Narval

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o arktickém kytovci. O francouzské ponorce pojednává článek Narval (ponorka).

Wikipedie:Jak číst taxobox Narval jednorohý

Narvalové v moři
Narvalové v moři
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: kytovci (Cetacea)
Čeleď: narvalovití (Monodontidae)
Rod: narval (Monodon)
Linné, 1758
Binomické jméno
Monodon monoceros
Linné, 1758
Narwhal distribution map.png
Sesterská skupina
Delphinapterinae
(běluha severní + Denebola brachycephala)

Narval jednorohý (Monodon monoceros) je menší ozubený kytovec, jediný žijící zástupce rodu narval a jeden ze dvou žijících zástupců čeledi narvalovití (druhým je běluha severní). Žije v mořích okolo severního polárního kruhu. Lidově bývá často nazýván „mořský jednorožec“. Tento poetický název je ovšem stejně jako jeho nejoblíbenější druhové jméno zavádějící - jeho slavný roh je ve skutečnosti zub, protažený řezák horní čelisti.

Alternativní jména[editovat | editovat zdroj]

  • Vědecká
    • Ceratodon monoceros
    • Tachinices megacephalus
  • Česká
    • narval jednozubý
    • zoboun jednorožec

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o jednoho z kytovců, kteří žijí v severních polárních oblastech celoročně, ne jen v době léta. Vyskytují se převážně na rozhraní Severního ledového oceánu a Atlantiku a v ruských oblastech Arktidy. Jelikož je jejich výskyt limitován na oblast mimo souvislou ledovou pokrývku, mění se rozsah jeho výskytu v závislosti na ní.

V průběhu roku narvalové migrují: v létě se pohybují poblíž pobřeží, v zimě se stahují do hlubších hustě zaledněných oblastí, často se vydávají překvapivě daleko pod souvislou ledovou pokrývku, přičemž k dýchání využívají občasně se vyskytující díry.

Aktuální celková populace se odhaduje na cca 50 tisíc kusů.[2]

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Skutečná rarita: lebka narvala se dvěma plně vyvinutými kly

Tělo samce narvala jednorohého dosahuje délky až 6 m a může vážit až 1,6 tuny, výjimečně i 1,8 tuny, samice je menší a dorůstá maximálně 5 metrů a hmotnosti 1 tuna. Mláďata jsou téměř černá, dospělci šedobílí s tmavými skvrnami na hřbetě, které s postupujícím stářím blednou. Samce poznáme podle jejich charakteristického spirálově stáčeného klu, který dosahuje délky až 2,5 m. Samice mají kel také, ale není u nich nikdy tak dlouhý a vyvinutý jako u samců. Samci jsou mohutnější než samice:

Kel[editovat | editovat zdroj]

Narvala proslavil jeho „roh“, ve skutečnosti kel. Je to jeden ze dvou řezáků horní čelisti, který je horizontálně protažený do délky až přes 2,5 metru. Řezáky má narval pochopitelně dva, pravý ale obvykle zůstává normální a v kel se vyvíjí jen levý. Výjimečně se ale vyskytují jedinci, u kterých k zakrnění nedojde. Prášku z rozdrceného klu byly dříve (a částečně ještě někdy jsou) připisovány magické a léčivé vlastnosti (zejména v oblasti mužské potence), proto byl narval masově loven, v současné době už zájem opadl a ač lov ještě pokračuje, nemá už takovou intenzitu.

Odborníci nebyli schopní odpovědět na otázku, k čemu vlastně tento kel slouží, byť za účelem odhalení jeho důležité funkce vytvořili spousty teorií, někdy dost bizarních. Dlouho byl rozšířený názor, že kel se používá v milostných soubojích. To ovšem vždy popírali Eskymáci, kteří narvaly dobře znají, protože tato zvířata tradičně loví. Dnes vědci přijímají názor, že Eskymáci mají pravdu, a jsou si již téměř jisti, že roh je vysoce citlivým čidlem, který pomáhá narvalovi orientovat se pod vodou. Může tak najít místa se slabým ledem, který může (hlavou, ne klem) prorazit a hledat kořist.[2]

Způsob života[editovat | editovat zdroj]

Narvalové žijí v malých skupinách (stádech), v nichž je více samců a samic pohromadě. Po 14 až 15 měsíční březosti se rodí obvykle 1 mládě, o které pečuje po dlouhou dobu matka. Mládě kojí až do věku 2 let. Živí se především rybami a dalšími drobnými mořskými živočichy.

Popularita[editovat | editovat zdroj]

Narval se usídlil i v heraldice, je součástí velkých znaků Severozápadních teritorií (v podobě dvou narvalů stojících na ocase na štítě) i Nunavutu (kde je spolu se sobem nosičem štítu).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.iucnredlist.org/apps/redlist/details/13704/0
  2. a b http://www.osel.cz/index.php?clanek=1602

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]