyky (např. Python nebo PHP) nabízejí finesy jako třeba objektově orientované programování. Na druhou stranu, jiné soubory, které obsahují toliko konfigurační parametry jiného programu, mohou být též označovány jako skripty. Většinou by ale skriptovací jazyk měl být alespoň na takové úrovni, aby dovoloval pracovat s proměnnými nebo umožňovat větvení programu.

Výhody[editovat | editovat zdroj]

  • Není nutné mít nainstalovaný kompilátor a provádět po každé změně kódu kompilaci.
  • Snadnější údržba, vývoj a správa kódu.
  • Některé skripty umožňují interpretaci kódu z řetězce (funkce typicky pojmenovaná eval). Něco takového překládané programy z principu nedokáží.

Nevýhody[editovat | editovat zdroj]

  • Nižší rychlost. Interpretace stojí určitý strojový čas a nikdy nebude tak rychlá jako spouštění přeloženého (a optimalizovaného) programu.
  • O trochu vyšší paměťová náročnost. Interpret musí být spuštěn a tedy zabírá určitou operační paměť.
  • Skriptovací jazyky mají většinou větší omezení než překládané programovací jazyky (např. co do přístupu do paměti, ovládání tzv. rukojetí procesů a kontextových zařízení apod).
  • Snadné zavlečení některých chyb a jejich obtížné odhalování (důsledek automatické inicializace a dynamického typování).

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]