MS-DOS

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
MS-DOS
StartingMsdos.png
Vyvíjí: Microsoft
Rodina OS: DOS
Druh: Uzavřený kód
Aktuální verze: 8.0 / 14. září 2000
Typ kernelu: Monolitický
Výchozí uživatelské rozhraní: Příkazový řádek
Licence: Proprietární, komerční
Stav: Ukončený

MS-DOS (Microsoft Disk Operating System) je operační systém firmy Microsoft, je to první operační systém určený pro jednoduchou obsluhu a byl klíčový pro obecné rozšíření PC.[zdroj?] Jeho popularita dala vzniknout mnoha klonům a celé rodině DOSů.

V roce 2014 Microsoft ve spolupráci s Computer History Museum zveřejnil zdrojové kódy MS-DOSu 1.1 a 2.0, ovšem pod licencí znemožňujíci jejich komerční využití.[1]

Počátky[editovat | editovat zdroj]

Počátky operačního systému MS-DOS se datují k 12. srpnu 1981. Společnost IBM spolu se společností Intel dokončovaly na počátku 80. let počítač pro širokou veřejnost s názvem IBM PC 5150. Společnost se však potýkala s problémem při tvorbě operačního systému TopView. Projekt se začal opožďovat. Proto se IBM rozhodla zkusit kromě TopView ještě něco jiného, pro případ, že by TopView nebyl v době uvedení počítače hotov.

Firma Microsoft mezitím koupila za pouhých 75 000 dolarů od firmy Seattle Computer Products (SCP) systém QDOS (Quick and Dirty Operating System - rychlý a „špinavý“ operační systém) neboli 86-DOS, vytvořený v roce 1980 a založený na operačním systému pro CP/M od Garyho Killdala. Poté byl firmou systém přeprogramován pro IBM PC 5150 a licencován firmě IBM pod názvem MS-DOS 1.0.

Základní vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Cena PC 5150 byla v přepočtu asi sto tisíc korun. Počítač obsahoval procesor Intel 8086 o taktu 4,77 MHz, paměť 64 kB RAM, černobílý monitor, klávesnici, disketovou mechaniku a MS-DOS (zdarma). Za jiné operační systémy (i kvalitnější) musel zákazník zaplatit nemalou částku. Přesto tento počítač dosáhl během několika měsíců neuvěřitelného rozšíření (až milion prodaných kusů). Třebaže byl MS-DOS zastaralý, jen málo zákazníků si vybralo něco jiného.

MS-DOS umožňoval běžnou práci se soubory a složkami (přesouvání, kopírování, mazání, vytváření, parametry,…), spouštění programů, formátovat pevné disky a diskety, vytvářet tzv. dávkové soubory, které čítaly několik po sobě jdoucích příkazů (například autoexec.bat, jenž i v operačních systémech Windows 95 a Windows 98 startuje automaticky s počítačem a zavádí ovladače do paměti; v operačních systémech založených na řadě NT se z něj používá jen minimum) a mnoho dalších, již méně podstatných funkcí.

Od roku 1981 Microsoft vytvořil mnoho dalších verzí, ta poslední, 6.22, samostatně prodávaná pochází z dubna 1994. Další verze, 7.0, již byla součástí Windows 95, verze 7.1 přišla spolu s Windows 98 a verze 8.0, již velmi „ořezaná“, byla k nalezení ve Windows ME. Zajímavostí je, že do češtiny byl MS-DOS přeložen až s příchodem Windows 95, starší verze měly pouze podporu pro psaní a zobrazování českých znaků, s uživatelem ale komunikovaly anglicky.

Problémy kompatibility MS-DOS[editovat | editovat zdroj]

Jedním z problémů spouštění programů v MS-DOSu je správa paměti. Použitý procesor Intel 8086 umožňuje adresovat pouze 1MB. Tento prostor byl pro účely operačního systému na počátku rozdělen na 640 KB (konvenční) paměti a zbytek do 1 MB byl využit pro BIOS a paměti periferií. Pomocí emulátorů QEMM či EMM bylo sice možné pracovat s větší pamětí metodou stránkování do tohoto prostoru, ale to bylo poněkud nešikovné. Pozdější procesory s lepším způsobem správy paměti k ní v DOSu přistupovaly pomocí ovladače HIMEM.SYS.

Z původního rozdělení paměti pramení mnoho problémů. Některé programy vyžadují určité množství konvenční paměti a některé potřebují i jeden z druhů rozšířené paměti. Je také nutno přesně nastavit, jakou část paměti dostane k dispozici které zařízení (myš, zvuková karta, CD-ROM…). To lze provést v souborech AUTOEXEC.BAT a CONFIG.SYS.

Protože se výrobci potřebovali domluvit, vzniklo standardní API zvané DPMI (DOS Protected Mode Interface), které sjednocovalo nejenom práci s různými druhy paměti, ale celkově spolupráci DOS programů v chráněném režimu. Nebyl proto problém, aby existovaly DOSovské programy využívající třeba celou dostupnou paměť.

Jinak řečeno, problém s kompatibilitou v DOSu díky DPMI standardu neexistoval.

Klony MS-DOSu[editovat | editovat zdroj]

Později vznikly klony systému MS-DOS, které jsou obecně nazývány jako DOS. Velmi známý je například DR-DOS, FreeDOS, apod.

Budoucnost MS-DOSu[editovat | editovat zdroj]

O 1 rok později vývoje přicházejí Windows takzvaní "Potomci MS-DOSu" O něco později začal Windows NT ale jinak všechny Windows až do Windows ME pocházejí z rodiny win9x (takový lepší MS-DOS) . Windows NT ovlivnily hodně uživatelů Windowsu a tím pádem se na Windows pro MS-DOS téměř zapomnělo.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BOŘÁNEK, Roman. Microsoft zveřejnil zdrojáky MS-DOS a prvního Wordu. Root.cz [online]. 2014-03-26 [cit. 2014-04-08]. Dostupné online. ISSN 1212-8309.  ((česky))