Ubuntu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ubuntu Linux
Logo
Ubuntu 12.04 LTS (Precise Pangolin)
Ubuntu 12.04 LTS (Precise Pangolin)
Web: www.ubuntu.com
www.ubuntu.cz
Online databáze aplikací
Vyvíjí: Ubuntu Foundation, Canonical Ltd
Rodina OS: GNU/Linux
Aktuální verze: 14.04 LTS / 17. dubna 2014
Způsob aktualizace: APT
Správce balíčků: Centrum softwaru pro Ubuntu
Podporované platformy: i386, AMD64, Ultrasparc T1, PowerPC, ARM
Typ kernelu: Monolitický
Implicitní uživatelské rozhraní: Unity, GNOME do verze 10.10
Licence: GNU GPL a jiné
Stav: Aktivní

Ubuntu je linuxová distribuce pro pracovní stanice, servery, osobní počítače a notebooky, založená na Debian GNU/Linux.[1] Je sponzorována společností Canonical Ltd (vlastněnou Markem Shuttleworthem) a název distribuce je odvozen z jihoafrického pojmu Ubuntu znamenajícího přibližně „lidskost ostatním“. Na rozdíl od Debianu pravidelně zveřejňuje nové verze každých 6 měsíců s podporou na dalších 9 měsíců (verze LTS mají podporu delší - 5 let); tímto způsobem se Ubuntu snaží poskytnout aktualizovaný a stabilní operační systém pro běžného uživatele s použitím svobodného softwaru.

Speciální vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Vývojáři Ubuntu úzce spolupracují s vývojářskými komunitami Debianu i GNOME. Distribuce je založená na GNOME a má jednotlivé verze synchronizované s projektem GNOME. Neustále probíhají diskuse ohledně včlenění KDE do projektu. Tyto diskuse vyústily ve vznik projektu Kubuntu. (Ubuntu 4.10 obsahoval KDE 3.2.2, ale v rámci komponenty universe a ne v main – hlavní části, která se standardně instaluje.)
  • Ubuntu se zaměřuje na praktické použití a ve velké míře i na administrativní úlohy používá nástroj sudo (podobně jako Mac OS X) a snaží se poskytnout kompletní sadu nástrojů, které jsou použitelné přímo po standardní instalaci.
  • Další cíl projektu je zdůraznění přístupnosti a mezinárodnosti tak, že je software přístupný tolika uživatelům, jak je to jen možné.
  • Kromě používání stejného formátu balíčků deb, má Ubuntu velmi silné spojení s komunitou Debianu, přispívají změnami přímo a ne až po uvolněni nové verze. Množství vývojářů Ubuntu je rovněž zodpovědných za balíčky v rámci samotného Debianu.
  • Filozofie Ubuntu velmi silně zdůrazňuje používání čistě svobodného softwaru.
  • Všechny verze Ubuntu budou poskytované zdarma.
  • Ubuntu umožňuje uživatelům bezproblémový přechod z jedné verze na další.
  • Součástí Ubuntu je aplikace Centrum softwaru pro Ubuntu, která slouží ke snadné správě aplikací (nákupu, instalaci, odstraňování, hodnocení, ...).
Klient pro cloudovou službu Ubuntu One
Ubuntu for Android, aneb plnohodnotné Ubuntu, které běží ve vašem telefonu, připojenému k monitoru a ke vstupním zařízením
Ubuntu TV

Komponenty[editovat | editovat zdroj]

Ubuntu rozděluje software na čtyři základní sekce, nazývané „komponenty“, které odrážejí rozdíly v licencování a úroveň poskytované podpory. Standardně jsou instalované balíčky z komponenty main, tyto pokrývají základní potřeby běžných uživatelů počítače a některé balíčky z komponenty restricted, které jsou absolutně nevyhnutelné na to aby byl systém použitelný.

  • Komponenta main obsahuje jen balíčky, které vyhovují licenčním podmínkám Ubuntu a jejichž podpora je zabezpečená týmem Ubuntu. Cílem je zahrnutí všech potřebných balíčků pro všeobecné použití linuxových systémů. Balíčky v této komponentě mají garantovanou technickou podporu a včasné bezpečnostní záplaty.
  • Komponenta restricted obsahuje software, který je podporovaný Ubuntu vývojáři, protože je důležitý, ale není dostupný pod vhodnou svobodnou licencí a proto není zahrnutý v main. Zde jsou binární balíčky grafických karet a ovladačů. Úroveň podpory je omezenější oproti main, protože vývojáři nemusí mít přístup k zdrojovým kódům.
  • Komponenta universe obsahuje široký záběr softwaru, který může a nemusí mít restriktivní licenci, ale není podporovaný Ubuntu týmem. Toto umožňuje uživatelům instalovat různé druhy programů v rámci balíčkovacího systému Ubuntu, ale držet je odděleně od podporovaných balíčků v komponentách main a restricted.
  • Nakonec existuje komponenta multiverse, která obsahuje nepodporované balíčky, nesplňující požadavky na svobodný software.

Požadavky na hardware[editovat | editovat zdroj]

Desktopová verze ubuntu momentálně podporuje architektury Intel x86 a AMD64. Neoficiálně jsou podporované i architektury PowerPC, IA-64 (Itanium) a PlayStation 3 (avšak Sony oficiálně přestalo podporovat operační systémy třetích stran na PS3 s firmwarem 3.21 vydaným 1. dubna 2010). Podporovaná GPU je potřebná pro zapnutí desktopových efektů.

Minimální požadavky na hardware Server Desktop
Procesor (x86) 300 MHz 1 GHz
Operační paměť 128 MB 512 MB
Pevný disk (volné místo) GB 5 GB
Rozlišení 640 × 480 1 024 × 768

Historie a vývoj[editovat | editovat zdroj]

Ubuntu založil spolu se společností Canonical v roce 2004 milionář, Mark Shuttleworth. Ten se již dlouho předtím zabýval vývojem OpenSource softwaru. Jeho hlavním tématem zájmu na tomto poli byl operační systém Debian a ekosystém kolem něj. Z Debianu později vyšel také jeho vlastní projekt, Ubuntu.

První verze nového systému s označením Ubuntu 4.10 Warty Warthog se pak objevila 20. října 2004. Ubuntu uživateli umožňuje mimo jiné vyzkoušet si systém s některými omezeními, ve formě tzv. live-CD. Kromě toho je na instalačním disku k dispozici aplikace Wubi, jež má umožnit bezproblémovou a snadnou instalaci i případné odstranění systému přímo z Windows. Verze jsou vydávány v rozmezí šesti měsíců, stejně jako GNOME – na rozdíl od Xandros, Linspire a Librane. Canonical zůstává věrný filozofii Debianu a používá v Ubuntu převážně svobodný software.

Ubuntu používá Debianí APT ke správě instalovaných balíčků. Ubuntu balíčky jsou založené na nestabilních balíčcích z Debianího repozitáře; ačkoliv nejsou vždy navzájem kompatibilní. Zakladatel Debianu Ian Murdock kritizoval Ubuntu v dubnu 2005 za tuto nekompatibilitu a za to, že se Ubuntu vzdaluje příliš na to, aby byla zachována kompatibilita. Chyby v Ubuntu jsou sledované přes webové rozhraní Launchpad, který je integrován s Bazaarem – software na kontrolu nových verzí.

Ve verzi 9.10 se součástí Ubuntu stala cloudová služba Ubuntu One, která nyní poskytuje internetové úložiště o velikosti 5 GB, obchod s hudbou Ubuntu One Music Store a několik dalších služeb.[2]

Od verze 10.10 přibyla do Ubuntu možnost nákupu a instalace placeného softwaru přes instalační program Centrum softwaru. Zakoupený software je svázán s uživatelským účtem, takže je možné později přeinstalovat dříve zakoupené aplikace bez nutnosti platit za ně znovu.[3]

Firma Canonical vyvíjí pro Ubuntu vlastní uživatelské rozhraní Unity, které se poprvé objevilo v netbookové edici Ubuntu 10.10. Poté, co bylo ohlášeno, že se v GNOME 3 bude používat Gnome Shell, bylo rozhodnuto o sjednocení netbookové a standardní verze. K tomu došlo v Ubuntu 11.04, které bylo jako první oficiálně vydáno s tímto rozhraním.[4]

Canonical se v historii vývoje Ubuntu zabýval i mobilními zařízeními. Nejprve platformou Ubuntu Mobile, v roce 2008, která jako první přinesla podporu procesorů ARM. Vývoj byl však záhy ukončen, přesto si Ubuntu novou platformu osvojilo a podporu těchto procesorů si ponechalo, přičemž se tato skutečnost ukázala jako velmi pozitivní, vzhledem k rychlému nástupu ARMu na trh se servery. Další zájem o mobilní zařízení získal Canonical počátkem roku 2012. Krátce po představení Ubuntu TV na CESu byl představen i projekt Ubuntu pro Android, jehož hlavním cílem bylo umožnit uživatelům Androidu používat plnohodnotné Ubuntu na zadokovaném telefonu. Canonical šel však ještě mnohem dále a 2.ledna 2013 představil projekt Ubuntu Phone, tedy kompletní náhradu Google Androidu, taktéž se schopností spustit plnohodnotné prostředí, když je telefon v dokovací stanici.

Dne 19.února 2013 byl představen další produkt Canonicalu, tentokrát Ubuntu Tablet. Ten vychází z o něco staršího konceptu Ubuntu Phone a přináší některé zajímavé funkce.

Ubuntu 4.10 Warty Warthog[editovat | editovat zdroj]

Ubuntu 4.10 Warty Warthog, první existující verze Ubuntu vůbec

První verze Ubuntu vyšla 20. října 2004 (verze 4.10 již následuje standard Y.MM) jako odnož Debian GNU/Linuxu. Již nyní bylo v plánu vydávat nové verze systému každých 6 měsíců (dříve s 18měsíční podporou), jak je tomu ostatně doposud. V této době přišel Canonical také s první větší službou - Shiplt - umožňující uživateli zdarma si objednat CD s operačním systémem Ubuntu.

Ubuntu 5.04 Hoary Hedgehog[editovat | editovat zdroj]

Tato verze vyšla 8. dubna 2005 a přinesla spoustu nových funkcí. V systému přibyl správce aktualizací, oznamovací oblast pro aktualizace, uspávací režimy, dynamické přizpůsobování frekvence procesoru, databázi podporovaného hardwaru a autentizaci systému správy softwaru APT. Verze 5.04 přinesla také podporu pro instalaci z disků USB. Ve výchozím stavu se nyní začalo používat kódování UTF-8.

Ubuntu 5.10 Breezy Badger[editovat | editovat zdroj]

Ubuntu z 12. října 2005 přineslo opět další kopu novinek, mezi něž patří grafický bootloader (zavaděč systému Usplash), přehledný nástroj na instalaci a odstraňování softwaru Přidat/Odstranit software, jednoduchý správce nastavení jazyka, nástroj na editaci hlavního menu, kompletní podporu tiskáren firmy Hewlett-Packard, podporu OEM instalace, integraci Launchpadu pro jednodušší reportování chyb a v panelu aplikací se objevilo na místo loga desktopového prostředí logo systému.

Ubuntu 6.06 Dapper Drake - LTS[editovat | editovat zdroj]

Ubuntu 6.06 Dapper Drake LTS, první verze s dlouhodobou podporou

Ubuntu 6.06 byla první verze Ubuntu, která nesla označení LTS - Long Term Support (verze s dlouhodobou podporou). Protože se jednalo o tento typ vydání, bylo do něj vloženo mnoho, jak ze strany komunity, tak ze strany vývojářů. Kvůli nedokončeným problémům v době, kdy mělo vydání vyjít, byla verze s povolením Marka Shuttlewortha odsunuta na pozdější termín. Ubuntu 6.06 tedy vyšlo až 1. června 2006. Přes všechny útrapy s finální verzí přinesla tato verze sjednocené CD, které nyní umožňovalo instalaci i zkušební provoz a nebyly tak již více potřeba dva zvláštní disky. Součástí instalačního média se stal také grafický instalátor Ubiquity. Grafické logo (animace) se nyní objevilo jak při startu tak při vypínaní systému. Canonical vytvořil také vlastní téma "Human", založené na schématu Clearlooks. Pro lepší správu připojení byl do systému integrován nástroj na připojení a přibyl také grafický instalátor softwarových balíků Gdebi. Poprvé byla také umožněna instalace Ubuntu přímo na zařízení USB.

Ubuntu 6.10 Edgy Eft[editovat | editovat zdroj]

Pátá verze Ubuntu byla vydána 26. října 2006 a i přes neobvykle krátký vývojový cyklus přišlo s přepracovaným tématem, automatickými chybovými hláškami Apport, poznámkovým nástrojem Tomboy a správcem fotografií F-Spot. V repozitářích přibyla také aplikace EasyUbuntu, usnadňující práci se systémem.

Ubuntu 7.04 Feisty Fawn[editovat | editovat zdroj]

Ubuntu 7.04 – CD získané zdarma přes ShipIt

19. dubna 2007 vyšla další verze Ubuntu 7.04. Pro uživatel přecházející z Windows byl v systému integrován migrační nástroj, přibyla podpora pro běh ve virtuálních strojích a v repozitářích také přibyl metabalík, jehož instalací se do systému natáhlo množství kodeků i aplikace Adobe Flash a Java, díky nimž se Ubuntu stalo lépe využitelné. V Ubuntu také přibyl nástroj pro instalaci nesvobodných ovladačů grafických karet NVidia a ATI. Od této verze se Ubuntu přeorientovalo na Upstart, jednu z technologií zavádění systému. Tato verze také poprvé přišla s desktopovými efekty Compiz, standardně předinstalovanými v systému. Přibyla také aplikace Sudoku, Šachy, Správa systému GNOME či nástroj na správu disků Baobab. Naopak zrušena byla podpora pro procesory PowerPC.

Ubuntu 7.10 Gutsy Gibbon[editovat | editovat zdroj]

Vyšlo 18. října 2007 a přišlo s novým, rychlým vyhledáváním v počítači, plugin pro lepší integraci webového prohlížeče Firefox do Ubuntu (Ubufox), grafický nástroj pro nastavení zobrazovacího systému X.Org (monitory), plnou podporu filesystémů NTFS a přepracovaný systém tisku, s výchozím tiskem do souboru (pdf). Dále byla přidána podpora pro rychlé přepínání uživatelů a desktopové efekty Compiz Fusion byly zapnuty od základu.

Ubuntu 8.04 Hardy Heron - LTS[editovat | editovat zdroj]

24. duben 2008 se zapsal jako velký den v historii Ubuntu. Šlo sice již o druhou LTS verzi v historii Ubuntu, ale právě tato se stala první velmi používanou verzí Ubuntu. V tuto dobu patřilo Ubuntu již mezi nejrozšířenější linuxové distribuce. Integrace se dočkal správce vypalování Brasero, nástroj na sdílení obsahu skrze P2P síť BitTorrent Transmission, Vinagre VNC klient, nový zvukový systém PulseAudio a množství dalších vylepšení včetně aplikace Wubi, umístěné přímo na CD, jako nástroj pro instalaci Ubuntu přímo ze systému Windows. V této verzi byla také poprvé představena nová odnož Ubuntu Netbook Remix.

Ubuntu 8.10 Intrepid Ibex[editovat | editovat zdroj]

Vydání z 30. října 2008 přineslo vylepšení pro mobilní práci a širší variabilitu internetového připojení, nástroj na tvorbu bootovatelného USB disku Ubuntu a účet hosta, umožňující omezenou práci i neautorizovaným uživatelům.

Ubuntu 9.04 Jaunty Jackalope[editovat | editovat zdroj]

23. dubna 2009 vyšla poměrně významná verze Ubuntu, která přinesla podporu pro novou významnou, v té době především mobilní, architekturu ARM. Canonical v této verzi výrazně zapracoval na délce startu systému, který se stal i několikanásobně kratším oproti původním verzím. Přibyla také integrace webových aplikací do systému, nová obrazovka při startu a vypínání systému, nová přihlašovací obrazovka, nový oznamovací systém Notify OSD a kontrolní systém Bazaar se stal standardem mezi všemi klíčovými vývojáři Ubuntu. Tato verze byla také první verze, pro níž existovala, i když dodatečně, aplikace Ubuntu One - tedy aplikace na sdílení souborů a kontaktů mezi počítači.

Ubuntu 9.10 Karmic Koala[editovat | editovat zdroj]

Ubuntu 9.10 Karmic Koala, verze, vymykající se svým vzhledem všem ostatním vydáním Ubuntu

Na 29. října 2009 si v Canonicalu připravili další vydání Ubuntu, které se svým vzhledem vymyká všem ostatním verzím Ubuntu. Dalo by se nazvat přechodovým vydáním mezí původním designem a tím novým z roku 2010. Součástí systému se stala aplikace Ubuntu One, byl vylepšen čas startu systému a verze Ubuntu Netbook Remix. Součástí nového tématu byla i obměněná obrazovka startu a vypínání systému a přihlašovací obrazovka. Od této verze se vývojáři začali více soustředit také na tzv. Paper Cuts chyby, definované jako chyby, kterých si může všimnout i běžný uživatel a které přímo ovlivňují práci v systému. Dále byl nahrazen komunikační nástroj Pidgin s aplikací Empathy, výchozím souborovým systémem instalace se stal formát ext4, během instalace se nově zobrazovala slideshow novinek a vlastností systému a především byla zařazena nová aplikace Centrum softwaru pro Ubuntu, která nahradila původní aplikaci Přidat/Odstranit software, zatím v základní, velmi omezené verzi.

Ubuntu 10.04 Lucid Lynx - LTS[editovat | editovat zdroj]

Ubuntu 10.04 z 29. dubna roku 2010 bylo dalším úspěšným kouskem, ze sérií verzí LTS. Přibyla lepší výchozí podpora pro grafické karty NVidia, díky otevřenému ovladači Nouveau. V systému byla nahrazena úvodní a vypínací obrazovka Usplash za Plymouth, aplikace GIMP na úpravu obrázků a fotografií byla odstraněna z výchozí instalace a především bylo vytvořeno a aplikováno nové téma, ve dvou variantách - Ambiance (tmavé téma) a Radiance (světlé téma). Celkový nový design byl protkán celým systémem a se zpožděním také všemi webovými službami. Svého prvního vydání se dočkala také služba Ubuntu One Music Store, tedy hudební obchod, integrovaný přímo s hudením přehrávačem v Ubuntu.

Ubuntu 10.10 Maverick Meerkat[editovat | editovat zdroj]

10. října 2010, symbolicky v 10 hodin 10 minut - času UTC - byla vydána další, velmi oblíbená verze Ubuntu. V tomto vydání se vývojářům podařilo vyvážit funkce se stabilitou a toto Ubuntu se tak podle dostupných informací stalo do té doby zcela nejpopulárnější verzí. Šlo také o poslední vydání, které mělo svou verzi separátně dostupnou také pro netbooky, tedy verzi Ubuntu Netbook Remix. I přes tento fakt přinesla právě tato odnož nové grafické prostředí Unity, které se později stalo výchozím i v klasické verzi Ubuntu. Aplikace F-Spot byla nahrazena novou, na technologii mono nezávislou aplikací Shotwell, Centrum softwaru pro Ubuntu přidalo podporu pro nákup aplikací (prvním velikánem se stala hra World of Goo) a výchozím stylem písma se stal nově vytvořený Ubuntu Font, který vznikl jako součást nového tématu a objevil se již v logu předchozí verze Ubuntu.

Ubuntu 11.04 Natty Narwhal[editovat | editovat zdroj]

První desktopové Unity, založené na technologii Compiz, v Ubuntu 11.04 Natty Narwhal

Konec Ubuntu Netbook Remix a nové prostředí Unity jsou ve znamení další verze Ubuntu, která byla vydána 28. dubna 2011. I přes to, že se téměř dva roky očekávalo, že Ubuntu, jako ostatní distribuce, adoptuje nové prostředí Gnome Shell, nakonec se tato domněnka nevyplnila a Ubuntu 11.04 převzalo prostředí z původní odnože pro netbooky. Obě verze tak byly sloučeny v jednu. Protože původní Unity nepatřilo k nejsvižnějším, bylo kompletně přepsáno, jako plugin pro Compiz. Vydání Ubuntu 11.04 bylo vybaveno zatím klasickým prostředím Gnome, stále ještě ve verzi 2, které sloužilo jako záloha pro uživatele bez 3D akcelerace, a dále tedy již zmiňovaným prostředím Unity. Přesto však již existovala verze tohoto prostředí, která nevyžadovala 3D akceleraci, tzv. Unity 2D, které ale nebylo v oficiálním vydání předinstalováno, a to především z důvodu nekompatibility těchto dvou prostředí. Dále přibyla možnost hodnotit aplikace v Centru softwaru pro Ubuntu a v systému se objevily nové posuvníky, které mají méně obtěžovat a přinést lepší obsluhu i vzhled.

Ubuntu 11.10 Oneiric Ocelot[editovat | editovat zdroj]

Patnácté vydání Ubuntu ze 13. října 2011 nahradilo původní Gnome 2. řady, které systém doprovázelo od jeho prvního vydání v roce 2004, novým Gnome 3. Tím výrazně zjednodušilo instalaci prostředí Gnome Shell uživatelům, kteří nechtěli Unity, ale po změně přece jen prahli. Výchozím ovšem setrvalo právě Unity, tentokrát již oficiálně doplněné i Unity 2D. Původní dvoupanelové prostředí se tedy vytratilo, ale jeho náhražka zůstala jednoduše doinstalovatelná skrze balík "gnome-panel". Kompletním přepracováním přešla přihlašovací obrazovka - původní GDM nahradilo LightDM a i téma bylo výrazně přepracováno. Odstranění se dočkal editor videa PiTiVi, Správce balíků Synaptic, Čistič systému a aplikace Mozilla Thunderbird nahradila původní Evolution. Změnou prošlo také Centrum softwaru pro Ubuntu, které bylo přepsáno do GTK3 a přineslo kromě jiného i podporu pro propagaci oblíbených / doporučených aplikací.

Ubuntu 12.04 Precise Pangolin - LTS[editovat | editovat zdroj]

Ubuntu 12.04 Precise Pangolin, první LTS verze s prostředím Unity

Další verze LTS, z 26. dubna 2012, se stala velmi oblíbenou především mezi médii, kde získala dobrou odezvu. Přináší opět vylepšené desktopové prostředí a přihlašovací obrazovku, která se stala více inspirovaná chameleony. Celé prostředí se velmi přizpůsobuje uživatelovu pozadí plochy, a to již při výběru uživatele. Velmi zajímavou novinkou je HUD - Head-Up-Display, což je vlastně menu aplikací integrované do vyhledávacího dashe. Je tak tedy možné jednoduše, a v některých případech i velmi rychle, ovládat aplikace i pouze za pomoci klávesnice. I přes plán zůstává v této verzi ještě stále doporučeným Ubuntu verze 32bitová a velikost CD ponechaná na 700 MB. Od této verze byly odstraněny všechny aplikace, využívající framework Mono, včetně aplikace Tomboy a samotného frameworku. Systém se opět dočkal vylepšené délky startu na většině zařízeních a podobně na tom jsou i aplikace Centrum softwaru pro Ubuntu a Ubuntu One. Dále byla původní aplikace Ubuntu One nahrazena svou verzí pro operační systém Windows, pro snadnější spravování a vylepšování tohoto nástroje. Kvůli mnoha chybám a otravujícímu chování byla odstraněna funkce prostředí Unity, která schovávala levý panel s ikonami aplikací. V nové sekci nastavení Unity se ale objevila možnost toto schovávání opět aktivovat, přestože se s touto předvolbou panel chová odlišně od původní verze. Ubuntu 12.04 změnilo standard dlouhodobé podpory a sloučilo rozdílnou softwarovou a desktopovou podporu na 5 let (60 měsíců).

Ubuntu 12.10 Quantal Quetzal[editovat | editovat zdroj]

Ubuntu 12.10 Quantal Quetzal
Oficiální Ubuntu CD

18. října 2012 vyšla další verze Ubuntu, ve které byl oživen aktuální vzhled Ubuntu, včetně nového tématu ikon. Nástroj Nastavení systému byl přejmenován na Centrum nastavení pro Ubuntu a doplněn o podporu pluginů. Hlavní novinkou je integrace webových aplikací do prostředí systému. Za zmínku stojí také možnost vzdáleného přihlášení přímo z přihlašovací obrazovky. Ubuntu 12.10 je první verze Ubuntu závislá na 3D akceleraci (nebo alespoň dostatečně výkonném procesoru), jelikož neobsahuje 2D verzi prostředí Unity.

Ubuntu 13.04 Raring Ringtail[editovat | editovat zdroj]

Ubuntu 13.04 vyšlo v dubnu 2013 a přineslo hlubší integraci webových služeb do systému, stejně tak jako podporu nových obchodů. Významnou změnou je vylepšení prostředí Unity, především výkonu, ale také grafické stránky a funkcionality. Tato verze přináší také četná vylepšení z mobilní verze této platformy: Ubuntu Phone. Ubuntu 13.04 má délku podpory už jen 9 měsíců. [5]

Připravované verze[editovat | editovat zdroj]

Podle Marka Shuttlewortha, zakladatele Ubuntu a dosud hlavní postavou za jeho vývojem, bude nadcházející verze LTS, Ubuntu 14.04 (TT), vybavena plnou podporou pro chytré telefony, tablety, televize a další chytré obrazovky. Aktuálně jsou již jednotlivé verze systémů ve vývoji. Další novinkou se má stát nový kompozitní manager Mir. Vývojem si ale určitě projdou také služby, jako Ubuntu One, Centrum softwaru pro Ubuntu a také velmi významné cloudové služby.

Verze[editovat | editovat zdroj]

Doba podpory Ubuntu

Každých šest měsíců je uveřejněná nová verze Ubuntu a má svoje kódové jméno a číslo. Číslo verze je založené na měsíci jejího uveřejnění, takže například 4.10 reprezentuje říjen 2004. Jedná se o tzv. Y.MM standard. Níže je seznam minulých a plánovaných verzí.

Verze Datum verze Kódový název
4.10 20. října 2004 Warty Warthog (bradavičnatý divočák)
5.04 8. dubna 2005 Hoary Hedgehog (ctihodný šedivý ježek)
5.10 13. října 2005 Breezy Badger (rozmarný jezevec)
6.06 LTS 1. června 2006 Dapper Drake (sličný kačer / elegantní jepice)
6.10 26. října 2006 Edgy Eft (smělý mlok)
7.04 19. dubna 2007 Feisty Fawn (čiperný srnec / divoká srna)
7.10 18. října 2007 Gutsy Gibbon (kurážný / sexuálně vyzývavý (nadržený) gibon)
8.04 LTS 24. dubna 2008 Hardy Heron (neohrožená volavka)
8.10 30. října 2008 Intrepid Ibex (nebojácný kozoroh)
9.04 23. dubna 2009 Jaunty Jackalope (veselý zajdalen)
9.10 29. října 2009 Karmic Koala (osudná koala)
10.04 LTS 29. dubna 2010 Lucid Lynx (bystrý rys)
10.10 10. října 2010[6] Maverick Meerkat (vzpurná surikata)[7]
11.04 28. dubna 2011 Natty Narwhal (šikovný narval)
11.10 13. října 2011 Oneiric Ocelot (snový / pohádkový ocelot)
12.04 LTS 26. dubna 2012 Precise Pangolin (přesný luskoun)
12.10 18. října 2012 Quantal Quetzal (jednotný kvesal)
13.04 25. dubna 2013 Raring Ringtail [8] (dychtivý fret kočičí)
13.10 17. října 2013 Saucy Salamander [9] (drzý mlok)
14.04 LTS 17. dubna 2014 Trusty Tahr [10] (věrný tahr)

V budoucnu má existovat ještě verze s kódovým označením Grumpy Groundhog (mrzutý svišť). Ta bude natrvalo testovací a bude získávat zdroje přímo z verzovacího systému pro množství programů a aplikací, které jsou dodávané s Ubuntu.[zdroj?]

Dlouhodobá podpora (LTS)[editovat | editovat zdroj]

Jednou za dva roky vychází verze s dlouhodobou podporou (LTS - Long-Term Support), což byla dříve verze s 36měsíční podporou pro desktop a 60měsíční podporou pro servery. Od vydání Ubuntu 12.04 je podpora u obou verzí LTS shodně pět let. Standardní verze, které vycházejí v půlročních cyklech, měly dříve délku podpory 18 měsíců, od verze Ubuntu 13.04 je délka podpory těchto standardních verzí již jen 9 měsíců.

Poslední vydaná verze LTS je Ubuntu 14.04 Trusty Tahr.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Distribuce odvozené od Ubuntu[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BÍBR, Ivan, a kol. Ubuntu 8.10 CZ: Příručka uživatele Linuxu. 1. vyd. Brno : Computer Press, 2008. 270 s., 2 dvouvrstvá instalační DVD. ISBN 978-80-251-2332-4. Kapitola Ubuntu jako distribuce Linuxu, s. 13.  
  2. TREFNÝ, Vojtěch. UbuntuOne [online]. 2010-04-04, [cit. 2011-07-12]. Dostupné online.  
  3. TREFNÝ, Vojtěch. Centrum softwaru pro Ubuntu/Placený software [online]. 2010-12-02, [cit. 2011-07-12]. Dostupné online.  
  4. TREFNÝ, Vojtěch. Unity v Ubuntu 11.04 jako výchozí [online]. 2010-10-23, [cit. 2011-07-12]. Dostupné online.  
  5. (anglicky)Raring Ringtail Release Notes – Support lifespan reduced
  6. MaverickReleaseSchedule
  7. http://www.abclinuxu.cz/zpravicky/ubuntu-10.10-pojmenovano-maverick-meerkat
  8. (anglicky)Ubuntu Raring Ringtail Release Schedule
  9. (anglicky)Ubuntu Saucy Salamander
  10. (anglicky)Ubuntu Trusty Tahr Release Schedule

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu

Oficiální zdroje[editovat | editovat zdroj]

Neoficiální zdroje[editovat | editovat zdroj]