Narval

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o arktickém kytovci. O francouzské ponorce pojednává článek Narval (ponorka).

Wikipedie:Jak číst taxobox Narval jednorohý

Narvalové v moři
Narvalové v moři
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: kytovci (Cetacea)
Čeleď: narvalovití (Monodontidae)
Rod: narval (Monodon)
Linné, 1758
Binomické jméno
Monodon monoceros
Linné, 1758
Narwhal distribution map.png
Sesterská skupina
Delphinapterinae
(běluha severní + Denebola brachycephala)

Narval jednorohý (Monodon monoceros) je menší ozubený kytovec, jediný žijící zástupce rodu narval a jeden ze dvou žijících zástupců čeledi narvalovití (druhým je běluha severní). Žije v mořích okolo severního polárního kruhu. Lidově bývá často nazýván „mořský jednorožec“. Tento poetický název je ovšem stejně jako jeho nejoblíbenější druhové jméno zavádějící - jeho slavný roh je ve skutečnosti zub, protažený levý špičák horní čelisti.[2]

Alternativní jména[editovat | editovat zdroj]

  • Vědecká
    • Ceratodon monoceros
    • Tachinices megacephalus
  • Česká
    • narval jednozubý
    • zoboun jednorožec

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o jednoho z kytovců, kteří žijí v severních polárních oblastech celoročně, ne jen v době léta. Vyskytují se převážně na rozhraní Severního ledového oceánu a Atlantiku a v ruských oblastech Arktidy. Jelikož je jejich výskyt limitován na oblast mimo souvislou ledovou pokrývku, mění se rozsah jeho výskytu v závislosti na ní.

V průběhu roku narvalové migrují: v létě se pohybují poblíž pobřeží, v zimě se stahují do hlubších hustě zaledněných oblastí, často se vydávají překvapivě daleko pod souvislou ledovou pokrývku, přičemž k dýchání využívají občasně se vyskytující díry.

Aktuální celková populace se odhaduje na cca 50 tisíc kusů.[3]

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Skutečná rarita: lebka narvala se dvěma plně vyvinutými kly

Tělo samce narvala jednorohého dosahuje délky až 6 m a může vážit až 1,6 tuny, výjimečně i 1,8 tuny, samice je menší a dorůstá maximálně 5 metrů a hmotnosti 1 tuna. Mláďata jsou téměř černá, dospělci šedobílí s tmavými skvrnami na hřbetě, které s postupujícím stářím blednou. Samci jsou mohutnější než samice.[4]

Kel[editovat | editovat zdroj]

Narvala proslavil jeho „roh“, ve skutečnosti kel. Je to levý špičák horní čelisti,[2] který je horizontálně protažený do délky až přes 2,5 metru. Spirálovitě stočené kly jsou vyvinuty zejména u samců a pouze u 15% samic se vyvíjejí kly menších rozměrů. Pravý špičák zpravidla zakrní a dále se nevyvíjí, pouze zhruba u 2 z 1000 samců se vyvíjejí oba horní špičáky obdobně. Prášku z rozdrceného klu byly dříve (a částečně ještě někdy jsou) připisovány magické a léčivé vlastnosti (zejména v oblasti mužské potence), proto byl narval masově loven, v současné době už zájem opadl a ač lov ještě pokračuje, nemá už takovou intenzitu.

Odborníci nebyli schopní odpovědět na otázku, k čemu vlastně tento kel slouží, byť za účelem odhalení jeho důležité funkce vytvořili spousty teorií, někdy dost bizarních. Dlouho byl rozšířený názor, že kel se používá v milostných soubojích. To ovšem vždy popírali Eskymáci, kteří narvaly dobře znají, protože tato zvířata tradičně loví. Dnes vědci přijímají názor, že Eskymáci mají pravdu, a jsou si již téměř jisti, že roh je vysoce citlivým čidlem, který pomáhá narvalovi odhadnout koncentraci soli [5] a orientovat se pod vodou. Může tak najít místa s tajícím ledem, který může hlavou (ne klem) prorazit. Jako každý vodní savec, potřebuje i narval otvory v ledu k pravidelným nádechům nad vodní hladinou.[3]

Způsob života[editovat | editovat zdroj]

Narvalové žijí v malých skupinách (stádech), v nichž je více samců a samic pohromadě. Po 14 až 15 měsíční březosti se rodí obvykle 1 mládě, o které pečuje po dlouhou dobu matka. Mládě kojí až do věku 2 let. Živí se především rybami a dalšími drobnými mořskými živočichy.

Popularita[editovat | editovat zdroj]

Narval se usídlil i v heraldice, je součástí velkých znaků Severozápadních teritorií (v podobě dvou narvalů stojících na ocase na štítě) i Nunavutu (kde je spolu se sobem nosičem štítu).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.iucnredlist.org/apps/redlist/details/13704/0
  2. a b NWEEIA, Martin T.. Vestigial Tooth Anatomy and Tusk Nomenclature for Monodon Monoceros [online]. . Dostupné online.  
  3. a b Tajemství narvalího klu bylo odhaleno [online]. . Dostupné online.  
  4. It's Sensitive. Really. [online]. . Dostupné online.  
  5. Sensory ability in the narwhal tooth organ system [online]. . Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]