Země Františka Josefa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Země Františka Josefa
Земля Франца-Иосифа
Map of Franz Josef Land-en.svg
Mapa souostroví Františka Josefa
Geografie

Poloha:
Plocha: 16 134
Počet ostrovů: 191
Časové pásmo: UTC+4
Hlavní ostrov: Jiřího země
Země
Stát: Rusko Rusko
Provincie: Archangelská oblast
Obyvatelstvo

Země Františka Josefa (rusky Земля Франца-Иосифа) je souostroví v Severním ledovém oceánu, na severním okraji Barentsova moře. Jde o nejsevernější část Evropymys Fligeli na Rudolfově ostrově se nachází na 81°51′ s. š. (920 km od severního pólu). Souostroví je tvořeno 191 ostrovy s celkovou plochou 16 100 km² – největšími ostrovy jsou Jiřího země, Zemlja Viľčeka, Alexandřina země, ostrov Graham Bell. Ostrovy jsou silně zaledněné, nejvyšší bod dosahuje nadmořské výšky 735 m (na Zemlji Viľčeka).

Zemi Františka Josefa objevila a pojmenovala v roce 1873 rakousko-uherská polární expedice Carla Weyprechta. Jednalo se však o soukromou expedici, a proto se souostroví nestalo součástí Rakouska-Uherska. V roce 1926 byly ostrovy připojeny k Sovětskému svazu. V současném administrativním členění Ruska náleží do Archangelské oblasti.

Souostroví není trvale obydleno. Na Alexandřině zemi byla instalována meteorologická stanice Nagurskoje a na ostrově Hejsa se nachází geofyzikální laboratoř z roku 1957.

Obsazování ostrova Ruskem[editovat | editovat zdroj]

  • 1914 Isljamov Ischak Ibragimovič přijel se svou výpravou na ostrovy a prohlásil je za ruské území.
  • 1929 Na ostrově Gukeva byla pro ruské polárníky postavena první vědecká stanice.
  • 1936 Na ostrově Rudolfa byla základna pro letadla při letecké výpravě na severní pól. Bylo použito letadlo ANT-6. Poté na ostrově byla založena trvalá polární stanice.
  • 1950-1960 Na ostrovech Graham Bela a Země Alexandy sídlili vojáci, kteří měli za úkol sledovat vzdušný prostor.
  • Po rozpadu SSSR byla většina objektů na ostrově opuštěna.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Na ostrově dočasně bydlí jen průzkumníci, pohraničníci a vojáci. Na ostrově Hejsa byla v roce 2005 zřízena nejsevernější pošta světa. Otevírací doba je jedna hodina denně. Po částečném odchodu lidí z ostrova po rozpadu SSSR zůstalo na ostrově přibližně 250 000 barelů s palivem a dalších milion prázdných. V dnešní době tyto odpady ohrožují zdejší přírodu.

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Většinu pevniny tvoří pískovec a vápenec jejichž vrstva je překryta u povrchu čedičem do hloubky 20-30m. Na mysu Flora se vyskytuje také hnědé uhlí a na ostrovech se mohou vyskytovat také titan, vanad, yttrium, scandium a thorium.

Hydrologie[editovat | editovat zdroj]

Většina ostrovů je pokrytá ledovcem, na ostatních místech jsou jezera. Ledovce pokrývají 87 % plochy pevniny. Led je silný 100-500m. Najzajímavější ledovce najdeme na jihovýchodě a východě každého ostrova. Kvůli globálnímu oteplování ale ledovce rychle ubývájí a do roku 2300 by mohly zmizet úplně.

Podnebí[editovat | editovat zdroj]

Polární, oceánské, s velmi krátkým létem (do 1 měsíce) během kterého teploty jen výjimečně dosahují 5°C a více. Oblačnost je celoročně vysoká. Zatímco během léta je teplota stálá a téměř neměnná (-2°C až 5°C po celý měsíc) v zimě se mohou velmi prudce střídat teplejší dny s teplotou okolo -5°C s těmi o mnoho studenějšími, kdy průměrná denní teplota klesna až k −30°C.

Země Františka Josefa – podnebí
Měsíc leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Rok
Nejvyšší teplota [°C] -2 -3 -5 -1 2 2 4 3 2 0 -1 -3 4
Průměrné maximum [°C] -19,4 -19,8 -19,7 -15,9 -6,7 0 1,9 1,3 -1,3 -8,3 -14 -19 -10,1
Průměrná teplota [°C] -22,7 -23,1 -23 -18,8 -8,8 -1,4 0,7 0,1 -2,7 -10,3 -17 -22,1 -12,4
Průměrné minimum [°C] -26 -26,4 -26,7 -21,8 -10,9 -2,8 0,3 0,9 -4,1 -12,6 -20 -25,2 -14,8
Nejnižší teplota [°C] -30 -33 -33 -28 -15 -5 -1 -2 -5 -14 -23 -28 -33
Srážky [mm] 30 28 19 16 12 10 17 21 25 21 21 18 238
Zdroj: Srážky, průměrné minimum, průměrné maximum, průměrná teplota, Nejnižší a nejvyšší každoroční teplota během posledních 5 let.

Flora a fauna[editovat | editovat zdroj]

Převládají mechy a lišejníky na ostrovech se také vyskytují zakrslá vrba, polární mák, lomikámen a chudina. Na souši žijí lední medvědi a polární lišky. V okolním moři žijí mroži, běluchy, tuleni a narvalové. Ptáku zde žije poměrně dost, předevšim: alkounovití, racci a alky.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Земля Франца-Иосифа na ruské Wikipedii.