MS-DOS

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
MS-DOS
StartingMsdos.png
Vyvíjí: Microsoft
Rodina OS: DOS
Druh: Uzavřený kód
Aktuální verze: 8.0 / 14. září 2000
Typ kernelu: Monolitický
Implicitní uživatelské rozhraní: Příkazový řádek
Licence: Chráněné zákonem
Stav: Ukončený

MS-DOS je operační systém firmy Microsoft, je to první operační systém určený pro jednoduchou obsluhu a byl klíčový pro obecné rozšíření PC.[zdroj?] Jeho popularita dala vzniknout mnoha klonům a celé rodině DOSů.

V roce 2014 Microsoft ve spolupráci s Computer History Museum zveřejnil zdrojové kódy MS-DOSu 1.1 a 2.0, ovšem pod licencí znemožňujíci jejich komerční využití.[1]

Počátky[editovat | editovat zdroj]

Počátky operačního systému MS-DOS se datují k 12. srpnu 1981. Společnost IBM (International Business Machines) spolu se společností Intel dokončovaly na počátku 80. let počítač pro širokou veřejnost s názvem IBM PC 5150. Společnost se však potýkala s problémem při tvorbě operačního systému TopView. Projekt se začal opožďovat. Proto se IBM rozhodla zkusit kromě TopView ještě něco jiného, pro případ, že by TopView nebyl v době uvedení počítače hotov.

Firma Microsoft mezitím koupila za pouhých 75 000 dolarů od firmy Seattle Computer Products (SCP) systém QDOS (Quick and Dirty Operating System - rychlý a „špinavý“ operační systém) neboli 86-DOS, vytvořený v roce 1980 a založený na operačním systému pro CP/M od Garyho Killdala. Poté byl firmou systém přeprogramován pro IBM PC 5150 a licencován firmě IBM pod názvem MS-DOS 1.0.

Základní vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Cena PC 5150 byla v přepočtu asi sto tisíc korun. Počítač obsahoval procesor Intel 8086 o taktu 4,77 MHz, paměť 64 kB RAM, černobílý monitor, klávesnici, disketovou mechaniku a Microsoft Disk Operating System (zdarma). Za jiné operační systémy (i kvalitnější) musel zákazník zaplatit nemalou částku. Přesto tento počítač dosáhl během několika měsíců neuvěřitelného rozšíření (až milion prodaných kusů). Třebaže byl MS-DOS zastaralý, jen málo zákazníků si vybralo něco jiného.

MS-DOS umožňoval běžnou práci se soubory a složkami (přesouvání, kopírování, mazání, vytváření, parametry,…), spouštění programů, formátovat pevné disky a diskety, vytvářet tzv. dávkové soubory, které čítaly několik po sobě jdoucích příkazů (například autoexec.bat, jenž i v operačních systémech Windows 95 a Windows 98 startuje automaticky s počítačem a zavádí ovladače do paměti; v operačních systémech založených na řadě NT se z něj používá jen minimum) a mnoho dalších, již méně podstatných funkcí.

Od roku 1981 Microsoft vytvořil mnoho dalších verzí, ta poslední, 6.22, samostatně prodávaná pochází z dubna 1994. Další verze, 7.0, již byla součástí Windows 95, verze 7.1 přišla spolu s Windows 98 a verze 8.0, již velmi „ořezaná“, byla k nalezení ve Windows ME. Zajímavostí je, že do češtiny byl MS DOS přeložen až s příchodem Windows 95, starší verze měly pouze podporu pro psaní a zobrazování českých znaků, s uživatelem ale komunikovaly anglicky.

Problémy kompatibility MS-DOS[editovat | editovat zdroj]

Jedním z problémů spouštění programů v MS DOSu je správa paměti. Použitý procesor Intel 8086 umožňuje adresovat pouze 1MB. Tento prostor byl pro účely operačního systému na počátku rozdělen na 640 KB (konvenční) paměti a zbytek do 1 MB byl využit pro BIOS a paměti periferií. Pomocí emulátorů QEMM či EMM bylo sice možné pracovat s větší pamětí metodou stránkování do tohoto prostoru, ale to bylo poněkud nešikovné. Pozdější procesory s lepším způsobem správy paměti k ní v DOSu přistupovaly pomocí ovladače HIMEM.SYS.

Z původního rozdělení paměti pramení mnoho problémů. Některé programy vyžadují určité množství konvenční paměti a některé potřebují i jeden z druhů rozšířené paměti. Je také nutno přesně nastavit, jakou část paměti dostane k dispozici které zařízení (myš, zvuková karta, CD-ROM…). To lze provést v souborech AUTOEXEC.BAT a CONFIG.SYS.

Při spouštění DOSových programů ve Windows 95 / ME běžel DOS v přímém nechráněném módu, což umožňovalo velkou rychlost a dobrou kompatibilitu těchto programů, ale celkově tato vlastnost snižovala stabilitu. Ve Windows NT (2000) běžely DOSové aplikace v jakési emulaci, díky níž nemohou způsobit pád systému, ale některé z programů zhavarují, nebo běží pomalu.

Kvalitnějším programem pro jeho emulaci na novějších počítačích s nejrůznějšími systémy je DOSBox. V něm lze zprovoznit jak staré programy, tak i většinu her.

Klony MS-DOSu[editovat | editovat zdroj]

Později vznikly klony systému MS-DOS, které jsou obecně nazývány jako DOS. Velmi známý je například DR-DOS, FreeDOS, apod.

Budoucnost MS-DOSu[editovat | editovat zdroj]

O 1 rok později vývoje přicházejí Windows takzvaní "Potomci MS-DOSu" O něco později začal Windows NT ale jinak všechny Windows až do Windows ME pocházejí z rodiny win9x (takový lepší MS-DOS) . Windows NT ovlivnily hodně uživatelů Windowsu a tím pádem se na Windows pro MS-DOS téměř zapomnělo.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BOŘÁNEK, Roman. Microsoft zveřejnil zdrojáky MS-DOS a prvního Wordu. Root.cz [online]. 2014-03-26 [cit. 2014-04-08]. Dostupné online. ISSN 1212-8309.  ((česky))