Ostrov svatého Vavřince

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ostrov svatého Vavřince
Saint Lawrence Island (angličtina)
Mapa ostrova sv. Vavřince
Mapa ostrova sv. Vavřince
St. Lawrence Island location.png
Lokalizace
Ostrovní oblast
Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
4640 km²
Délka
140 km
Šířka
35 km
Atuk Mountain (481 m n. m.)
Počet obyvatel
1292 (rok 2000)
Hustota zalidnění
0,28 obyv./km²
Největší město
Gambell
Používané jazyky
angličtina, yup'ik

Ostrov svatého Vavřince (anglicky: Saint Lawrence Island) je ostrov v Beringově moři příslušející k Aljašce, nejrozlehlejšímu státu Spojených států amerických.

Situace[editovat | editovat zdroj]

Ostrov se nalézá západně od pevniny Aljašky, jižně od Beringovy úžiny, přibližně kolem 63° 30' severní zeměpisné šířky a 170° západní zeměpisné délky. Ostrov je vzdálen od asijského Čukotského poloostrova náležejícího Rusku pouhých 60 km. Od severoamerické pevniny je ostrov více než dvojnásobně daleko, okolo 140 km.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ostrov býval asi před 10 tisíci léty součást pevninského mostu spojující Ameriku s Asií. Archeologický výzkum dokládá život na ostrovech před 2 a více tisíci léty, kdy občasně sloužíval jako dočasná lovecká základna. Nedávné propojení obou kontinentů je potvrzeno mj. i výskytem rostlin a zvířat z palearktické i nearktické oblasti. Ostrov byl pro Evropu objeven 10. srpna 1728 (v den sv. Vavřince) ruskou výpravou vedenou Dánem Vitiusem Beringem.

Obyvatelé[editovat | editovat zdroj]

Původní obyvatelé jsou Eskymáci, mongoloidní obyvatelé dělící se na dvě skupiny, odlišující se kulturou a hlavně jazykem. Na západě severní Ameriky a na východě severní Asie žijí Jupikové, na východě severní Ameriky a v Grónsku žijí Inuité (někdy se klade nesprávně rovnítko mezi Eskymák a Inuit). Na Ostrově svatého Vavřince žijí Jupikové tvořící asi 95 % z celé tamní populace. Používají jazyk Yup'ik kterým se hovoří po obou stranách Beringova průlivu, v Americe i v Asii. Svůj ostrov nazývají Sivuqaq.

Živí se lovem velryb, mrožů a tuleňů, chytají ryby, kraby i vodní ptáky, pomáhají si chovem sobů a chudým sběrem plodů a kořenů rostlin. Ještě v polovině 19. století tam žilo asi 4000 lidí, následkem hladomoru jejich počet do konce století klesl na čtvrtinu. Počátkem 20. století byl na ostrově zaveden chov sobů pro potřeby obyvatel přivydělávajících si zručným vyřezáváním do mrožích klů a velrybích kostí. Na ostrově jsou pouze dvě osady, Gambell (660 obyvatel) a Savoonga, u obou jsou malá letiště. Od 2. světové války do začátku 70. let byla na ostrově vojenská základna, zůstalo po ní velmi znečištěné životní prostředí.

Přírodní podmínky[editovat | editovat zdroj]

Řídce osídlený sopečný ostrov je vytvořený čedičovými lávovými proudy, jsou tam patrné stopy po mnoha malých sopečných kuželech. Pobřeží ve větší východní části ostrova bývá nízké a je charakteristické přítomností mnoha pobřežních lagun. Tato část je bažinatá tundra se stovkami potoků, rybníků, jezer a močálu které bývají po část roku zamrzlé. Naopak skalnaté pobřeží s mnoha útesy a strmými svahy je typické pro břehy východní části ostrova. Tam bývají mnohde jen holé skalnaté planiny nebo sterilní oblázkové pláže.

Mělké vody kontinentálního šelfu jsou v okolí ostrova velmi bohaté na živiny přinášené do těchto míst Aljašským proudem, ten dále teče severním směrem podél severozápadního pobřeží Asie a vtéká Beringovým průlivem do Čukotského moře. Množství planktonu, krilu, korýšů a ryb zde láká spousty vodních ptáků, kteří na skaliskách ostrovů také hnízdí ve velkých počtech (cca 5 milionů).

Subarktické klima je na ostrově výrazně ovlivňováno vodami Beringova moře mívající v těchto oblastech po celý rok teplotu mezi 0 °C až +3 °C a většinou nezamrzá. Na pevnině dosahuje teplota v létě průměrně +10 °C a v zimě klesá až pod -20 °C. Vegetační období je zde velmi krátké, od počátku června do konce srpna. Roční úhrn srážek je asi 380 mm, nejvíce prší v červenci a srpnu. První mrazíky přicházejí v listopadu, první led se vytváří v prosinci, přes zimní období napadnou v průměru 2 m sněhu. Vanou zde pravidelné silné větry, v létě z jihu a jihozápadu přinášející déšť a mlhu, v zimě od severozápadu.

Flora je tam ryze tundrovitého charakterů, nejsou zde žádné stromy, z dřevin zde vyrůstá pouze nízká, keřovitá vrba arktická. Většina rostlin zde působí v důsledku nízkých letních teplot, trvalých větrů a nízké vrstvy úrodné půdy velice neduživě.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Saint Lawrence Island ve Wikimedia Commons

Reference[editovat | editovat zdroj]

  • Saint Lawrence Island [online]. Oceandots.com, The Island encyklopedia, [cit. 2011-01-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Saint Lawrence Island [online]. Christopher Taylor, Nature and Wildlife Photography, [cit. 2011-01-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  • SHERWONIT, Bill. Orion Magazine, Tracking Toxics [online]. Orion Magazine, Great Barrington, MA, USA, rev. 08/2003, [cit. 2011-01-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  • DUNKIN, Curtis. Contaminated Sites Program: Saint Lawrence Island [online]. Alaska Department of Environmental Conservation, Juneau, AK, USA, rev. 2008, [cit. 2011-01-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Ostrov svatého Vavřince [online]. Netpoint s. r. o., Na Petynce 152, Praha 6, [cit. 2011-01-29]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]