LibreOffice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
LibreOffice
Logo
Ukázka LibreOffice 3.3 pod Ubuntu
Ukázka LibreOffice 3.3 pod Ubuntu.
Vývojář The Document Foundation
Aktuální verze 4.3.0
Operační systém Microsoft Windows, Mac OS X, GNU/Linux, Solaris, FreeBSD
Vyvíjeno v C++, Java, Python
Typ softwaru kancelářský balík
Licence LGPL
Lokalizace 104 jazyků (4,69 mld. lidí)[1][2]
Web www.libreoffice.org

LibreOffice (čti /ˌliː.brəˈɒ.fɪs/) je kancelářský balík šířený jako svobodný software pod licencí LGPL. Je kompatibilní s dalšími významnými kancelářskými balíky a je k dispozici pro různé platformy v mnoha jazycích. Jakožto svobodný software je možné LibreOffice zdarma stáhnout, používat, upravovat a distribuovat. Je k dispozici ve 104 jazycích, včetně češtiny.[1][2]

Balík LibreOffice se skládá z textového procesoru, tabulkového procesoru, grafického editoru, prezentačního nástroje, databáze a nástroje pro vytváření matematických vzorců.

Jméno projektu je složenina slov libre (svobodný ve španělštině a francouzštině) a office (kancelář v angličtině).

Na začátku roku 2014 podporoval LibreOffice 104 jazyků, kterými hovořilo 4,69 mld. lidí, což bylo mezi kancelářskými balíky prvenství jak v počtu jazyků, tak v počtu mluvčích.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

LibreOffice Impress 3.3.0

28. září 2010 skupina vývojářů opustila projekt OpenOffice.org a založila skupinu The Document Foundation, která převzala vývoj kancelářského balíku pod dočasným názvem LibreOffice. The Document Foundation vznikla z obav, že Oracle Corporation zruší projekt OpenOffice.org, stejně jako se stalo s OpenSolaris.

Oracle bylo pozváno, aby se stalo členem The Document Foundation, a doufalo se, že značku OpenOffice.org projektu daruje.[3] Oracle ovšem projekt zamítl a požadoval, aby členové představenstva OpenOffice.org, kteří se podíleli na LibreOffice, rezignovali. Na konci října 2010 opustilo OpenOffice.org 33 vývojářů a přidružili se k The Document Foundation.[4][5][6] Tím vznikla definitivně další paralelní větev vývoje (fork) OpenOffice.org.

Projekt Go-oo byl zrušen ve prospěch LibreOffice.[7] Zvláštní funkce kancelářského balíku byly včleněny do LibreOffice. Očekává se, že zvláštní funkce z jiných odnoží OpenOffice.org budou také včleněny do LibreOffice.[8][9]

20. ledna 2011 se Pardus stal první distribucí Linuxu, jež obsahuje LibreOffice jako výchozí kancelářský balík.[10] Firmy Canonical, Novell a Red Hat oznámily, že LibreOffice zahrnou jako výchozí kancelářský balík do svých operačních systémů.[5] LibreOffice se tak ve verzi 3.3 objevil na jaře 2011 v nových vydáních Ubuntu 11.04[11] a openSUSE 11.4.[12]

Vydávání nových verzí[editovat | editovat zdroj]

Nové hlavní verze LibreOffice jsou vydávány jednou za půl roku, které jsou následovány 6 až 7 opravnými verzemi vycházejícími v přibližně měsíčních intervalech, souběžně tak vychází verze dvou řad. Protože se vydávání řídí předem daným časovým plánem, mohou první vydání obsahovat více chyb a pro nasazení vyžadující spolehlivost (jako firemní nasazení) jsou doporučována první či druhá opravná vydání.

Verze 3.3 a 3.4[editovat | editovat zdroj]

První veřejně dostupná verze LibreOffice byla LibreOffice 3.3.0 beta 1, vydaná 28. září 2010. První stabilní verze, 3.3.0, vyšla 25. ledna 2011. Od června 2011 byly vydávány verze dvou řad, 3.3 a 3.4.

Verze 3.5[editovat | editovat zdroj]

Verze 3.5.0, první v další řadě, byla vydána 14. února 2012. Mezi obecnými změnami jsou například nový způsob šifrování souborů AES, možnost vkládání multimédií jako odkaz, nový způsob míchání barev, import souborů Microsoft Visio, podpora pro Javu verze 7 nebo upravené nástrojové lišty a úchyty objektů.

Ve Writeru bylo přepracováno rozhraní pro úpravu záhlaví a zápatí a zobrazování zalomení stránky a byl vylepšen import formátů RTF a DOCX. V Calcu je novinkou víceřádkové vstupní pole, zvýšení maximálního počtu listů, vylepšené okno filtru, neomezený počet podmínek pro podmíněné formátování a nové funkce a vyhlazování odpovídající standardu ODF 1.2. V modulu Base přibyl ovladač pro PostgreSQL.

Bylo také odstraněno značné množství nepoužívaného kódu. Pro Windows je nově k dispozici standardní instalátor.[13]

Verze 3.6[editovat | editovat zdroj]

První verze další řady, 3.6.0, byla vydána 8. srpna 2012 a pokračovala v nastoleném trendu postupného vylepšování a oprav chyb. Od této verze je možný import kreseb z CorelDraw, škálování obrázků je nově prováděno algoritmem Lanczos a při exportu do PDF lze vložit vodoznak. V uživatelském rozhraní byla zjednodušena pravítka a vzhled byl lépe přizpůsoben vzhledu systému.[14]

Ve Writeru je možné nevkládat mezeru mezi odstavce stejného stylu, upraveno bylo formátování pomocí štětečku, ve stavovém řádku se zobrazuje počet slov a podporovány jsou objekty SmartArt. Calc přinesl přepracované podmíněné formátování včetně podpory pro barevné datové pruhy, vylepšený import a export formátu CSV (lze exportovat vzorce místo hodnot), přibyly volby do místní nabídky a některé dosud neimplementované funkce ODF. Do Impressu byla přidána možnost širokoúhlé prezentace a nové šablony.[15]

Verze 4.0[editovat | editovat zdroj]

Další verze, vydaná na začátku roku 2013, byla z důvodu změn API označena jako 4.0. Nově v ní byl zahrnut dialog pro komprimaci obrázků, vyhlazené zobrazování obrázků, přepracovaný správce šablon, možnost použití motivů Personas a zavedeny byly skryté styly. Odstraněna byla podpora starých formátů souboru pro StarOffice. Ve Writeru bylo možné přidávat komentáře také k částem textu, přibyl náhled stylů a možnost mít různý obsah záhlaví a zápatí na první stránce. Přidána byla také podpora pro tvorbu želví grafiky prostřednictvím programovacího jazyka LibreLogo.[16] V Calcu bylo nově možné nastavit, zda se budou při otevírání souboru přepočítávat vzorce, byly doplněny další vlastnosti podmíněného formátování a přidáno několik funkcí. Přidán byl importní filtr pro soubory z programu Microsoft Publisher a doplněna byla podpora dalších verzí souborů z Microsoft Visio.[17]

Verze 4.1[editovat | editovat zdroj]

První verze řady 4.1 byla zveřejněna 25. července 2013. V ní byla v experimentálním režimu k dispozici postranní lišta převzatá z Apache OpenOffice, verze přinesla také možnost vkládat písma do souborů s dokumenty a drobné změny v uživatelském rozhraní. Ve Writeru bylo přidáno otáčení obrázků a vylepšeny komentáře, do Calcu bylo doplněno několik funkcí standardu ODF, podpora pro funkce Excelu 2013 a stupňový typ čáry v grafech. V Impressu bylo novinkou vytváření prezentace ze sady obrázků a v modulu Math se objevil ukotvený panel s prvky. Pokračovala postupná úprava dialogů a opět byla zlepšena schopnost importu a exportu formátů Microsoft Office.[18]

Data vydání[editovat | editovat zdroj]

x.y.0 x.y.1 x.y.2 x.y.3 x.y.4 x.y.5 x.y.6 x.y.7
3.3 25. ledna 2011[19] 23. února 2011 22. března 2011 16. června 2011[20] 17. srpna 2011[21]
3.4 3. června 2011 1. července 2011[22] 1. srpna 2011[23] 31. srpna 2011[24] 9. listopadu 2011[25] 16. ledna 2012[26] 22. března 2012[27]
3.5 14. února 2012[28] 15. března 2012[29] 5. dubna 2012 2. května 2012 30. května 2012 11. července 2012 15. srpna 2012 18. října 2012
3.6 8. srpna 2012 29. srpna 2012 4. října 2012 1. listopadu 2012 5. prosince 2012 30. ledna 2013 11. dubna 2013 18. července 2013
4.0 7. února 2013 6. března 2013 4. dubna 2013 9. května 2013 19. června 2013 22. srpna 2013 24. října 2013
4.1 25. července 2013 29. srpna 2013 4. října 2013 1. listopadu 2013 18. prosince 2013
4.2 30. ledna 2014

LibreOffice v ČR[editovat | editovat zdroj]

Přijímání dokumentů LibreOffice na úřadech veřejné správy viz heslo: OpenDocument[editovat | editovat zdroj]

Nasazení LibreOffice na úřadech veřejné správy[editovat | editovat zdroj]

V souvislosti s ukončením podpory Windows XP migroval na začátku roku 2014 na LibreOffice a Mozilla Thunderbird Úřad městské části Praha – Velká Chuchle.[30]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b http://www.libreoffice.org/download/
  2. a b c http://www.openoffice.cz/novinky/libreoffice-podporuje-nejvice-jazyku
  3. OpenOffice.org Community announces The Document Foundation [online]. The Document Foundation, 28 September 2010, [cit. 2010-10-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Ricky."And So The Exodus Begins – 33 Developers Leave OpenOffice.org", Digitizor. Ověřeno k 1 November 2010. 
  5. a b COLLINS, Barry. OpenOffice group breaks away from Oracle [online]. PC Pro, [cit. 2010-09-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. CLARKE, Gavin. OpenOffice files Oracle divorce papers [online]. The Register, [cit. 2010-09-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Go-oo homepage
  8. The Document Foundation FAQ [online]. The Document Foundation, 28 September 2010, [cit. 2010-10-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. EDGE, Jake. Michael Meeks talks about LibreOffice and the Document Foundation [online]. Linux Weekly News, 28 September 2010. Dostupné online. (anglicky) 
  10. pardus 2011 Beta Recenze – nejvíce vzrušující distro roku?
  11. BOŘÁNEK, Roman. Recenze Ubuntu 11.04 Natty Narwhal. LinuxEXPRES [online]. 2011-04-28 [cit. 2011-06-28]. Dostupné online. ISSN 1801-3996.  
  12. JELÍNEK, Lukáš. Recenze openSUSE 11.4. LinuxEXPRES [online]. 2011-03-10 [cit. 2011-06-28]. Dostupné online. ISSN 1801-3996.  
  13. VALACH, Petr. Nové vlastnosti LibreOffice 3.5 – máte se na co těšit. OpenOffice.cz [online]. 2012-02-07 [cit. 2012-02-19]. Dostupné online. ISSN 1214-9608?.  
  14. VALACH, Petr. Nové vlastnosti LibreOffice 3.6 v novém kabátě (1) – vzhled a chyby. OpenOffice.cz [online]. 2012-08-02 [cit. 2012-08-09]. Dostupné online. ISSN 1214-9608.  
  15. VALACH, Petr. Nové vlastnosti LibreOffice 3.6 v novém kabátě (2) – Vylepšení ergonomie a přidání nových funkcí. OpenOffice.cz [online]. 2012-08-06 [cit. 2012-08-09]. Dostupné online. ISSN 1214-9608.  
  16. VALACH, Petr. LibreOffice 4 je tady (1) – obecná vylepšení a Writer. OpenOffice.cz [online]. 2013-02-06 [cit. 2012-04-07]. Dostupné online. ISSN 1214-9608.  
  17. VALACH, Petr. LibreOffice je tady (2) – Calc, Draw, Impres a návod na instalaci. OpenOffice.cz [online]. 2013-02-11 [cit. 2012-04-07]. Dostupné online. ISSN 1214-9608.  
  18. VALACH, Petr. LibreOffice 4.1 – na cestě k profesionalitě. OpenOffice.cz [online]. 2013-08-12 [cit. 2013-09-22]. Dostupné online. ISSN 1214-9608.  
  19. The Document Foundation launches LibreOffice 3.3
  20. Italo Vignoli. LibreOffice 3.3.3 is ready for download. The Document Foundation Blog [online]. 2011-06-16 [cit. 2011-06-28]. Dostupné online.  (anglicky) 
  21. Florian Effenberger. LibreOffice 3.3.4 is Ready for Download. The Document Foundation Blog [online]. 2011-08-17 [cit. 2011-09-05]. Dostupné online.  (anglicky) 
  22. Italo Vignoli. LibreOffice 3.4.1 provides stable new features for every user. The Document Foundation Blog [online]. 2011-07-01 [cit. 2011-07-02]. Dostupné online.  (anglicky) 
  23. Italo Vignoli. LibreOffice 3.4.2 for enterprise users. The Document Foundation Blog [online]. 2011-08-01 [cit. 2011-09-05]. Dostupné online.  (anglicky) 
  24. Italo Vignoli. The Document Foundation announces LibreOffice 3.4.3. The Document Foundation Blog [online]. 2011-08-31 [cit. 2011-09-05]. Dostupné online.  (anglicky) 
  25. Italo Vignoli. The Document Foundation announces LibreOffice 3.4.4. The Document Foundation Blog [online]. 2011-11-09 [cit. 2011-11-13]. Dostupné online.  (anglicky) 
  26. Florian Effenberger. The Document Foundation announces LibreOffice 3.4.5. The Document Foundation Blog [online]. 2012-01-16 [cit. 2012-01-16]. Dostupné online.  (anglicky) 
  27. VIGNOLI, Italo. TDF announces LibreOffice 3.4.6. The Document Foundation Blog [online]. 2012-03-22 [cit. 2012-03-22]. Dostupné online.  (anglicky) 
  28. Albert Ryba. LibreOffice 3.5 přinášejí masivní množství novinek. ICT manažer [online]. 2012-02-15 [cit. 2012-02-18]. Dostupné online.  (česky) 
  29. VIGNOLI, Italo. LibreOffice 3.5.1 provides additional security and stability. The Document Foundation Blog [online]. 2012-03-15 [cit. 2012-03-22]. Dostupné online.  (anglicky) 
  30. Petr Valach. Pavel Kováč (ÚMČ Praha – Velká Chuchle): Obavy z narušení chodu úřadu migrací na opensource jsou mylné. OpenOffice.cz [online]. 2014-04-09 [cit. 2014-04-11]. Dostupné online.  (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]