Severní pól

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Severní polokoule - pól
(1) Severní pól
(2) Severní magnetický pól
(3) Severní geomagnetický pól
(4) Severní pól nedostupnosti
Topografie Severního pólu

Severní pól na Zemi je místo, kde zemská osa protíná zemský povrch, a ze kterého se navíc Země při pohledu dolů jeví, jako by se otáčela proti směru hodinových ručiček. Severní pól se nachází přibližně uprostřed Severního ledového oceánu. Geografický severní pól je situován na 90° zemské šířky.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První výprava na dobytí a prozkoumání severního pólu podniknuta roku 1871 byla vedena Charlesem Francisem Hallem pod patronací Američanů. Výprava nesla označení Polaris expedition (Polární expedice) a skončila katastrofou.

Další expedice v dubnu 1895 byla vedena Fridtjofem Nansenem. Expedice dosáhla 86° 14´ severní šířky.

První prokazatelné dosažení severního pólu se podařilo 12. května 1926 posádce vzducholodi Norge. Předchozí výpravy (Frederick Cook 1908, Robert Edwin Peary 1909 a Richard Byrd 1926 - letěl k pólu letadlem jen několik dnů před Norge) nemají dosažení pólu dostatečně prokázáno. Především Peary byl dlouho pokládán za prvního pokořitele severního pólu, ke kterému mělo dojít 6. dubna 1909, výzkumy v 80. a 90. letech minulého století ovšem jeho úspěch zpochybnily. Prvním Čechem na severním pólu byl v roce 1928 František Běhounek, který nad pólem přeletěl ve vzducholodi Italia.

Kromě severního pólu geografického ještě existuje severní pól magnetický.

Klima[editovat | editovat zdroj]

Animace zalednění Severního pólu v letech 1990-1999
Zalednění v roce 1990
Zalednění v roce 1999

Severní pól je výrazně teplejší než jižní pól, protože se nachází na úrovni hladiny moře uprostřed severního oceánu (velké množství vody vytváří velkou tepelnou setrvačnost), než v případě, že by se povrch nacházel ve velké nadmořské výšce na kontinentu.

Zimní (lednové) teploty na severním pólu se pohybují v rozmezí od asi -43 °C (-45 °F) do -26 °C (-15 °F), v průměru -34 °C (-30 °F). Letní teploty (v červnu, červenci a srpnu), se pohybují kolem bodu mrazu (0 °C, 32 °F) [1].

Mocnost (tloušťka) ledu na severním pólu se pohybuje kolem dvou až tří metrů tloušťky [2] , a je značně proměnlivá vlivem posuvu ledových ker, jejich zdvihu a poklesu, případně rozlomení a odkrytí vodní hladiny  [3]. Studie prokázaly, že průměrná tloušťka ledu se v posledních letech  [4] snížila. Mnozí to připisují vlivu globálního oteplování, i když tento závěr je značně sporný [3]. Některé odhady uvádějí, že během několika desítek let bude Severní ledový oceán v letních měsících úplně bez ledu [5].

Den a noc na pólu[editovat | editovat zdroj]

Na Severním pólu (v oblasti Severního polárního kruhu) je Slunce trvale nad obzorem v letních měsících a trvale pod horizontem během zimních měsíců. Východ Slunce nastává těsně před jarní rovnodennosti (19. březen), slunce pak během tří měsíců vystoupá do nejvyššího bodu nad obzorem (23,5° elevace) kdy dojde k letnímu slunovratu (21. červen) a následně Slunce klesá k obzoru, kdy dojde k jeho západu při podzimní rovnodennosti (24. září). Doba, kdy je Slunce trvale nad obzorem, se nazývá polární den, a doba, kdy je slunce pod obzorem, se nazývá polární noc.

Soumrak[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem k vysoké zeměpisné výšce dochází ke změně trvání soumraku oproti tomu, jak je znám ze středních zeměpisných výšek. Občanský soumrak trvá přibližně dva týdny před východem slunce a po západu slunce, námořní soumrak trvá přibližně pět týdnů před východem slunce a po západu slunce a astronomický soumrak trvá po dobu přibližně sedmi týdnů před východem slunce a po západu slunce.

Toto je způsobeno vlivem axiálního naklonění (23,5°) Země a její rotace kolem Slunce. Směr axiálního naklonění Země, stejně jako její úhel vzhledem k rovině oběžné dráhy Země kolem Slunce, zůstává téměř konstantní v průběhu roku (i v dlouhodobém období). Na severní polokouli v létě severní pól směřuje ke Slunci, v průběhu roku, jak se Země se pohybuje kolem Slunce, se severní pól postupně odvrací od Slunce až do zimních měsíců, zimního slunovratu, kdy je Severní pól trvale odvrácen od Slunce. Podobný stav je na Jižním pólu, ale s šestiměsíčním časovým rozdílem.

Teritorium Severního pólu

Čas[editovat | editovat zdroj]

Na většině míst na Zemi je místní čas určen podle zeměpisné délky tak, že denní doba je přibližně shodná a postavením slunce na obloze (v poledne je slunce přibližně na nejvyšším bodě v nadhlavníku). Severní pól (ale i jižní) je výjimkou v tomto uspořádání, neboť zeměpisné délky se zde limitně blíží nule. Slunce zde vychází a zapadá pouze jednou za rok ve všech zeměpisných délkách, tedy i ve všech časových pásmech. Pro Severní pól není určeno pevné časové pásmo a expedice může použít čas GMT nebo národní čas země, odkud expedice pochází.

Vzhledem k tomu, že se časová pásma na pólu limitně blíží nule, je oblíbenou kratochvílí na Severním pólu projití všech časových pásem.

Fauna a flóra[editovat | editovat zdroj]

I přes kruté podmínky zde žijí mořští a suchozemští savci a lidé. Žije zde polární liška, lední medvěd, polární vlk, tuleni a lachtani. Z vodních živočichů byl zaznamenán výskyt sasanek a neznámých druhů krevet. Množství fauny a flóry na Severním pólu v historickém vývoji Země podřízeno cirkumpolárnímu rozšíření živočichů.

Teritorium Severního pólu[editovat | editovat zdroj]

Podle mezinárodního práva žádná země v současné době nemá nárok na vlastnictví Severního pólu nebo oblasti Severního ledového oceánu, který jej obklopuje. Pět zemí v okolí Arktidy, Rusko, Kanada, Norsko, Dánsko (přes Grónsko) a Spojené státy (přes Aljašku), jsou omezeny vzdáleností 200 námořních mil (370 km) [6] od svého pobřeží, kterou si mohou nárokovat jako oblast svého vlivu a nároků. Za touto hranicí je prostor, který je spravován Mezinárodním úřadem pro mořské dno.

Při ratifikaci Úmluvy OSN o mořském právu se jednotlivé země zavázaly dodržovat toto ujednání. Norsko (ratifikovalo Úmluvu v roce 1996 [7])), Rusko (ratifikovalo v roce 1997 [7]), Kanada (ratifikovala v roce 2003 [7]) a Dánsko (ratifikovalo v roce 2004 [7]). Z toho vyplývá, že státy před zahájením aktivit v této oblasti musí doložit, že oblast zájmu spadá výlučně pod jejich svrchované území [8]. Oblast pólu je předpokládaným zdrojem surovin a některé státy (např. Rusko) se snaží pomocí sedimentů z mořského dna dokázat, že tyto geograficky patří k jejich území.

Výpravy na pól[editovat | editovat zdroj]

přehled výprav a expedic k severnímu pólu, dosažení pólu plavidly je uvedeno samostatně

den rok    dosažený bod    výprava (expedice) způsob
14. srpen 1553 72,00° N od Nové Země Sir Hugh Willoughby (Anglie) se společníky lodě Bona Esperanza a Bona Confidentia
červenec 1587 72,20° N od Grónska John Davis (Anglie) se společníky lodě Elisabeth, Ellen a Sunshine
červenec 1594 77,00° N od Nové Země Williem Barentz (Nizozemí) lodní výprava
17. červen 1596 80,18° N ze Špicberků Jacob van Heemskerck (Nizozemí) lodní výprava
16. červenec 1607 80,38° N ze Špicberků Henry Hudson (Británie) na lodi Hopewell
16. červenec 1766 80,47° N ze Špicberků Vasilij Čičagov (Rusko) na lodích Čičagov, Panov a Babajev
27. červenec 1773 80,80° N ze Špicberků Constantine Phipps (Británie) na lodích Racehorce a Carcass
1806 81,50° N ze Špicberků William Scoresby (Británie) loď Resolution
25. červenec 1827 82,75° N ze Špicberků William Scoresby (Británie) na saních z lodi Hecla
12. květen 1876 83,37° N z ostrova Ellesmere Albert Markham (Británie) na saních
1882 83,40° N z ostrova Ellesmere James Lockwood (Spojené státy) psí spřežení
8. duben 1895 86,22° N Fridtjof Nansen a Hjalmar Johansen (Norsko) psí spřežení, z lodi Fram
24. duben 1900 86,57° N od Země Františka Josefa Umberto Cagni (Itálie) psí spřežení (nepotvrzeno)
21. duben 1908 90,00° N Frederick Cook (Spojené státy) na saních (pouze domnělá pozice)
31. březen 1909 87,75° N z ostrova Ellesmere Robert Edwin Peary (Spojené státy) psí spřežení
88,00° N Robert Edwin Peary a 5 členů výpravy oficiálně přiznané prvenství i přes spornou polohu
6. duben 1909 90,00° N Robert Edwin Peary na saních
21.duben 1925 87,83° N ze Špicberků Roald Amundsen (Norsko) a Lincoln Ellsworth (Spojené státy) 2 letadla, ztroskotání při přistání
9. květen 1926 90,00° N ze Špicberků Richard Byrd (Spojené státy) s posádkou letecky
12.květen 1926 90,00° N Roald Amundsen (Norsko), Lincoln Ellsworth (Spojené státy) vzducholoď Norge, přelet Svalbard-Aljaška
21. květen 1937 89,43° N od Země Františka Josefa Ivan Papanin (Sovětský svaz) letecky, přistání, založení první arktické stanice
23. duben 1948 90,00° N Alexandr Kuzněcov (Sovětský svaz) a 23 dalších letecky, přistání, pěšky k pólu
9. květen 1949 90,00° N Vitalij Volovič (Sovětský svaz) letecky, seskok padákem
3. květen 1952 90,00° N Joseph O. Fletcher a William P. Benedict, piloti USAF letecky Douglas C-47 Skytrain, přistání
19. duben 1968 90,00° N Ralph Plaisted (Spojené státy) a 3 další letecky, sněžné skútry, návrat letecky
6.duben 1969 90,00° N Wally Herbert (Británie) a 3 další psí spřežení při přejezdu na trase Aljaška-Svalbard
1. květen 1978 90,00° N Noami Uemura (Japonsko) sólové dobytí pólu
10. květen 1993 90,00° N Miroslav Jakeš (Česko) s expedicí Malachov-Weber North Pole Light první Čech na pólu
25. duben 1996 90,00° N Miroslav Jakeš, Oldřich Bubák, Vilém Rudolf první česká polární expedice
2. květen 2007 78,50° N (Severní magnetický pól) expedice pořadu Top Gear automobily Toyota Hilux


Expedice cestovatele Williama Zieglera při dobývání Severního pólu v letech 1903-1905.
Expedice cestovatele Williama Zieglera při dobývání Severního pólu v letech 1903-1905.

Plavidla na severním pólu[editovat | editovat zdroj]

(přepis názvu lodě a jména kapitána podle anglického zápisu)

poř.  loď[9] kapitán datum rok stát palivo poznámka
(pořadí návštěvy)  (pořadí návštěvy)  (pořadí návštěvy) 
- USS Nautilus (ponorka) 3. srpen 1958 Spojené státy uran
1 Arktika (1) Jurij Kučijev (1) 17. srpen 1977   Sovětský svaz (1) uran
2 Sibir (1) Zigfrid Vibach (1) 25. květen 1987 Sovětský svaz (2) uran
3 Rossija (3) Anatolij Lamehov (1) 8. srpen 1990 Sovětský svaz (3) uran A
4 Sovětskij Sojuz (1) Anatolij Gorškovskij (1) 4. srpen 1991 Sovětský svaz (4) uran A, B
5 Oden (1) Anders Backman (1) 7. září 1991 Švédsko (1) nafta
6 Polarstern (1) Ernst-Peter Greve (1) 7. září 1991 Německo (1) nafta
7 Sovětskij Sojuz(2) Anatolij Gorškovskij (2) 13. červenec  1992 Rusko (5) uran A
8 Sovětskij Sojuz(3) Anatolij Gorškovskij (3) 23. srpen 1992 Rusko (6) uran A
9 Jamal (1) Andrej Smirnov (1) 21. červenec 1993 Rusko (7) uran A
10 Jamal (2) Andrej Smirnov (2) 8. srpen 1993 Rusko (8) uran A
11 Jamal (3) Andrej Smirnov (3) 30. srpen 1993 Rusko (9) uran A
12 Jamal (4) Andrej Smirnov (4) 21. červenec 1994 Rusko (10) uran A
13 Kapitan Dranicyn (1) Viktor Terechov (1) 21. červenec 1994 Rusko (11) nafta A
14 Jamal (5) Andrej Smirnov (5) 5. srpen 1994 Rusko (12) uran A
15 Jamal (6) Andrej Smirnov (6) 21. srpen 1994 Rusko (13) uran A
16 Louis S. St Laurent (1) Philip Grandy (1) 22. srpen 1994 Kanada (1) nafta B
17 Polar Sea (1) Lawson Brigham (1) 22. srpen 1994 Spojené státy (1) nafta B
18 Jamal (7) Andrej Smirnov (7) 12. červenec 1995 Rusko (14) uran A
19 Jamal (8) Andrej Smirnov (8) 28. červenec 1995 Rusko (15) uran A
20 Jamal (9) Andrej Smirnov (9) 12. červenec 1996 Rusko (16) uran A
21 Jamal (10) Andrej Smirnov (10) 27. červenec 1996 Rusko (17) uran A, B
22 Jamal (11) Andrej Smirnov (11) 14. srpen 1996 Rusko (18) uran A, B
23 Oden (2) Anders Backman (2) 10. září 1996 Švédsko (2) nafta
24 Sovětskij Sojuz(4) Stanislav Shmidt (1) 12. červenec 1997 Rusko (19) uran A
25 Sovětskij Sojuz(5) Stanislav Shmidt (2) 25. červenec 1997 Rusko (20) uran A
26 Sovětskij Sojuz(6) Jevgenij Bannikov (1) 10. červenec 1998 Rusko (21) uran A
27 Sovětskij Sojuz(7) Jevgenij Bannikov (2) 23. červenec 1998 Rusko (22) uran A
28 Jamal (12) Stanislav Rumancev (1) 25. červenec 1999 Rusko (23) uran A
29 Jamal (13) Alexandr Lembrik (1) 29. červenec 2000 Rusko (24) uran A
30 Jamal (14) Alexandr Lembrik (2) 11. srpen 2000 Rusko (25) uran A
31 Jamal (15) Alexandr Lembrik (3) 12. červenec 2001 Rusko (26) uran A
32 Jamal (16) Alexandr Lembrik (4) 24. červenec 2001 Rusko (27) uran A
33 Oden (3) Mats Johansen (1) 31. červenec 2001 Švédsko (3) nafta
34 Jamal (17) Alexandr Lembrik (5) 5. srpen 2001 Rusko (28) uran A
35 Jamal (18) Alexandr Lembrik (6) 23. srpen 2001 Rusko (29) uran A
36 Healy (1) David Vizneski (1) 6. září 2001 Spojené státy (2) nafta
37 Polarstern (2) Jurgen Keil (1) 6. září 2001 Německo (2) nafta
38 Jamal (19) Alexandr Lembrik (7) 11. červenec 2002 Rusko (30) uran A
39 Jamal (20) Alexandr Lembrik (8) 27. červenec 2002 Rusko (31) uran A
40 Jamal (21) Alexandr Lembrik (9) 12. srpen 2002 Rusko (32) uran A
41 Jamal (22) Alexandr Lembrik (10) 25. srpen 2002 Rusko (33) uran A
42 Jamal (23) Stanislav Rumancev (2) 25. červenec 2003 Rusko (34) uran A
43 Jamal (24) Stanislav Rumancev (3) 10. srpen 2003 Rusko (35) uran A
44 Jamal (25) Stanislav Rumancev (4) 24. srpen 2003 Rusko (36) uran A
45 Jamal (26) Alexandr Lembrik (11) 8. červenec 2004 Rusko (37) uran A
46 Jamal (27) Alexandr Lembrik (12) 21. červenec 2004 Rusko (38) uran A
47 Jamal (28) Alexandr Lembrik (13) 7. srpen 2004 Rusko (39) uran A
48 Jamal (29) Alexandr Lembrik (14) 28. srpen 2004 Rusko (40) uran A
49 Sovětskij Sojuz (8) Stanislav Shmidth (3) 7. září 2004 Rusko (41) uran
50 Oden (4) Tomas Årnellon (1) 7. září 2004 Švédsko (4) nafta
51 Vidar Viking (1) Jörgen Haave (1) 7. září 2004 Norsko (1) nafta
52 Jamal (30) Alexandr Lembrik (15) 11. září 2004 Rusko (42) uran A
53 Jamal (31) Stanislav Rumancev (5) 7. červenec 2005 Rusko (43) uran A
54 Jamal (32) Stanislav Rumancev (6) 20. červenec 2005 Rusko (40) uran A
55 Jamal (33) Stanislav Rumancev (7) 7. srpen 2005 Rusko (45) uran A
56 Jamal (34) Stanislav Rumancev (8) 19. srpen 2005 Rusko (46) uran A
57 Akademik Fjodorov (1) Michail Kalošin (1) 29. srpen 2005 Rusko (47) nafta C
58 Arktika (2) Dmitrij Lobusov (1) 1. září 2005 Rusko (48) uran
59 Jamal (35) Stanislav Rumancev (9) 1. září 2005 Rusko (49) uran A
60 Healy (2) Daniel Oliver (1) 12. září 2005 Spojené státy (3) nafta B
61 Oden (5) Tomas Årnellon (2) 12. září 2005 Švédsko (5) nafta B
62 Jamal(36) Alexandr Lembrik (16) 8. července 2006 Rusko (50) uran A
63 Jamal (37) Alexandr Lembrik (17) 19. července 2006 Rusko (51) uran A
64 Jamal (38) Alexandr Lembrik (18) 7. srpen 2006 Rusko (52) uran A
65 Jamal (39) Alexandr Lembrik (19) 18. srpen 2006 Rusko (53) uran A
66 Jamal (40) Stanislav Rumancev (10) 2. červenec 2007 Rusko (54) uran A
67 Jamal (41) Stanislav Rumancev (11) 14. červenec 2007 Rusko (55) uran A
68 Jamal (42) Stanislav Rumancev (12) 27. červenec 2007 Rusko (56) uran A
69 Rossija (2) Alexandr Spirin (1) 1. srpen 2007 Rusko (57) uran
70 Akademik Fjodorov (2) Michail Kalošin (2) 1. srpen 2007 Rusko (58) nafta C
71 Jamal (43) Stanislav Rumancev (13) 11. srpen 2007 Rusko (59) uran A
72 Jamal (44) Stanislav Rumancev (14) 23. srpen 2007 Rusko (60) uran A
73 50 let Pobědy (1) Valentin Davydjanc (1) 29. června 2008 Rusko (61) uran A
74 50 let Pobědy (2) Valentin Davydjanc (2) 12. červenec 2008 Rusko (62) uran A
75 50 let Pobědy (3) Valentin Davydjanc (3) 25. červenec 2008 Rusko (63) uran A
76 Jamal (45) Alexandr Lembrik (20) 28. červenec 2008 Rusko (64) uran A
77 Jamal (46) Alexandr Lembrik (21) 8. srpen 2008 Rusko (65) uran A
78 50 let Pobědy (4) Dmitrij Lobusov (2) 15. červenec 2009 Rusko (66) uran A

Vysvětlivky k poznámkám:

(x): číslice udává počet dosažení pólu
 A: vědecká expedice s pasažéry
 B: vědecká expedice na cestě z Atlantického oceánu do Pacifického oceánu nebo zpět přes Severní pól
 C: není ledoborec, pouze zesílená odolnost proti ledu a krám

Mytologie[editovat | editovat zdroj]

V některých západních kulturách se k zeměpisnému severnímu pólu vztahuje bydliště Santa Clause. Kanadská pošta má přiděleno PSČ H0H 0H0 pro severní pól (podle tradičního santovského "Ho-ho-ho !") [10].

Mytologie odráží prastarou esoterická mytologii Hyperborea, že Severní pól je nadpozemský příbytek Boží a nadlidských bytosti (viz Joscelyn Godwin, Arktos: Polární mýtus). Postava Santa Clause funguje tedy jako esoterický archetyp duchovní čistoty a transcendence [11]. Jak zdokumentoval Henry Corbin, severní pól hraje klíčovou roli v kulturním světonázoru esoterického Sufism a íránské mysticismu.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. "Science question of the week", Goddard Space Center
  2. Beyond "Polar Express": Fast Facts on the Real North Pole, National Geographic News
  3. a b The Top of the World: Is the North Pole Turning to Water?, John L. Daly
  4. "Arctic ice thickness drops by up to 19 per cent", Daily Telegraph, 28 October 2008
  5. Arctic sea ice "faces rapid melt", BBC news story, December 2006
  6. United Nations Convention on the Law of the Sea (Annex 2, Article 4) [online]. [cit. 2007-07-26]. Dostupné online.  
  7. a b c d http://web.archive.org/web/20070613062227/http://www.un.org/Depts/los/reference_files/status2007.pdf
  8. The Battle for the Next Energy Frontier: The Russian Polar Expedition and the Future of Arctic Hydrocarbons, by Shamil Midkhatovich Yenikeyeff and Timothy Fenton Krysiek, Oxford Institute for Energy Studies, August 2007
  9. R. K. Headland, SPRI, University of Cambridge, Lensfield Road, Cambridge, United Kingdom, 15. července 2009
  10. "Canada Post Launches 24th Annual Santa Letter-writing Program", Canada Post press release, November 15, 2006
  11. Spiritismus Severního pólu

Související články[editovat | editovat zdroj]