GNOME

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
GNOME
Logo
Pracovní plocha GNOME
Pracovní plocha GNOME Shell
Vývojář GNOME Foundation
Aktuální verze 3.14[1] (24. září 2014)
Operační systém systémy unixového typu s X serverem (Linux, FreeBSD, Solaris...)
Typ softwaru desktopové prostředí
Licence GPL a LGPL
Lokalizace mnohojazyčná (166 jazyků)
Web www.gnome.org
Český web live.gnome.org
www.gnome-cesko.cz

GNOME (zkratka pro GNU Network Object Model Environment) je prostředí pracovní plochy pro moderní unixové operační systémy s instalovaným X serverem.[2] Je postaveno mimojiné nad knihovnou GTK+ (The GIMP Toolkit), která byla původně napsána pro bitmapový editor GIMP. Nejdůležitější součásti projektu GNOME představují okenní manažer Mutter (náhrada za dřívější metacity), správce sezení GDM, démon pracující s databází nastavení prostředí dconf (náhrada za dřívější gConf), virtuální souborový systém GVFS, klíčenka GNOME Keyring, správa databáze MIME typů, systém nápovědy, GNOME Shell (od verze 3.0), Bonobo (dnes již zavržený).

V souvislosti s GNOME vzniká množství uživatelských aplikací a vývojářských nástrojů, které jsou vzhledem k zaměření GNOME primárně vyvíjeny pro unixové operační systémy a v mnoha případech ani verze pro jiné systémy neexistují. Všechny populární linuxové distribuce postavené na desktopovém prostředí GNOME obsahují jen malou část z těchto doprovodně vyvíjených aplikací.

V poslední době je hojně používán i název Gnome (první písmeno velké, ostatní malá).

O GNOME[editovat | editovat zdroj]

GNOME lze chápat ze dvou pohledů: jako prostředí pracovní plochy a jako vývojovou platformu. GNOME je svobodný software licencovaný pod GNU Lesser General Public License, součást projektu GNU. Hlavním cílem projektu je vytvoření svobodné vývojové platformy a pracovního prostředí s jednoduchým intuitivním ovládáním. Jednoduchost je upřednostňována před rozmanitostí nastavení (kterého však lze v mnoha případech dosáhnout pomocí pokročilých nástrojů, příklad gTweakUI).

Na pozadí GNOME[editovat | editovat zdroj]

Za vývojem stojí GNOME Foundation. V počátcích byla tahounem vývoje společnost Ximian Inc., kterou později koupila společnost Novell. Významnými přispěvateli projektu GNOME jsou také velcí výrobci linuxových distribucí (například Red Hat), široké spektrum vývojářů, ať nezávislých nebo zaměstnaných u jiných společností, a v neposlední řadě rostoucí komunita dobrovolných přispěvatelů.

Prostředí pracovní plochy[editovat | editovat zdroj]

GNOME je soubor aplikací pokrývajících základní potřeby a očekávání uživatelů grafického rozhraní - správa souborů (Nautilus), kancelářské aplikace (GNOME Office), práce s internetem (Epiphany, Evolution), práce s dokumenty (Evince), práce s multimédii (Rhythmbox, Totem). Mimo aplikace (programy), které jsou přímo součástí GNOME, existuje celá řada dalších nástrojů spadající pod toto prostředí (napsané pod některou z GTK knihoven) - GIMP (bitmapový editor), Inkscape (vektorový editor), Pidgin (instant messenger), Audacious (audio přehrávač podobný programu WinAmp), Liferea (správa RSS/Atom) a mnoho dalších.

GNOME také podporuje různé uživatelsky přívětivé funkce (náhledy audio souborů, video souborů, dokumentů a obrázků, uživatelské připojování vzdálených souborových systémů, výborné možnosti uživatelských nastavení a změn motivů) a využívá moderní technologie (vykreslování prostřednictvím SVG, ukládání konfigurace jako XML dokumentů, propojení aplikací).

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Svobodný software (licence GPL a LGPL)
  • Multiplatformní
  • Jednoduché ovládání
  • Podpora ovládání pro postižené (framework přístupnosti ATK, možnosti ovládání klávesnicí...)
  • Internacionalizace (47 jazykových verzí s více než 80 % přeložených řetězců a dalších 15 s více než 50 %)
  • Podpora standardů freedesktop.org a moderních technologií
  • Podpora akcelerace grafiky a efektů pracovního prostředí, XRandR 1.2 (jen s grafickým hardware, jehož ovladač toto umožňuje)

Získání GNOME[editovat | editovat zdroj]

GNOME můžete vyzkoušet pomocí Live CD, které obsahuje veškerý software GNOME na jednom disku CD. Počítač lze nastartovat přímo z Live CD, aniž musíte cokoliv instalovat. Obraz tohoto CD si můžete stáhnout přímo na torrentové stránce GNOME.

Pokud chcete GNOME nainstalovat do svého počítače, doporučujeme využít oficiálních balíčků, které nabízí vaše distribuce. Mnoho populárních distribucí GNOME nabízí.

Těm, kteří si chtějí sestavit GNOME ze zdrojových kódů, se doporučuje použít jeden z nástrojů pro sestavování. GARNOME sestavuje GNOME z vydaných tarballů a například pro sestavení GNOME 2.24.x je nutné použít GARMONE 2.24.x. Také existuje nástroj JHBuild, který je navržen pro sestavování nejnovější verze GNOME přímo z SVN. Například GNOME 2.24 sestavíte pomocí nástroje JHBuild, pokud použijete modul gnome-2.24. I když je možné sestavit GNOME ručně přímo z vydaných tarballů, důrazně se doporučujeme použít jeden z výše uvedených nástrojů.

Vývojová platforma GNOME[editovat | editovat zdroj]

Prostředí GNOME je napsáno v jazyce C pod knihovnou GTK+. GNOME 1.x je napsáno pod knihovnou GTK+ 1. V současné době existují GTK knihovny umožňující psaní GTK aplikací pod C++, C# (více viz také projekt Mono), jazykem Python a dalšími.

Díky licencí LGPL mohou být části GNOME (například knihovny) využívány i v aplikacích (programech), které nejsou pod stejnou licencí (na rozdíl od kódu pod licencí GPL) a proto je v některých případech upřednostňováno vytváření komerčních/uzavřených nástrojů pod GTK+/GNOME.

Mimo jiné GTK+ využívá například společnost Grisoft (AVG Antivirus for Linux), Adobe (Acrobat Reader), VMware (VMware Player), Real (RealOne Player).

Platforma GNOME Mobile[editovat | editovat zdroj]

GNOME Mobile spojuje běžné části pracovní plochy dohromady za účelem poskytnout distributorům a výrobcům kapesních počítačů základní platformu pro tvorbu bohatých programovacích prostředí. Poprvé byla platforma zahrnuta do vydání GNOME 2.24.0. Projekt GNOME Mobile je pokračováním GNOME Mobile & Embedded Initiative (GMAE).

Platforma GNOME Mobile je technologickým srdcem mnoha na Linuxu založených mobilních zařízení jako Maemo, ACCESS Linux Platform, LiMo reference platform, Ubuntu Mobile, Moblin nebo Poky.

  • Základní infrastruktura
    • GLib — představuje základní kámen pro tvorbu přenosných aplikací a knihoven napsaných v jazyce C. Poskytuje základní systém objektů používaný v GNOME, implementuje hlavní smyčku a rozsáhlou sadu užitečných funkcí pro práci s řetězci a běžnými datovými strukturami.
    • DBus — rozhraní pro zprávy poskytující aplikacím jednoduchou cestu pro komunikaci a koordinaci procesu po dobu jeho běhu.
  • Infrastruktura systému
    • BlueZ — modulární, kompletní a standardy podložený Bluetooth stack obsahující několik grafických nástrojů pro GNOME;
    • Evolution Data Server (port pro DBus) — obsluhuje přístup uživatele ke kalendáři, úkolům, adresáři kontaktů, jak lokálně, tak prostřednictvím populárních síťových protokolů;
    • Telepathy — unifikovaný framework umožňující uživatelským aplikacím využívat rychlé zasílání zpráv, hlasové a video služby (VoIP) a sokety point-to-point (tzv. Tubes);
    • Avahimulticastový DNS stack poskytující službu Zeroconf v lokální síti;
    • GStreamer — bohatý multimediální framework umožňující drobnosti jako přehrávání audia a videa, nebo proudové vysílání, stejně tak jako záznam, mixování a nelineární editaci;
    • SQLite — jednoduchá a výkonná transakční databáze typu SQL, kterou lze jednoduše využít v aplikacích;
    • GConf — umožňuje ukládat a získávat nastavení konfigurace;
    • Matchbox — okenní správce pro prostředí běžící pod X11, která, kvůli omezeným zdrojům nebo rozlišení, jako například kapesní počítač, set-top box a podobně, nepoužívá klasický koncept pracovní plochy;
    • gio a GVFS — poskytují API virtuálního systému podporující rozsáhlou škálu služeb jako FTP, SFTP (SSH), WebDAV, NFS a SMB/CIFS;
  • Uživatelské rozhraní
    • GTK+ — funkčně bohatý multiplatformní soubor nástrojů (toolkit) pro vytváření grafických uživatelských prostředí se snadno použitelným API.
    • Pango — poskytuje pro GTK+ služby v oblasti sestavování a vykreslování textů s důrazem na internacionalizaci.
    • ATK (soubor nástrojů zpřístupnění) — zajišťuje základní zpřístupnění všem widgetům GTK+, umožňuje nástrojům pro zpřístupnění plný přístup k prohlížení a správě aplikací.
    • cairo — 2D vektorová grafická knihovna navržená pro tvorbu konzistentního výstupu na všech médiích, využívající hardwarové akcelerace, pokud je dostupná. Cairo poskytuje jednoduché API podobné PostScriptu.

Všechny knihovny platformy GNOME Mobile jsou dostupné přes nativní C API, či přes vazby programovacích jazyků, k dispozici tak je plný výkon knihoven spolu s výrazy známými vývojářům jiných vysokoúrovňových programovacích jazyků.

Vývojový cyklus GNOME[editovat | editovat zdroj]

Vývojový cyklus GNOME je dlouhý zhruba šest měsíců, mezi hlavními vydáními jsou vytvářeny opravy. Vývoj má dvě větve, stabilní a vývojovou. Stabilní verze jsou určeny pro nasazení pro běžné uživatele, vývojová verze pro potřeby vývoje a implementaci nových vlastností.

Verze GNOME se skládá ze tří údajů: X.Y.Z, kde X je řada (označuje, pod jakou verzí GTK je GNOME napsáno), aktuálně 3. Položka Y označuje verzi GNOME, je-li toto číslo sudé, jedná se o stabilní verzi, je-li liché, jedná se o vývojovou verzi. Poslední číslo Z je „číslo opravy“ dané (stabilní/vývojové) verze, opravy a úpravy zahrnuty do posledního hlavního vydání. Příklady verzí:

  • 1.4.0 – 3. stabilní vydání GNOME pod knihovnou GTK+ 1 (celkově 5. vydání)
  • 2.12.0 – 7. stabilní vydání GNOME pod knihovnou GTK+ 2 (celkem 13. vydání)
  • 2.12.1 – 7. stabilní vydání GNOME pod knihovnou GTK+ 2, první revize (celkem 13. vydání)
  • 2.13.0 – 7. vývojové vydání GNOME pod knihovnou GTK+ 2 (celkem 13. vydání)
  • 2.13.3 – 7. vývojové vydání GNOME pod knihovnou GTK+ 2, třetí revize (celkem 13. vydání)

Vývojový cyklus verze je zahájen při vydání předchozí stabilní verze. Ze stabilní verze je oddělena větev a prohlášena za vývojovou. V ní jsou prováděny zásadní i menší změny, reorganizace a přidávání funkcí. Po určité době (vývoj se řídí vývojovým kalendářem) je zmraženo API/ABI (laicky řečeno: je zastaven vývoj/úprava programátorského rozhraní), později UI (zastaven vývoj/úpravy uživatelského rozhraní) a do dalšího vydání stabilní verze jsou opravovány chyby a problémy stávající vývojové verze. Následně je vývojová verze vydána jako stabilní a cyklus se opakuje.

Používání vývojových verzí GNOME a práci s nimi napomáhají nástroje Garnome a jhbuild.

GNOME 3.0[editovat | editovat zdroj]

V souvislosti s dlouhodobou diskuzí vývojářů (která eskalovala během konference GUADEC 2008) a přechodem na GTK+ verze 3.0 byla nalezena shoda v otázce dalších verzí a GNOME 2.32 bylo přečíslováno na 3.0, princip rozlišování vývojových a stabilních vydání zůstal stejný. Vývoj proto v současné době směřuje k pročištění celé platformy od zastaralých součástí (jako libgnome, libgnomeprint...), které se dotkne a již dotýká velké části GNOME. Diskuze ohledně konkrétních změn je však stále otevřena a nelze vyloučit, že výsledek v podobě další verze bude od současného plánu ještě o něco odlišnější.

Vývoj by i tak měl být nadále především evoluční (se zachováním co největší zpětné kompatibility pro aplikace napsané pod GTK+ verze 2.x) spíše než revoluční, ač v nové verzi je použit „koncepčně odlišný“ GNOME Shell namísto klasického panelu a správce oken nebo nový způsob přístupu k dokumentům, GNOME Zeitgeist.

GNOME 3 opustilo tradiční koncept desktopu ve prospěch GNOME Shellu. Tento krok vyvolal smíšené reakce od uživatelské komunity. Vzniklo několik nový cest, včele s MATE, forkem GNOME verze 2.32 vystupujícím pod novým názvem. MATE si dalo za cíl zachovat tradiční GNOME 2 rozhraní při zachování kompatibility s GNOME 3. Jinou alternativou je prostředí Cinnamon, které nabízí vlastní variaci k prostředí GNOME Shell.

V březnu roku 2013 bylo vydáno GNOME 3.8, které obsahuje, kromě rozhraní GNOME Shell, nový „klasický režim“, který obnovuje řadu funkcí, jako jsou známá menu Aplikace, Místa nebo přepínač ploch v dolní části obrazovky.

Kritika GNOME[editovat | editovat zdroj]

GNOME je kritizováno pro přílišné zjednodušování a záměrné vypouštění pokročilých možností v zájmu o co nejjednodušší a co nejméně matoucí prostředí pro nezkušené uživatele. Rozhraní GTK aplikací je také kritizováno za některé funkce, jako například otevírací/ukládací dialogové okno.

Veřejně známo bylo, že GNOME 2 (vytvořené pod knihovnou GTK+ 2) bylo výrazně náročnější a pomalejší než verze předchozí, aplikace v některých případech startovaly neúměrně pomalu. Během dalších stabilních vydání však byly učiněny kroky ke zvrácení tohoto stavu, výkon celého prostředí se do jisté míry zrychlil a náročnost se snížila. Tyto snahy také podporuje fakt, že GNOME/GTK+ se stalo předmětem zájmu některých firem na mobilním trhu a to přináší zpět do GNOME opravy zvyšující výkon a snižující náročnost, protože cílem projektů jako Openmoko je využití GTK+ a portování GTK+/GNOME aplikací na svá mobilní zařízení.

Částečně se také na špatné pověsti v oblasti výkonu mohl podepsat fakt, že pro GNOME se objevilo velké množství témat vzhledu založených na rozličných, často nekvalitně napsaných, základech - gtk-engine. GTK-engine je pro GTK+/GNOME soubor funkcí, které nad daným postavená témata mohou využívat. Dokonce i ubuntulooks, jako výchozí stavební kámen témat distribuce Ubuntu, nebylo v některých funkcích příliš výkonným gtk-engine a například clearlooks gtk-engine je znatelně výkonnější.

Komunita[editovat | editovat zdroj]

Komunita GNOME je, v porovnání s přímým „konkurentem“ KDE, menší.[zdroj?] Vývojáři jsou z řad placených zaměstnanců firem jako Red Hat nebo Novell nebo z firem nějakým způsobem spojených s GNOME, například Openmoko, OpenedHand nebo Maemo.

Největší část základny však tvoří dobrovolníci. Mezi uživateli spíše převládají méně zkušení [zdroj?] a uživatelé, které nějakým způsobem GNOME oslovilo. Pokročilejší uživatelé totiž v mnoha případech dávají přednost KDE [zdroj?] s jeho větší přizpůsobivostí nebo nějakému koncepčně odlišnému desktopovému základu, někdy s použitím některých GNOME/GTK aplikací. Uživatelé, kteří mají rádi GTK+, ale GNOME jim přímo nevyhovuje, si často oblíbí na knihovně GTK+ postavené Xfce.

Každoročně je na evropském kontinentu pořádána konference GUADEC (GNOME Users' And Developers' European Conference), jež se každý rok stěhuje do jiné země. Akci zastřešuje a organizuje GNOME UserGroup hostitelské země s podporou nadace GNOME. Přístup na konferenci je umožněn i široké veřejnosti a celá akce probíhá v přátelské a uvolněné atmosféře, kde cílem není jen seznámit účastníky s rozličnými tématy v přednáškách, ale také sblížit komunitu a umožnit osobní setkání mezi lidmi se zájmem o GNOME.

Nejzajímavější programy[editovat | editovat zdroj]

Projekt GNOME je rozdělen do několika základních kategorií, aplikace, které jsou přímou součástí GNOME, GNOME Fifth Toe (Pátý prst GNOME - aplikace navíc), GNOME Extras (Další aplikace), GNOME Office (Kancelářské aplikace GNOME) a GNOME Infrastructure (Infrastruktura GNOME, především WWW aplikace používané projektem například k prezentaci na Internetu). Pro přímé součásti GNOME platí přísnější pravidla, než pro programy z ostatních skupin (aktivní vývoj, dodržování vývojového cyklu GNOME, dodržování GNOME User Interface Guidelines a pod.).

Desktopové programy lze samozřejmě používat i v jiných prostředích jako třeba KDE, ale obecně jsou prezentovány jako „vlajkové lodě“ projektu:

  • AbiWord – textový editor (není přímo součástí GNOME)
  • Ekiga – videotelefonování přes internet
  • Empathy – klient rychlé výměny zpráv pro GNOME
  • Epiphany – webový prohlížeč. Epiphany se stal výchozím prohlížečem od verze GNOME 2.4 a nahradil Galeon
  • Evince – prohlížeč dokumentů ve formátu PDF a PostScript
  • Evolution – mailový a groupwarový klient
  • Pidgin – instant messenger (není přímo součástí GNOME)
  • GIMP – GNU Image Manipulation Program – snad nejlepší Open-Source grafický editor (není přímo součástí GNOME)
  • gedit – jednoduchý textový editor
  • Gnumeric – tabulkový procesor (není přímo součástí GNOME)
  • Inkscape – vektorový grafický editor (není přímo součástí GNOME)
  • Nautilus – správce souborů
  • Rhythmbox – přehrávač a správce hudebních souborů podobný iTunes
  • Totem – multimediální přehrávač

Snímky obrazovky starších verzí Gnome[editovat | editovat zdroj]

Modré téma pracovní plochy Černé téma pracovní plochy Téma pracovní plochy Alphacube s povolenými efekty X.org serveru Stará verze GNOME

Související články[editovat | editovat zdroj]

  • MATE – Fork prostředí GNOME, od verze 2.32
  • Unity (uživatelské rozhraní)
  • KDE – „Konkurenční“ pracovní prostředí
  • Xfce – Odlehčené pracovní prostředí založené na knihovně GTK+
  • Fluxbox – Malý, jednoduchý a rychlý správce oken
  • IceWM – Relativně nenáročný, rychlý a jednoduchý správce oken
  • Unix
  • Linux – Svobodný operační systém

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. https://help.gnome.org/misc/release-notes/3.14/
  2. GNOME lze provozovat i pod funkčně příbuznými řešeními, jako je například Wayland.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

O GNOME[editovat | editovat zdroj]

O GNOME 3.0[editovat | editovat zdroj]

České informace[editovat | editovat zdroj]

Ke stažení[editovat | editovat zdroj]

Novinky[editovat | editovat zdroj]

Komunita[editovat | editovat zdroj]

Aplikace[editovat | editovat zdroj]

Art[editovat | editovat zdroj]