Chudina vždyzelená

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Chudina vždyzelená

Chudina vždyzelená (Draba aizoides)
Chudina vždyzelená (Draba aizoides)
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: brukvotvaré (Brassicales)
Čeleď: brukvovité (Brassicaceae)
Rod: chudina (Draba)
Binomické jméno
Draba aizoides
L.
Synonyma
  • Draba lutea [1]

Chudina vždyzelená (Draba aizoides) je nevysoká, vytrvalá, trsnatá, z jara žlutě kvetoucí, převážně horská bylina; v ČR neroste.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Evropský druh který osídluje převážně horské oblasti. Vyrůstá v Pyrenejích, Alpách, Vogézách, Apeninách, Karpatech a na Balkáně. V České republice se nevyskytuje, nejblíže je k vidění na SlovenskuMalých Karpatech, Malé a Velké Fatře, Nízkých a Vysokých Tatrách a na Muráňské planině.

Roste nejčastěji na dobře osluněných skalách tvořených vápenci nebo dolomity od submontánního do alpínského stupně. Vyrůstá v kamenitých sutinách nebo skalních štěrbinách a na římsách. Rostliny vyskytující se v nižších polohách si vybírají k růstu místa polostinná.[2][3]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Vytrvalá rostlina vytvářející husté, tmavě zelené polštářovité trsy až 25 cm široké, nevyrůstá do větší výše než 10 cm. V kulovitých růžicích rostou tuhé kožovité listy dlouhé okolo 2 cm, jsou čárkovité kopinaté, u báze rozšířené a na konci zašpičatělé a porostlé drobnými ostnitě brvitými chlupy.

Z růžice vyrůstá bezlistý lysý stvol dosahující výšky 10 cm s hroznem 4 až 18 zlatožlutých vonných květů ve velikosti od 8 do 12 mm. Čtyřčetné květy rostou na přímo odstávajících stopkách. Kalich je dlouhý 3 až 4,5 mm, kratší obráceně vejčité korunní plátky jsou mírně vykrojeny, šest tyčinek je zhruba stejně dlouhých jako okvětí. Rozkvétají od dubna do června, opylovány jsou drobným hmyzem nebo autogamicky.

Stopky i stvol se při zrání plodů prodlužují. Plody jsou 6 až 12 mm dlouhé, úzce eliptické, lysé šešule na dlouhých stopkách s drobnými semeny. Ploidie 2n = 16.[2][3][4][5]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Chudina vždyzelená, považována za glaciální relikt, se vyskytuje ve dvou uznávaných poddruzích:

  • Draba aizoides L. subsp. aizoides
  • Draba aizoides L. subsp. beckeri (A. Kern.) Hörandl et Gutermann a v mnoha varietách, např. affinis, carpatica, lasiocarpa, montana.[6]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Pro svůj vzhled a vytrvalost je oblíbenou půdopokryvnou rostlinou do skalek. Vyžaduje propustnou štěrkovitou půdu a v zimním období klidu poměrně sucho. Dobře se množí na jaře výsevem semen nebo po odkvětu dělením trsů. S ohledem na svůj přirozený výskyt v převážně nelehce dostupných místech není další setrvání chudiny vždyzelené ve volné přírodě ohroženo.[2][7]

Kategorie Draba aizoides ve Wikimedia Commons

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BioLib.cz – Draba aizoides (Chudina vždyzelená) [online]. BioLib.cz, [cit. 2013-02-15]. Dostupné online.  
  2. a b c DÍTĚ, Daniel. BOTANY.cz: Chudina vždyzelená [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 29.08.2011, [cit. 2013-02-15]. Dostupné online. (slovensky) 
  3. a b AtlasRostlin.cz: Chudina vždyzelená [online]. Tiscali media, a.s., Praha, [cit. 2013-02-15]. Dostupné online. (česky) 
  4. Wilde planten: Draba aizoides [online]. Wilde planten in Nederland en België, [cit. 2013-02-15]. Dostupné online. (nizozemsky) 
  5. Felsenhungerblümchen [online]. Ministerium für Kultus, Jugend und Sport, Stuttgart, DE, [cit. 2013-02-15]. Dostupné online. (německy) 
  6. HÖRANDL, Elvira; GUTERMANN, Walter. Draba aizoides subsp. beckeri ein Endemit der östlichsten Alpen und Kleinen Karpaten [online]. Verlag Ferdinand Berger & Söhne Ges.m.b.H., Horn, AT, rev. 26.04.1994, [cit. 2013-02-15]. Dostupné online. (německy) 
  7. Katalog rostlin – Draba aizoides [online]. Chládek - Zahradnické centrum, Praha 6, [cit. 2013-02-15]. Dostupné online. (česky)