GNU

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
GNU
Logo
Operační systém GNU/Linux Ubuntu
Operační systém GNU/Linux Ubuntu
Web: http://www.gnu.org/
Vyvíjí: Free Software Foundation
Rodina OS: Unix-like
Implicitní uživatelské rozhraní: GNOME
Licence: GNU General Public License a další svobodné softwarové licence
Stav: Aktivní

GNU (anglicky také pakůň, odtud logo systému i projektu) je v tuto chvíli nekompletní počítačový svobodný operační systém projektu GNU. Jeho jméno je rekurzivní zkratka pro anglické GNU's Not Unix!“ (GNU Není Unix!). Systém je tzv. UNIX-like a neobsahuje žádný originální kód Unixu. Jelikož pro něj ještě nebylo dopsáno jeho oficiální jádro GNU Hurd, používá obvykle jádro Linux nebo Linux-libre, případně jádro OpenSolaris či další svobodná jádra. Mezi distribuce tohoto systému patří např. GNU/Linux nebo Nexenta OS. Vývoj tohoto systému byl iniciován v projektu GNU Richardem Stallmanem, který započal v roce 1984 a byl hlavním záměrem společnosti Free Software Foundation (FSF). V roce 2013 stále není stabilní vydání GNU. Jádra, která nemají nic společného s GNU, například známé Linuxové jádro může být využito s GNU softwarem.

Historie[editovat | editovat zdroj]

27. září 1983 byl Richardem Stallmanem na stránkách net.unix-wizards a net.usoft uveřejněn záměr pro vytvoření GNU operačního systému.[1][2] Vývoj softwaru započal 5. ledna 1984, když Stallman ukončil práci na Massachusettském technologickém institutu (MIT) v laboratoři umělé inteligence, kvůli právu na vlastnictví a aby nemohli zasahovat do distribuce GNU jako svobodného softwaru (free software).[3] Název GNU byl vybrán Richardem Stallmanem výběrem z různých slovních hříček, včetně písně The Gnu.[4]

Hlavní myšlenkou bylo vytvořit kompletně svobodný operační systém. Stallman chtěl, aby uživatelé byli "free" (variace angl. slova – znamená volný/svobodný). Chtěl, aby mohli:

  • volně studovat zdrojový kód softwaru, který používají
  • volně sdílet software s jinými uživateli
  • volně upravovat chování programu
  • volně zveřejňovat upravené verze softwaru.

Tato myšlenka byla později uveřejněna jako GNU Manifest v dubnu roku 1985.[2]

Stallmanovy zkušenosti s Incompatible Timesharing System,[3] což byl raný operační systém napsaný v Jazyku symbolických adres, který se stal zastaralým kvůli přerušení výroby PDP-10, pro který byl operační systém napsán, vedly k rozhodnutí, že je zapotřebí přenositelného systému.[4][5] Bylo proto rozhodnuto, že GNU bude ponejvíce kompatibilní s Unixem.[6] Již v té době byl Unix populárním komerčním softwarem. Unix byl navržen modulárně, takže mohl být reimplementován po částech.[5]

S většinou potřebného softwaru bylo potřeba začít od píky. Na druhou stranu byl použit svobodný software třetích stran, jako například TeX sázecí software, X Window System[2] a jádro Mach, které formuje základ GNU Mach jádra GNU Hurd (oficiální jádro GNU).[7] S výjimkou posledně zmíněných komponentů třetích stran, byla většina GNU napsána dobrovolníky z GNU Projektu. Někteří psali GNU ve svém volném čase, někteří byli placeni společnostmi,[8] vzdělávacími institucemi a neprofitujícími společnostmi. V říjnu roku 1985 Stallman vytvořil Free Software Foundation (FSF). Na přelomu let 1980 a 1990 si FSF najmulo softwarové vývojáře, aby jim napsali potřebný software pro GNU.[9][10]

Jak se GNU dostávalo do popředí, společnosti, které měly zájem, začaly přispívat k vývoji, nebo k prodeji GNU softwaru a technické podpory. Nejvýznačnější a nejúspěšnější byla firma Cygnus Solutions,[8] nyní součástí Red Hat.[11]

Komponenty[editovat | editovat zdroj]

Základní systémové komponenty obsahují GNU Compiler Collection (GCC), GNU C Library(glibc) a GNU Core Utilities (coreutils), ale také GNU Debugger (GDB), GNU binutils (binutils),[12] Bash shell[7][13] a GNOME[14] Desktopové prostředí. Vývojáři GNU přispěli Linuxu, přenesením GNU aplikací a nástrojů, které jsou nyní široce využívané na jiných operačních systémech jako varianty BSD, Solaris a Mac OS X.[15]

Mnoho GNU programů bylo přeneseno na jiné operační systémy, včetně komerčních platforem jako Microsoft Windows[16] a Mac OS X.[17] V porovnání s jejich komerčními protějšky se GNU prokázaly být také více spolehlivé.[18]

V roce 2007 bylo hostováno 319 GNU balíčků na oficiálních stránkách vývoje GNU.[19]

Varianty GNU[editovat | editovat zdroj]

Oficiální jádro Projektu GNU je GNU Hurd mikrojádro. Nicméně v roce 2012 je Linuxové jádro oficiálně částí Projektu GNU ve formě Linux-libre – varianta Linuxového jádra bez jakýchkoliv proprietárních součástí.[20]

Ostatní jádra se také dají zakomponovat do GNU softwaru k vytvoření fungujícího operačního systému, např. FreeBSD.[21] FSF (Free Software Foundation) prohlašuje, že Linux použitý s GNU nástroji a pomůckami, by měl být považován za variantu GNU a dále proklamuje pro tyto systémy termín GNU/Linux (Tato okolnost vede k GNU/Linux kontroverzi).[22][23][24] GNU Projekt takto schválil varianty GNU obsahující Linuxové jádro zejména gNewSense, Trisquel a Parabola GNU/Linux.[25] Ostatní varianty GNU, které nepoužívají Hurd jako jádro obsahují Nexenta Core(GNU a jádro OpenSolaris)[26] a GNU-Darwin.[27]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku GNU na anglické Wikipedii.

  1. new UNIX implementation, net.unix-wizards
  2. a b c Lambert, Laura(2005). The Internet: A Historical Encyclopedia. Biographies, Volume 1. ABC-CLIO, 215–216. ISBN 1-85109-664-7. 
  3. a b (March 2012) Inter/vention: Free Play in the Age of Electracy. MIT Press, 69–71. ISBN 978-0-262-01705-3. 
  4. a b The Free Software Movement and the Future of Freedom, ffzg.hr
  5. a b (october 2005) Open Sources 2.0: The Continuing Evolution, 38–40. ISBN 9780596008024. 
  6. (November 2008) Beginning Portable Shell Scripting: From Novice to Professional (Expert's Voice in Open Source), 177–178. ISBN 9781430210436. 
  7. a b (october 2010) The Linux Programming Interface: A Linux and UNIX System Programming Handbook, 5–6. ISBN 9781593272203. 
  8. a b (January 1999) Open Sources: Voices from the Open Source Revolution. O'Reilly & Associates, Inc.. ISBN 1-56592-582-3. 
  9. (2012-09-30) The Software Industry, 187–196. ISBN 9783642315091. 
  10. (February 2003) Practical UNIX and Internet Security, 3rd Edition. O'Reilly & Associates, Inc., 18. ISBN 9781449310127. 
  11. Red Hat buys software firm, shuffles CEO – CNET News
  12. GCC and GNU Toolchains for AMD Platforms | AMD Developer Central [online]. Developer.amd.com, [cit. 2012-09-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. (2011-04-22)"The GNU Project and the Free Software Foundation", Beginning Linux Programming. ISBN 9781118058619. 
  14. (May 2007) Emerging Free and Open Source Software Practices, 262–264. ISBN 9781599042107. 
  15. Linux: History and Introduction [online]. Buzzle.com, 1991-08-25, [cit. 2012-09-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. (december 2000) Integrating Linux and Windows, 30. ISBN 9780130306708. 
  17. (2005) A Practical Guide To Unix For Mac Os X Users, 4. ISBN 9780131863330. 
  18. Fuzz Revisited: A Re-examination of the Reliability of UNIX Utilities and Services – October 1995 – Computer Sciences Department,University of Wisconsin
  19. Statistics [Savannah] [online]. Savannah.gnu.org, 2011-02-13, [cit. 2011-07-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. GNU Linux-libre [online]. 2012-12-17, [cit. 2013-02-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. (2004-07-26) Open Source Software: Implementation And Management, 129. ISBN 9781555583200. 
  22. Linux is a GNU system and the DWARF support, comp.os.linux.misc
  23. PROFFITT, Brian. Debian GNU/Linux seeks alignment with Free Software Foundation [online]. ITworld, 2012-07-12, [cit. 2012-09-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. 1.1. Linux or GNU/Linux, that is the question. [online]. Tldp.org, [cit. 2012-09-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. List of Free GNU/Linux Distributions – GNU Project – Free Software Foundation (FSF)
  26. (2011-03-21)"NexentaCore", OpenSolaris Bible. ISBN 9781118080313. 
  27. The GNU-Darwin Distribution

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]