Seznam distribucí Linuxu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Časová linie vývoje jednotlivých verzí Linuxu[1].

Toto je seznam distribucí Linuxu.

Distribuce založené na balíčkovacím systému APT[editovat | editovat zdroj]

Distribuce založené na balíčkovacím systému RPM[editovat | editovat zdroj]

Slackware[editovat | editovat zdroj]

  • Nimblex: [1] Velmi se podobá distribuci Slax a má v současnosti velmi bohatou nabídku modulů.
  • Plamo Linux: Japonská distribuce založená na Slackware.
  • Slackware: Jedna z nejstarších distribucí známá svým zaměřením na jednoduchost a bezpečnost.
  • Slax: zdrojV Česku vyvíjená Live CD distribuce s nástroji na tvoření vlastního Live CD. Lze použít i malý USB flash disk pro spuštění počítače (stačí 200 MB).
  • Zenwalk: francouzská distribuce založená na Slackware Linuxu

Distribuce používající jiný balíčkovací systém[editovat | editovat zdroj]

  • BlackMouse: distribuce založená na Slackware linuxu používající pkgsrc balíčkovací systém.
  • Arch Linux: Distribuce optimalizovaná pro procesory třídy 686 a vyšší. Vyniká rychlostí, maximální možností nastavení a bezpříkladnou aktuálností softwaru. Má vlastní balíčkovací systém „pacman“.
  • ForesightLinux: Mladá distribuce založená na balíčkovacím systému Conary, základ pro Live CD Gnome a Gnome Developer Kit.
  • Exherbo: Distribuce založená Bryanem Østergaardem, stávajícím vývojářem Gentoo. Principy této distribuce se podobají Gentoo, avšak chtějí se vyvarovat jeho chyb.
  • Gentoo: Distribuce pro nadšence a profesionály zakládající si na kompilaci ze zdrojového kódu. Její balíčky obsahují informaci, jak zkompilovat danou aplikaci, spíše než již zkompilovanou binární verzi.
  • GoboLinux: Tato distribuce předefinovala běžnou souborovou architekturu ve snaze o její větší intuitivnost.
  • Impi Linux: jihoafrická distribuce zaměřující se na potřeby afrických uživatelů.
  • Linux From Scratch: Toto vlastně není distribuce, ale jen dokument specifikující, jak si zkompilovat celý linux ze zdrojových kódů.
  • Lunar Linux: Distribuce založená na zdrojovém kódu odvozená z Sorcerer GNU/Linux.
  • MkLinux: Distribuce pro PowerPC, která běží jádro Linuxu jako server na Mach microkernel.
  • Manjaro Linux: Distribuce vycházející (a 100% kompatibilní) s Arch Linuxem, ale snaží se o uživatelskou přívětivost.
  • Onebase Linux: A distribution intended for a broad range of users.
  • Sorcerer GNU/Linux: Distribuce založená na zdrojovém kódu.
  • Source Mage GNU/Linux: Distribuce založená na zdrojovém kódu, odvozená z Sorcerer GNU/Linux.

Malé a lehké distribuce pro použití na starších počítačích[editovat | editovat zdroj]

  • Linux Lite: Další z odnošů Ubuntu s poměrně nízkými hardwarovými nároky.
  • Lubuntu: Distribuce vycházející ze známého Ubuntu Linuxu s lehkým grafickým prostředím LXDE. Možno spustit jak Live CD, tak instalaci.
  • Austrumi: lotyšská Live CD mini-distribuce je založená na Slackware. Podobná Puppy, ale profesionálnějšího vzhledu a širších možností. Používá okenní manažer Fvwm95.
  • Basic Linux (BL): Je určena pro velmi staré hardware jako je 386/486. Vydává se na 2 disketách namísto běžného CD. Že je odvozená ze Slackware jí umožňuje využívání programů přímo z jiné instalace Slackware.
  • Damn Small Linux (DSL): Asi nejstarší minidistribuce určená pro mini-cd. Původně se jednalo jen o osobní koníček, kolik užitečných programů se dá vměstnat do 50 megabajtového CD. Ale časem se rozvinul v rozsáhlý projekt. Má vlastní balíčkovací systém *.dsl, ale nabízí i možnost využívat instalace Debianu.
  • Devil-Linux: speciální Live CD distribuce určená především pro firewally, routery a servery. Obsahuje velké množství softwaru - především servery všeho druhu. Devil-Linux má pouze textové uživatelské rozhraní.
  • ELive
  • Feather Linux: Sdílí podobné cíle jako Damn Small Linux, je odvozen od Knoppixu. Obsahuje více softwaru neboť pod pojmem „malý“ rozumí 115 MB. Je kompatibilní s balíčkovacím systémem Debianu.
  • Flonix USB Edition: Je komerční distribuce dodávaná na USB flash disku. Je odvozená od Knoppixu. Umožňuje stáhnou program do RAM a hned ho využívat
  • Joli OS: Nenáročná distribuce určená především pro netbooky a starší počítače.
  • Knopperdisk: Určená pro použití z USB flash drive, je založená na Gentoo.
  • Puppy Linux: Velice minimalistická distribuce pro zkušenější uživatele. Je určena tam, kde je i Damn Small Linux příliš náročný.
  • redWall Firewall: speciální Live CD distribuce určená především pro firewally, routery a servery. Obsahuje velké množství softwaru - především servery všeho druhu. redWall Firewall má pouze textové uživatelské rozhraní.
  • SliTaz
  • SPBLinux: Mini-distribuce pro USB flash disky.
  • Vector Linux

Zcela nebo částečně komerční distribuce[editovat | editovat zdroj]

  • Libranet: Desktopová distribuce založená na a stoprocentně kompatibilní s Debianem.
  • Linspire: Desktopově orientovaná distribuce, dříve známá jako Lindows, založená na Xandrosu a Debianu. Další software je dostupný i pomocí Debianovského příkazu apt, i když není zaručena kompatibilita. Obsahuje značné množství proprietárního obsahu.
  • Mandrakelinux: v roce 2005 přejmenován na Mandriva Linux (po spojení Mandrakesoftu a Conectivy). Mandriva je považována za jednu z nejsnadnějších distribucí pro nováčky. Původně vznikla jako varianta Red Hat Linuxu optimalizovaná pro procesory kompatibilní s Intel Pentium.
  • Mobilinux- pro mobilní telefony (smartphone).
  • Nitix
  • Novell Linux Desktop
  • Red Hat Enterprise Linux
  • SUSE: (dříve SuSE) je jedna z nejpopulárnějších distribucí v Evropě (sídlí v Německu). Jedná se o rozsáhlou distribuci (7+ CD či 2 DVD). Používá konfigurační nástroj YaST. Je zakládajícím členem sdružení United Linux. V roce 2005 ji koupila firma Novell.
  • Xandros: Kanadský Xandros je založen na dnes již nevyvíjejícím se Corel Linuxu se zaměřením na desktopový trh a kompatibilitu s Microsoft Windows. Distribuce Xandros nemůže být dále šířena, neboť obsahuje proprietární software (nemůže být šířena jako celek, části pod GNU GPL samozřejmě šířeny být mohou).
  • YES Linux

Mrtvé nebo neaktivní[editovat | editovat zdroj]

Distribuce pro zvláštní účely[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://futurist.se/gldt/

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]