Ubuntu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ubuntu Linux
Ubuntu logo
Ubuntu 11.10 - desktop (CZ).png
Ubuntu 11.10 (Oneiric Ocelot)
Web: www.ubuntu.com
www.ubuntu.cz
Vyvíjí: Ubuntu Foundation, Canonical Ltd
Rodina OS: GNU/Linux
Aktuální verze: 11.10 / 13. října 2011
Způsob aktualizace: APT
Podporované platformy: i386, AMD64, Ultrasparc T1, PowerPC, ARM
Typ kernelu: Monolitický
Implicitní uživatelské rozhraní: GNOME do verze 10.10, Unity od verze 11.04
Licence: GNU GPL a jiné
Stav: Aktivní (Oneiric Ocelot aktuální)
Operační systémy
(přehled)
BSD
FreeBSD, NetBSD, OpenBSD, DragonFly BSD
Linux (distribuce)
Debian, Fedora, Gentoo, Knoppix, Mandriva, Red Hat, Slackware, SUSE, Ubuntu, další...
Mac OS
System 6, System 7,
Mac OS 8, Mac OS 9,
Mac OS X
Windows pro DOS
1.0, 2.0, 3.0, 3.1x, 95, 98, Me
Windows NT
3.1, 3.5, 3.51, 4.0, 2000, XP, 2003, Vista, 2008, Windows 7, 2008 R2, Windows 8
Mobilní telefony a PDA
Android, BlackBerry OS, iOS, Maemo, PalmOS, webOS, Symbian OS, Windows CE, Windows Mobile, Windows Phone 7
DOS
MS-DOS, DR-DOS, Enhanced-DR-DOS, FreeDOS, PTS-DOS
Další
OS/2, QNX, Solaris, UNIX, AmigaOS, BeOS, OpenVMS, NeXTSTEP, Syllable, ReactOS, Haiku, Multics, Plan 9 from Bell Labs

Ubuntu je linuxová distribuce pro pracovní stanice, servery, domácí počítače a notebooky, založená na Debian GNU/Linux.[1] Je sponzorována společností Canonical Ltd (vlastněnou Markem Shuttleworthem) a název distribuce je odvozen z jihoafrického pojmu Ubuntu znamenajícího přibližně „lidskost ostatním“. Na rozdíl od Debianu pravidelně zveřejňuje nové verze každých 6 měsíců s podporou na dalších 18 měsíců; tímto způsobem se Ubuntu snaží poskytnout aktualizovaný a stabilní operační systém pro běžného uživatele s použitím svobodného softwaru.

Obsah

[editovat] Speciální vlastnosti

  • Vývojáři Ubuntu úzce spolupracují s vývojářskými komunitami Debianu i GNOME. Distribuce je založená na GNOME a má jednotlivé verze synchronizované s projektem GNOME. Neustále probíhají diskuse ohledně včlenění KDE do projektu. Tyto diskuse vyústily ve vznik projektu Kubuntu. (Ubuntu 4.10 obsahoval KDE 3.2.2, ale v rámci komponenty universe a ne v main – hlavní části, která se standardně instaluje.)
  • Ubuntu se zaměřuje na praktické použití a ve velké míře i na administrativní úlohy používá nástroj sudo (podobně jako Mac OS X) a snaží se poskytnout kompletní sadu nástrojů, které jsou použitelné přímo po standardní instalaci.
  • Další cíl projektu je zdůraznění přístupnosti a mezinárodnosti tak, že je software přístupný tolika uživatelům, jak je to jen možné.
  • Kromě používání stejného formátu balíčků deb, má Ubuntu velmi silné spojení s komunitou Debianu, přispívají změnami přímo a ne až po uvolněni nové verze. Množství vývojářů Ubuntu je rovněž zodpovědných za balíčky v rámci samotného Debianu.
  • Filozofie Ubuntu velmi silně zdůrazňuje používání čistě svobodného softwaru.
  • Všechny verze Ubuntu budou poskytované zdarma.
  • Ubuntu umožňuje uživatelům bezproblémový přechod z jedné verze na další.

[editovat] Komponenty

Správce balíčků Synaptic

Ubuntu rozděluje software na čtyři základní sekce, nazývané „komponenty“, které odrážejí rozdíly v licencování a úroveň poskytované podpory. Standardně jsou instalované balíčky z komponenty main, tyto pokrývají základní potřeby běžných uživatelů počítače a některé balíčky z komponenty restricted, které jsou absolutně nevyhnutelné na to aby byl systém použitelný.

  • Komponenta main obsahuje jen balíčky, které vyhovují licenčním podmínkám Ubuntu a jejichž podpora je zabezpečená týmem Ubuntu. Cílem je zahrnutí všech potřebných balíčků pro všeobecné použití linuxových systémů. Balíčky v této komponentě mají garantovanou technickou podporu a včasné bezpečnostní záplaty.
  • Komponenta restricted obsahuje software, který je podporovaný Ubuntu vývojáři, protože je důležitý, ale není dostupný pod vhodnou svobodnou licencí a proto není zahrnutý v main. Zde jsou binární balíčky grafických karet a ovladačů. Úroveň podpory je omezenější oproti main, protože vývojáři nemusí mít přístup k zdrojovým kódům.
  • Komponenta universe obsahuje široký záběr softwaru, který může a nemusí mít restriktivní licenci, ale není podporovaný Ubuntu týmem. Toto umožňuje uživatelům instalovat různé druhy programů v rámci balíčkovacího systému Ubuntu, ale držet je odděleně od podporovaných balíčků v komponentách main a restricted.
  • Nakonec existuje komponenta multiverse, která obsahuje nepodporované balíčky, nesplňující požadavky na svobodný software.

[editovat] Historie a vývoj

Ubuntu 7.04 – CD získané zdarma přes ShipIt

Ubuntu založil spolu se společností Canonical v roce 2004 milionář, Mark Shuttleworth. První verze systému s označením Ubuntu 4.10 Warty Warthog se pak objevila 20. října téhož roku. Od počátku svého vývoje se jedná o Linuxovou distribuci, dodávanou výhradně s otevřeným softwarem. Ubuntu uživateli umožňuje mimojiné vyzkoušet si systém s některými omezeními, ve formě tzv. live-CD. Kromě toho je na instalačním disku k dispozici aplikace Wubi, jež má umožnit bezproblémovou a snadou instalaci i případné odstranění systému přímo z Windows. První verze Ubuntu vyšla 20. října 2004 (verze 4.10 již následuje standard Y.MM) jako odnož Debian GNU/Linuxu . Verze jsou vydávány v rozmezí šesti měsíců, stejně jako GNOME – na rozdíl od Xandros, Linspire a Librane. Canonical zůstává věrný filozofii Debianu a používá v Ubuntu převážně svobodný software.

Ubuntu používá Debianí APT ke správě instalovaných balíčků. Ubuntu balíčky jsou založené na nestabilních balíčcích z Debianího repozitáře; ačkoliv nejsou vždy navzájem kompatibilní. Zakladatel Debianu Ian Murdock kritizoval Ubuntu v dubnu 2005 za tuto nekompatibilitu a za to, že se Ubuntu vzdaluje příliš na to, aby byla zachována kompatibilita.

Chyby v Ubuntu jsou sledované přes webové rozhraní Launchpad, který je integrován s Bazaarem – software na kontrolu nových verzí, nejčastěji skrze SourceForge integrovaného v CVS.

Ve verzi 9.10 se součástí Ubuntu stala cloudová služba Ubuntu One, která nyní poskytuje internetové úložiště o velikosti 5 GB, obchod s hudbou Ubuntu One Music Store a několik dalších služeb.[2]

Od verze 10.10 přibyla do Ubuntu možnost nákupu a instalace placeného softwaru přes instalační program Centrum software. Zakoupený software je svázán s uživatelským účtem, takže je možné později přeinstalovat dříve zakoupené aplikace bez nutnosti platit za ně znovu.[3]

Firma Canonical vyvíjí pro Ubuntu vlastní uživatelské rozhraní Unity, které se poprvé objevilo v netbookové edici Ubuntu 10.10. Poté, co bylo ohlášeno, že se v GNOME 3 bude používat Gnome Shell, bylo rozhodnuto o sjednocení netbookové a standardní verze. K tomu došlo v Ubuntu 11.04, které bylo jako první oficiálně vydáno s tímto rozhraním.[4]

[editovat] Verze

Doba podpory Ubuntu

Každých šest měsíců je uveřejněná nová verze Ubuntu a má svoje kódové jméno a číslo. Číslo verze je založené na měsíci jejího uveřejnění, takže například 4.10 reprezentuje říjen 2004. Jedná se o tzv. Y.MM standard. Níže je seznam minulých a plánovaných verzí.

Verze Datum verze Kódový název
4.10 20. října 2004 Warty Warthog (bradavičnatý divočák)
5.04 8. dubna 2005 Hoary Hedgehog (ctihodný šedivý ježek)
5.10 13. října 2005 Breezy Badger (rozmarný jezevec)
6.06 LTS 1. června 2006 Dapper Drake (sličný kačer / elegantní jepice)
6.10 26. října 2006 Edgy Eft (smělý mlok)
7.04 19. dubna 2007 Feisty Fawn (čiperný srnec / divoká srna)
7.10 18. října 2007 Gutsy Gibbon (kurážný / sexuálně vyzývavý (nadržený) gibon)
8.04 LTS 24. dubna 2008 Hardy Heron (neohrožená volavka)
8.10 30. října 2008 Intrepid Ibex (nebojácný kozoroh)
9.04 23. dubna 2009 Jaunty Jackalope (veselý zajdalen)
9.10 29. října 2009 Karmic Koala (osudná koala)
10.04 LTS 29. dubna 2010 Lucid Lynx (bystrý rys)
10.10 10. října 2010[5] Maverick Meerkat (vzpurná surikata)[6]
11.04 28. dubna 2011 Natty Narwhal (šikovný narval)
11.10 13. října 2011 Oneiric Ocelot (snový / pohádkový ocelot)
12.04 LTS 26. dubna 2012 Precise Pangolin (přesný luskoun)

V budoucnu má existovat ještě verze s kódovým označením Grumpy Groundhog (mrzutý svišť). Ta bude natrvalo testovací a bude získávat zdroje přímo z verzovacího systému pro množství programů a aplikací, které jsou dodávané s Ubuntu.

[editovat] Dlouhodobá podpora (LTS)

Jednou za dva roky vychází verze s dlouhodobou podporou (LTS - Long-Term Support), což je verze s 36měsíční podporou pro desktop a 60měsíční podporou pro servery. Standardní verze, které vycházejí v půlročních cyklech, mají délku podpory 18 měsíců.

Poslední vydaná verze LTS je 10.04.

[editovat] Související články

[editovat] Distribuce odvozené od Ubuntu

[editovat] Reference

  1. BÍBR, Ivan, a kol. Ubuntu 8.10 CZ: Příručka uživatele Linuxu. 1. vyd. Brno : Computer Press, 2008. 270 s., 2 dvouvrstvá instalační DVD. ISBN 978-80-251-2332-4. Kapitola Ubuntu jako distribuce Linuxu, s. 13.  
  2. TREFNÝ, Vojtěch. UbuntuOne [online]. 2010-04-04, [cit. 2011-07-12]. Dostupné online.  
  3. TREFNÝ, Vojtěch. Centrum softwaru pro Ubuntu/Placený software [online]. 2010-12-02, [cit. 2011-07-12]. Dostupné online.  
  4. TREFNÝ, Vojtěch. Unity v Ubuntu 11.04 jako výchozí [online]. 2010-10-23, [cit. 2011-07-12]. Dostupné online.  
  5. MaverickReleaseSchedule
  6. http://www.abclinuxu.cz/zpravicky/ubuntu-10.10-pojmenovano-maverick-meerkat

[editovat] Externí odkazy

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Wikiversity-logo.svg
Wikiverzita nabízí obsah na téma:
Wiktionary-logo-cs.svg
Wikislovník obsahuje slovníkovou definici slova ubuntu.

[editovat] Oficiální zdroje

[editovat] Neoficiální zdroje

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Tisk/export
Nástroje
V jiných jazycích