Ubuntu
 |
|
.png) Ubuntu 11.10 (Oneiric Ocelot) |
|
| Web: | www.ubuntu.com www.ubuntu.cz |
| Vyvíjí: | Ubuntu Foundation, Canonical Ltd |
| Rodina OS: | GNU/Linux |
| Aktuální verze: | 11.10 / 13. října 2011 |
| Způsob aktualizace: | APT |
| Podporované platformy: | i386, AMD64, Ultrasparc T1, PowerPC, ARM |
| Typ kernelu: | Monolitický |
| Implicitní uživatelské rozhraní: | GNOME do verze 10.10, Unity od verze 11.04 |
| Licence: | GNU GPL a jiné |
| Stav: | Aktivní (Oneiric Ocelot aktuální) |
| Operační systémy (přehled) |
| BSD |
| FreeBSD, NetBSD, OpenBSD, DragonFly BSD |
| Linux (distribuce) |
| Debian, Fedora, Gentoo, Knoppix, Mandriva, Red Hat, Slackware, SUSE, Ubuntu, další... |
| Mac OS |
| System 6, System 7, Mac OS 8, Mac OS 9, Mac OS X |
| Windows pro DOS |
| 1.0, 2.0, 3.0, 3.1x, 95, 98, Me |
| Windows NT |
| 3.1, 3.5, 3.51, 4.0, 2000, XP, 2003, Vista, 2008, Windows 7, 2008 R2, Windows 8 |
| Mobilní telefony a PDA |
| Android, BlackBerry OS, iOS, Maemo, PalmOS, webOS, Symbian OS, Windows CE, Windows Mobile, Windows Phone 7 |
| DOS |
| MS-DOS, DR-DOS, Enhanced-DR-DOS, FreeDOS, PTS-DOS |
| Další |
| OS/2, QNX, Solaris, UNIX, AmigaOS, BeOS, OpenVMS, NeXTSTEP, Syllable, ReactOS, Haiku, Multics, Plan 9 from Bell Labs |
Ubuntu je linuxová distribuce pro pracovní stanice, servery, domácí počítače a notebooky, založená na Debian GNU/Linux.[1] Je sponzorována společností Canonical Ltd (vlastněnou Markem Shuttleworthem) a název distribuce je odvozen z jihoafrického pojmu Ubuntu znamenajícího přibližně „lidskost ostatním“. Na rozdíl od Debianu pravidelně zveřejňuje nové verze každých 6 měsíců s podporou na dalších 18 měsíců; tímto způsobem se Ubuntu snaží poskytnout aktualizovaný a stabilní operační systém pro běžného uživatele s použitím svobodného softwaru.
Obsah |
[editovat] Speciální vlastnosti
- Vývojáři Ubuntu úzce spolupracují s vývojářskými komunitami Debianu i GNOME. Distribuce je založená na GNOME a má jednotlivé verze synchronizované s projektem GNOME. Neustále probíhají diskuse ohledně včlenění KDE do projektu. Tyto diskuse vyústily ve vznik projektu Kubuntu. (Ubuntu 4.10 obsahoval KDE 3.2.2, ale v rámci komponenty universe a ne v main – hlavní části, která se standardně instaluje.)
- Ubuntu se zaměřuje na praktické použití a ve velké míře i na administrativní úlohy používá nástroj sudo (podobně jako Mac OS X) a snaží se poskytnout kompletní sadu nástrojů, které jsou použitelné přímo po standardní instalaci.
- Další cíl projektu je zdůraznění přístupnosti a mezinárodnosti tak, že je software přístupný tolika uživatelům, jak je to jen možné.
- Kromě používání stejného formátu balíčků deb, má Ubuntu velmi silné spojení s komunitou Debianu, přispívají změnami přímo a ne až po uvolněni nové verze. Množství vývojářů Ubuntu je rovněž zodpovědných za balíčky v rámci samotného Debianu.
- Filozofie Ubuntu velmi silně zdůrazňuje používání čistě svobodného softwaru.
- Všechny verze Ubuntu budou poskytované zdarma.
- Ubuntu umožňuje uživatelům bezproblémový přechod z jedné verze na další.
[editovat] Komponenty
Ubuntu rozděluje software na čtyři základní sekce, nazývané „komponenty“, které odrážejí rozdíly v licencování a úroveň poskytované podpory. Standardně jsou instalované balíčky z komponenty main, tyto pokrývají základní potřeby běžných uživatelů počítače a některé balíčky z komponenty restricted, které jsou absolutně nevyhnutelné na to aby byl systém použitelný.
- Komponenta main obsahuje jen balíčky, které vyhovují licenčním podmínkám Ubuntu a jejichž podpora je zabezpečená týmem Ubuntu. Cílem je zahrnutí všech potřebných balíčků pro všeobecné použití linuxových systémů. Balíčky v této komponentě mají garantovanou technickou podporu a včasné bezpečnostní záplaty.
- Komponenta restricted obsahuje software, který je podporovaný Ubuntu vývojáři, protože je důležitý, ale není dostupný pod vhodnou svobodnou licencí a proto není zahrnutý v main. Zde jsou binární balíčky grafických karet a ovladačů. Úroveň podpory je omezenější oproti main, protože vývojáři nemusí mít přístup k zdrojovým kódům.
- Komponenta universe obsahuje široký záběr softwaru, který může a nemusí mít restriktivní licenci, ale není podporovaný Ubuntu týmem. Toto umožňuje uživatelům instalovat různé druhy programů v rámci balíčkovacího systému Ubuntu, ale držet je odděleně od podporovaných balíčků v komponentách main a restricted.
- Nakonec existuje komponenta multiverse, která obsahuje nepodporované balíčky, nesplňující požadavky na svobodný software.
[editovat] Historie a vývoj
Ubuntu založil spolu se společností Canonical v roce 2004 milionář, Mark Shuttleworth. První verze systému s označením Ubuntu 4.10 Warty Warthog se pak objevila 20. října téhož roku. Od počátku svého vývoje se jedná o Linuxovou distribuci, dodávanou výhradně s otevřeným softwarem. Ubuntu uživateli umožňuje mimojiné vyzkoušet si systém s některými omezeními, ve formě tzv. live-CD. Kromě toho je na instalačním disku k dispozici aplikace Wubi, jež má umožnit bezproblémovou a snadou instalaci i případné odstranění systému přímo z Windows. První verze Ubuntu vyšla 20. října 2004 (verze 4.10 již následuje standard Y.MM) jako odnož Debian GNU/Linuxu . Verze jsou vydávány v rozmezí šesti měsíců, stejně jako GNOME – na rozdíl od Xandros, Linspire a Librane. Canonical zůstává věrný filozofii Debianu a používá v Ubuntu převážně svobodný software.
Ubuntu používá Debianí APT ke správě instalovaných balíčků. Ubuntu balíčky jsou založené na nestabilních balíčcích z Debianího repozitáře; ačkoliv nejsou vždy navzájem kompatibilní. Zakladatel Debianu Ian Murdock kritizoval Ubuntu v dubnu 2005 za tuto nekompatibilitu a za to, že se Ubuntu vzdaluje příliš na to, aby byla zachována kompatibilita.
Chyby v Ubuntu jsou sledované přes webové rozhraní Launchpad, který je integrován s Bazaarem – software na kontrolu nových verzí, nejčastěji skrze SourceForge integrovaného v CVS.
Ve verzi 9.10 se součástí Ubuntu stala cloudová služba Ubuntu One, která nyní poskytuje internetové úložiště o velikosti 5 GB, obchod s hudbou Ubuntu One Music Store a několik dalších služeb.[2]
Od verze 10.10 přibyla do Ubuntu možnost nákupu a instalace placeného softwaru přes instalační program Centrum software. Zakoupený software je svázán s uživatelským účtem, takže je možné později přeinstalovat dříve zakoupené aplikace bez nutnosti platit za ně znovu.[3]
Firma Canonical vyvíjí pro Ubuntu vlastní uživatelské rozhraní Unity, které se poprvé objevilo v netbookové edici Ubuntu 10.10. Poté, co bylo ohlášeno, že se v GNOME 3 bude používat Gnome Shell, bylo rozhodnuto o sjednocení netbookové a standardní verze. K tomu došlo v Ubuntu 11.04, které bylo jako první oficiálně vydáno s tímto rozhraním.[4]
[editovat] Verze
Každých šest měsíců je uveřejněná nová verze Ubuntu a má svoje kódové jméno a číslo. Číslo verze je založené na měsíci jejího uveřejnění, takže například 4.10 reprezentuje říjen 2004. Jedná se o tzv. Y.MM standard. Níže je seznam minulých a plánovaných verzí.
| Verze | Datum verze | Kódový název |
|---|---|---|
| 4.10 | 20. října 2004 | Warty Warthog (bradavičnatý divočák) |
| 5.04 | 8. dubna 2005 | Hoary Hedgehog (ctihodný šedivý ježek) |
| 5.10 | 13. října 2005 | Breezy Badger (rozmarný jezevec) |
| 6.06 LTS | 1. června 2006 | Dapper Drake (sličný kačer / elegantní jepice) |
| 6.10 | 26. října 2006 | Edgy Eft (smělý mlok) |
| 7.04 | 19. dubna 2007 | Feisty Fawn (čiperný srnec / divoká srna) |
| 7.10 | 18. října 2007 | Gutsy Gibbon (kurážný / sexuálně vyzývavý (nadržený) gibon) |
| 8.04 LTS | 24. dubna 2008 | Hardy Heron (neohrožená volavka) |
| 8.10 | 30. října 2008 | Intrepid Ibex (nebojácný kozoroh) |
| 9.04 | 23. dubna 2009 | Jaunty Jackalope (veselý zajdalen) |
| 9.10 | 29. října 2009 | Karmic Koala (osudná koala) |
| 10.04 LTS | 29. dubna 2010 | Lucid Lynx (bystrý rys) |
| 10.10 | 10. října 2010[5] | Maverick Meerkat (vzpurná surikata)[6] |
| 11.04 | 28. dubna 2011 | Natty Narwhal (šikovný narval) |
| 11.10 | 13. října 2011 | Oneiric Ocelot (snový / pohádkový ocelot) |
| 12.04 LTS | 26. dubna 2012 | Precise Pangolin (přesný luskoun) |
V budoucnu má existovat ještě verze s kódovým označením Grumpy Groundhog (mrzutý svišť). Ta bude natrvalo testovací a bude získávat zdroje přímo z verzovacího systému pro množství programů a aplikací, které jsou dodávané s Ubuntu.
[editovat] Dlouhodobá podpora (LTS)
Jednou za dva roky vychází verze s dlouhodobou podporou (LTS - Long-Term Support), což je verze s 36měsíční podporou pro desktop a 60měsíční podporou pro servery. Standardní verze, které vycházejí v půlročních cyklech, mají délku podpory 18 měsíců.
Poslední vydaná verze LTS je 10.04.
[editovat] Související články
[editovat] Distribuce odvozené od Ubuntu
[editovat] Reference
- ↑ BÍBR, Ivan, a kol. Ubuntu 8.10 CZ: Příručka uživatele Linuxu. 1. vyd. Brno : Computer Press, 2008. 270 s., 2 dvouvrstvá instalační DVD. ISBN 978-80-251-2332-4. Kapitola Ubuntu jako distribuce Linuxu, s. 13.
- ↑ TREFNÝ, Vojtěch. UbuntuOne [online]. 2010-04-04, [cit. 2011-07-12]. Dostupné online.
- ↑ TREFNÝ, Vojtěch. Centrum softwaru pro Ubuntu/Placený software [online]. 2010-12-02, [cit. 2011-07-12]. Dostupné online.
- ↑ TREFNÝ, Vojtěch. Unity v Ubuntu 11.04 jako výchozí [online]. 2010-10-23, [cit. 2011-07-12]. Dostupné online.
- ↑ MaverickReleaseSchedule
- ↑ http://www.abclinuxu.cz/zpravicky/ubuntu-10.10-pojmenovano-maverick-meerkat
[editovat] Externí odkazy
[editovat] Oficiální zdroje
- Oficiální web Ubuntu (anglicky)
- Domovská stránka Ubuntu CZ
- Domovská stránka společnosti Canonical (sponzor vývoje Ubuntu)
- Požadavky na zaslání Ubuntu CD zdarma
- Ubuntu Wiki
- Oficiální fórum českého Ubuntu
[editovat] Neoficiální zdroje
- Rozhovor s Markem Shuttleworthem na AbcLinuxu.cz (český překlad)
- Ubuntu i pro mobilní zařízení (krátká zpráva)
- Návody a dokumentace k systému Ubuntu
